FRINTA Emanuel 31.10.1896-3.2.1970: Porovnání verzí

Z Personal
(FRINTA_Emanuel_31.10.1896-3.2.1970)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 31.10.1896
 
| datum narození = 31.10.1896
| místo narození = Nové Hrady, okr. Vysoké Mýto
+
| místo narození = Nové Hrady (u Litomyšle)
 
| datum úmrtí = 3.2.1970
 
| datum úmrtí = 3.2.1970
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Emanuel FRINTA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 440
 +
}}
 +
'''FRINTA, Emanuel''', ''* 31. 10. 1896 Nové Hrady (u Litomyšle), † 3. 2. 1970 Praha, malíř, grafik''
 +
 
 +
Po gymnazijních studiích v rodišti studoval 1917–23 na pražské
 +
AVU u profesorů V. Nechleby a J. Obrovského, absolvoval
 +
ve speciálce M. Švabinského, jehož senzualismem zůstal
 +
ovlivněn. 1923 byl na půlročním stipendijním pobytu v Paříži,
 +
kde navštěvoval přednášky F. Kupky, 1924 pobýval pracovně
 +
v Itálii. Od 1923 byl členem Umělecké besedy, odkud vystoupil
 +
s M. Holým, K. Holanem, P. Kotíkem, K. Kotrbou,
 +
M. Schnablovou a O. Kerhartem, s nimiž vystavoval jako host
 +
Sociální skupiny. V polovině dvacátých let maloval figurální
 +
kompozice ve stylu sociálního kriticismu. Tvořil i portréty,
 +
květiny a akty. Od 1928 se trvale soustředil na námět ženy
 +
(akt, tanečnice v pohybu, sporadicky portrét). Byl velmi kritický
 +
ke své olejomalbě, většinu jeho díla tvoří kresby a grafické
 +
listy. 1928–31 byl vedoucím Krásné jizby Družstevní
 +
práce, s tímto nakladatelstvím a s nakladatelstvím Aventinum
 +
spolupracoval jako ilustrátor a knižní úpravce, vedl výtvarnou
 +
redakci revue ''Přehled''. 1936–45 měl ve svém ateliéru v paláci
 +
Louvre na Národní třídě malířskou školu. Od 1934 začal
 +
intenzivně spolupracovat s taneční školou Jarmily Jeřábkové,
 +
žačky Elisabety Duncanové a propagátorky taneční koncepce
 +
její sestry Isadory. F. studoval taneční reformu i pedagogické
 +
zásady sester Duncanových a podle nich koncipoval své
 +
kresebné studie tanečnic, které tak mají nejen vysokou estetickou,
 +
ale i dokumentární hodnotu. Po počátečním zaujetí
 +
sociální malbou byl zaujat novoklasicismem. Zprvu hledal
 +
ideál ženské krásy v štíhlé proporci určené starověkými vzory,
 +
pak přešel k ženské kontuře plnoštíhlých tvarů se zdůrazněním
 +
erotičnosti, ve čtyřicátých letech objevil – v jisté návaznosti
 +
na R. Kremličku – ženskou krásu v tělesném objemu. Monotematičnost díla a uzavřenost před novými podněty po druhé
 +
světové válce vedla F. postupně k manýře. Přesto 1968 svými
 +
obrazy a kresbami tanečnic získal uznání v Paříži. Jako knižní
 +
grafik se podílel na úpravě zhruba stovky titulů, vyzdobil řadu
 +
bibliofilských tisků a byl jedním z průkopníků moderního vyváženého
 +
pojetí krásné knihy (1928 vystavoval knižní vazby
 +
na mezinárodní výstavě v Kolíně nad Rýnem, 1937 se účastnil
 +
mezinárodní knižní výstavy ve Francii). Ženu se pokoušel
 +
ztvárnit i trojrozměrně – v komorní plastice.
 +
 
