FRIML Karel 16.11.1916-3.2.1993: Porovnání verzí

Z Personal
(FRIML_Karel_16.11.1916-1993)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 16.11.1916
 
| datum narození = 16.11.1916
| místo narození = Prosetín, o. Žďár nad Sázavou
+
| místo narození = Proseč (u Skutče)
| datum úmrtí = 1993
+
| datum úmrtí = 3.2.1993
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství
+
| povolání = 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství<br />61- Pedagog
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel FRIML
+
}}
 +
'''FRIML, Karel''', ''* 16. 11. 1916 Proseč (u Skutče), † 3. 2. 1993 Praha, chemik''
 +
 
 +
Pocházel z nemajetné dělnické rodiny, v mládí se nejdříve vyučil
 +
drogistou, 1939 absolvoval vyšší průmyslovou školu chemickou.
 +
Za druhé světové války pracoval jako chemik v podnicích
 +
na zpracování plastů (Fatra, Spolek pro chemickou a hutní
 +
výrobu). Po 1945 studoval na Vysoké škole chemicko-technologického
 +
inženýrství ČVUT v Praze, 1946/47 byl aspirantem
 +
v oboru chemická technologie vláknitých materiálů na Vysoké
 +
škole textilního a lehkého průmyslu v Leningradu (dnes Petrohrad,
 +
Rusko).
 +
 
 +
1949–52 zastával řídící funkce v chemickém průmyslu:
 +
1949–50 hlavní inženýr a podnikový ředitel Severočeských
 +
chemických závodů v Ústí nad Labem, 1950–51 vedoucí
 +
oddělení chemických vláken na generálním ředitelství Československých
 +
chemických závodů v Praze a 1951–52 hlavní
 +
inženýr Hlavní správy chemických vláken ministerstva chemického
 +
průmyslu v Praze. Dalších deset let působil ve Státní
 +
plánovací komisi (1952–58 vedoucí oddělení) a na ministerstvu
 +
chemického průmyslu, 1958–62 pracoval jako náměstek
 +
ministra. 1963 byl jmenován vysokoškolským profesorem
 +
pro obor technologie plastických hmot. 1962–69 přednášel
 +
na VŠCHT v Pardubicích technologii makromolekulárních
 +
látek, 1969–72 zbožíznalství na VŠE v Praze. 1962–67 vedl
 +
katedru technologie plastických hmot na VŠCHT a 1963–65
 +
byl prorektorem školy. Během normalizace po 1970 zastával
 +
významné funkce v ČSAV: 1970–77 generální sekretář,
 +
1972–84 ředitel Ústavu makromolekulární chemie. 1972 byl
 +
jmenován členem korespondentem ČSAV pro obor technologie
 +
makromolekulárních látek.
 +
 
 +
Ve své nepříliš rozsáhlé odborné práci se zabýval technologií
 +
výroby a zpracování chemických vláken, výzkumem katalytických
 +
systémů pro stereospecifickou polymeraci propylenu,
 +
zejména katalyzátory na bázi vanadu, dále výzkumem
 +
alkydových, polyesterových a epoxidových pryskyřic a pojiv
 +
pro výrobu netkaných textilií. Byl autorem a spoluautorem
 +
výzkumných zpráv, expertiz a návrhů technologických úprav
 +
i odborných článků. Na základě zkušeností, které získal při
 +
překladu knihy A. N. Rjauzova, V. A. Gruzděva a M. A. Artěmenka
 +
''Technologie umělých vláken'' (1955), zavedl českou odbornou
 +
terminologii z oboru chemických vláken.
 +
 
 +
Zasedal v redakčních radách časopisů ''Textilní obzor'' a ''Chemický''
 +
''průmysl''. 1972 se stal členem American Chemical Society
 +
a American Society London, 1976 členem Československé komise pro spolupráci s UNESCO. Patřil k nositelům četných
 +
ocenění: 1966 státní vyznamenání Za vynikající práci, 1973
 +
Řád práce, 1976 Zlatá čestná plaketa ČSAV J. Heyrovského
 +
za zásluhy o rozvoj v chemických vědách, 1986 Stříbrná čestná
 +
plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo.
 +
 
 +
'''D:''' Charakterizace vodných dispersí polymerů pomocí povrchového napětí,
 +
in: Chemický průmysl 6, 1975, s. 304.
 +
 
