FRINTA Antonín 14.6.1884-21.2.1975: Porovnání verzí

Z Personal
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 439-440
 
}}
 
}}
 
'''FRINTA, Antonín''', ''* 14. 6. 1884 Nové Město nad Metují, † 21. 2. 1975 Praha, slavista, bulharista, sorabista, filolog''
 
'''FRINTA, Antonín''', ''* 14. 6. 1884 Nové Město nad Metují, † 21. 2. 1975 Praha, slavista, bulharista, sorabista, filolog''
Řádka 105: Řádka 106:
  
 
'''P:''' LA PNP, Praha, osobní fond.
 
'''P:''' LA PNP, Praha, osobní fond.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/195694 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Jan CHodějovský
 
Jan CHodějovský

Verze z 17. 11. 2019, 17:30

Antonín FRINTA
Narození 14.6.1884
Místo narození Nové Město nad Metují
Úmrtí 21.2.1975
Místo úmrtí Praha
Povolání 55- Jazykovědec
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 439-440
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55933

FRINTA, Antonín, * 14. 6. 1884 Nové Město nad Metují, † 21. 2. 1975 Praha, slavista, bulharista, sorabista, filolog

Absolvoval gymnázium v Hradci Králové, 1902–07 studoval na pražské filozofické fakultě románskou a slovanskou filologii (s přestávkou 1904/05, kdy pobýval v Paříži na École des hautes études, Collège de France a Sorbonně). Začal učit na středních školách v Kostelci nad Orlicí, Mladé Boleslavi a Plzni, od 1913 v Praze, kde zůstal až do předčasného penzionování na jaře 1941. Po obstrukcích ze strany vídeňského ministerstva školství se F. habilitoval koncem 1918 a byl jmenován docentem pro obor slovanské jazykovědy se zvláštním zřetelem ke stránce fonetické. Od 1919 až do uzavření vysokých škol 1939 přednášel na Filozofické fakultě UK, paralelně vyučoval i na středních školách a na dramatickém oddělení Státní konzervatoře v Praze. 1924 se neúspěšně ucházel o profesuru na Komenského univerzitě v Bratislavě. Po osvobození se vrátil na UK, kde byl 1945 jmenován profesorem bulharského a lužickosrbského jazyka. Od padesátých let měl na škole potíže a 1958 skončil s přednáškami.

Zabýval se fonetikou slovanských jazyků, jejich pravopisem a lexikologií, především náboženskou terminologií; řadil se k průkopníkům tzv. jazykového zeměpisu. Řadu prací věnoval literární historii, zejména se celoživotně vracel k Lužickým Srbům. Byl členem redakce Ottova slovníku naučného nové doby a periodik: Lectures Françaises (1909–13), Reformační sborník, Studentský věstník (1905–06), Kostnické jiskry (1914–16), Česká reformace (1917–18). Od 1927 se podílel na vydávání Slovanského přehledu (1931–39 odpovědný, 1946–48 hlavní redaktor). 1920 začal vydávat vlastní časopis Živé slovo, kvůli finančním problémům byl po roce zastaven.

1906 se stal předsedou Ústředí Svazu českého studentstva, od 1913 předsedal Kroužku přátel křesťanského hnutí studentského. Byl členem Slovanského ústavu (od 1929 činný, od 1938 řádný člen), Association phonétique internationale (od 1906 spolupracovník časopisu Le maître phonétique), Institutu d’Études Slaves, Pražského lingvistického kroužku, Slovanského výboru v Praze, místopředsedou Sboru pro studium lužickosrbské kultury při Společnosti Národního muzea v Praze, od 1946 předsedou Společnosti pro slovanský jazykozpyt. 1947 byl F. zvolen mimořádným členem KČSN. Angažoval se rovněž v církvi: Podílel se na založení Českobratrské církve evangelické (1918), byl místopředsedou Blahoslavovy společnosti, od 1913 jednatelem a později místopředsedou (1926) a předsedou Kostnické jednoty (zpracoval i průvodce po Kostnici a tamních památkách spojených s osobami Jana Husa a Jeronýma Pražského), předsedou Československé odbočky světového svazu bratrství, členem ústředního a výkonného výboru YMCA a členem Société de l’histoire du protestantisme français.

