Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FRISONI Donato Giuseppe ?1683-29.11.1735

{{Infobox - osoba
| jméno = Donato Giuseppe FRISONI
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = kolem 1683
| místo narození = Laino (Intelvi, Itálie)
| datum úmrtí = 29.11.1735
| místo úmrtí = Ludwigsburg (/u Stuttgartu/, Německo)
| povolání = 74- Architekt

| jiná jména = 
}}
'''FRISONI, Donato Giuseppe''' ''(též FRYSONY ), * kolem 1683 Laino (Intelvi, Itálie), † 29. 11. 1735 Ludwigsburg (/u Stuttgartu/, Německo), štukatér, architekt''

Patrně byl příbuzný se štukatérem Paolem F. Jeho školení neznáme,
sám uváděl, když se 1710 neúspěšně ucházel o výzdobu
kostela v jihoněmeckém Schönenbergu u Ellwangenu, že se
uplatnil při výzdobě kostela v Pasově, kde pracoval asi kolem
1700. Bezpečně doložen byl 1706 ve Vídni, kde křtil dceru
Susannu Francisku Catharinu (matka Susanna Christina). Nelze
vyloučit, že ve Vídni pracoval u dvorního štukatéra Santina
Bussiho. Nedlouho poté přesídlil do Prahy, kde v kostele
sv. Martina na Starém Městě pražském 1708 uzavřel sňatek
s Annou Marií, dcerou Martina Allia. V Praze je naposledy
doložen v dubnu 1711. Jako mistr ve svém oboru byl odtud
povolán spolu se švagrem Tommasem Soldatim 1709 do Ludwigsburgu
nedaleko Stuttgartu do služeb württemberského
knížete Eberharda Ludwiga, resp. jeho architekta Friedricha
Netteho, po jehož smrti se F. 1715 stal dvorním architektem
s vysokým platem 1200 zl. ročně. Ve Württembersku 1726 zaujal
místo vrchního zemského stavebního inspektora. Po smrti
první manželky se jeho ženou stala vdova Katerina Fontanová.
V Praze byl s jistotou doložen ve službách Šternberků, snad
se podílel na výzdobě jejich hradčanského paláce (čp. 57/IV),
pravděpodobně i malostranského paláce (čp. 7/III). Připsány
mu byly i štuky v paláci Straků z Nedabylic (čp. 476/III), rovněž
na Malé Straně. 1710–11 dekoroval spolu s T. Soldatim
místnosti západního křídla zámku v Ludwigsburgu, 1712–13
s ním pracoval i ve všech podlažích hlavního traktu a dále
ve Starém zámku a Prinzenbau ve Stuttgartu. Od 1715 se
F. podílel na rozšiřování zámku v Ludwigsburgu, 1717 na stavbě
klášterního kostela ve Weingartenu, 1724 pokračoval v rozšiřování
zámku v Ludwigsburgu.

'''L:''' Dlabač 1, s. 434; Toman 1, s. 240; A. Podlaha, Materiálie k slovníku
umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, in: PA 28, 1916, s. 163;
A. Birnbaumová, Příspěvky k dějinám umění 17. století z archivu Šternbersko-Manderscheidského, in: tamtéž 34, 1924/25, s. 493; P. Preiss, Italští
umělci v Praze, 1986, s. 360, 362–365; U. Esbach, Die Ludwigsburger
Schlosskapelle, Worms 1991, s. 177–195, 526–546; R. Boccia, Artisti
italiani a Stoccarda ed alla corte di Ludwigsburg nel 17. mo e 18. mo seccolo,
Ludwigsburg 1998; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, P. Vlček (ed.),
1999, s. 138, 546; Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany,
2000; týž (ed.), s. 237; A. Kotzurek, Von den Zimmern bey Hof. Funktion,
Disposition, Gestaltung und Ausstattung der herzogl.-württembergischen
Schlösser zur Regierungszeit Carl Eugens, Berlin 2001, rejstřík; Architekti,
s. 188; Saur 45, s. 281–282.

Pavel Vlček

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:74- Architekt]]

[[Kategorie:1683]]
[[Kategorie:Laino]]
[[Kategorie:1735]]
[[Kategorie:Ludwigsburg]]