FRIEDMANN František 23.6.1897-28.5.1945: Porovnání verzí
(FRIEDMANN_Franz_(František)_23.6.1897-28.5.1945) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = František FRIEDMANN |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.6.1897 | | datum narození = 23.6.1897 | ||
− | | místo narození = Sedlec | + | | místo narození = Sedlec (dnes Sedlec-Prčice) |
| datum úmrtí = 28.5.1945 | | datum úmrtí = 28.5.1945 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 425-426 |
+ | }} | ||
+ | '''FRIEDMANN, František''' ''(též Franz), * 23. 6. 1897 Sedlec (dnes Sedlec-Prčice), † 28. 5. 1945 Praha, právník, publicista, politik'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny obchodníka a drogisty Karla F. a Berty, roz. | ||
+ | Budlovské. Měl čtyři sourozence. Bratr Josef se asi 1938 vystěhoval | ||
+ | do Palestiny, Jindřich jej následoval po válce. Sestra | ||
+ | Marie odešla před válkou s manželem do Francie, válku prožili | ||
+ | v Anglii, kde manžel sloužil v armádě. Růžena zůstala po válce | ||
+ | v Praze. | ||
+ | |||
+ | F. navštěvoval českou obecnou školu, pak osmileté gymnázium | ||
+ | v Benešově. V té době si osvojil hebrejštinu, věnoval se také | ||
+ | studiu Bible a náboženských textů. Náboženství se stalo nedílnou | ||
+ | součástí jeho života. Za první světové války byl v Albánii | ||
+ | a v Itálii. Po jednom semestru práv ve Vídni (1916/17) vystudoval | ||
+ | 1918–22 týž obor na německé univerzitě v Praze. Studium | ||
+ | historie, filozofie a orientalistiky na Filozofické fakultě | ||
+ | UK, kde se imatrikuloval na podzim 1920, nedokončil. Po studiích | ||
+ | nastoupil jako koncipient v pražské advokátní kanceláři | ||
+ | Václava Boučka v Jungmannově ulici, 1931 se stal společníkem. | ||
+ | Na jaře 1924 navštívil Palestinu. Jeho texty z této cesty | ||
+ | vynikaly zajímavými postřehy o tamní politické a společenské | ||
+ | situaci. | ||
+ | |||
+ | Angažoval se ve společenském a politickém životě, stal se stoupencem | ||
+ | sionistického hnutí a jedním z jeho čelných politiků | ||
+ | a publicistů. Od studií byl členem Spolku židovských akademiků | ||
+ | Theodor Herzl (1919 zvolen do výboru), který byl úzce | ||
+ | propojen se sionistickými novinami ''Židovské zprávy'' a vydával i ''Židovský kalendář'', jehož několik svazků F. redigoval. Současně působil jako redaktor ''Židovských zpráv''. Publikoval i pod | ||
+ | pseudonymy Iš Šalom a Šachor. | ||
+ | |||
+ | Na četných veřejných vystoupeních podporujících sionismus | ||
+ | vynikal F. rétorickými a argumentačními schopnostmi, sečtělostí, | ||
+ | širokými znalostmi a všeobecným rozhledem. Intenzivně | ||
+ | se věnoval matematické statistice, sestavoval statistické přehledy, | ||
+ | které – ač kritizovány – sloužily sionistické politice a pomáhaly | ||
+ | definovat identitu českých Židů. | ||
+ | |||
+ | 1929 se oženil s katoličkou Hanou Silvanovou (1901–1979), | ||
+ | což ovlivnilo další rozvoj jeho politické sionistické kariéry. Měl | ||
+ | dceru a syna. | ||
+ | |||
+ | Ve druhé polovině dvacátých let působil v sionistické pracovní | ||
+ | komisi v Praze, v židovském lidovém spolku Sion a v Komisi | ||
+ | náboženských obcí sionistického zemského svazu. 1931 byl | ||
+ | zvolen do výkonného výboru Strany židovské a ze společné | ||
+ | kandidátky Strany židovské a Židovské sociálnědemokratické | ||
+ | strany dělnické Poale Zion také do Ústředního zastupitelstva | ||
+ | hl. m. Prahy. Jeho původně čtyřletý mandát byl 1933 | ||
+ | zákonem prodloužen na šestiletý (do 1938). V zastupitelstvu | ||
