FRIED Jiří 1.3.1923-13.9.1999: Porovnání verzí

Z Personal
(FRIED_Jiří_1.3.1923-13.9.1999)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Prachatice
 
| místo narození = Prachatice
 
| datum úmrtí = 13.9.1999
 
| datum úmrtí = 13.9.1999
| místo úmrtí = Praha
+
| místo úmrtí = Prachatice
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />65- Literární historik, kritik nebo teoretik<br />68- Redaktor nebo žurnalista
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
+
68- Redaktor nebo žurnalista
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jiří FRIED
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 417
 +
}}
 +
'''FRIED, Jiří''', ''* 1. 3. 1923 Prachatice, † 13. 9. 1999 Prachatice, spisovatel, scenárista''
 +
 
 +
Jeho otec byl ruský legionář, původně krejčí, později trafikant.
 +
První čtyři ročníky reálného gymnázia F. absolvoval v rodišti,
 +
po záboru pohraničí 1938 se rodina přestěhovala do Prahy,
 +
F. zůstal u bratra, učitele v Protivíně, a 1942 maturoval
 +
na gymnáziu v Písku. 1942 nastoupil jako úředník do Českomoravského
 +
filmového ústředí, 1943 onemocněl plicní tuberkulózou
 +
a mnoho let se léčil, operován byl 1952. Po osvobození
 +
studoval na Filozofické fakultě UK dějiny umění a estetiku
 +
(v semináři Jana Mukařovského), studia ale nedokončil a 1948
 +
se stal dramaturgem Československého státního filmu. Tehdy
 +
poznal překladatelku Dagmar Steinovou (* 11. 9. 1922, Vídeň,
 +
Rakousko), s níž se 1952 oženil. Od 1959 byl redaktorem
 +
a náměstkem ředitele nakladatelství Československý spisovatel,
 +
1967 byl zvolen členem ústředního výboru Svazu československých spisovatelů, 1970, po vyloučení z KSČ, ho z nakladatelství propustili a F. se nadále živil jako filmový a televizní
 +
scenárista ve svobodném povolání.
 +
 
 +
Jako spisovatel debutoval 1954 sbírkou wolkrovské občanské
 +
lyriky ''Rozsvícená okna''. Významný byl jeho přínos soudobé
 +
české próze. V novele ''Časová tíseň'' (1961) zpracoval nosné
 +
téma osobní krize intelektuála, šachového hráče. V trojici zralých
 +
novel ''Abel'' (1966), ''Pověst'' (1966) a ''Hobby'' (1969) reagoval
 +
na podněty francouzského nového románu, a výrazně tak oživil
 +
domácí literární scénu. Nejúspěšnějším jeho dílem byl ''Abel'',
 +
rekapitulující během několika hodin život malíře. V druhé
 +
novele se F. vrátil do atmosféry svého dětství a reflektoval mj.
 +
vztahy Čechů a Němců, třetí novela se zabývá osudem opisovače
 +
cizích textů. 1992 publikoval starší prózu určenou mládeži
 +
''Léto v Altamiře'', kde pojednal o rasové nenávisti v předválečném
 +
pohraničí. Posmrtně vyšel prozaický soubor ''Síla osudu''
 +
''a jiné povídky'' (2002), jehož jádrem je povídka ''Baroko a jiné''
 +
''zprávy'', psaná těsně před smrtí. 2005 vydal Jiří Opelík F. korespondenci
 +
s Janem Skácelem. Jeho nejvýznačnějšími filmovými
 +
scénáři byly: ''O ševci Matoušovi'' (1948, režie M. Cikán), ''Svědomí''
 +
(1948, režie J. Krejčík), ''Vstanou noví bojovníci'' (1951, režie
 +
J. Weiss) a ''Morálka paní Dulské'' (1958, režie J. Krejčík). Řadu
 +
scénářů vypracoval i pro televizi (''Sázka na mrtvého jockeye'',
 +
1967; ''Těžká hodina'', 1983, aj.). Redigoval třísvazkové ''Vybrané''
 +
''spisy Thomase Manna''.
 +
 
