FROLEC Václav 28.9.1934-14.5.1992: Porovnání verzí
(FROLEC_Václav_27.9.1934-14.5.1992) |
|||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Václav FROLEC | | jméno = Václav FROLEC | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = 28.9.1934 |
− | | místo narození = Ratíškovice | + | | místo narození = Ratíškovice (u Hodonína) |
| datum úmrtí = 14.5.1992 | | datum úmrtí = 14.5.1992 | ||
− | | místo úmrtí = Münster | + | | místo úmrtí = Münster (Německo) |
| povolání = 54- Etnograf | | povolání = 54- Etnograf | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''FROLEC, Václav''', ''* 28. 9. 1934 Ratíškovice (u Hodonína), † 14. 5. 1992 Münster (Německo), etnolog, slavista, balkanista, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Gymnázium studoval na jezuitské koleji na Velehradě a po jeho | ||
+ | zrušení maturoval 1953 v Hodoníně. 1958 absolvoval obor národopis | ||
+ | na filozofické fakultě v Brně. Po dvouletém zaměstnání | ||
+ | ve Vlastivědném muzeu v Hodoníně se vrátil na univerzitu | ||
+ | jako asistent a odborný asistent (1961–68), docent slovanské | ||
+ | etnografie (1968–90) a profesor evropské etnologie (1990 až | ||
+ | 92), 1991 získal vědeckou hodnost doktora historických věd | ||
+ | (DrSc). 1968–90 působil jako předseda programové rady Mezinárodního | ||
+ | folkloristického festivalu ve Strážnici. Přednášel | ||
+ | na Humboldtově univerzitě v Berlíně, Univerzitě Klimenta | ||
+ | Ochridského v Sofii, Komenského univerzitě v Bratislavě, | ||
+ | ve Vídni, v Poznani, v Münsteru. 1989 mu byla udělena cena Gottfrieda von Herdera za přínos humanistickým bádáním | ||
+ | o lidových kulturách slovanských národů a rozvíjení spolupráce | ||
+ | mezi národy střední, jihovýchodní a východní Evropy. 1989 | ||
+ | obdržel mezinárodní cenu I. stupně Pitrè-Salomone Marino | ||
+ | za moderní zpracování vánočního cyklu v knize ''Vánoce v české'' | ||
+ | ''kultuře'' a vědecký přínos etnologické evropeistice. | ||
+ | |||
+ | F. práci formovaly zejména terénní výzkumy na Moravě | ||
+ | a ve Slezsku, v Bulharsku, koordinace mezinárodního výzkumu | ||
+ | v Mezinárodní komisi pro studium lidové kultury v Karpatech | ||
+ | a na Balkáně, vedení mezioborových výzkumů současné | ||
+ | vesnice a malého města a aktivity spojené s péčí o tradice lidové | ||
+ | kultury. Věnoval se hmotné i duchovní kultuře, formuloval | ||
+ | nové předměty studia. Vývoj lidové architektury sledoval v českých | ||
+ | zemích (''Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku'', 1974; | ||
+ | ''Lidová architektura. Encyklopedie'' /s J. Vařekou/, 1983; ''Vesnická'' | ||
+ | ''stavební kultura mezi středověkem a novověkem'', in: ''Archaeologia'' | ||
+ | ''historica'' 12, 1987, s. 47–83), v kontextu zemí střední Evropy | ||
+ | (''Kulturní společenství a interetnické vztahy v lidovém stavitelství'' | ||
+ | ''v Podunají'', 1970) a Evropy jihovýchodní (''Die Volksarchitektur'' | ||
+ | ''in Westbulgarien im 19. und zu Beginn des 20. Jh.'', 1966; | ||
+ | ''Vliv rozkladu velkorodiny na vývoj lidového obydlí v západním'' | ||
+ | ''Bulharsku'', in: ČL 52, 1965, s. 164–175). Zvláštní pozornost | ||
