Verze z 17. 11. 2019, 17:37, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FRITSCH Gottfried ?1705-6.10.1750

Z Personal
Gottfried FRITSCH
Narození asi 1705 či 1708
Místo narození (Slezsko, Polsko)
Úmrtí 6.10.1750
Místo úmrtí Tovačov
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 443-444

FRITSCH, Gottfried (též FRITZ, Godefridus, Bohumír), * asi 1705 či 1708 (Slezsko, Polsko), † 6. 10. 1750 Tovačov, sochař, štukatér

F. křestní matriční zápis nebyl dosud nalezen, o jeho životě jsou dochovány jen kusé informace a některá jeho díla nelze jednoznačně určit. Zpočátku se učil zřejmě v dílně sochaře A. Zahnera v Olomouci, který však byl mladší než F. Vyučil se pravděpodobně u všestranného sochaře i medailéra rakouského původu Georga Rafaela Donnera, u něhož pak zůstal patrně několik let jako spolupracovník. Prosperující dílna dokončovala zakázky v Bratislavě a Vídni. Současně na přelomu dvacátých a třicátých let 18. století F. zřejmě mohl studovat na vídeňské akademii s podporou svého příznivce a vlastníka stříleckého panství Amanda Antona Petřvaldského z Petřvaldu. F. tvorba doložená od poloviny třicátých let vykazovala jednotný styl reflektující umění Donnera, jehož nejdůležitějším nástupcem na Moravě se F. stal. Od něj přebral námětové i manýristické prvky, teatrálnost oltářní výzdoby, propracované postavy s nádechem klasicizujího stylu rozvedl do idealizující polohy a umísťoval většinou symetricky do důmyslné kompozice. Působily na něj italské vzory zprostředkované tvorbou Fontany a antické památky, které mohl zhlédnout ve Vídni, či snad přímo v Itálii. Zanechal především na Moravě stěžejní díla vysoké kvality, která inspirovala četné umělce, ačkoli sám žáky neměl.

Pracoval hlavně na výzdobě kostelů v Bratislavě, Vranově (u Brna), Kostelci nad Černými lesy, Vídni, Kojetíně, Holešově, Lipníku nad Bečvou. Za mimořádné jsou považovány pískovcové sochy umístěné na hřbitově ve Střílkách (u Koryčan), na nichž F. pravděpodobně spolupracoval s bratry Kašparem (Caspar, 1699–1765) a Jindřichem (Heinrich, 1702–1750), dále s Blažejem Sturmem z Holešova a brněnským sochařem Václavem Františkem Solnickým. Rozsáhlou zakázku pro výzdobu oltáře poutního kostela v Dubu nad Moravou už nedokončil, pokračovali v ní Franz Kohl, nejbližší spolupracovník a rovněž Donnerův žák, ad. F. byl pohřben v kryptě tovačovského kostela sv. Václava.

