Biografický slovník
FRIESOVÁ Amalie 1823-8.10.1887: Porovnání verzí
(FRIESOVÁ_Amalie_1823-8.10.1887) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1823 | | datum narození = 1823 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Münster (Německo) |
| datum úmrtí = 8.10.1887 | | datum úmrtí = 8.10.1887 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | | povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''FRIESOVÁ, Amalie''' ''(též Amelie), * 1823 Münster (Německo), † 8. 10. 1887 Praha, herečka, zpěvačka'' | ||
| + | |||
| + | Dlouholetá členka souboru Stavovského divadla v Praze. Objevila | ||
| + | se poprvé 1839 ve dvorním divadle v Detmoldu (Fürstl. | ||
| + | Lippe-Detmoldisches Hoftheater) jako začínající herečka (naivka, | ||
| + | druhá milovnice), příležitostně jako zpěvačka. 1845 odešla | ||
| + | do Brém, o rok později ji angažoval nastupující ředitel pražského | ||
| + | Stavovského divadla Johann Hoffmann pro svou scénu. V první | ||
| + | pražské sezoně 1846/47 vystupovala v menších sólových rolích | ||
| + | i ve sboru, v dalších letech byla zaměstnávána pouze jako sólistka. | ||
| + | Spolupracovala s těmito řediteli: J. Hoffmann, 1846–52, | ||
| + | Johann August Stöger, 1852–58, Franz Thomé, 1858–64, Rudolf | ||
| + | Wirsing, 1864–76, od 1876 Eduard a Edmund Kreibigové. | ||
| + | Členkou souboru byla do 1878, kdy získala nárok na penzi, | ||
| + | příležitostně však hostovala i v dalších letech. | ||
| + | |||
| + | Nepatřila k vynikajícím zjevům pražského jeviště, ale podle | ||
| + | nekrologu v deníku ''Bohemia'' doplňovala průměrné nadání velkou | ||
| + | svědomitostí, pílí a schopností udržet si široký repertoár. | ||
| + | Počátkem pražského angažmá uplatnila v řadě populárních | ||
| + | frašek, veseloher a lidových her atraktivní zevnějšek v dívčích | ||
| + | postavách. Zpívala malé role i v opeře (např. Hedwig, Tellova | ||
| + | manželka, G. Rossini: ''Tell''; Venkovská dívka, D. Auber: ''Die'' | ||
| + | ''Stumme von Portici''; Dáma v doprovodu, G. Meyerbeer: ''Der'' | ||
| + | ''Prophet'' ad.). V prvním provedení opery Johanna Friedricha | ||
| + | Kittla ''Die Bilderstürmer'' (Stavovské divadlo 1854) vytvořila | ||
| + | Annu, snoubenku důstojníka. V klasickém a měšťanském repertoáru | ||
| + | hrála desítky druhých salonních dam, důvěrnic, společnic, | ||
| + | sousedek a podobných epizodních postav. Údajně byla | ||
| + | přítelkyní publicisty, divadelního kritika a vydavatele českého | ||
| + | časopisu ''Lumír'' Ferdinanda Mikovce, který se pohyboval v německém | ||
| + | i českém prostředí. Výjimečně vystoupila i v českém | ||
| + | představení (1847, K. V. Slanský [vl. jm. K. A. Vinařický]: ''Jan'' | ||
| + | ''slepý, hrdinský král Čechů'', role Černého prince). Byla pohřbena | ||
| + | v Praze na Olšanských hřbitovech. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' nekrology, in: Prager Tagblatt 9. 10. 1887, s. 3; Bohemia 9. 10. 1887, | ||
| + | s. 4; O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters 3, 1888, s. 351, 361, 480, 495, | ||
| + | 565, 590, 595, 609, 663, 727; Ludwig Eisenberg’s Großes Biographisches | ||
| + | Lexikon der Deutschen Bühne im 19. Jh., Leipzig 1903, s. 290; Kosch, s. 502; P. S. Ulrich, Biographisches Verzeichnis für Theater, Tanz und Musik 1, Berlin 1997, s. 552; Ferdinand Břetislav Mikovec. Pražská Thálie kolem | ||
| + | 1850, [edice kritik a dokumentů], 2010, s. 121; http://encyklopedie.idu.cz | ||