 +
'''L:''' 60 let člena korespondenta ČSAV K. F., in: Vesmír 55, 1976, č. 12, s. 373.
 +
 
 +
'''P:''' Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha, osobní spis členů ČSAV.
 +
 
 +
Ivo Kraus
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství]]
 
[[Kategorie:30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství]]
Řádka 16: Řádka 76:
  
 
[[Kategorie:1916]]
 
[[Kategorie:1916]]
[[Kategorie:Prosetín]]
+
[[Kategorie:Proseč]]
 
[[Kategorie:1993]]
 
[[Kategorie:1993]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 28. 11. 2017, 17:57

Karel FRIML
Narození 16.11.1916
Místo narození Proseč (u Skutče)
Úmrtí 3.2.1993
Místo úmrtí Praha
Povolání 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství
61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55926

FRIML, Karel, * 16. 11. 1916 Proseč (u Skutče), † 3. 2. 1993 Praha, chemik

Pocházel z nemajetné dělnické rodiny, v mládí se nejdříve vyučil drogistou, 1939 absolvoval vyšší průmyslovou školu chemickou. Za druhé světové války pracoval jako chemik v podnicích na zpracování plastů (Fatra, Spolek pro chemickou a hutní výrobu). Po 1945 studoval na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství ČVUT v Praze, 1946/47 byl aspirantem v oboru chemická technologie vláknitých materiálů na Vysoké škole textilního a lehkého průmyslu v Leningradu (dnes Petrohrad, Rusko).

1949–52 zastával řídící funkce v chemickém průmyslu: 1949–50 hlavní inženýr a podnikový ředitel Severočeských chemických závodů v Ústí nad Labem, 1950–51 vedoucí oddělení chemických vláken na generálním ředitelství Československých chemických závodů v Praze a 1951–52 hlavní inženýr Hlavní správy chemických vláken ministerstva chemického průmyslu v Praze. Dalších deset let působil ve Státní plánovací komisi (1952–58 vedoucí oddělení) a na ministerstvu chemického průmyslu, 1958–62 pracoval jako náměstek ministra. 1963 byl jmenován vysokoškolským profesorem pro obor technologie plastických hmot. 1962–69 přednášel na VŠCHT v Pardubicích technologii makromolekulárních látek, 1969–72 zbožíznalství na VŠE v Praze. 1962–67 vedl katedru technologie plastických hmot na VŠCHT a 1963–65 byl prorektorem školy. Během normalizace po 1970 zastával významné funkce v ČSAV: 1970–77 generální sekretář, 1972–84 ředitel Ústavu makromolekulární chemie. 1972 byl jmenován členem korespondentem ČSAV pro obor technologie makromolekulárních látek.

Ve své nepříliš rozsáhlé odborné práci se zabýval technologií výroby a zpracování chemických vláken, výzkumem katalytických systémů pro stereospecifickou polymeraci propylenu, zejména katalyzátory na bázi vanadu, dále výzkumem alkydových, polyesterových a epoxidových pryskyřic a pojiv pro výrobu netkaných textilií. Byl autorem a spoluautorem výzkumných zpráv, expertiz a návrhů technologických úprav i odborných článků. Na základě zkušeností, které získal při překladu knihy A. N. Rjauzova, V. A. Gruzděva a M. A. Artěmenka Technologie umělých vláken (1955), zavedl českou odbornou terminologii z oboru chemických vláken.

Zasedal v redakčních radách časopisů Textilní obzor a Chemický průmysl. 1972 se stal členem American Chemical Society a American Society London, 1976 členem Československé komise pro spolupráci s UNESCO. Patřil k nositelům četných ocenění: 1966 státní vyznamenání Za vynikající práci, 1973 Řád práce, 1976 Zlatá čestná plaketa ČSAV J. Heyrovského za zásluhy o rozvoj v chemických vědách, 1986 Stříbrná čestná plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo.

D: Charakterizace vodných dispersí polymerů pomocí povrchového napětí, in: Chemický průmysl 6, 1975, s. 304.

L: 60 let člena korespondenta ČSAV K. F., in: Vesmír 55, 1976, č. 12, s. 373.

P: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha, osobní spis členů ČSAV.

Ivo Kraus