Verze z 17. 11. 2019, 18:25, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FRIESER Anton 8.7.1860-2.7.1924

Z Personal
Anton FRIESER
Narození 8.7.1860
Místo narození Staré Sedlo (u Karlových Varů)
Úmrtí 2.7.1924
Místo úmrtí Karlovy Vary
Povolání 26- Bánský odborník nebo energetik
11- Geolog
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 432-433
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136736

FRIESER, Anton, * 8. 7. 1860 Staré Sedlo (u Karlových Varů), † 2. 7. 1924 Karlovy Vary, báňský odborník

Navštěvoval reálku v Lokti a Báňskou akademii ve štýrském Leobenu, kterou absolvoval 1883. Nastoupil do báňské praxe v sokolovské (tehdy falknovské) hnědouhelné pánvi k firmě Dolové a průmyslové závody Jana Davida Starcka. 1893 se stal závodním na dole v Dolním Rychnově (u Sokolova), 1900 báňským inspektorem a konečně vrchním báňským inspektorem.

V odborném a vlastivědném tisku uveřejnil práce o báňsko- -geologických poměrech terciérní sokolovské (falknovské) pánve, v době první světové války také o ložiskách rud cínu a wolframu v revíru Krásno (Schönfeld) u Horního Slavkova v Tepelské vrchovině a rud rtuti v Horních Lubech (u Kraslic) v západní části Krušných hor. Ke studii Erzvorkommen im Kaiserwalde (1916) vypracoval jako přílohy geologickou mapu Slavkovského lesa a Tepelské vrchoviny (Geologische Karte des Kaiserwald- Gebirges, cca 1 : 235 000) a geologickou revírní mapu dolů u Horního Slavkova a Krásna. Zmiňuje z Krásna drobné výskyty rud kobaltu, niklu a uranu (po druhé světové válce údaj upoutal pozornost geologů Jáchymovských dolů, n. p., kteří tyto informace systematicky hledali ve starší odborné literatuře; skutečně byl v sousedství objeven a intenzivně těžen uranový revír Horní Slavkov). F. vypracoval mapu sokolovské pánve, která byla součástí atlasu, vydaného 1913 ke sborníku sympozia v Torontu o uhelných ložiskách světa The Coal Resources of the World (ed. F. N. Tschernischev). Mapy uhelných pánví z českých zemí na sympoziu prezentoval Wilhelm Petrascheck. F. vydal 1917 báňsko-geologickou mapu (Montangeologische Karte) hnědouhelných revírů Sokolov, Loket a Karlovy Vary 1 : 50 000 s textovou přílohou obsahující soupis důlních koncesí. 1929 vyšla v českém překladu (1 : 25 000). F. rovněž působil při regulaci koryta řeky Ohře v okolí Sokolova po katastrofální povodni 1890.

1918 odešel do penze a přesídlil do Karlových Varů, kde se na počátku dvacátých let stal úředně oprávněným horním znalcem pražského báňského hejtmanství. 1916 byl jmenován dopisujícím členem Říšského geologického ústavu ve Vídni, 1922 Státního geologického ústavu ČSR v Praze.

D: Das Falkenauer Braunkohlenbecken, in: Heimatskunde des politischen Bezirkes Falkenau, 1898, s. 228–247; Die geologisch-bergbaulichen Verhältnisse in dem Falkenau-Karlsbader Kohlenbecken sowie der Egerer Mulde, in: Montanistische Rundschau (Wien) 5, 1913, č. 4, s. 145–151; Das hercynische Kluftsystem in den Kohlenmulden von Falkenau, Elbogen und Karlsbad, in: ÖZBH 62, 1914, s. 225–229 a 239–242; Die Regulierung des Egerflusses in der Strecke Schwarzmühle – Falkenau – Königswerth und die Bergbauverhältnisse in Unterreichenau, Wien 1915; Erzvorkommen im Kaiserwalde, in: BHJb 64, 1916, s. 53–120; Montangeologische Karte der Braunkohlenreviere von Falkenau, Elbogen und Karlsbad, 1917 (upravená česká verze Přehledná mapa hnědouhelných revírů Falknov, Loket a Karlovy Vary, 1929); Das Verhälten der Gänge in der Tiefe im Schönfeld-Schlaggenwalder Zinn- und Wolfram- Erzgebiete, in: BHJb 68, 1920, s. 49–63; Die Geschichte des Bergbaues im Egerland und in den benachbarten Gebieten, in: tamtéž 71, 1923, č. 1, s. 1–18.

L: J. Kratochvíl, Topografická mineralogie Čech 6, 1963, s. 62–71 (hesla Schönbach Horní, Schönfeld); F. X. Böhm, Persönlichkeiten aus Stadt und Kreis Falkenau, in: Heimat Falkenau an der Eger, Sulzbach 1984, s. 36; EBL 1, s. 153; P. Beran, Ing. A. F., in: Zpravodaj Klubu přátel Okresního muzea (Sokolov) 1, 1990, s. 12–13; J. Beneš, Soupis historických geologických map z území České republiky do roku 1918, 1996, passim; V. Prokop – L. Smola, Biografický lexikon sokolovského regionu, 2009, s. 96.

Pavel Vlašímský