FRIML Karel 16.11.1916-3.2.1993: Porovnání verzí
(FRIML_Karel_16.11.1916-1993) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 16.11.1916 | | datum narození = 16.11.1916 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Proseč (u Skutče) |
− | | datum úmrtí = 1993 | + | | datum úmrtí = 3.2.1993 |
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
− | | povolání = 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství | + | | povolání = 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství<br />61- Pedagog |
− | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''FRIML, Karel''', ''* 16. 11. 1916 Proseč (u Skutče), † 3. 2. 1993 Praha, chemik'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z nemajetné dělnické rodiny, v mládí se nejdříve vyučil | ||
+ | drogistou, 1939 absolvoval vyšší průmyslovou školu chemickou. | ||
+ | Za druhé světové války pracoval jako chemik v podnicích | ||
+ | na zpracování plastů (Fatra, Spolek pro chemickou a hutní | ||
+ | výrobu). Po 1945 studoval na Vysoké škole chemicko-technologického | ||
+ | inženýrství ČVUT v Praze, 1946/47 byl aspirantem | ||
+ | v oboru chemická technologie vláknitých materiálů na Vysoké | ||
+ | škole textilního a lehkého průmyslu v Leningradu (dnes Petrohrad, | ||
+ | Rusko). | ||
+ | |||
+ | 1949–52 zastával řídící funkce v chemickém průmyslu: | ||
+ | 1949–50 hlavní inženýr a podnikový ředitel Severočeských | ||
+ | chemických závodů v Ústí nad Labem, 1950–51 vedoucí | ||
+ | oddělení chemických vláken na generálním ředitelství Československých | ||
+ | chemických závodů v Praze a 1951–52 hlavní | ||
+ | inženýr Hlavní správy chemických vláken ministerstva chemického | ||
+ | průmyslu v Praze. Dalších deset let působil ve Státní | ||
+ | plánovací komisi (1952–58 vedoucí oddělení) a na ministerstvu | ||
+ | chemického průmyslu, 1958–62 pracoval jako náměstek | ||
+ | ministra. 1963 byl jmenován vysokoškolským profesorem | ||
+ | pro obor technologie plastických hmot. 1962–69 přednášel | ||
+ | na VŠCHT v Pardubicích technologii makromolekulárních | ||
+ | látek, 1969–72 zbožíznalství na VŠE v Praze. 1962–67 vedl | ||
+ | katedru technologie plastických hmot na VŠCHT a 1963–65 | ||
+ | byl prorektorem školy. Během normalizace po 1970 zastával | ||
+ | významné funkce v ČSAV: 1970–77 generální sekretář, | ||
+ | 1972–84 ředitel Ústavu makromolekulární chemie. 1972 byl | ||
+ | jmenován členem korespondentem ČSAV pro obor technologie | ||
+ | makromolekulárních látek. | ||
+ | |||
+ | Ve své nepříliš rozsáhlé odborné práci se zabýval technologií | ||
+ | výroby a zpracování chemických vláken, výzkumem katalytických | ||
+ | systémů pro stereospecifickou polymeraci propylenu, | ||
+ | zejména katalyzátory na bázi vanadu, dále výzkumem | ||
+ | alkydových, polyesterových a epoxidových pryskyřic a pojiv | ||
+ | pro výrobu netkaných textilií. Byl autorem a spoluautorem | ||
+ | výzkumných zpráv, expertiz a návrhů technologických úprav | ||
+ | i odborných článků. Na základě zkušeností, které získal při | ||
+ | překladu knihy A. N. Rjauzova, V. A. Gruzděva a M. A. Artěmenka | ||
+ | ''Technologie umělých vláken'' (1955), zavedl českou odbornou | ||
+ | terminologii z oboru chemických vláken. | ||
+ | |||
+ | Zasedal v redakčních radách časopisů ''Textilní obzor'' a ''Chemický'' | ||
+ | ''průmysl''. 1972 se stal členem American Chemical Society | ||
+ | a American Society London, 1976 členem Československé komise pro spolupráci s UNESCO. Patřil k nositelům četných | ||
+ | ocenění: 1966 státní vyznamenání Za vynikající práci, 1973 | ||
+ | Řád práce, 1976 Zlatá čestná plaketa ČSAV J. Heyrovského | ||
+ | za zásluhy o rozvoj v chemických vědách, 1986 Stříbrná čestná | ||
+ | plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Charakterizace vodných dispersí polymerů pomocí povrchového napětí, | ||