+ | F. pracoval v ústředním sociálním sboru hl. m. Prahy, statistické | ||
+ | komisi, poradní komisi pro radu městskou, správní radě | ||
+ | Pražské městské pojišťovny, později v komisi pro sestavování | ||
+ | rozpočtu, komisi právnické a v poradní stavební komisi pro | ||
+ | městskou radu. Do městského zastupitelstva úspěšně kandidoval | ||
+ | i 1938, to však bylo 1939 výnosem zemského úřadu | ||
+ | rozpuštěno a nahrazeno správní komisí v čele s Otakarem | ||
+ | Klapkou. | ||
+ | |||
+ | Od 1933 F. opakovaně veřejně reagoval na situaci německých | ||
+ | Židů. Na přelomu 1933–34 stranickou práci i publikační | ||
+ | činnost pro Stranu židovskou omezil a začal se odklánět | ||
+ | od hlavního názorového proudu strany. 1934 se stal vedoucím | ||
+ | redakce ''Věstníku Židovské obce náboženské v Praze'', který měl | ||
+ | reprezentovat všechny názorové a politické proudy židovství. | ||
+ | Vzápětí se v sionistickém tisku objevila kritika F. textů zde | ||
+ | uveřejňovaných, jež byly napadány jako zpolitizované, zaujaté | ||
+ | a neobjektivní. Své působení v redakci F. ukončil na sklonku | ||
+ | 1936, nadále však působil v židovských záležitostech: 1933–39 | ||
+ | byl předsedou pražského sportovního klubu Hagibor, 1938 | ||
+ | předsedou sportovní organizace Makabi ČSR. | ||
+ | |||
+ | Nejvýznamnější část F. kariéry se odehrála v době po mnichovské | ||
+ | krizi. V březnu 1939 mu byl znemožněn výkon | ||
+ | právnického povolání, vzápětí začal intenzivně pracovat pro | ||
+ | židovskou náboženskou obec v Praze, instituci, která tehdy | ||
+ | zastupovala veškeré osoby postižené norimberskými rasovými | ||
+ | zákony na území protektorátu. F. se stal členem jejího nejužšího | ||
+ | vedení a byl jmenován zvláštním pověřencem pro dvě | ||
+ | nejdůležitější agendy – záležitosti právní a finanční. Vyjednával | ||
+ | – mnohdy úspěšně – s Úřadem říšského protektora a dalšími | ||
+ | úřady o protižidovských nařízeních a jejich implementaci. | ||
+ | Obstarával finanční prostředky, které byly určeny především | ||
+ | na podporu sociálně slabých, jichž rychle přibývalo, a dále na podporu vystěhovalectví českých Židů. F. jednal o emigraci se zahraničními organizacemi, pracoval na obstarání a transferech | ||
+ | finanční podpory (např. z Velké Británie), zajišťoval | ||
+ | kapacity na lodích a v cílových zemích a koordinoval tyto | ||
+ | aktivity s dalšími státy. | ||
+ | |||
+ | V červenci 1943 se stal po Františku Weidmannovi a Salovi | ||
+ | Krämerovi v pořadí třetím pověřeným vedoucím pražské židovské | ||
+ | obce. Výkon této funkce byl provázen velkou osobní | ||
+ | zodpovědností a zároveň psychickým i fyzickým násilím ze | ||
+ | strany nacistů. F. dočasně chránilo smíšené manželství, žena se | ||
+ | odmítla dát rozvést. Díky aktivitě jejích příbuzných se podařilo | ||
+ | před deportací uchránit jejich děti. Dožil se v Praze konce | ||
+ | války, ale těsně po osvobození se on i jeho rodina stali terčem | ||
+ | nenávistných útoků spojených s kritikou jeho válečného působení | ||
+ | v pražské židovské obci, rozdmýchanou zřejmě jednak | ||
+ | různými zkušenostmi přeživších a jednak oživenými předválečnými | ||
+ | půtkami. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Na obranu židovství. Kritické poznámky k brožuře poslance | ||
+ | Josefa Hudce, 1920; Der Pessach in Jerusalem, in: Jüdischer Almanach | ||
+ | 1924–1925, s. 52–63; Mravnost či Oportunita? Několik poznámek k anketě | ||
+ | akad. spolku Kapper o českožidovství a sionismu, 1927; Pražští Židé, in: | ||