 +
'''L:''' Toman 1, s. 240; SČSVU 2, s. 300; NEČVUD, s. 214–215; Tomeš 1,
 +
s. 345; A. Andrle, Osobnosti Vysokého Mýta 1310–2001, [2001], s. 418;
 +
J. Pečírka, Výbor z díla E. F. (katalog), 1958; K. Jaroš, E. F. – akty (katalog),
 +
2000; D. Chaloupka, E. F., in: Starožitnosti a užité umění 4, 1996, č. 10,
 +
s. 17.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/122406 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Martin Kučera
  
== Literatura ==
 
Tomeš I, 345; SČSVU II, 300;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]

Aktuální verze z 17. 11. 2019, 18:31

Emanuel FRINTA
Narození 31.10.1896
Místo narození Nové Hrady (u Litomyšle)
Úmrtí 3.2.1970
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 440
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81419

FRINTA, Emanuel, * 31. 10. 1896 Nové Hrady (u Litomyšle), † 3. 2. 1970 Praha, malíř, grafik

Po gymnazijních studiích v rodišti studoval 1917–23 na pražské AVU u profesorů V. Nechleby a J. Obrovského, absolvoval ve speciálce M. Švabinského, jehož senzualismem zůstal ovlivněn. 1923 byl na půlročním stipendijním pobytu v Paříži, kde navštěvoval přednášky F. Kupky, 1924 pobýval pracovně v Itálii. Od 1923 byl členem Umělecké besedy, odkud vystoupil s M. Holým, K. Holanem, P. Kotíkem, K. Kotrbou, M. Schnablovou a O. Kerhartem, s nimiž vystavoval jako host Sociální skupiny. V polovině dvacátých let maloval figurální kompozice ve stylu sociálního kriticismu. Tvořil i portréty, květiny a akty. Od 1928 se trvale soustředil na námět ženy (akt, tanečnice v pohybu, sporadicky portrét). Byl velmi kritický ke své olejomalbě, většinu jeho díla tvoří kresby a grafické listy. 1928–31 byl vedoucím Krásné jizby Družstevní práce, s tímto nakladatelstvím a s nakladatelstvím Aventinum spolupracoval jako ilustrátor a knižní úpravce, vedl výtvarnou redakci revue Přehled. 1936–45 měl ve svém ateliéru v paláci Louvre na Národní třídě malířskou školu. Od 1934 začal intenzivně spolupracovat s taneční školou Jarmily Jeřábkové, žačky Elisabety Duncanové a propagátorky taneční koncepce její sestry Isadory. F. studoval taneční reformu i pedagogické zásady sester Duncanových a podle nich koncipoval své kresebné studie tanečnic, které tak mají nejen vysokou estetickou, ale i dokumentární hodnotu. Po počátečním zaujetí sociální malbou byl zaujat novoklasicismem. Zprvu hledal ideál ženské krásy v štíhlé proporci určené starověkými vzory, pak přešel k ženské kontuře plnoštíhlých tvarů se zdůrazněním erotičnosti, ve čtyřicátých letech objevil – v jisté návaznosti na R. Kremličku – ženskou krásu v tělesném objemu. Monotematičnost díla a uzavřenost před novými podněty po druhé světové válce vedla F. postupně k manýře. Přesto 1968 svými obrazy a kresbami tanečnic získal uznání v Paříži. Jako knižní grafik se podílel na úpravě zhruba stovky titulů, vyzdobil řadu bibliofilských tisků a byl jedním z průkopníků moderního vyváženého pojetí krásné knihy (1928 vystavoval knižní vazby na mezinárodní výstavě v Kolíně nad Rýnem, 1937 se účastnil mezinárodní knižní výstavy ve Francii). Ženu se pokoušel ztvárnit i trojrozměrně – v komorní plastice.

L: Toman 1, s. 240; SČSVU 2, s. 300; NEČVUD, s. 214–215; Tomeš 1, s. 345; A. Andrle, Osobnosti Vysokého Mýta 1310–2001, [2001], s. 418; J. Pečírka, Výbor z díla E. F. (katalog), 1958; K. Jaroš, E. F. – akty (katalog), 2000; D. Chaloupka, E. F., in: Starožitnosti a užité umění 4, 1996, č. 10, s. 17.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera