FRODL Friedrich 19.2.1888-25.1.1973: Porovnání verzí

Z Personal
(FRODL_Friedrich_19.2.1888-25.1.1973)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 19.2.1888
 
| datum narození = 19.2.1888
| místo narození =  
+
| místo narození = Lázy (dnes Městečko Trnávka /u Moravské Třebové/)
 
| datum úmrtí = 25.1.1973
 
| datum úmrtí = 25.1.1973
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Fürth (Německo)
 
| povolání = 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství
 
| povolání = 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Friedrich FRODL
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 450
 +
}}
 +
'''FRODL, Friedrich''' ''(též Bedřich), * 19. 2. 1888 Lázy (dnes Městečko Trnávka /u Moravské Třebové/), † 25. 1. 1973 Fürth (Německo), chemik''
 +
 
 +
Byl synem krejčího Johanna F. a Amalie, roz. Schottenové, měl
 +
dva bratry a dvě sestry. Absolvoval česko-německou obecnou
 +
školu v rodišti. Po maturitě na české zemské vyšší reálce v Jevíčku
 +
1907–13 studoval chemii na brněnské německé technice
 +
(Ing. 1917). 1910–11 konal prezenční vojenskou službu u zeměbraneckého
 +
střeleckého pluku č. 13 v Olomouci. Od července
 +
1913 se stal pomocným chemikem v brněnském Moravském
 +
zemském výzkumném ústavu zemědělském v Květné
 +
ulici. Na počátku první světové války byl odveden na ruskou
 +
frontu, v květnu 1917 přišel do Olomouce a v lednu 1918
 +
na vídeňské ministerstvo války do oddělení plynových masek.
 +
Pak byl převzat jako nadporučík do československého vojska.
 +
V září 1919 se do ústavu vrátil a řídil oddělení pro chemickou
 +
kontrolu strojených hnojiv v rámci biochemické sekce. 1922 se
 +
v Brně oženil s Margaritou (Markétou) Putnerovou ze Slavkova
 +
(u Brna), s níž vychoval syna a dvě dcery. 1924 byl promován
 +
doktorem technických věd na německé technice. V lednu
 +
1930 se přihlásil k německé národnosti. Za protektorátu získal
 +
1940 titul zemského rady a v ústavu vedl oddělení pro výživu
 +
rostlin v rámci biochemické sekce. Před koncem druhé světové
 +
války krátce přednášel na německé technice studentům chemie
 +
a stavebního inženýrství technologii vodního a odpadového
 +
hospodářství, pak sloužil ve wehrmachtu a byl zajat. Prošel
 +
pracovními tábory ve Znojmě a Brně, vysídlovacím táborem
 +
v Brně-Maloměřicích, na podzim 1946 přišel do Fürthu, kde
 +
se shledal s manželkou a dětmi a kde dožil.
 +
 
 +
Po čtvrt století se F. věnoval v Brně zemědělsko-chemickému
 +
výzkumu a také přispěl k zlepšenému fungování městské čističky
 +
odpadních vod. Publikoval pět desítek prací v češtině
 +
a němčině. Psal především o chemických pokusech, umělém
 +
hnojení, výzkumu fosfátových naplavenin v jeskyních Moravského
 +
krasu, kontrole hnojiv i o stokových vodách, přednášel
 +
na stejná témata např. v brněnském Spolku německých inženýrů,
 +
České chemické společnosti, na německé technice, spolupracoval
 +
s odborníky na technice české. Od 1924 pracoval
 +
jako poradce Stavebního úřadu města Brna. V červnu 1927
 +
studoval v Rakousku a Německu čištění městských odpadních
 +
vod. V únoru 1951 se stal členem sudetoněmeckého spolku
 +
BRUNA Fürth a na jeho shromážděních referoval mj. o vlivu
 +
Němců na Čechy, knězi Gregoru Mendelovi a brněnském zemědělském
 +
výzkumu.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: O národohospodářském a vědeckém užitku nejnovějšího prozkumu
 +
jeskyň Moravského Krasu, 1923 (zvl. ot. z časopisu Československý zemědělec);
 +
Die Höhlen des mährischen Karstes als Lagerstätten von Düngephosphaten.
 +
Mit einer Situationskarte und fünf Abbildungen, 1923; O jeskynních fosfátech
 +
moravských. S mapkou Mor. Krasu, plánem fosfátové jeskyně Výpustek
 +
a vyobrazením provozního zařízení, 1923 (zvl. ot. z časopisu Zemědělská
 +
politika); Versuchsergebnisse über die im Jahre 1924 durchgeführte
 +
mechanische Reinigung der Brünner Abfallwässer und Vorschläge für die
 +
Verwertung des anfallenden Klärschlammes in der Landwirtschaft, 1926
 +
(zvl. ot. z časopisu Verlautbarungen der deutschen Sektion des mährischen
 +
Landeskulturrates, s H. Olejníčkem); Zprávy o pokusech s mechanickým
 +
čištěním brněnských odpadních vod a zužitkování kalů v zemědělství z roku
 +
1924, 1926 (zvl. ot. z časopisu Zemědělský archiv, s týmž); Die Reinigung
 +
und landwirtschaftliche Verwertung der städtischen Abwässer. Bericht von
 +
einer Deutschlandreise, 1929 (zvl. ot. z Verlautbarungen der deutschen
 +
Sektion des mähr. Landeskulturrates); Über die in den Jahren 1925 bis 1927
 +
durchgeführten Felddüngungsversuche mit dem Brünner Abwasserschlamm,
 +
1930; O významu kontrolní činnosti pro zemědělství a službu v zemědělských
 +
výzkumných ústavech, 1930 (zvl. ot. z Čsl. zemědělce); Čištění odpadních
 +
vod aktivovaných kalem v Essen–Rellinghausenu, 1931; Das Problem
 +
der Brünner Abwasserreinigung, 1935 (zvl. ot. z časopisu Technisches
 +
Gemeindeblatt); Im Dienst der Landwirtschaftlichen Landes-Versuchsanstalt
 +
in Brünn, in: Mährisch-schlesische Heimat. Vierteljahresschrift für Kultur
 +
und Wirtschaft 10, 1965, č. 3, s. 162–181; Die kleine Hanna, in: tamtéž 12,
 +
1967, č. 1, s. 19–31; Landwirtschaftliche Landes-Versuchsanstalt in Brünn,
 +
in: Brünner Heimatbote 20, 1968, s. 2–7.
 +
 
