FRIESE Rudolf 23.2.1890-7.12.1967: Porovnání verzí
(FRIESE_Rudolf_23.3.1890-7.12.1967) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.3.1890 | | datum narození = 23.3.1890 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Brankovice (u Bučovic) |
| datum úmrtí = 7.12.1967 | | datum úmrtí = 7.12.1967 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Písek |
− | | povolání = 23- Lesník nebo myslivec | + | | povolání = 23- Lesník nebo myslivec<br />61- Pedagog<br />68- Redaktor nebo žurnalista |
− | 61- Pedagog | + | |
− | 68- Redaktor nebo žurnalista | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 431-432 |
+ | }} | ||
+ | '''FRIESE, Rudolf''', ''* 23. 2. 1890 Brankovice (u Bučovic), † 7. 12. 1967 Písek, lesník, pedagog, redaktor, odborný spisovatel'' | ||
+ | |||
+ | Syn přednosty stanice. 1902–10 studoval na gymnáziu v Kyjově, | ||
+ | kde maturoval. Ve studiích pokračoval 1910–14 na lesnickém | ||
+ | odboru Vysoké školy zemědělské (VŠZ) ve Vídni. | ||
+ | Začátkem první světové války narukoval, bojoval u císařských | ||
+ | myslivců jako velitel kulometné roty na italské frontě i dobrovolník | ||
+ | jihoslovanských bezpečnostních sborů. 1918–19 konal | ||
+ | službu v československé armádě na Slovensku (nadporučík | ||
+ | pěšího pluku v záloze). Nejprve pracoval jako státní lesní | ||
+ | asistent na nadačním velkostatku v Ronově nad Doubravou | ||
+ | (1919–20), poté působil celý život na Státní střední škole | ||
+ | lesnické v Písku. 1921 se oženil s Blaženou, roz. Radilovou, | ||
+ | s níž vychoval dva syny. Složil zkoušku učitelské způsobilosti | ||
+ | pro vyšší lesnické školy (předměty: lesní správa a politika, | ||
+ | národní hospodářství, obchodní nauka lesnická, lesní a honební | ||
+ | zákonodárství, občanská nauka, dějiny lesnictví a myslivosti, | ||
+ | úvod do studia lesnictví, lesnická praxe a tělovýchova, | ||
+ | oceňování a hospodářská úprava lesů). 1930 absolvoval ještě | ||
+ | pedagogický seminář v Praze. Kromě výuky rozvíjel píseckou | ||
+ | školu, zpracovával učební osnovy a metodiky, pořizoval sbírky | ||
+ | a pomůcky, kladl důraz na tělesnou výchovu žáků. 1939–45 | ||
+ | působil jako správce školy a cvičného polesí Hůrky. Pak byl | ||
+ | přeložen na zdravotní dovolenou a vyšetřován očistnou komisí | ||
+ | v Písku, ta mu však kolaboraci s nacisty neprokázala. 1947–48 | ||
+ | zpracovával učební texty pro ministerstvo školství a osvěty. | ||
+ | 1949 byl dán do výslužby. | ||
+ | |||
+ | Podnikl studijní cesty na Slovensko a Podkarpatskou Rus | ||
+ | (1922), do Itálie (1926), Švýcarska, jihozápadního Německa (1928) a do Maďarska (1936) a vystoupil na několika | ||
+ | mezinárodních konferencích. Konal rozsáhlou poradenskou | ||
+ | a přednáškovou činnost, byl členem zkušebních komisí pro | ||
+ | druhou státní zkoušku z lesního inženýrství na VŠZ v Brně | ||
+ | (1933–39) a pro učitelství na vyšších lesnických školách | ||
+ | (1938–40). Od 1920 pracoval jako jednatel Československé | ||
