FRITZ Leopold 8.11.1813-19.10.1895: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 448-449
 
}}
 
}}
 
'''FRITZ, Leopold''', ''* 8. 11. 1813 hájovna Na Pouštích (mezi Stonařovem a Třeští) u Jihlavy, † 19. 10. 1895 Jihlava, lékař, národní a politický pracovník''
 
'''FRITZ, Leopold''', ''* 8. 11. 1813 hájovna Na Pouštích (mezi Stonařovem a Třeští) u Jihlavy, † 19. 10. 1895 Jihlava, lékař, národní a politický pracovník''

Verze z 17. 11. 2019, 17:44

Leopold FRITZ
Narození 8.11.1813
Místo narození hájovna Na Pouštích (mezi Stonařovem a Třeští) u Jihlavy
Úmrtí 19.10.1895
Místo úmrtí Jihlava
Povolání 15- Lékaři
62- Osvětový nebo veřejný činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 448-449
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55959

FRITZ, Leopold, * 8. 11. 1813 hájovna Na Pouštích (mezi Stonařovem a Třeští) u Jihlavy, † 19. 10. 1895 Jihlava, lékař, národní a politický pracovník

Otec Franz F. byl revírník německé národnosti, matka Marie, roz. Dušilová, Češka. F. maturoval na německém gymnáziu v Jihlavě, po čtyřech semestrech práv vystudoval medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě (MUDr. 1836). V Praze se sblížil s českým národním hnutím. V Jihlavě měl úspěšnou lékařskou praxi, zprvu se zabýval i vědeckým výzkumem, např. neurologickým. Ve městě se stal průkopníkem českého národního života. 1843 založil českou čítárnu, 1848 uspořádal Národní besedu, první veřejnou akci v českém jazyce. Na jihlavském gymnáziu, kde zorganizoval českou knihovnu pro studenty, zavedl 1851 výuku českého jazyka a literatury. 1858 založil Hospodářský spolek jihlavský, vydával jeho orgán Věstník (později Rolnický obzor), první jihlavské české noviny. Usiloval o tolerantní dorozumění s německou většinou města, zejména se jí přiblížil po dočasné porážce demokratizačních a ústavních tendencí. Byl místopředsedou Okresního zemědělsko- lesnického spolku pro Jihlavu a okolí, 1875 se stal čestným občanem města. Po působení v městské radě a obecním zastupitelstvu byl v březnu 1861 zvolen za českou národní stranu moravským zemským poslancem, již o rok později však rezignoval. Koncem sedmdesátých vstoupil do staročeské strany. 1879 inicioval nejvýznamnější český spolek města – Besedu jihlavskou, 1882 mu věnoval deset tisíc zlatých na založení matiční české školy. 1882 položil základy Rolnické besedy. 1890 věnoval dalších deset tisíc zlatých na zřízení dětské opatrovny a dal podnět k založení Spolku pro zakládání knihoven. Jeho pohřeb se stal českou národní manifestací.

L: OSN 9, s. 723–724; AČL, s. 69–70; V. Zapletal, MUDr. L. F., buditel české Jihlavy, in: Průkopníci z Horácka 4, 1964, s. 10–18; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861 až 1918, 2012, s. 195–196.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera