Biografický slovník
FRIEDRICH Caspar David 5.9.1774-7.5.1840: Porovnání verzí
(FRIEDRICH_Caspar_David_5.9.1774-7.5.1840) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.9.1774 | | datum narození = 5.9.1774 | ||
| − | | místo narození = Greifswald | + | | místo narození = Greifswald (Německo) |
| datum úmrtí = 7.5.1840 | | datum úmrtí = 7.5.1840 | ||
| − | | místo úmrtí = Drážďany | + | | místo úmrtí = Drážďany (Německo) |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 426 |
| + | }} | ||
| + | '''FRIEDRICH, Caspar David''', ''* 5. 9. 1774 Greifswald (Německo), † 7. 5. 1840 Drážďany (Německo), malíř'' | ||
| − | + | Byl šestým dítětem mydláře Adolfa Gottlieba F. a jeho ženy Sophie | |
| + | Doroty; rodné město v té době náleželo Švédsku. V dětství | ||
| + | přišel tragicky o několik sourozenců. Nejprve F. bral hodiny | ||
| + | kreslení na místní univerzitě, učitel G. Quistorp poznal jeho | ||
| + | talent a doporučil ho na Královskou akademii v Kodani, kde | ||
| + | se F. vzdělával u N. Abilgaarda a J. Juela (1794–98). Po studiích | ||
| + | se trvale usídlil v Drážďanech, ale opakovaně se vracel | ||
| + | do rodiště a cestoval i po dalších částech Německa, hodně | ||
| + | na něj zapůsobila Rujana (naopak Alpy, které několikrát maloval, | ||
| + | z autopsie neznal). Seznámil se s J. W. Goethem, který | ||
| + | o mladém F. publikoval několik článků a zpopularizoval jeho | ||
| + | dílo, znal se také s H. von Kleistem a jeho kruhem nacionálně- | ||
| + | liberálních osobností. 1810 byl jmenován členem berlínské | ||
| + | a 1816 drážďanské akademie; to F. umožnilo trvalý příjem, | ||
| + | takže mohl založit rodinu. S Caroline, roz. Bommerovou, měl | ||
| + | tři děti. Závěr života mu ztrpčily mrtvice (po 1835 již nebyl | ||
| + | schopen malovat) a duševní choroba. Jeho obrazy, představující | ||
| + | nejčistší podobu německého romantismu, byly vyhledávány | ||
| + | už ve své době (několik jich zakoupil např. ruský car), znovu | ||
| + | byly objeveny na přelomu 19. a 20. století, zejména po velké | ||
| + | berlínské výstavě romantických malířů 1906. | ||
| + | |||
| + | Impuls pro F. dílo přinesly i jeho návštěvy Čech. K asi první | ||
| + | došlo už 1803 (určitě 1807), kdy namaloval pro děčínského | ||
| + | F. A. Thun-Hohensteina obraz ''Kříž v horách''. 1808 znovu | ||
| + | navštívil Děčínsko, v červenci 1810 cestoval po Krkonoších, | ||
| + | opakovaně navštěvoval České středohoří, 1828 a 1835 se | ||
| + | léčil v Teplicích. České motivy se objevily na řadě známých | ||
| + | F. obrazů, např. ''Česká krajina s Milešovkou'' (asi 1810) či ''Krkonošská'' | ||
| + | ''krajina'' (před 1835), ale i u dalších děl, kdy je použil | ||
| + | jako ideální kompozici: Např. na slavném obraze ''Poutník nad'' | ||
| + | ''mořem mlh'' (asi 1818) je silueta Milešovky, v ''Pohledu na Balt'' | ||
| + | (asi 1825) Tříkřížový vrch u Litoměřic; jindy jej inspirovaly | ||
| + | krkonošské vrcholy, Růžovský vrch u Děčína, Tolštejn či Ještěd, | ||
| + | tehdy s křížem na vrcholu. Hluboce věřící F. považoval | ||
| + | přírodu za dílo Boží, které nelze doslova zachytit, ale tvůrce | ||
| + | se jím může inspirovat při pokusu o vytvoření dokonalého | ||
| + | obrazu. F. malby ovlivnily i některé české umělce, pravděpodobně | ||
| + | i K. H. Máchu, který v jeho obrazech hledal inspiraci | ||
| + | pro romantické krajiny popisované ve svých literárních dílech. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Thieme-Becker 12, s. 464–468; N. Wolf, C. D. F. 1774–1840. Der Maler | ||
| + | der Stille, Köln 2007 (s bibliografií); G. Spitzer, C. D. F. in der Dresdener | ||
| + | Galerie, Dresden 2010 (s bibliografií). K českému prostředí: E. Reitharová, | ||