 +
'''L:''' SČS 1, s. 183–184; Tomeš 1, s. 343; D. Steinová, Vzpomínání, 2007, s. 164
 +
a passim; http://www.slovnikceskeliteratury.cz (stav k 11. 11. 2014); http://www.obecprekladatelu.cz/_ftp/DUP/S/SteinovaDagmar.htm (k Dagmar Steinové;
 +
stav k 11. 11. 2014).
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/169224 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Martin Kučera
  
== Literatura ==
 
SČS 45/1, 183/184;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
Řádka 23: Řádka 68:
 
[[Kategorie:Prachatice]]
 
[[Kategorie:Prachatice]]
 
[[Kategorie:1999]]
 
[[Kategorie:1999]]
[[Kategorie:Praha]]
+
[[Kategorie:Prachatice]]

Verze z 17. 11. 2019, 17:10

Jiří FRIED
Narození 1.3.1923
Místo narození Prachatice
Úmrtí 13.9.1999
Místo úmrtí Prachatice
Povolání 63- Spisovatel
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 417
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69268

FRIED, Jiří, * 1. 3. 1923 Prachatice, † 13. 9. 1999 Prachatice, spisovatel, scenárista

Jeho otec byl ruský legionář, původně krejčí, později trafikant. První čtyři ročníky reálného gymnázia F. absolvoval v rodišti, po záboru pohraničí 1938 se rodina přestěhovala do Prahy, F. zůstal u bratra, učitele v Protivíně, a 1942 maturoval na gymnáziu v Písku. 1942 nastoupil jako úředník do Českomoravského filmového ústředí, 1943 onemocněl plicní tuberkulózou a mnoho let se léčil, operován byl 1952. Po osvobození studoval na Filozofické fakultě UK dějiny umění a estetiku (v semináři Jana Mukařovského), studia ale nedokončil a 1948 se stal dramaturgem Československého státního filmu. Tehdy poznal překladatelku Dagmar Steinovou (* 11. 9. 1922, Vídeň, Rakousko), s níž se 1952 oženil. Od 1959 byl redaktorem a náměstkem ředitele nakladatelství Československý spisovatel, 1967 byl zvolen členem ústředního výboru Svazu československých spisovatelů, 1970, po vyloučení z KSČ, ho z nakladatelství propustili a F. se nadále živil jako filmový a televizní scenárista ve svobodném povolání.

Jako spisovatel debutoval 1954 sbírkou wolkrovské občanské lyriky Rozsvícená okna. Významný byl jeho přínos soudobé české próze. V novele Časová tíseň (1961) zpracoval nosné téma osobní krize intelektuála, šachového hráče. V trojici zralých novel Abel (1966), Pověst (1966) a Hobby (1969) reagoval na podněty francouzského nového románu, a výrazně tak oživil domácí literární scénu. Nejúspěšnějším jeho dílem byl Abel, rekapitulující během několika hodin život malíře. V druhé novele se F. vrátil do atmosféry svého dětství a reflektoval mj. vztahy Čechů a Němců, třetí novela se zabývá osudem opisovače cizích textů. 1992 publikoval starší prózu určenou mládeži Léto v Altamiře, kde pojednal o rasové nenávisti v předválečném pohraničí. Posmrtně vyšel prozaický soubor Síla osudu a jiné povídky (2002), jehož jádrem je povídka Baroko a jiné zprávy, psaná těsně před smrtí. 2005 vydal Jiří Opelík F. korespondenci s Janem Skácelem. Jeho nejvýznačnějšími filmovými scénáři byly: O ševci Matoušovi (1948, režie M. Cikán), Svědomí (1948, režie J. Krejčík), Vstanou noví bojovníci (1951, režie J. Weiss) a Morálka paní Dulské (1958, režie J. Krejčík). Řadu scénářů vypracoval i pro televizi (Sázka na mrtvého jockeye, 1967; Těžká hodina, 1983, aj.). Redigoval třísvazkové Vybrané spisy Thomase Manna.

L: SČS 1, s. 183–184; Tomeš 1, s. 343; D. Steinová, Vzpomínání, 2007, s. 164 a passim; http://www.slovnikceskeliteratury.cz (stav k 11. 11. 2014); http://www.obecprekladatelu.cz/_ftp/DUP/S/SteinovaDagmar.htm (k Dagmar Steinové; stav k 11. 11. 2014).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera