FRITZ Leopold 8.11.1813-19.10.1895: Porovnání verzí

Z Personal
(FRITZ_Leopold_8.12.1813-2.8.1895)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Leopold FRITZ
 
| jméno = Leopold FRITZ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 8.12.1813
+
| datum narození = 8.11.1813
| místo narození =  
+
| místo narození = hájovna Na Pouštích (mezi Stonařovem a Třeští) u Jihlavy
| datum úmrtí = 2.8.1895
+
| datum úmrtí = 19.10.1895
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Jihlava
| povolání = 15- Lékaři
+
| povolání = 15- Lékaři<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel
62- Osvětový nebo veřejný činitel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Leopold FRITZ
+
}}
 +
'''FRITZ, Leopold''', ''* 8. 11. 1813 hájovna Na Pouštích (mezi Stonařovem a Třeští) u Jihlavy, † 19. 10. 1895 Jihlava, lékař, národní a politický pracovník''
 +
 
 +
Otec Franz F. byl revírník německé národnosti, matka Marie,
 +
roz. Dušilová, Češka. F. maturoval na německém gymnáziu
 +
v Jihlavě, po čtyřech semestrech práv vystudoval medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě (MUDr. 1836). V Praze
 +
se sblížil s českým národním hnutím. V Jihlavě měl úspěšnou
 +
lékařskou praxi, zprvu se zabýval i vědeckým výzkumem,
 +
např. neurologickým. Ve městě se stal průkopníkem českého
 +
národního života. 1843 založil českou čítárnu, 1848 uspořádal
 +
Národní besedu, první veřejnou akci v českém jazyce.
 +
Na jihlavském gymnáziu, kde zorganizoval českou knihovnu
 +
pro studenty, zavedl 1851 výuku českého jazyka a literatury.
 +
1858 založil Hospodářský spolek jihlavský, vydával jeho orgán
 +
''Věstník'' (později ''Rolnický obzor''), první jihlavské české noviny.
 +
Usiloval o tolerantní dorozumění s německou většinou města,
 +
zejména se jí přiblížil po dočasné porážce demokratizačních
 +
a ústavních tendencí. Byl místopředsedou Okresního zemědělsko-
 +
lesnického spolku pro Jihlavu a okolí, 1875 se stal čestným
 +
občanem města. Po působení v městské radě a obecním
 +
zastupitelstvu byl v březnu 1861 zvolen za českou národní
 +
stranu moravským zemským poslancem, již o rok později však
 +
rezignoval. Koncem sedmdesátých vstoupil do staročeské strany.
 +
1879 inicioval nejvýznamnější český spolek města – Besedu
 +
jihlavskou, 1882 mu věnoval deset tisíc zlatých na založení matiční
 +
české školy. 1882 položil základy Rolnické besedy. 1890
 +
věnoval dalších deset tisíc zlatých na zřízení dětské opatrovny
 +
a dal podnět k založení Spolku pro zakládání knihoven. Jeho
 +
pohřeb se stal českou národní manifestací.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 9, s. 723–724; AČL, s. 69–70; V. Zapletal, MUDr. L. F., buditel
 +
české Jihlavy, in: Průkopníci z Horácka 4, 1964, s. 10–18; J. Malíř a kol.,
 +
Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861 až
 +
1918, 2012, s. 195–196.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
Řádka 17: Řádka 52:
 
[[Kategorie:1813]]
 
[[Kategorie:1813]]
 
[[Kategorie:1895]]
 
[[Kategorie:1895]]
 +
[[Kategorie:Jihlava]]

Verze z 29. 11. 2017, 16:29

Leopold FRITZ
Narození 8.11.1813
Místo narození hájovna Na Pouštích (mezi Stonařovem a Třeští) u Jihlavy
Úmrtí 19.10.1895
Místo úmrtí Jihlava
Povolání 15- Lékaři
62- Osvětový nebo veřejný činitel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55959

FRITZ, Leopold, * 8. 11. 1813 hájovna Na Pouštích (mezi Stonařovem a Třeští) u Jihlavy, † 19. 10. 1895 Jihlava, lékař, národní a politický pracovník

Otec Franz F. byl revírník německé národnosti, matka Marie, roz. Dušilová, Češka. F. maturoval na německém gymnáziu v Jihlavě, po čtyřech semestrech práv vystudoval medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě (MUDr. 1836). V Praze se sblížil s českým národním hnutím. V Jihlavě měl úspěšnou lékařskou praxi, zprvu se zabýval i vědeckým výzkumem, např. neurologickým. Ve městě se stal průkopníkem českého národního života. 1843 založil českou čítárnu, 1848 uspořádal Národní besedu, první veřejnou akci v českém jazyce. Na jihlavském gymnáziu, kde zorganizoval českou knihovnu pro studenty, zavedl 1851 výuku českého jazyka a literatury. 1858 založil Hospodářský spolek jihlavský, vydával jeho orgán Věstník (později Rolnický obzor), první jihlavské české noviny. Usiloval o tolerantní dorozumění s německou většinou města, zejména se jí přiblížil po dočasné porážce demokratizačních a ústavních tendencí. Byl místopředsedou Okresního zemědělsko- lesnického spolku pro Jihlavu a okolí, 1875 se stal čestným občanem města. Po působení v městské radě a obecním zastupitelstvu byl v březnu 1861 zvolen za českou národní stranu moravským zemským poslancem, již o rok později však rezignoval. Koncem sedmdesátých vstoupil do staročeské strany. 1879 inicioval nejvýznamnější český spolek města – Besedu jihlavskou, 1882 mu věnoval deset tisíc zlatých na založení matiční české školy. 1882 položil základy Rolnické besedy. 1890 věnoval dalších deset tisíc zlatých na zřízení dětské opatrovny a dal podnět k založení Spolku pro zakládání knihoven. Jeho pohřeb se stal českou národní manifestací.

L: OSN 9, s. 723–724; AČL, s. 69–70; V. Zapletal, MUDr. L. F., buditel české Jihlavy, in: Průkopníci z Horácka 4, 1964, s. 10–18; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861 až 1918, 2012, s. 195–196.

Martin Kučera