+ | matice lesnické (ČsML), redigoval matiční periodika ''Lesnická'' | ||
+ | ''práce'' (1922–44), ''Československý háj'' (1924–42), ''Knihovnu'' | ||
+ | ''ČsML'' a ''Dobové spisky ČsML'', 1934 sestavil ''Památník českých'' | ||
+ | ''lesnických škol v Písku''. Připravoval rovněž československá čísla | ||
+ | zahraničních lesnických časopisů. Své publikace zveřejňoval | ||
+ | mj. v ''Lesnické práci, Československém háji, Československém lese'', | ||
+ | ''Československém zemědělci, Věstníku'' a ''Sborníku ČAZ'' i v politickém, | ||
+ | samosprávném a krajinském tisku. Psal hesla pro ''Naučný'' | ||
+ | ''slovník lesnický'' Josefa Konšela. Působil jako veřejný pracovník: | ||
+ | Byl dlouholetým členem výboru a předsedou místní organizace | ||
+ | agrární strany v Písku, okresním důvěrníkem Odborové | ||
+ | jednoty republikánských zaměstnanců, členem výboru Okresního | ||
+ | sdružení republikánských úředníků a učitelů či Agrárního | ||
+ | společenského klubu. Vykonával i funkci místopředsedy | ||
+ | nebo předsedy lesní komise píseckého obecního zastupitelstva. | ||
+ | K tomu pracoval např. jako předseda Spolku pro kulturní | ||
+ | a hospodářské zájmy Písecka, v Okresním osvětovém sboru, | ||
+ | Husově fondu, Švehlově koleji, Rotary-International, Alliance | ||
+ | française, Červeném kříži, Masarykově letecké lize, Sokolu, | ||
+ | Klubu přátel skautingu, Klubu československých turistů, Svazu | ||
+ | lyžařů, Svazu československých důstojníků, Branném sboru | ||
+ | československých motoristů a ve Sportovním klubu. Zastával | ||
+ | funkci tajemníka druhého (lesnického) odboru ČAZ a byl | ||
+ | činný také ve Spolku inženýrů a architektů, Ústřední jednotě | ||
+ | československého lesnictva, Spolku zemědělských profesorů, | ||
+ | Ústředním sdružení republikánských úředníků a učitelů, Říšském | ||
+ | poradním sboru zemědělském, Pedagogické společnosti | ||
+ | zemědělské, Lesnickém muzeu, Syndikátu zemědělských novinářů | ||
+ | a spisovatelů, spolupracoval se Švehlovým ústavem pro | ||
+ | povznesení malozemědělství a Národohospodářským sborem | ||
+ | jihočeským. | ||
+ | |||
+ | 1927 ho jmenovala finská vědecká lesnická společnost v Helsinkách | ||
+ | dopisujícím členem, 1964 obdržel na VŠZ ve Vídni | ||
+ | zlatý inženýrský diplom. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Mezinárodní výstava dřevoobráběcích a jiných strojů na zpracování | ||
+ | lesních produktů při mezinárodním veletrhu v Miláně, in: Lesnická práce 5, | ||
+ | 1926, s. 309–312; Směrnice pro vybudování čsl. lesní statistiky a rozsah | ||
+ | činnosti pracovní komise ČAZ pro lesní statistiku, in: VČAZ 4, 1928, | ||
+ | s. 193–195; Lesní pozemková reforma, in: tamtéž, s. 372–377; Dr. Aimo | ||
+ | Kaarlo Cajander, in: tamtéž, s. 880–882; Jubilejní posmrtné vzpomínky | ||
+ | na lesníka Josefa Ressla, vynálezce praktického upotřebení lodního šroubu, | ||
+ | in: Lesnická práce 9, 1930, s. 189–193; Jak vznikla a rostla Lesnická práce, in: | ||