+ | Židovský kalendář 10, 1929/1930 (5690), s. 148–207; Palestýna v číslech, | ||
+ | in: tamtéž 11, 1930/1931 (5691), s. 95–118; Hitlerova teorie, in: tamtéž 14, | ||
+ | 1933/1934 (5694), s. 85–120; Strana Židovská (Cyklus přednášek o ideologii | ||
+ | československých politických stran VII), 1931; Einige Zahlen über | ||
+ | die tschechoslovakischen Juden. Ein Beitrag zur Soziologie der Judenheit | ||
+ | (Schriften zur Diskussion des Zionismus, č. 9), 1933; Pravda o pražské | ||
+ | židovské radnici, 1933; Židé v Čechách, in: Židé a židovské obce | ||
+ | v Čechách v minulosti a v přítomnosti, H. Gold (ed.), 1934, s. 729–735; | ||
+ | Das Palästinamandat (Kleine Zionistische Bücherei, Heft 17), 1937; Židé | ||
+ | a židovství v životě a díle T. G. Masaryka, 1937. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Vzpomínám, in: Židovské zprávy 4. 4. 1928, s. 2–4; Naši dva zástupci | ||
+ | v ústředním zastupitelstvu pražském, in: tamtéž 2. 10. 1931, s. 1–2; Dr. | ||
+ | F. F. v Třebíči, in: tamtéž 1. 6. 1934, s. 3; Z. Landes, Po volbách, in: tamtéž | ||
+ | 31. 5. 1935, s. 1–2 a 6. 9. 1935, s. 2; Prohlášení Židovské strany, in: Židovské | ||
+ | zprávy 24. 1. 1936, s. 4; H. Kafka, Dr. F. F., in: Věstník Židovské obce | ||
+ | náboženské v Praze 3. 6. 1946, s. 52; J. Kraus, Osudná cesta přes Mauritius, | ||
+ | in: tamtéž 3. 9. 1948, s. 388; R. Bondy, Jakob Edelstein, 2001, passim; | ||
+ | K. Čapková, Pak to ale dopadlo ještě jinak. Rozhovor s Viktorem Fischlem | ||
+ | o českých sionistech, asimilantech a židovské politice, in: Roš Chodeš 63, | ||
+ | 2001, č. 3, s. 6–7; T. Lichtenstein, „A Life at Odds: The Political and Private | ||
+ | Worlds of a Prague Zionist“, in: Frankel Institute Annual 2013, Ann Arbor, | ||
+ | s. 12–15; M. Veselská, Archa paměti. Cesta pražského židovského muzea | ||
+ | pohnutým 20. stoletím, 2013, s. 58–64; T. Lichtenstein, Making Jews at | ||
+ | Home. Zionists in Czechoslovakia, 1918–1938, Bloomington 2015. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv bezpečnostních složek, Praha, 2M 10254; 2M 12403; Archiv | ||
+ | der Universität Wien (matriky studentů); Archiv hl. m. Prahy, Almanachy | ||
+ | hl. města Prahy z let 1932, 1935 a 1939; Archiv UK, Praha, Studenti | ||
+ | pražských univerzit 1882–1945, F. F. (1897–1945), dostupné online | ||
+ | (stav k 30. 6. 2014); NA, Praha, Policejní ředitelství / Evidence obyvatel, | ||
+ | F. F. (1897 až 1945); tamtéž, Židovské matriky, Matrika zemřelých židovské | ||
+ | náboženské obce v Praze, 11. 8. 1942, rok 1945, s. 190, č. ř. 23. | ||
+ | |||
+ | Magda Veselská | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
[[Kategorie:1897]] | [[Kategorie:1897]] | ||
− | [[Kategorie:Sedlec]] | + | [[Kategorie:Sedlec-Prčice]] |
[[Kategorie:1945]] | [[Kategorie:1945]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 17. 11. 2019, 18:18
František FRIEDMANN | |
Narození | 23.6.1897 |
---|---|
Místo narození | Sedlec (dnes Sedlec-Prčice) |
Úmrtí | 28.5.1945 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 425-426 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82380 |
FRIEDMANN, František (též Franz), * 23. 6. 1897 Sedlec (dnes Sedlec-Prčice), † 28. 5. 1945 Praha, právník, publicista, politik
Pocházel z rodiny obchodníka a drogisty Karla F. a Berty, roz. Budlovské. Měl čtyři sourozence. Bratr Josef se asi 1938 vystěhoval do Palestiny, Jindřich jej následoval po válce. Sestra Marie odešla před válkou s manželem do Francie, válku prožili v Anglii, kde manžel sloužil v armádě. Růžena zůstala po válce v Praze.