| + | (Německá činohra v českých zemích v 19. století, stav k 11. 11. 2014). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 133, obr. 787 | ||
| + | (s nepravděpodobným datem narození 1827); NM, Praha, Divadelní | ||
| + | oddělení (cedule představení ve Stavovském divadle 1846–1887). | ||
| + | |||
| + | Jitka Ludvová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
[[Kategorie:1823]] | [[Kategorie:1823]] | ||
| + | [[Kategorie:Münster]] | ||
[[Kategorie:1887]] | [[Kategorie:1887]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 28. 11. 2017, 17:54
| Amalie FRIESOVÁ | |
 | |
| Narození | 1823 |
|---|---|
| Místo narození | Münster (Německo) |
| Úmrtí | 8.10.1887 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55924 |
FRIESOVÁ, Amalie (též Amelie), * 1823 Münster (Německo), † 8. 10. 1887 Praha, herečka, zpěvačka
Dlouholetá členka souboru Stavovského divadla v Praze. Objevila se poprvé 1839 ve dvorním divadle v Detmoldu (Fürstl. Lippe-Detmoldisches Hoftheater) jako začínající herečka (naivka, druhá milovnice), příležitostně jako zpěvačka. 1845 odešla do Brém, o rok později ji angažoval nastupující ředitel pražského Stavovského divadla Johann Hoffmann pro svou scénu. V první pražské sezoně 1846/47 vystupovala v menších sólových rolích i ve sboru, v dalších letech byla zaměstnávána pouze jako sólistka. Spolupracovala s těmito řediteli: J. Hoffmann, 1846–52, Johann August Stöger, 1852–58, Franz Thomé, 1858–64, Rudolf Wirsing, 1864–76, od 1876 Eduard a Edmund Kreibigové. Členkou souboru byla do 1878, kdy získala nárok na penzi, příležitostně však hostovala i v dalších letech.
Nepatřila k vynikajícím zjevům pražského jeviště, ale podle nekrologu v deníku Bohemia doplňovala průměrné nadání velkou svědomitostí, pílí a schopností udržet si široký repertoár. Počátkem pražského angažmá uplatnila v řadě populárních frašek, veseloher a lidových her atraktivní zevnějšek v dívčích postavách. Zpívala malé role i v opeře (např. Hedwig, Tellova manželka, G. Rossini: Tell; Venkovská dívka, D. Auber: Die Stumme von Portici; Dáma v doprovodu, G. Meyerbeer: Der Prophet ad.). V prvním provedení opery Johanna Friedricha Kittla Die Bilderstürmer (Stavovské divadlo 1854) vytvořila Annu, snoubenku důstojníka. V klasickém a měšťanském repertoáru hrála desítky druhých salonních dam, důvěrnic, společnic, sousedek a podobných epizodních postav. Údajně byla přítelkyní publicisty, divadelního kritika a vydavatele českého časopisu Lumír Ferdinanda Mikovce, který se pohyboval v německém i českém prostředí. Výjimečně vystoupila i v českém představení (1847, K. V. Slanský [vl. jm. K. A. Vinařický]: Jan slepý, hrdinský král Čechů, role Černého prince). Byla pohřbena v Praze na Olšanských hřbitovech.
L: nekrology, in: Prager Tagblatt 9. 10. 1887, s. 3; Bohemia 9. 10. 1887, s. 4; O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters 3, 1888, s. 351, 361, 480, 495, 565, 590, 595, 609, 663, 727; Ludwig Eisenberg’s Großes Biographisches Lexikon der Deutschen Bühne im 19. Jh., Leipzig 1903, s. 290; Kosch, s. 502; P. S. Ulrich, Biographisches Verzeichnis für Theater, Tanz und Musik 1, Berlin 1997, s. 552; Ferdinand Břetislav Mikovec. Pražská Thálie kolem 1850, [edice kritik a dokumentů], 2010, s. 121; http://encyklopedie.idu.cz (Německá činohra v českých zemích v 19. století, stav k 11. 11. 2014).
P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 133, obr. 787 (s nepravděpodobným datem narození 1827); NM, Praha, Divadelní oddělení (cedule představení ve Stavovském divadle 1846–1887).
Jitka Ludvová