+ | tamtéž 10, 1931, s. 1–4; Náměty k hospodářské lesní statistice, in: VČAZ 8, | ||
+ | 1932, s. 257–259; Půlstoletí českého lesnického školství v Písku, in: Lesnická | ||
+ | práce 13, 1934, s. 315–370; Mezinárodní kongres lesnický v Budapešti, in: | ||
+ | tamtéž 15, 1936, s. 309–312, 554–582; Zpráva o pracích lesnické sekce | ||
+ | 1. sjezdu zemědělských ekonomistů v Praze, in: Československý háj 16, 1939, | ||
+ | s. 83–89. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' G. Novotný, Třicet let od smrti lesníka ing. R. F. 1890–1967, in: Muzejní | ||
+ | občasník Masarykova muzea v Hodoníně 1997, s. 33–38 (se soupisem díla, | ||
+ | literatury a pramenů); týž, Tři lesní inženýři. Josef Opletal, Karel Šiman | ||
+ | a Gustav Artner, 2015, rejstřík. | ||
+ | |||
+ | Gustav Novotný | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | [[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | ||
Řádka 18: | Řádka 110: | ||
[[Kategorie:1890]] | [[Kategorie:1890]] | ||
+ | [[Kategorie:Brankovice]] | ||
[[Kategorie:1967]] | [[Kategorie:1967]] | ||
+ | [[Kategorie:Písek]] |
Aktuální verze z 17. 11. 2019, 18:24
Rudolf FRIESE | |
Narození | 23.3.1890 |
---|---|
Místo narození | Brankovice (u Bučovic) |
Úmrtí | 7.12.1967 |
Místo úmrtí | Písek |
Povolání |
23- Lesník nebo myslivec 61- Pedagog 68- Redaktor nebo žurnalista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 431-432 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69866 |
FRIESE, Rudolf, * 23. 2. 1890 Brankovice (u Bučovic), † 7. 12. 1967 Písek, lesník, pedagog, redaktor, odborný spisovatel
Syn přednosty stanice. 1902–10 studoval na gymnáziu v Kyjově, kde maturoval. Ve studiích pokračoval 1910–14 na lesnickém odboru Vysoké školy zemědělské (VŠZ) ve Vídni. Začátkem první světové války narukoval, bojoval u císařských myslivců jako velitel kulometné roty na italské frontě i dobrovolník jihoslovanských bezpečnostních sborů. 1918–19 konal službu v československé armádě na Slovensku (nadporučík pěšího pluku v záloze). Nejprve pracoval jako státní lesní asistent na nadačním velkostatku v Ronově nad Doubravou (1919–20), poté působil celý život na Státní střední škole lesnické v Písku. 1921 se oženil s Blaženou, roz. Radilovou, s níž vychoval dva syny. Složil zkoušku učitelské způsobilosti pro vyšší lesnické školy (předměty: lesní správa a politika, národní hospodářství, obchodní nauka lesnická, lesní a honební zákonodárství, občanská nauka, dějiny lesnictví a myslivosti, úvod do studia lesnictví, lesnická praxe a tělovýchova, oceňování a hospodářská úprava lesů). 1930 absolvoval ještě pedagogický seminář v Praze. Kromě výuky rozvíjel píseckou školu, zpracovával učební osnovy a metodiky, pořizoval sbírky a pomůcky, kladl důraz na tělesnou výchovu žáků. 1939–45 působil jako správce školy a cvičného polesí Hůrky. Pak byl přeložen na zdravotní dovolenou a vyšetřován očistnou komisí v Písku, ta mu však kolaboraci s nacisty neprokázala. 1947–48 zpracovával učební texty pro ministerstvo školství a osvěty. 1949 byl dán do výslužby.
Podnikl studijní cesty na Slovensko a Podkarpatskou Rus (1922), do Itálie (1926), Švýcarska, jihozápadního Německa (1928) a do Maďarska (1936) a vystoupil na několika mezinárodních konferencích. Konal rozsáhlou poradenskou a přednáškovou činnost, byl členem zkušebních komisí pro druhou státní zkoušku z lesního inženýrství na VŠZ v Brně (1933–39) a pro učitelství na vyšších lesnických školách (1938–40). Od 1920 pracoval jako jednatel Československé matice lesnické (ČsML), redigoval matiční periodika Lesnická práce (1922–44), Československý háj (1924–42), Knihovnu ČsML a Dobové spisky ČsML, 1934 sestavil Památník českých lesnických škol v Písku. Připravoval rovněž československá čísla zahraničních lesnických časopisů. Své publikace zveřejňoval mj. v Lesnické práci, Československém háji, Československém lese, Československém zemědělci, Věstníku a Sborníku ČAZ i v politickém, samosprávném a krajinském tisku. Psal hesla pro Naučný slovník lesnický Josefa Konšela. Působil jako veřejný pracovník: Byl dlouholetým členem výboru a předsedou místní organizace agrární strany v Písku, okresním důvěrníkem Odborové jednoty republikánských zaměstnanců, členem výboru Okresního sdružení republikánských úředníků a učitelů či Agrárního společenského klubu. Vykonával i funkci místopředsedy nebo předsedy lesní komise píseckého obecního zastupitelstva. K tomu pracoval např. jako předseda Spolku pro kulturní a hospodářské zájmy Písecka, v Okresním osvětovém sboru, Husově fondu, Švehlově koleji, Rotary-International, Alliance française, Červeném kříži, Masarykově letecké lize, Sokolu, Klubu přátel skautingu, Klubu československých turistů, Svazu lyžařů, Svazu československých důstojníků, Branném sboru československých motoristů a ve Sportovním klubu. Zastával funkci tajemníka druhého (lesnického) odboru ČAZ a byl činný také ve Spolku inženýrů a architektů, Ústřední jednotě československého lesnictva, Spolku zemědělských profesorů, Ústředním sdružení republikánských úředníků a učitelů, Říšském poradním sboru zemědělském, Pedagogické společnosti zemědělské, Lesnickém muzeu, Syndikátu zemědělských novinářů a spisovatelů, spolupracoval se Švehlovým ústavem pro povznesení malozemědělství a Národohospodářským sborem jihočeským.
1927 ho jmenovala finská vědecká lesnická společnost v Helsinkách dopisujícím členem, 1964 obdržel na VŠZ ve Vídni zlatý inženýrský diplom.
D: výběr: Mezinárodní výstava dřevoobráběcích a jiných strojů na zpracování lesních produktů při mezinárodním veletrhu v Miláně, in: Lesnická práce 5, 1926, s. 309–312; Směrnice pro vybudování čsl. lesní statistiky a rozsah činnosti pracovní komise ČAZ pro lesní statistiku, in: VČAZ 4, 1928, s. 193–195; Lesní pozemková reforma, in: tamtéž, s. 372–377; Dr. Aimo Kaarlo Cajander, in: tamtéž, s. 880–882; Jubilejní posmrtné vzpomínky na lesníka Josefa Ressla, vynálezce praktického upotřebení lodního šroubu, in: Lesnická práce 9, 1930, s. 189–193; Jak vznikla a rostla Lesnická práce, in: tamtéž 10, 1931, s. 1–4; Náměty k hospodářské lesní statistice, in: VČAZ 8, 1932, s. 257–259; Půlstoletí českého lesnického školství v Písku, in: Lesnická práce 13, 1934, s. 315–370; Mezinárodní kongres lesnický v Budapešti, in: tamtéž 15, 1936, s. 309–312, 554–582; Zpráva o pracích lesnické sekce 1. sjezdu zemědělských ekonomistů v Praze, in: Československý háj 16, 1939, s. 83–89.
L: G. Novotný, Třicet let od smrti lesníka ing. R. F. 1890–1967, in: Muzejní občasník Masarykova muzea v Hodoníně 1997, s. 33–38 (se soupisem díla, literatury a pramenů); týž, Tři lesní inženýři. Josef Opletal, Karel Šiman a Gustav Artner, 2015, rejstřík.
Gustav Novotný