F. navštěvoval českou obecnou školu, pak osmileté gymnázium v Benešově. V té době si osvojil hebrejštinu, věnoval se také studiu Bible a náboženských textů. Náboženství se stalo nedílnou součástí jeho života. Za první světové války byl v Albánii a v Itálii. Po jednom semestru práv ve Vídni (1916/17) vystudoval 1918–22 týž obor na německé univerzitě v Praze. Studium historie, filozofie a orientalistiky na Filozofické fakultě UK, kde se imatrikuloval na podzim 1920, nedokončil. Po studiích nastoupil jako koncipient v pražské advokátní kanceláři Václava Boučka v Jungmannově ulici, 1931 se stal společníkem. Na jaře 1924 navštívil Palestinu. Jeho texty z této cesty vynikaly zajímavými postřehy o tamní politické a společenské situaci.
Angažoval se ve společenském a politickém životě, stal se stoupencem sionistického hnutí a jedním z jeho čelných politiků a publicistů. Od studií byl členem Spolku židovských akademiků Theodor Herzl (1919 zvolen do výboru), který byl úzce propojen se sionistickými novinami Židovské zprávy a vydával i Židovský kalendář, jehož několik svazků F. redigoval. Současně působil jako redaktor Židovských zpráv. Publikoval i pod pseudonymy Iš Šalom a Šachor.
Na četných veřejných vystoupeních podporujících sionismus vynikal F. rétorickými a argumentačními schopnostmi, sečtělostí, širokými znalostmi a všeobecným rozhledem. Intenzivně se věnoval matematické statistice, sestavoval statistické přehledy, které – ač kritizovány – sloužily sionistické politice a pomáhaly definovat identitu českých Židů.
1929 se oženil s katoličkou Hanou Silvanovou (1901–1979), což ovlivnilo další rozvoj jeho politické sionistické kariéry. Měl dceru a syna.
Ve druhé polovině dvacátých let působil v sionistické pracovní komisi v Praze, v židovském lidovém spolku Sion a v Komisi náboženských obcí sionistického zemského svazu. 1931 byl zvolen do výkonného výboru Strany židovské a ze společné kandidátky Strany židovské a Židovské sociálnědemokratické strany dělnické Poale Zion také do Ústředního zastupitelstva hl. m. Prahy. Jeho původně čtyřletý mandát byl 1933 zákonem prodloužen na šestiletý (do 1938). V zastupitelstvu F. pracoval v ústředním sociálním sboru hl. m. Prahy, statistické komisi, poradní komisi pro radu městskou, správní radě Pražské městské pojišťovny, později v komisi pro sestavování rozpočtu, komisi právnické a v poradní stavební komisi pro městskou radu. Do městského zastupitelstva úspěšně kandidoval i 1938, to však bylo 1939 výnosem zemského úřadu rozpuštěno a nahrazeno správní komisí v čele s Otakarem Klapkou.
Od 1933 F. opakovaně veřejně reagoval na situaci německých Židů. Na přelomu 1933–34 stranickou práci i publikační činnost pro Stranu židovskou omezil a začal se odklánět od hlavního názorového proudu strany. 1934 se stal vedoucím redakce Věstníku Židovské obce náboženské v Praze, který měl reprezentovat všechny názorové a politické proudy židovství. Vzápětí se v sionistickém tisku objevila kritika F. textů zde uveřejňovaných, jež byly napadány jako zpolitizované, zaujaté a neobjektivní. Své působení v redakci F. ukončil na sklonku 1936, nadále však působil v židovských záležitostech: 1933–39 byl předsedou pražského sportovního klubu Hagibor, 1938 předsedou sportovní organizace Makabi ČSR.
Nejvýznamnější část F. kariéry se odehrála v době po mnichovské krizi. V březnu 1939 mu byl znemožněn výkon právnického povolání, vzápětí začal intenzivně pracovat pro židovskou náboženskou obec v Praze, instituci, která tehdy zastupovala veškeré osoby postižené norimberskými rasovými zákony na území protektorátu. F. se stal členem jejího nejužšího vedení a byl jmenován zvláštním pověřencem pro dvě nejdůležitější agendy – záležitosti právní a finanční. Vyjednával – mnohdy úspěšně – s Úřadem říšského protektora a dalšími úřady o protižidovských nařízeních a jejich implementaci. Obstarával finanční prostředky, které byly určeny především na podporu sociálně slabých, jichž rychle přibývalo, a dále na podporu vystěhovalectví českých Židů. F. jednal o emigraci se zahraničními organizacemi, pracoval na obstarání a transferech finanční podpory (např. z Velké Británie), zajišťoval kapacity na lodích a v cílových zemích a koordinoval tyto aktivity s dalšími státy.