+ | in: Chemický průmysl 6, 1975, s. 304. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' 60 let člena korespondenta ČSAV K. F., in: Vesmír 55, 1976, č. 12, s. 373. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha, osobní spis členů ČSAV. | ||
+ | |||
+ | Ivo Kraus | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství]] | [[Kategorie:30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství]] | ||
Řádka 16: | Řádka 76: | ||
[[Kategorie:1916]] | [[Kategorie:1916]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Proseč]] |
[[Kategorie:1993]] | [[Kategorie:1993]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 28. 11. 2017, 17:57
Karel FRIML | |
Narození | 16.11.1916 |
---|---|
Místo narození | Proseč (u Skutče) |
Úmrtí | 3.2.1993 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55926 |
FRIML, Karel, * 16. 11. 1916 Proseč (u Skutče), † 3. 2. 1993 Praha, chemik
Pocházel z nemajetné dělnické rodiny, v mládí se nejdříve vyučil drogistou, 1939 absolvoval vyšší průmyslovou školu chemickou. Za druhé světové války pracoval jako chemik v podnicích na zpracování plastů (Fatra, Spolek pro chemickou a hutní výrobu). Po 1945 studoval na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství ČVUT v Praze, 1946/47 byl aspirantem v oboru chemická technologie vláknitých materiálů na Vysoké škole textilního a lehkého průmyslu v Leningradu (dnes Petrohrad, Rusko).
1949–52 zastával řídící funkce v chemickém průmyslu: 1949–50 hlavní inženýr a podnikový ředitel Severočeských chemických závodů v Ústí nad Labem, 1950–51 vedoucí oddělení chemických vláken na generálním ředitelství Československých chemických závodů v Praze a 1951–52 hlavní inženýr Hlavní správy chemických vláken ministerstva chemického průmyslu v Praze. Dalších deset let působil ve Státní plánovací komisi (1952–58 vedoucí oddělení) a na ministerstvu chemického průmyslu, 1958–62 pracoval jako náměstek ministra. 1963 byl jmenován vysokoškolským profesorem pro obor technologie plastických hmot. 1962–69 přednášel na VŠCHT v Pardubicích technologii makromolekulárních látek, 1969–72 zbožíznalství na VŠE v Praze. 1962–67 vedl katedru technologie plastických hmot na VŠCHT a 1963–65 byl prorektorem školy. Během normalizace po 1970 zastával významné funkce v ČSAV: 1970–77 generální sekretář, 1972–84 ředitel Ústavu makromolekulární chemie. 1972 byl jmenován členem korespondentem ČSAV pro obor technologie makromolekulárních látek.
Ve své nepříliš rozsáhlé odborné práci se zabýval technologií výroby a zpracování chemických vláken, výzkumem katalytických systémů pro stereospecifickou polymeraci propylenu, zejména katalyzátory na bázi vanadu, dále výzkumem alkydových, polyesterových a epoxidových pryskyřic a pojiv pro výrobu netkaných textilií. Byl autorem a spoluautorem výzkumných zpráv, expertiz a návrhů technologických úprav i odborných článků. Na základě zkušeností, které získal při překladu knihy A. N. Rjauzova, V. A. Gruzděva a M. A. Artěmenka Technologie umělých vláken (1955), zavedl českou odbornou terminologii z oboru chemických vláken.
Zasedal v redakčních radách časopisů Textilní obzor a Chemický průmysl. 1972 se stal členem American Chemical Society a American Society London, 1976 členem Československé komise pro spolupráci s UNESCO. Patřil k nositelům četných ocenění: 1966 státní vyznamenání Za vynikající práci, 1973 Řád práce, 1976 Zlatá čestná plaketa ČSAV J. Heyrovského za zásluhy o rozvoj v chemických vědách, 1986 Stříbrná čestná plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo.
D: Charakterizace vodných dispersí polymerů pomocí povrchového napětí, in: Chemický průmysl 6, 1975, s. 304.
L: 60 let člena korespondenta ČSAV K. F., in: Vesmír 55, 1976, č. 12, s. 373.
P: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha, osobní spis členů ČSAV.
Ivo Kraus