S manželkou Jarmilou, roz. Škopkovou, měl syny Jeronyma a Mojmíra (* 28. 7. 1922 Praha), který vystudoval dějiny umění a působil především v USA, nejdéle jako profesor na State University of New York.

D: R. Hnízdová – J. Petr, Bibliografický soupis vědeckých prací prof. PhDr. A. F. s přehledem jeho činnosti, 1970. Studie, výběr: Novočeská výslovnost. Pokus o soustavnou fonetiku jazyka českého, 1909; Fonetická povaha a historický vývoj souhlásky „v“ ve slovanštině, 1916; Básně tak zvaných rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, 1917; Náboženské názvosloví československé, 1918; A Czech Phonetic Reader, 1925; Kde je co v bibli? Abecední klíč pro začátečníky v četbě Písma, 1944; Bohemismy a paleoslovenismy v lužickosrbské terminologii křesťanské a jejich dějepisný význam, 1954; Lužičtí Srbové a jejich písemnictví, 1955. Články: Česká výslovnost slov původu slovanského, zvláště ruského, in: Slovo a slovesnost 3, 1937, s. 56–58; O ruské výslovnosti, in: Ruský jazyk 1, 1950/51, s. 145–149; Česká jména lužickosrbského původu, in: Naše řeč 39, 1956, s. 257–267; Lexikální a jiné shody jazyků srbocharvátského a lužickosrbského, in: Sbornik Šternberskoza filologiju i lingvistiku (Novi Sad) 1, 1957, s. 70–77; Počátky rusistiky u nás, zvláště na Universitě Karlově, do konce I. světové války, in: Rusko-české studie. Sborník Vysoké školy pedagogické v Praze, 1960, s. 443–450.

L: ČsB 1, nestr.; OSND 2/1, s. 751; MSN 2, s. 884; MČE 2, s. 527; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 204; Tomeš 1, s. 345; A. Boháč, A. F. šedesátníkem, in: Český bratr 21, 1944, s. 82–83; L. Řeháček, Oslava sedmdesátin A. F., in: Slovanský přehled 40, 1954, s. 226–228; L. Řeháček, Sedmdesát pět let A. F., in: tamtéž 45, 1959, s. 200; J. Kurz, Slavistické dílo profesora Dr. A. F., in: Slavica pragensia 1, 1959, s. 3–13; K. Ohnesorg, Fonetika v díle A. F., in: tamtéž, s. 15–20; J. Petr, K devadesátým narozeninám prof. dr. A. F., in: Jazykovědné aktuality 11, 1974, s. 181–183; J. Smrčková, In memoriam, in: tamtéž 12, 1975, s. 146–148; J. Bačvarov, 100 godini ot roždenieto na A. F., in: Săpostavitelno ezikoznanie (Sofija) 9, 1984, s. 126 až 131; J. Lebeda, Před sto lětami so A. F. narozdit, in: Rozhlad (Bautzen) 34, 1984, s. 190–191; týž, Akta o habilitačním řízení A. F., in: Slavia 54, 1985, s. 53–56; M. Bublová, Přínos A. F. v otázce přepisu českých jmen do bulharštiny, in: Slavica Pragensia 28, 1988, s. 149–154; Z. Kutnerová, A. F. jako bulharista, in: tamtéž, s. 143–147; S. Ivančev, Jozef Pata, A. F., Bohuslav Chavranek – otnošenija, in: tamtéž, s. 161–170; R. Šolc, Vzpomínka na A. F., in: Almanach rukopisné obrany 4, 1997, s. 78–81; J. Chodějovský, A. F., in: Akademický bulletin, 2004, č. 2, s. 13; M. Flégl, A. F. a jeho přínos historické vlastivědě, in: ČSPSČ 43 (113), 2005, č. 1, s. 51–53; H. Jenč, Spominamy na A. F., in: Rozhlad (Bautzen) 59, 2009, s. 238–239.

P: LA PNP, Praha, osobní fond.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jan CHodějovský