 +
'''L:''' F. Kolbe, Dr. Ing. F. F. – 80 Jahre, in: Brünner Heimatbote 20, 1968,
 +
s. 127–128; Dr. Z., Dr. F. F. 75 Jahre, in: Mährisch-schlesische Heimat 8,
 +
1963, s. 75; týž, Dr. Ing. F. F. gestorben, in: tamtéž 18, 1973, s. 119–120.
 +
 
 +
'''P:''' SOA, Zámrsk, fond Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. M-95
 +
540, matriční kniha narozených řkt. f. ú. Městečka Trnávka, 1877–1896,
 +
fol. 25, poř. č. 25 VI; Archiv města Brna, Katastr osob do Brna příslušných,
 +
č. 62 700, policejní přihláška z 2. 7. 1942, přesídlení (odhlášen 27. 8. 1946
 +
a na podkladě výnosu č. 54 181/II-46 odsunut); MZA, Brno, fond G 212
 +
Osobní a pensijní spisy II, kart. 138, osobní spis F. F.
 +
 
 +
Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství]]
 
[[Kategorie:30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství]]
  
 
[[Kategorie:1888]]
 
[[Kategorie:1888]]
 +
[[Kategorie:Trnávka]]
 
[[Kategorie:1973]]
 
[[Kategorie:1973]]
 +
[[Kategorie:Fürth]]

Aktuální verze z 17. 11. 2019, 17:46

Friedrich FRODL
Narození 19.2.1888
Místo narození Lázy (dnes Městečko Trnávka /u Moravské Třebové/)
Úmrtí 25.1.1973
Místo úmrtí Fürth (Německo)
Povolání 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 450

FRODL, Friedrich (též Bedřich), * 19. 2. 1888 Lázy (dnes Městečko Trnávka /u Moravské Třebové/), † 25. 1. 1973 Fürth (Německo), chemik

Byl synem krejčího Johanna F. a Amalie, roz. Schottenové, měl dva bratry a dvě sestry. Absolvoval česko-německou obecnou školu v rodišti. Po maturitě na české zemské vyšší reálce v Jevíčku 1907–13 studoval chemii na brněnské německé technice (Ing. 1917). 1910–11 konal prezenční vojenskou službu u zeměbraneckého střeleckého pluku č. 13 v Olomouci. Od července 1913 se stal pomocným chemikem v brněnském Moravském zemském výzkumném ústavu zemědělském v Květné ulici. Na počátku první světové války byl odveden na ruskou frontu, v květnu 1917 přišel do Olomouce a v lednu 1918 na vídeňské ministerstvo války do oddělení plynových masek. Pak byl převzat jako nadporučík do československého vojska. V září 1919 se do ústavu vrátil a řídil oddělení pro chemickou kontrolu strojených hnojiv v rámci biochemické sekce. 1922 se v Brně oženil s Margaritou (Markétou) Putnerovou ze Slavkova (u Brna), s níž vychoval syna a dvě dcery. 1924 byl promován doktorem technických věd na německé technice. V lednu 1930 se přihlásil k německé národnosti. Za protektorátu získal 1940 titul zemského rady a v ústavu vedl oddělení pro výživu rostlin v rámci biochemické sekce. Před koncem druhé světové války krátce přednášel na německé technice studentům chemie a stavebního inženýrství technologii vodního a odpadového hospodářství, pak sloužil ve wehrmachtu a byl zajat. Prošel pracovními tábory ve Znojmě a Brně, vysídlovacím táborem v Brně-Maloměřicích, na podzim 1946 přišel do Fürthu, kde se shledal s manželkou a dětmi a kde dožil.

Po čtvrt století se F. věnoval v Brně zemědělsko-chemickému výzkumu a také přispěl k zlepšenému fungování městské čističky odpadních vod. Publikoval pět desítek prací v češtině a němčině. Psal především o chemických pokusech, umělém hnojení, výzkumu fosfátových naplavenin v jeskyních Moravského krasu, kontrole hnojiv i o stokových vodách, přednášel na stejná témata např. v brněnském Spolku německých inženýrů, České chemické společnosti, na německé technice, spolupracoval s odborníky na technice české. Od 1924 pracoval jako poradce Stavebního úřadu města Brna. V červnu 1927 studoval v Rakousku a Německu čištění městských odpadních vod. V únoru 1951 se stal členem sudetoněmeckého spolku BRUNA Fürth a na jeho shromážděních referoval mj. o vlivu Němců na Čechy, knězi Gregoru Mendelovi a brněnském zemědělském výzkumu.

D: výběr: O národohospodářském a vědeckém užitku nejnovějšího prozkumu jeskyň Moravského Krasu, 1923 (zvl. ot. z časopisu Československý zemědělec); Die Höhlen des mährischen Karstes als Lagerstätten von Düngephosphaten. Mit einer Situationskarte und fünf Abbildungen, 1923; O jeskynních fosfátech moravských. S mapkou Mor. Krasu, plánem fosfátové jeskyně Výpustek a vyobrazením provozního zařízení, 1923 (zvl. ot. z časopisu Zemědělská politika); Versuchsergebnisse über die im Jahre 1924 durchgeführte mechanische Reinigung der Brünner Abfallwässer und Vorschläge für die Verwertung des anfallenden Klärschlammes in der Landwirtschaft, 1926 (zvl. ot. z časopisu Verlautbarungen der deutschen Sektion des mährischen Landeskulturrates, s H. Olejníčkem); Zprávy o pokusech s mechanickým čištěním brněnských odpadních vod a zužitkování kalů v zemědělství z roku 1924, 1926 (zvl. ot. z časopisu Zemědělský archiv, s týmž); Die Reinigung und landwirtschaftliche Verwertung der städtischen Abwässer. Bericht von einer Deutschlandreise, 1929 (zvl. ot. z Verlautbarungen der deutschen Sektion des mähr. Landeskulturrates); Über die in den Jahren 1925 bis 1927 durchgeführten Felddüngungsversuche mit dem Brünner Abwasserschlamm, 1930; O významu kontrolní činnosti pro zemědělství a službu v zemědělských výzkumných ústavech, 1930 (zvl. ot. z Čsl. zemědělce); Čištění odpadních vod aktivovaných kalem v Essen–Rellinghausenu, 1931; Das Problem der Brünner Abwasserreinigung, 1935 (zvl. ot. z časopisu Technisches Gemeindeblatt); Im Dienst der Landwirtschaftlichen Landes-Versuchsanstalt in Brünn, in: Mährisch-schlesische Heimat. Vierteljahresschrift für Kultur und Wirtschaft 10, 1965, č. 3, s. 162–181; Die kleine Hanna, in: tamtéž 12, 1967, č. 1, s. 19–31; Landwirtschaftliche Landes-Versuchsanstalt in Brünn, in: Brünner Heimatbote 20, 1968, s. 2–7.

L: F. Kolbe, Dr. Ing. F. F. – 80 Jahre, in: Brünner Heimatbote 20, 1968, s. 127–128; Dr. Z., Dr. F. F. 75 Jahre, in: Mährisch-schlesische Heimat 8, 1963, s. 75; týž, Dr. Ing. F. F. gestorben, in: tamtéž 18, 1973, s. 119–120.

P: SOA, Zámrsk, fond Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. M-95 540, matriční kniha narozených řkt. f. ú. Městečka Trnávka, 1877–1896, fol. 25, poř. č. 25 VI; Archiv města Brna, Katastr osob do Brna příslušných, č. 62 700, policejní přihláška z 2. 7. 1942, přesídlení (odhlášen 27. 8. 1946 a na podkladě výnosu č. 54 181/II-46 odsunut); MZA, Brno, fond G 212 Osobní a pensijní spisy II, kart. 138, osobní spis F. F.

Gustav Novotný