V červenci 1943 se stal po Františku Weidmannovi a Salovi Krämerovi v pořadí třetím pověřeným vedoucím pražské židovské obce. Výkon této funkce byl provázen velkou osobní zodpovědností a zároveň psychickým i fyzickým násilím ze strany nacistů. F. dočasně chránilo smíšené manželství, žena se odmítla dát rozvést. Díky aktivitě jejích příbuzných se podařilo před deportací uchránit jejich děti. Dožil se v Praze konce války, ale těsně po osvobození se on i jeho rodina stali terčem nenávistných útoků spojených s kritikou jeho válečného působení v pražské židovské obci, rozdmýchanou zřejmě jednak různými zkušenostmi přeživších a jednak oživenými předválečnými půtkami.
D: výběr: Na obranu židovství. Kritické poznámky k brožuře poslance Josefa Hudce, 1920; Der Pessach in Jerusalem, in: Jüdischer Almanach 1924–1925, s. 52–63; Mravnost či Oportunita? Několik poznámek k anketě akad. spolku Kapper o českožidovství a sionismu, 1927; Pražští Židé, in: Židovský kalendář 10, 1929/1930 (5690), s. 148–207; Palestýna v číslech, in: tamtéž 11, 1930/1931 (5691), s. 95–118; Hitlerova teorie, in: tamtéž 14, 1933/1934 (5694), s. 85–120; Strana Židovská (Cyklus přednášek o ideologii československých politických stran VII), 1931; Einige Zahlen über die tschechoslovakischen Juden. Ein Beitrag zur Soziologie der Judenheit (Schriften zur Diskussion des Zionismus, č. 9), 1933; Pravda o pražské židovské radnici, 1933; Židé v Čechách, in: Židé a židovské obce v Čechách v minulosti a v přítomnosti, H. Gold (ed.), 1934, s. 729–735; Das Palästinamandat (Kleine Zionistische Bücherei, Heft 17), 1937; Židé a židovství v životě a díle T. G. Masaryka, 1937.
L: Vzpomínám, in: Židovské zprávy 4. 4. 1928, s. 2–4; Naši dva zástupci v ústředním zastupitelstvu pražském, in: tamtéž 2. 10. 1931, s. 1–2; Dr. F. F. v Třebíči, in: tamtéž 1. 6. 1934, s. 3; Z. Landes, Po volbách, in: tamtéž 31. 5. 1935, s. 1–2 a 6. 9. 1935, s. 2; Prohlášení Židovské strany, in: Židovské zprávy 24. 1. 1936, s. 4; H. Kafka, Dr. F. F., in: Věstník Židovské obce náboženské v Praze 3. 6. 1946, s. 52; J. Kraus, Osudná cesta přes Mauritius, in: tamtéž 3. 9. 1948, s. 388; R. Bondy, Jakob Edelstein, 2001, passim; K. Čapková, Pak to ale dopadlo ještě jinak. Rozhovor s Viktorem Fischlem o českých sionistech, asimilantech a židovské politice, in: Roš Chodeš 63, 2001, č. 3, s. 6–7; T. Lichtenstein, „A Life at Odds: The Political and Private Worlds of a Prague Zionist“, in: Frankel Institute Annual 2013, Ann Arbor, s. 12–15; M. Veselská, Archa paměti. Cesta pražského židovského muzea pohnutým 20. stoletím, 2013, s. 58–64; T. Lichtenstein, Making Jews at Home. Zionists in Czechoslovakia, 1918–1938, Bloomington 2015.
P: Archiv bezpečnostních složek, Praha, 2M 10254; 2M 12403; Archiv der Universität Wien (matriky studentů); Archiv hl. m. Prahy, Almanachy hl. města Prahy z let 1932, 1935 a 1939; Archiv UK, Praha, Studenti pražských univerzit 1882–1945, F. F. (1897–1945), dostupné online (stav k 30. 6. 2014); NA, Praha, Policejní ředitelství / Evidence obyvatel, F. F. (1897 až 1945); tamtéž, Židovské matriky, Matrika zemřelých židovské náboženské obce v Praze, 11. 8. 1942, rok 1945, s. 190, č. ř. 23.
Magda Veselská