| + | C. D. F., in: Umění 24, 1976, s. 385–406; táž, C.-D.-F.- Ehrung, in: Umění | ||
| + | 38, 1990, s. 141–170; K.-L. Hoch, C. D. F. und die böhmischen Berge, | ||
| + | Dresden 1987; Z. Hrbata, Aspekty prostoru v Máchových Cikánech, in: | ||
| + | Česká literatura 54, 2006, č. 3, s. 186–197. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/103326 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Jiří Martínek | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Verze z 17. 11. 2019, 18:19
| Caspar David FRIEDRICH | |
 | |
| Narození | 5.9.1774 |
|---|---|
| Místo narození | Greifswald (Německo) |
| Úmrtí | 7.5.1840 |
| Místo úmrtí | Drážďany (Německo) |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 426 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136153 |
FRIEDRICH, Caspar David, * 5. 9. 1774 Greifswald (Německo), † 7. 5. 1840 Drážďany (Německo), malíř
Byl šestým dítětem mydláře Adolfa Gottlieba F. a jeho ženy Sophie Doroty; rodné město v té době náleželo Švédsku. V dětství přišel tragicky o několik sourozenců. Nejprve F. bral hodiny kreslení na místní univerzitě, učitel G. Quistorp poznal jeho talent a doporučil ho na Královskou akademii v Kodani, kde se F. vzdělával u N. Abilgaarda a J. Juela (1794–98). Po studiích se trvale usídlil v Drážďanech, ale opakovaně se vracel do rodiště a cestoval i po dalších částech Německa, hodně na něj zapůsobila Rujana (naopak Alpy, které několikrát maloval, z autopsie neznal). Seznámil se s J. W. Goethem, který o mladém F. publikoval několik článků a zpopularizoval jeho dílo, znal se také s H. von Kleistem a jeho kruhem nacionálně- liberálních osobností. 1810 byl jmenován členem berlínské a 1816 drážďanské akademie; to F. umožnilo trvalý příjem, takže mohl založit rodinu. S Caroline, roz. Bommerovou, měl tři děti. Závěr života mu ztrpčily mrtvice (po 1835 již nebyl schopen malovat) a duševní choroba. Jeho obrazy, představující nejčistší podobu německého romantismu, byly vyhledávány už ve své době (několik jich zakoupil např. ruský car), znovu byly objeveny na přelomu 19. a 20. století, zejména po velké berlínské výstavě romantických malířů 1906.
Impuls pro F. dílo přinesly i jeho návštěvy Čech. K asi první došlo už 1803 (určitě 1807), kdy namaloval pro děčínského F. A. Thun-Hohensteina obraz Kříž v horách. 1808 znovu navštívil Děčínsko, v červenci 1810 cestoval po Krkonoších, opakovaně navštěvoval České středohoří, 1828 a 1835 se léčil v Teplicích. České motivy se objevily na řadě známých F. obrazů, např. Česká krajina s Milešovkou (asi 1810) či Krkonošská krajina (před 1835), ale i u dalších děl, kdy je použil jako ideální kompozici: Např. na slavném obraze Poutník nad mořem mlh (asi 1818) je silueta Milešovky, v Pohledu na Balt (asi 1825) Tříkřížový vrch u Litoměřic; jindy jej inspirovaly krkonošské vrcholy, Růžovský vrch u Děčína, Tolštejn či Ještěd, tehdy s křížem na vrcholu. Hluboce věřící F. považoval přírodu za dílo Boží, které nelze doslova zachytit, ale tvůrce se jím může inspirovat při pokusu o vytvoření dokonalého obrazu. F. malby ovlivnily i některé české umělce, pravděpodobně i K. H. Máchu, který v jeho obrazech hledal inspiraci pro romantické krajiny popisované ve svých literárních dílech.
L: Thieme-Becker 12, s. 464–468; N. Wolf, C. D. F. 1774–1840. Der Maler der Stille, Köln 2007 (s bibliografií); G. Spitzer, C. D. F. in der Dresdener Galerie, Dresden 2010 (s bibliografií). K českému prostředí: E. Reitharová, C. D. F., in: Umění 24, 1976, s. 385–406; táž, C.-D.-F.- Ehrung, in: Umění 38, 1990, s. 141–170; K.-L. Hoch, C. D. F. und die böhmischen Berge, Dresden 1987; Z. Hrbata, Aspekty prostoru v Máchových Cikánech, in: Česká literatura 54, 2006, č. 3, s. 186–197.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Martínek