+ | věnoval etnologickému studiu vinohradnictví (''Tradiční vinařství'' | ||
+ | ''na Moravě'', 1974; ''Jihomoravské vinohradnictví. Tradice'' | ||
+ | ''a současnost'', 1984; ''Die Weinbaukultur in Mähren im Kontext'' | ||
+ | ''der europäischen Entwicklung'', in: ''Ethnologia slavica'' 17, 1985, | ||
+ | s. 13–52). | ||
+ | |||
+ | Výzkumy duchovní kultury zaměřil na obyčejové tradice rodinného | ||
+ | a kalendářního cyklu (''Jízda králů. Lidový obřad, hra,'' | ||
+ | ''slavnost'', 1990, s kol.), na slavistické komparace (''Sveti Gjorgji'' | ||
+ | ''vo narodnata tradicija na slovenskite narodi'', in: ''Makedonski'' | ||
+ | ''folklor'' 6, 1973, č. 12, s. 87–91), na kartografický výzkum (''Výroční'' | ||
+ | ''obyčeje'', 1982) a na mezioborové pojetí svátků (''Vánoce'' | ||
+ | ''v české kultuře'', s kol., 1988). Folkloristika je v jeho díle zastoupena | ||
+ | edicemi pohádek (''Bulharské pohádky'', 1970; německy | ||
+ | 1971), malých žánrů (''Lidové povídky ze Slovácka'' /s D. Holým/, | ||
+ | 1967; ''Z valašských kopců, chalup a strání'' /s J. Balharem/, 1989) | ||
+ | a studiemi o folkloru v současnosti (''Autentický a stylizovaný'' | ||
+ | ''folklor jako fenomén kulturního života současné vesnice'', in: ''Československá'' | ||
+ | ''slavistika'', 1983, s. 243–251). | ||
+ | |||
+ | F. koncipoval týmové výzkumy současné vesnice, zaměřené | ||
+ | na tradice lidové kultury (''Jihomoravská družstevní vesnice.'' | ||
+ | ''Etnografická charakteristika'', 1989) a vedl interdisciplinární | ||
+ | projekty, z nichž vyšly monografie obcí (''Horní Věstonice. Společenské'' | ||
+ | ''a kulturní proměny jihomoravské vesnice'', 1984) a deset | ||
+ | svazků ediční řady Lidová kultura a současnost. Realizoval empirické | ||
+ | výzkumy kulturní identity Moravanů (''Historické vědomí'' | ||
+ | ''obyvatel Moravy a Slezska'', in: ''VVM 42'', 1990, s. 358–384; | ||
+ | ''Die mährische Identität: Dimension und Konflikt des historischen'' | ||
+ | ''Bewußtseins'', in: ''Österreichische Zeitschrift für Volkskunde'' 45, | ||
+ | 1991, s. 367–389; ''Etnografické skupiny a moravanství'', in: ''Jižní'' | ||
+ | ''Morava'' 27, 1991, s. 223–258). | ||
+ | |||
+ | Od empirie směřoval k teorii a metodám etnologického studia, | ||
+ | zejména kartografickým a historickým (''Periodizace české'' | ||
+ | ''lidové kultury'', 1988). Přivedly ho ke vztahům národní a lidové | ||
+ | kultury a k otázkám kulturní identity Evropy (''Národopisná'' | ||
+ | ''utopie nebo kulturní perspektiva? Lidová kultura jako faktor etnické'' | ||
+ | ''identity'', in: ''Národopisné aktuality'' 26, 1989, s. 145–158; | ||
+ | ''Kulturní prostor střední a jihovýchodní Evropy. Dimenze lidové'' | ||
+ | ''kultury'', in: ''Ethnologia Europae centralis'' 1, 1992, s. 11–23). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' bibliografie: V. F. (1934–1992), in: Bibliografická příloha Národopisné | ||
+ | revue č. 6, 1994 (sestavila V. Frolcová); Vědecký odkaz V. F. (1934–1992), | ||
+ | I. Dorovský – V. Frolcová – V. Nekuda (eds.), 1995. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Botík, V. F. päťdesiatnikom, in: Slovenský národopis 32, 1984, s. 513 až | ||
