FRIESOVÁ Amalie 1823-8.10.1887: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 433
 
}}
 
}}
 
'''FRIESOVÁ, Amalie''' ''(též Amelie), * 1823 Münster (Německo), † 8. 10. 1887 Praha, herečka, zpěvačka''
 
'''FRIESOVÁ, Amalie''' ''(též Amelie), * 1823 Münster (Německo), † 8. 10. 1887 Praha, herečka, zpěvačka''

Aktuální verze z 17. 11. 2019, 17:25

Amalie FRIESOVÁ
Narození 1823
Místo narození Münster (Německo)
Úmrtí 8.10.1887
Místo úmrtí Praha
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 433
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55924

FRIESOVÁ, Amalie (též Amelie), * 1823 Münster (Německo), † 8. 10. 1887 Praha, herečka, zpěvačka

Dlouholetá členka souboru Stavovského divadla v Praze. Objevila se poprvé 1839 ve dvorním divadle v Detmoldu (Fürstl. Lippe-Detmoldisches Hoftheater) jako začínající herečka (naivka, druhá milovnice), příležitostně jako zpěvačka. 1845 odešla do Brém, o rok později ji angažoval nastupující ředitel pražského Stavovského divadla Johann Hoffmann pro svou scénu. V první pražské sezoně 1846/47 vystupovala v menších sólových rolích i ve sboru, v dalších letech byla zaměstnávána pouze jako sólistka. Spolupracovala s těmito řediteli: J. Hoffmann, 1846–52, Johann August Stöger, 1852–58, Franz Thomé, 1858–64, Rudolf Wirsing, 1864–76, od 1876 Eduard a Edmund Kreibigové. Členkou souboru byla do 1878, kdy získala nárok na penzi, příležitostně však hostovala i v dalších letech.

Nepatřila k vynikajícím zjevům pražského jeviště, ale podle nekrologu v deníku Bohemia doplňovala průměrné nadání velkou svědomitostí, pílí a schopností udržet si široký repertoár. Počátkem pražského angažmá uplatnila v řadě populárních frašek, veseloher a lidových her atraktivní zevnějšek v dívčích postavách. Zpívala malé role i v opeře (např. Hedwig, Tellova manželka, G. Rossini: Tell; Venkovská dívka, D. Auber: Die Stumme von Portici; Dáma v doprovodu, G. Meyerbeer: Der Prophet ad.). V prvním provedení opery Johanna Friedricha Kittla Die Bilderstürmer (Stavovské divadlo 1854) vytvořila Annu, snoubenku důstojníka. V klasickém a měšťanském repertoáru hrála desítky druhých salonních dam, důvěrnic, společnic, sousedek a podobných epizodních postav. Údajně byla přítelkyní publicisty, divadelního kritika a vydavatele českého časopisu Lumír Ferdinanda Mikovce, který se pohyboval v německém i českém prostředí. Výjimečně vystoupila i v českém představení (1847, K. V. Slanský [vl. jm. K. A. Vinařický]: Jan slepý, hrdinský král Čechů, role Černého prince). Byla pohřbena v Praze na Olšanských hřbitovech.

L: nekrology, in: Prager Tagblatt 9. 10. 1887, s. 3; Bohemia 9. 10. 1887, s. 4; O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters 3, 1888, s. 351, 361, 480, 495, 565, 590, 595, 609, 663, 727; Ludwig Eisenberg’s Großes Biographisches Lexikon der Deutschen Bühne im 19. Jh., Leipzig 1903, s. 290; Kosch, s. 502; P. S. Ulrich, Biographisches Verzeichnis für Theater, Tanz und Musik 1, Berlin 1997, s. 552; Ferdinand Břetislav Mikovec. Pražská Thálie kolem 1850, [edice kritik a dokumentů], 2010, s. 121; http://encyklopedie.idu.cz (Německá činohra v českých zemích v 19. století, stav k 11. 11. 2014).

P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 133, obr. 787 (s nepravděpodobným datem narození 1827); NM, Praha, Divadelní oddělení (cedule představení ve Stavovském divadle 1846–1887).

Jitka Ludvová