FRIEDMANN David 20.12.1893-27.2.1980: Porovnání verzí

Z Personal
(FRIEDMANN_David_20.12.1893-27.2.1980)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = David FRIEDMANN
 
| jméno = David FRIEDMANN
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Friedman David portret.jpg
 
| datum narození = 20.12.1893
 
| datum narození = 20.12.1893
 
| místo narození = Ostrava
 
| místo narození = Ostrava
 
| datum úmrtí = 27.2.1980
 
| datum úmrtí = 27.2.1980
| místo úmrtí = Saint Louis
+
| místo úmrtí = St. Louis (Missouri, USA)
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>David FRIEDMANN
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 424-425
 +
}}
 +
'''FRIEDMANN, David''' ''(též FRIEDMAN), * 20. 12. 1893 Ostrava, † 27. 2. 1980 St. Louis (Missouri, USA), malíř, grafik, ilustrátor''
 +
 
 +
Otec Heinrich F. byl klempířský mistr a F. vyrůstal se třemi
 +
sourozenci. Vyučil se písmomalířství a výrobě firemních štítů
 +
u firmy Ferdinanda Folkarta v rodišti. V sedmnácti letech odešel
 +
na berlínskou akademii, kde vystudoval malířství, litografii
 +
a grafiku u Lea Korbera, Lovise Corintha a Hermanna Strucka.
 +
Za první světové války se přihlásil na frontu, kde působil
 +
jako armádní malíř. Kreslil především bitevní výjevy na ruské
 +
frontě a portréty generálů. Po návratu do Berlína 1919 uspořádal
 +
na tamní akademii první výstavu a 1920–21 pracoval
 +
pro židovský časopis ''Schlemiel – Jüdische Blätter für Humor''
 +
''und Kunst''. Zaměřoval se na kresbu portrétů politiků a známých
 +
osobností kultury a sportu, vytvořil také sérii podobizen
 +
členů věhlasného symfonického orchestru Berlínských filharmoniků.
 +
Zanedlouho zahájil spolupráci s filmovými ateliéry
 +
UFA a s novinami ''Berliner Zeitung, Berliner Tagblatt'' a ''Der''
 +
''Lokalanzeiger''. 1938 odešel s rodinou kvůli pronásledování
 +
Židů z Německa do Prahy, kde portrétoval významné židovské
 +
osobnosti (tato část díla je dnes uložena ve sbírkách pražského
 +
Židovského muzea). 1941 byl s manželkou Mathildou a pětiletou
 +
dcerou Mirjam deportován do ghetta v Lodži, kde obě
 +
zahynuly, F. byl převezen do Osvětimi, přežil pochod smrti
 +
a v Blechhammeru (nyní Blachownia Śląska, č. m. Kędzierzyn-Kożle) byl s dalšími spoluvězni osvobozen. Po druhé světové válce nikoho ze širší rodiny nenašel. V Praze se seznámil s Hildegardou
 +
Taussigovou, která rovněž přežila holocaust, a 1948
 +
se s ní oženil. 1946–49 žil v Habartově na Sokolovsku, kde
 +
se zotavoval po útrapách z věznění a tvořil obrazy s tematikou
 +
holocaustu a hornictví. 1949 emigroval s manželkou do
 +
Izraele, kde se jim narodila dcera Miriam a odkud odešli 1954
 +
do USA. Tam 1960 získali občanství a F. (Friedman) pracoval
 +
hlavně pro reklamní agenturu General Outdoor Advertising
 +
v New Yorku, Chicagu a v St. Louis či ručně maloval velké
 +
billboardy.
 +
 
 +
V tvorbě F. uplatnil především olejomalbu, akvarel a litografii,
 +
kromě portrétů vyhledával krajiny, zátiší a akty. Mezi jeho
 +
významné litografické cykly patří portréty ze šachového mistrovství
 +
v Ostravě – ''Das Schachmeister Tournier in Mährisch-Ostrau, Juli 1923'' a ''Köpfe berühmter Schachmeister''. Většinu děl 1933 nacisté zkonfiskovali a pravděpodobně zničili. Kresba v koncentračních táborech zachránila F. život, protože musel malovat nacistické pohlaváry a dostával za to zvýšený příděl
 +
jídla. F. výstavy o utrpení v koncentračních táborech v severních
 +
Čechách ve druhé polovině čtyřicátých let povinně navštěvovali
 +
tamní sudetští Němci, aby dostali potravinové lístky.
 +
Také v přibližně stovce obrazů a grafik vzniklých v USA byly
 +
ztvárněny vzpomínky z období pobytu v koncentračních táborech.
 +
Série byla nazvána ''Because They Where Jews'' (Protože
 +
byli Židé), devatenáct obrazů z této sbírky se stalo součástí
 +
Holocaust Memorial Museum ve Washingtonu. Sedm kreseb,
 +
které byly vytvořeny po osvobození v Praze, je uloženo v památníku
 +
Yad Vashem v Jeruzalémě. O odkaz celoživotního
 +
díla pečuje dcera Miriam F.-Morrisová, která hledá po Evropě
 +
na dva tisíce ztracených otcových obrazů a pořádá výstavy.
 +
2005 spoluorganizovala výstavu v Muzeu Sokolov, o rok později
 +
věnovala této instituci třicet obrazů i dvacet pět perokreseb
 +
a grafik pro stálou expozici. 2013 byly vystaveny portréty
 +
Berlínských filharmoniků v Ostravském muzeu.
 +
 
