FRITZ Leopold 8.11.1813-19.10.1895: Porovnání verzí
(FRITZ_Leopold_8.12.1813-2.8.1895) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Leopold FRITZ | | jméno = Leopold FRITZ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 8. | + | | datum narození = 8.11.1813 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = hájovna Na Pouštích (mezi Stonařovem a Třeští) u Jihlavy |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 19.10.1895 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Jihlava |
− | | povolání = 15- Lékaři | + | | povolání = 15- Lékaři<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel |
− | 62- Osvětový nebo veřejný činitel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 448-449 |
+ | }} | ||
+ | '''FRITZ, Leopold''', ''* 8. 11. 1813 hájovna Na Pouštích (mezi Stonařovem a Třeští) u Jihlavy, † 19. 10. 1895 Jihlava, lékař, národní a politický pracovník'' | ||
+ | |||
+ | Otec Franz F. byl revírník německé národnosti, matka Marie, | ||
+ | roz. Dušilová, Češka. F. maturoval na německém gymnáziu | ||
+ | v Jihlavě, po čtyřech semestrech práv vystudoval medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě (MUDr. 1836). V Praze | ||
+ | se sblížil s českým národním hnutím. V Jihlavě měl úspěšnou | ||
+ | lékařskou praxi, zprvu se zabýval i vědeckým výzkumem, | ||
+ | např. neurologickým. Ve městě se stal průkopníkem českého | ||
+ | národního života. 1843 založil českou čítárnu, 1848 uspořádal | ||
+ | Národní besedu, první veřejnou akci v českém jazyce. | ||
+ | Na jihlavském gymnáziu, kde zorganizoval českou knihovnu | ||
+ | pro studenty, zavedl 1851 výuku českého jazyka a literatury. | ||
+ | 1858 založil Hospodářský spolek jihlavský, vydával jeho orgán | ||
+ | ''Věstník'' (později ''Rolnický obzor''), první jihlavské české noviny. | ||
+ | Usiloval o tolerantní dorozumění s německou většinou města, | ||
+ | zejména se jí přiblížil po dočasné porážce demokratizačních | ||
+ | a ústavních tendencí. Byl místopředsedou Okresního zemědělsko- | ||
+ | lesnického spolku pro Jihlavu a okolí, 1875 se stal čestným | ||
+ | občanem města. Po působení v městské radě a obecním | ||
+ | zastupitelstvu byl v březnu 1861 zvolen za českou národní | ||
+ | stranu moravským zemským poslancem, již o rok později však | ||
+ | rezignoval. Koncem sedmdesátých vstoupil do staročeské strany. | ||
+ | 1879 inicioval nejvýznamnější český spolek města – Besedu | ||
+ | jihlavskou, 1882 mu věnoval deset tisíc zlatých na založení matiční | ||
+ | české školy. 1882 položil základy Rolnické besedy. 1890 | ||
+ | věnoval dalších deset tisíc zlatých na zřízení dětské opatrovny | ||
+ | a dal podnět k založení Spolku pro zakládání knihoven. Jeho | ||
+ | pohřeb se stal českou národní manifestací. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 9, s. 723–724; AČL, s. 69–70; V. Zapletal, MUDr. L. F., buditel | ||
+ | české Jihlavy, in: Průkopníci z Horácka 4, 1964, s. 10–18; J. Malíř a kol., | ||
+ | Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861 až | ||
+ | 1918, 2012, s. 195–196. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/77067 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
Řádka 17: | Řádka 55: | ||
[[Kategorie:1813]] | [[Kategorie:1813]] | ||
[[Kategorie:1895]] | [[Kategorie:1895]] | ||
+ | [[Kategorie:Jihlava]] |
Verze z 17. 11. 2019, 17:44
Leopold FRITZ | |
Narození | 8.11.1813 |
---|---|
Místo narození | hájovna Na Pouštích (mezi Stonařovem a Třeští) u Jihlavy |
Úmrtí | 19.10.1895 |
Místo úmrtí | Jihlava |
Povolání |
15- Lékaři 62- Osvětový nebo veřejný činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 448-449 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55959 |
FRITZ, Leopold, * 8. 11. 1813 hájovna Na Pouštích (mezi Stonařovem a Třeští) u Jihlavy, † 19. 10. 1895 Jihlava, lékař, národní a politický pracovník
Otec Franz F. byl revírník německé národnosti, matka Marie, roz. Dušilová, Češka. F. maturoval na německém gymnáziu v Jihlavě, po čtyřech semestrech práv vystudoval medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě (MUDr. 1836). V Praze se sblížil s českým národním hnutím. V Jihlavě měl úspěšnou lékařskou praxi, zprvu se zabýval i vědeckým výzkumem, např. neurologickým. Ve městě se stal průkopníkem českého národního života. 1843 založil českou čítárnu, 1848 uspořádal Národní besedu, první veřejnou akci v českém jazyce. Na jihlavském gymnáziu, kde zorganizoval českou knihovnu pro studenty, zavedl 1851 výuku českého jazyka a literatury. 1858 založil Hospodářský spolek jihlavský, vydával jeho orgán Věstník (později Rolnický obzor), první jihlavské české noviny. Usiloval o tolerantní dorozumění s německou většinou města, zejména se jí přiblížil po dočasné porážce demokratizačních a ústavních tendencí. Byl místopředsedou Okresního zemědělsko- lesnického spolku pro Jihlavu a okolí, 1875 se stal čestným občanem města. Po působení v městské radě a obecním zastupitelstvu byl v březnu 1861 zvolen za českou národní stranu moravským zemským poslancem, již o rok později však rezignoval. Koncem sedmdesátých vstoupil do staročeské strany. 1879 inicioval nejvýznamnější český spolek města – Besedu jihlavskou, 1882 mu věnoval deset tisíc zlatých na založení matiční české školy. 1882 položil základy Rolnické besedy. 1890 věnoval dalších deset tisíc zlatých na zřízení dětské opatrovny a dal podnět k založení Spolku pro zakládání knihoven. Jeho pohřeb se stal českou národní manifestací.
L: OSN 9, s. 723–724; AČL, s. 69–70; V. Zapletal, MUDr. L. F., buditel české Jihlavy, in: Průkopníci z Horácka 4, 1964, s. 10–18; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861 až 1918, 2012, s. 195–196.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera