FRITSCH Waldemar 23.3.1909-13.7.1978: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 86: Řádka 86:
 
1978; F. W. zum 100. Geburtstag, München 2009; J. Vlasák, W. F. a jeho
 
1978; F. W. zum 100. Geburtstag, München 2009; J. Vlasák, W. F. a jeho
 
doba. Porcelánová plastika 1925–1945, 2013.
 
doba. Porcelánová plastika 1925–1945, 2013.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/311390 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Eva Neumannová
 
Eva Neumannová

Verze z 26. 1. 2019, 22:45

Waldemar FRITSCH
Narození 23.3.1909
Místo narození Stará Role (Karlovy Vary)
Úmrtí 13.7.1978
Místo úmrtí Ansbach (Bavorsko, Německo)
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77529

FRITSCH, Waldemar, * 23. 3. 1909 Stará Role (Karlovy Vary), † 13. 7. 1978 Ansbach (Bavorsko, Německo), keramik, sochař

Narodil se v selské rodině jako poslední, desáté dítě. Chtěl se stát učitelem, avšak pro nedostatek finančních prostředků nemohl studovat. 1924–25 se vyučil lití forem a točení porcelánu v porcelánce Victoria v rodišti. Sochařskému modelování se věnoval jako samouk. 1926–29 navštěvoval Státní odbornou školu pro porcelánový průmysl v Karlových Varech, kde ho učili Michael Mörtl a Adolf Hegenbarth. F. již tehdy navrhoval užitkový porcelán i porcelánovou plastiku. 1929–34 studoval na UMPRUM v Praze, absolvoval v mistrovské třídě Heleny Johnové. 1931 získal stipendium pražské německé akademie (Deutsche Gesellschaft für Wissenschaft und Künste) a odjel do Mnichova na studijní pobyt do nymphenburské porcelánky. Během studií na UMPRUM udržoval kontakty s karlovarskou školou a realizoval tam vlastní návrhy. Jeho plastiky vyráběly porcelánky v Březové, Horním Slavkově a v Ostrově. Po absolutoriu 1934 získal stipendium ministerstva kultury v Modre (u Bratislavy), kde pomáhal modernizovat produkci podniku Slovenská keramika. 1935 se stal odborným učitelem, asistentem sochaře Johanna Watzala na keramické škole v Teplicích. Jeho plastiky vyráběly porcelánky Puls v Ostrově (nad Ohří), Epiag v Březové a Bohemia v Nové Roli. Návrhy tvořil i pro továrny ve Fürstenbergu, Krause & Co. v Ansbachu a Hutschenreuther v Selbu. Po odtržení Sudet a jejich připojení k Německu se 1938 stal ředitelem Odborné keramické školy v Teplicích. 1939 byl povolán jako profesor užité plastiky, modelování, nauky o slohu a odborného kreslení na Státní odbornou školu pro porcelánový průmysl v Karlových Varech. V květnu 1939 byl ve škole zatčen gestapem a uvězněn, 1940 ho těžce nemocného propustili, avšak Říšská kulturní komora mu zakázala vykonávat povolání a F. zůstal pod dohledem gestapa. 1943 musel narukovat do wehrmachtu, v němž sloužil až do konce války. V obnoveném poválečném Československu sice získal statut antifašisty, nebyl však schopen ztotožnit se s novými poměry v pohraničí po jeho dosídlení a odešel 1946 spolu se svými osmdesátiletými rodiči do Německa. Po nemocí ztíženém období v uprchlickém táboře ve Stuttgartu- Wendlingenu se usadil v Ansbachu. 1947–52 působil na tamní Svobodné umělecké škole (Freie Kunstschule) jako speciální technický konzultant a ředitel s úkolem obnovit místní tradici výroby fajánse. Od 1953 se věnoval modelování porcelánu a keramiky, spolupracoval s porcelánkami Rosenthal AG a Hutschenreuther AG v Selbu, Porzellan-Manufaktur ve Fürstenbergu a s keramickou manufakturou Krause & Co. v Ansbachu. 1958 získal uměleckou cenu Sudetoněmeckého landsmanšaftu, 1957 cenu města Ansbachu. Angažoval se v sudetoněmeckém krajanském hnutí.

Jeho vrcholná díla z let 1934–38 významně předurčila vývoj porcelánové plastiky. Specifickou technologii zpracování porcelánové hmoty F. využil pro volnou sochařskou tvorbu. V jemné modelaci a delikátním dekoru ho ovlivnili Franz Bustelli, Max Esser, ale i styl art deco. 1937 vystavoval v československé expozici na Světové výstavě v Paříži a jeho práce jsou uloženy ve sbírkách Muzea keramiky v Sèvres. F. poválečná figurální tvorba, vznikající od padesátých let ve složité osobní situaci, se tematicky inspirovala tancem. Od šedesátých let se pak věnoval převážně terakotovým portrétům. Jeho figurální a zvířecí porcelánové plastiky z období 1928–34 jsou zastoupeny ve sbírkách: Markgrafen Museum Ansbach, Muzeum Karlovy Vary, Střední průmyslová škola keramická a sklářská v Karlových Varech.

D: Koupání (Loreley), 1932; Vznášející se, 1934; Andělé, 1934; Europa, Půlnoční píseň, Luciferovo sebekorunování, Luciferovo sebevzývání, Tanec Haralda Kreutzberga, vše 1951; sv. Jiří, 1953; Růžový kavalír, 1954; Grock – portrét klauna, 1952.

L: EBL 1, s. 154–155; Vollmer 2, s. 166; E. W. Braun, W. F. Ein sudetendeutscher Porzellanmodelleur, in: Kunst und Handwerk 1938, č. 1; X. Schaffer, F. W. – Porzellan-Keramik-Plastik, München – Bad Windsheim 1961; G. Lengl, F. W. – Das Gesicht: Porträts und kompositorische Bildnisse, Nürnberg 1969; W. F.: Vom sudetendeutschen Porzellanschaffen, in: Die Karlsbader Landschaft. Das Buch der Heimat, Wiesbaden 1974, A. Lang – L. Hennig, F. W. – Natur und Phantastik. Plastik Porträt Porzellan, Ansbach 1978; F. W. zum 100. Geburtstag, München 2009; J. Vlasák, W. F. a jeho doba. Porcelánová plastika 1925–1945, 2013.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Eva Neumannová