 +
'''L:''' D. Lorenz, Künstlerspuren in Berlin, Berlin 2002, s. 137; Saur 45, s. 133
 +
až 134; Slezsko 8 (20), s. 35–36; J. Kábrtová, D. F. – zapomenutý umělec?,
 +
in: Vlastivědné listy Slezska a Severní Moravy 31, 2005, č. 2, s. 36–38;
 +
J. Chmelíková-Mlsová – M. Friedman-Morris – M. Rund, Malíř D. F. – svědek
 +
holocaustu, 2013.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/180962 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Miroslava Kyselá
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
Řádka 16: Řádka 82:
 
[[Kategorie:Ostrava]]
 
[[Kategorie:Ostrava]]
 
[[Kategorie:1980]]
 
[[Kategorie:1980]]
[[Kategorie:Saint_Louis]]
+
[[Kategorie:St._Louis]]
 +
 
 +
<gallery>
 +
Friedman David malba.jpg|David Friedmann při práci, 1964
 +
</gallery>

Aktuální verze z 16. 11. 2020, 19:10

David FRIEDMANN
Narození 20.12.1893
Místo narození Ostrava
Úmrtí 27.2.1980
Místo úmrtí St. Louis (Missouri, USA)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 424-425
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137110

FRIEDMANN, David (též FRIEDMAN), * 20. 12. 1893 Ostrava, † 27. 2. 1980 St. Louis (Missouri, USA), malíř, grafik, ilustrátor

Otec Heinrich F. byl klempířský mistr a F. vyrůstal se třemi sourozenci. Vyučil se písmomalířství a výrobě firemních štítů u firmy Ferdinanda Folkarta v rodišti. V sedmnácti letech odešel na berlínskou akademii, kde vystudoval malířství, litografii a grafiku u Lea Korbera, Lovise Corintha a Hermanna Strucka. Za první světové války se přihlásil na frontu, kde působil jako armádní malíř. Kreslil především bitevní výjevy na ruské frontě a portréty generálů. Po návratu do Berlína 1919 uspořádal na tamní akademii první výstavu a 1920–21 pracoval pro židovský časopis Schlemiel – Jüdische Blätter für Humor und Kunst. Zaměřoval se na kresbu portrétů politiků a známých osobností kultury a sportu, vytvořil také sérii podobizen členů věhlasného symfonického orchestru Berlínských filharmoniků. Zanedlouho zahájil spolupráci s filmovými ateliéry UFA a s novinami Berliner Zeitung, Berliner Tagblatt a Der Lokalanzeiger. 1938 odešel s rodinou kvůli pronásledování Židů z Německa do Prahy, kde portrétoval významné židovské osobnosti (tato část díla je dnes uložena ve sbírkách pražského Židovského muzea). 1941 byl s manželkou Mathildou a pětiletou dcerou Mirjam deportován do ghetta v Lodži, kde obě zahynuly, F. byl převezen do Osvětimi, přežil pochod smrti a v Blechhammeru (nyní Blachownia Śląska, č. m. Kędzierzyn-Kożle) byl s dalšími spoluvězni osvobozen. Po druhé světové válce nikoho ze širší rodiny nenašel. V Praze se seznámil s Hildegardou Taussigovou, která rovněž přežila holocaust, a 1948 se s ní oženil. 1946–49 žil v Habartově na Sokolovsku, kde se zotavoval po útrapách z věznění a tvořil obrazy s tematikou holocaustu a hornictví. 1949 emigroval s manželkou do Izraele, kde se jim narodila dcera Miriam a odkud odešli 1954 do USA. Tam 1960 získali občanství a F. (Friedman) pracoval hlavně pro reklamní agenturu General Outdoor Advertising v New Yorku, Chicagu a v St. Louis či ručně maloval velké billboardy.

V tvorbě F. uplatnil především olejomalbu, akvarel a litografii, kromě portrétů vyhledával krajiny, zátiší a akty. Mezi jeho významné litografické cykly patří portréty ze šachového mistrovství v Ostravě – Das Schachmeister Tournier in Mährisch-Ostrau, Juli 1923 a Köpfe berühmter Schachmeister. Většinu děl 1933 nacisté zkonfiskovali a pravděpodobně zničili. Kresba v koncentračních táborech zachránila F. život, protože musel malovat nacistické pohlaváry a dostával za to zvýšený příděl jídla. F. výstavy o utrpení v koncentračních táborech v severních Čechách ve druhé polovině čtyřicátých let povinně navštěvovali tamní sudetští Němci, aby dostali potravinové lístky. Také v přibližně stovce obrazů a grafik vzniklých v USA byly ztvárněny vzpomínky z období pobytu v koncentračních táborech. Série byla nazvána Because They Where Jews (Protože byli Židé), devatenáct obrazů z této sbírky se stalo součástí Holocaust Memorial Museum ve Washingtonu. Sedm kreseb, které byly vytvořeny po osvobození v Praze, je uloženo v památníku Yad Vashem v Jeruzalémě. O odkaz celoživotního díla pečuje dcera Miriam F.-Morrisová, která hledá po Evropě na dva tisíce ztracených otcových obrazů a pořádá výstavy. 2005 spoluorganizovala výstavu v Muzeu Sokolov, o rok později věnovala této instituci třicet obrazů i dvacet pět perokreseb a grafik pro stálou expozici. 2013 byly vystaveny portréty Berlínských filharmoniků v Ostravském muzeu.

L: D. Lorenz, Künstlerspuren in Berlin, Berlin 2002, s. 137; Saur 45, s. 133 až 134; Slezsko 8 (20), s. 35–36; J. Kábrtová, D. F. – zapomenutý umělec?, in: Vlastivědné listy Slezska a Severní Moravy 31, 2005, č. 2, s. 36–38; J. Chmelíková-Mlsová – M. Friedman-Morris – M. Rund, Malíř D. F. – svědek holocaustu, 2013.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miroslava Kyselá