D: Bratislava: mariánský oltář, kostel Nejsvětější Trojice, 1735; ? mariánský oltář, kostel Trinitářů, kolem 1736; hlavní oltář, kostel Milosrdných bratří, 1736–1737. Další realizace – ? sv. Pavel Poustevník a Antonín (podle návrhu Donnera), Marianka (u Bratislavy), 1737; hlavní oltář, klášterní poutní kostel Narození P. Marie, Vranov (u Brna), 1739; hlavní oltář, dva oltáře vedlejší a kazatelna, kostel sv. Andělů strážných, Kostelec nad Černými lesy, 1739; ? hlavní oltář, katedrála sv. Petra, Pécs (Maďarsko), 1740; putti na balustrádě, velké sochy, dekorativní vázy (nedokončeno), hřbitov, Střílky, čtyřicátá léta 18. století; práce na oltáři (nedokončeno), kostel pavlánů, Vídeň, 1741; dva boční oltáře, kostel Nanebevzetí P. Marie, sv. Florián a Vendelín, náměstí, Kojetín, 1745–1747; výzdoba kostela sv. Anny, Černé (rottalovské) kaple v kostele Nanebevzetí P. Marie a kaple zámecké, Holešov, 1747–1748; reliéf na kazatelně, kostel sv. Jana Křtitele, Určice, 1748; ? dvě sousoší putti na balustrádě v zámeckém dvoře, Buchlovice; sv. Florián, Oplocany, sv. Juda Tadeáš, náměstí, Němčice nad Hanou, konec čtyřicátých let 18. století; sv. Cyril, Metoděj, kostel sv. Václava, sv. Anna s P. Marií, sv. Šebestián, hřbitov, sv. Václav, kašna s putti v zámeckém parku, Tovačov, 1747–1748; sv. Amand, hřbitov, Troubky, okolo 1747; sv. Valentin, před kostelem, Vrchoslavice, okolo 1747; hlavní oltář, sv. Petr, Pavel a andělé, kostel sv. Jakuba Většího, Lipník nad Bečvou, 1748–1750; výzdoba hlavního oltáře (nedokončeno), kostel Očišťování P. Marie, Dub nad Moravou, 1749–1750 (s F. Kohlem). Výstavy: Městská knihovna v Lipníku nad Bečvou, únor 2006; Muzeum umění v Olomouci, 2012–2013 (Od Tiziana po Warhola).

L: výběr: Dlabač 1, s. 430; Thieme-Becker 12, s. 503; Toman 1, s. 240–241; NDB 5, s. 627–628 (se soupisem díla a literatury); BL 1, s. 392; Saur 45, s. 301; EČVU 1, s. 121–122; NEČVU 1, s. 190; F. Zapletal, Moravský sochař Bohumír Fritz (Fritsch), 1928; týž, Ze sochařské výzdoby hřbitova ve Střílkách, in: Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci 43, 1930, s. 233–245; týž, Rozsévači Donnerova sochařského umění na Moravě, 1938; J. Pavelka, Účast G. F. na výzdobě kostela sv. Anny v Holešově, in: Dílo 30, 1939–1940, s. 20–23; K. Svoboda, Sochař Bohumír F. a jeho výtvarné dílo v Holešově, 1951 (zvl. ot. z Našeho Valašska 13, č. 3–4); M. Stehlík, Výzdoba hlavního oltáře v Dubě nad Moravou, in: Umění 8, 1960, s. 186 až 197; týž, Notizen zur Wiener Tätigkeit von G. F., Fr. Kohl und W. Böhm, in: SPFFBU, F 5, 1961, s. 327–339; J. Dostál, Barokní sochař Bohumír F. a jeho práce na Přerovsku, in: Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, č. 119, 1964, s. 19–23; R. Zuber, Osudy moravské církve v 18. století 1, 1987, s. 192; 2, 2003, s. 287; B. Indra, Hlavní oltář Bohumíra F. ve farním kostele v Lipníku n. Bečvou, in: Časopis Slezského zemského muzea – B, 37, 1988, s. 180–189; M. Stehlík, F. epilog (Ještě k dubskému oltáři), in: SPFFBU, F 37–38, 1990, s. 80–89; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 314, 426, 505, 507; 2, 1999, s. 154, 355; I. Krsek – Z. Kudělka – M. Stehlík – J. Válka, Umění baroka na Moravě a Slezsku, 1996, s. 100 až 102, 412–417; L. Matoušová – Z. Čihánek, Bohumír F. 1706–1750, 2005; M. Stehlík, Barok v soše, 2006, s. 99n.; S. Greplová, Žáci a následovníci Georga Raphaela Donnera na Moravě, 2010 (magisterská diplomová práce, FF UP, Olomouc, se soupisem díla, literatury a pramenů).

P: ZA, Opava, pobočka Olomouc, úmrtní matrika řkt. f. ú. Tovačov, sv. 2, fol. 151.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný