Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FRIEDMANN David 20.12.1893-27.2.1980

{{Infobox - osoba
| jméno = David FRIEDMANN
| obrázek = Friedman David portret.jpg
| datum narození = 20.12.1893
| místo narození = Ostrava
| datum úmrtí = 27.2.1980
| místo úmrtí = St. Louis (Missouri, USA)
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 424-425
}}
'''FRIEDMANN, David''' ''(též FRIEDMAN), * 20. 12. 1893 Ostrava, † 27. 2. 1980 St. Louis (Missouri, USA), malíř, grafik, ilustrátor''

Otec Heinrich F. byl klempířský mistr a F. vyrůstal se třemi
sourozenci. Vyučil se písmomalířství a výrobě firemních štítů
u firmy Ferdinanda Folkarta v rodišti. V sedmnácti letech odešel
na berlínskou akademii, kde vystudoval malířství, litografii
a grafiku u Lea Korbera, Lovise Corintha a Hermanna Strucka.
Za první světové války se přihlásil na frontu, kde působil
jako armádní malíř. Kreslil především bitevní výjevy na ruské
frontě a portréty generálů. Po návratu do Berlína 1919 uspořádal
na tamní akademii první výstavu a 1920–21 pracoval
pro židovský časopis ''Schlemiel – Jüdische Blätter für Humor''
''und Kunst''. Zaměřoval se na kresbu portrétů politiků a známých
osobností kultury a sportu, vytvořil také sérii podobizen
členů věhlasného symfonického orchestru Berlínských filharmoniků.
Zanedlouho zahájil spolupráci s filmovými ateliéry
UFA a s novinami ''Berliner Zeitung, Berliner Tagblatt'' a ''Der''
''Lokalanzeiger''. 1938 odešel s rodinou kvůli pronásledování
Židů z Německa do Prahy, kde portrétoval významné židovské
osobnosti (tato část díla je dnes uložena ve sbírkách pražského
Židovského muzea). 1941 byl s manželkou Mathildou a pětiletou
dcerou Mirjam deportován do ghetta v Lodži, kde obě
zahynuly, F. byl převezen do Osvětimi, přežil pochod smrti
a v Blechhammeru (nyní Blachownia Śląska, č. m. Kędzierzyn-Kożle) byl s dalšími spoluvězni osvobozen. Po druhé světové válce nikoho ze širší rodiny nenašel. V Praze se seznámil s Hildegardou
Taussigovou, která rovněž přežila holocaust, a 1948
se s ní oženil. 1946–49 žil v Habartově na Sokolovsku, kde
se zotavoval po útrapách z věznění a tvořil obrazy s tematikou
holocaustu a hornictví. 1949 emigroval s manželkou do
Izraele, kde se jim narodila dcera Miriam a odkud odešli 1954
do USA. Tam 1960 získali občanství a F. (Friedman) pracoval
hlavně pro reklamní agenturu General Outdoor Advertising
v New Yorku, Chicagu a v St. Louis či ručně maloval velké
billboardy.

V tvorbě F. uplatnil především olejomalbu, akvarel a litografii,
kromě portrétů vyhledával krajiny, zátiší a akty. Mezi jeho
významné litografické cykly patří portréty ze šachového mistrovství
v Ostravě – ''Das Schachmeister Tournier in Mährisch-Ostrau, Juli 1923'' a ''Köpfe berühmter Schachmeister''. Většinu děl 1933 nacisté zkonfiskovali a pravděpodobně zničili. Kresba v koncentračních táborech zachránila F. život, protože musel malovat nacistické pohlaváry a dostával za to zvýšený příděl
jídla. F. výstavy o utrpení v koncentračních táborech v severních
Čechách ve druhé polovině čtyřicátých let povinně navštěvovali
tamní sudetští Němci, aby dostali potravinové lístky.
Také v přibližně stovce obrazů a grafik vzniklých v USA byly
ztvárněny vzpomínky z období pobytu v koncentračních táborech.
Série byla nazvána ''Because They Where Jews'' (Protože
byli Židé), devatenáct obrazů z této sbírky se stalo součástí
Holocaust Memorial Museum ve Washingtonu. Sedm kreseb,
které byly vytvořeny po osvobození v Praze, je uloženo v památníku
Yad Vashem v Jeruzalémě. O odkaz celoživotního
díla pečuje dcera Miriam F.-Morrisová, která hledá po Evropě
na dva tisíce ztracených otcových obrazů a pořádá výstavy.
2005 spoluorganizovala výstavu v Muzeu Sokolov, o rok později
věnovala této instituci třicet obrazů i dvacet pět perokreseb
a grafik pro stálou expozici. 2013 byly vystaveny portréty
Berlínských filharmoniků v Ostravském muzeu.

'''L:''' D. Lorenz, Künstlerspuren in Berlin, Berlin 2002, s. 137; Saur 45, s. 133
až 134; Slezsko 8 (20), s. 35–36; J. Kábrtová, D. F. – zapomenutý umělec?,
in: Vlastivědné listy Slezska a Severní Moravy 31, 2005, č. 2, s. 36–38;
J. Chmelíková-Mlsová – M. Friedman-Morris – M. Rund, Malíř D. F. – svědek
holocaustu, 2013.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/180962 Bibliografie dějin Českých zemí]

Miroslava Kyselá

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]

[[Kategorie:1893]]
[[Kategorie:Ostrava]]
[[Kategorie:1980]]
[[Kategorie:St._Louis]]

<gallery>
Friedman David malba.jpg|David Friedmann při práci, 1964
</gallery>