+ | 520; J. Souček, Doc. PhDr. V. F., CSc., in: Národopisné aktuality 21, 1984, | ||
+ | s. 79–83; J. Kubíček, V. F. laureátem Herderovy ceny, in: VVM 41, 1989, | ||
+ | s. 380–381; L. Tarcalová, Úvodem, in: Slovácko 33–34, 1991–1992, s. 5–7; | ||
+ | J. Botík, Za V. F., in: Slovenský národopis 40, 1992, s. 477–479; I. Gaál, | ||
+ | Elment V. F., in: Hírharang 1992/3, s. 19; J. Janák, Profesor V. F. zemřel, in: | ||
+ | Universitas 1992, č. 4, s. 72–73; Z. Měřínský, Zemřel univerzitní profesor | ||
+ | PhDr. V. F., DrSc., in: VVM 44, 1992, s. 402–404; J. Vařeka, Nachruf auf | ||
+ | V. F., in: Österreichische Zeitschrift für Volkskunde 46, 1992, s. 537–538; | ||
+ | týž, Za V. F., in: ČL 80, 1993, s. 74–78; B. Beneš, Vědecký odkaz V. F., in: Slovácko | ||
+ | 36, 1994, s. 62–63; V. Frolcová, K nedožitým šedesátinám V. F., in: | ||
+ | VVM 46, 1994, s. 283–285; J. Langer, Nedožité šedesátiny prof. PhDr. V. F., | ||
+ | DrSc., in: ČL 82, 1995, s. 261; J. Langer, Inspirace V. F., in: Ethnologia | ||
+ | Europae centralis 6, 2003, s. 7–10; M. Válka, V. F. jako pedagog brněnské | ||
+ | univerzity, in: tamtéž, s. 10–13; J. Krist, V. F. a Strážnice, in: tamtéž, s. 13 | ||
+ | až 16; V. Frolcová, Bibliografie ohlasů díla V. F., in: tamtéž, s. 16; J. Jančář, | ||
+ | V. F. – inspirativní osobnost české etnologie, in: Národopisná revue 19, | ||
+ | 2009, s. 198–200; V. Frolcová, Výzkum lidové duchovní písně v 21. století | ||
+ | a metodické inspirace V. F., in: Národopisný věstník 71, 2012, č. 2, s. 5–16. | ||
+ | |||
+ | Věra Frolcová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] |
Verze z 29. 11. 2017, 17:59
Václav FROLEC | |
Narození | 28.9.1934 |
---|---|
Místo narození | Ratíškovice (u Hodonína) |
Úmrtí | 14.5.1992 |
Místo úmrtí | Münster (Německo) |
Povolání | 54- Etnograf |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55981 |
FROLEC, Václav, * 28. 9. 1934 Ratíškovice (u Hodonína), † 14. 5. 1992 Münster (Německo), etnolog, slavista, balkanista, pedagog
Gymnázium studoval na jezuitské koleji na Velehradě a po jeho zrušení maturoval 1953 v Hodoníně. 1958 absolvoval obor národopis na filozofické fakultě v Brně. Po dvouletém zaměstnání ve Vlastivědném muzeu v Hodoníně se vrátil na univerzitu jako asistent a odborný asistent (1961–68), docent slovanské etnografie (1968–90) a profesor evropské etnologie (1990 až 92), 1991 získal vědeckou hodnost doktora historických věd (DrSc). 1968–90 působil jako předseda programové rady Mezinárodního folkloristického festivalu ve Strážnici. Přednášel na Humboldtově univerzitě v Berlíně, Univerzitě Klimenta Ochridského v Sofii, Komenského univerzitě v Bratislavě, ve Vídni, v Poznani, v Münsteru. 1989 mu byla udělena cena Gottfrieda von Herdera za přínos humanistickým bádáním o lidových kulturách slovanských národů a rozvíjení spolupráce mezi národy střední, jihovýchodní a východní Evropy. 1989 obdržel mezinárodní cenu I. stupně Pitrè-Salomone Marino za moderní zpracování vánočního cyklu v knize Vánoce v české kultuře a vědecký přínos etnologické evropeistice.
F. práci formovaly zejména terénní výzkumy na Moravě a ve Slezsku, v Bulharsku, koordinace mezinárodního výzkumu v Mezinárodní komisi pro studium lidové kultury v Karpatech a na Balkáně, vedení mezioborových výzkumů současné vesnice a malého města a aktivity spojené s péčí o tradice lidové kultury. Věnoval se hmotné i duchovní kultuře, formuloval nové předměty studia. Vývoj lidové architektury sledoval v českých zemích (Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku, 1974; Lidová architektura. Encyklopedie /s J. Vařekou/, 1983; Vesnická stavební kultura mezi středověkem a novověkem, in: Archaeologia historica 12, 1987, s. 47–83), v kontextu zemí střední Evropy (Kulturní společenství a interetnické vztahy v lidovém stavitelství v Podunají, 1970) a Evropy jihovýchodní (Die Volksarchitektur in Westbulgarien im 19. und zu Beginn des 20. Jh., 1966; Vliv rozkladu velkorodiny na vývoj lidového obydlí v západním Bulharsku, in: ČL 52, 1965, s. 164–175). Zvláštní pozornost věnoval etnologickému studiu vinohradnictví (Tradiční vinařství na Moravě, 1974; Jihomoravské vinohradnictví. Tradice a současnost, 1984; Die Weinbaukultur in Mähren im Kontext der europäischen Entwicklung, in: Ethnologia slavica 17, 1985, s. 13–52).
Výzkumy duchovní kultury zaměřil na obyčejové tradice rodinného a kalendářního cyklu (Jízda králů. Lidový obřad, hra, slavnost, 1990, s kol.), na slavistické komparace (Sveti Gjorgji vo narodnata tradicija na slovenskite narodi, in: Makedonski folklor 6, 1973, č. 12, s. 87–91), na kartografický výzkum (Výroční obyčeje, 1982) a na mezioborové pojetí svátků (Vánoce v české kultuře, s kol., 1988). Folkloristika je v jeho díle zastoupena edicemi pohádek (Bulharské pohádky, 1970; německy 1971), malých žánrů (Lidové povídky ze Slovácka /s D. Holým/, 1967; Z valašských kopců, chalup a strání /s J. Balharem/, 1989) a studiemi o folkloru v současnosti (Autentický a stylizovaný folklor jako fenomén kulturního života současné vesnice, in: Československá slavistika, 1983, s. 243–251).
F. koncipoval týmové výzkumy současné vesnice, zaměřené na tradice lidové kultury (Jihomoravská družstevní vesnice. Etnografická charakteristika, 1989) a vedl interdisciplinární projekty, z nichž vyšly monografie obcí (Horní Věstonice. Společenské a kulturní proměny jihomoravské vesnice, 1984) a deset svazků ediční řady Lidová kultura a současnost. Realizoval empirické výzkumy kulturní identity Moravanů (Historické vědomí obyvatel Moravy a Slezska, in: VVM 42, 1990, s. 358–384; Die mährische Identität: Dimension und Konflikt des historischen Bewußtseins, in: Österreichische Zeitschrift für Volkskunde 45, 1991, s. 367–389; Etnografické skupiny a moravanství, in: Jižní Morava 27, 1991, s. 223–258).
Od empirie směřoval k teorii a metodám etnologického studia, zejména kartografickým a historickým (Periodizace české lidové kultury, 1988). Přivedly ho ke vztahům národní a lidové kultury a k otázkám kulturní identity Evropy (Národopisná utopie nebo kulturní perspektiva? Lidová kultura jako faktor etnické identity, in: Národopisné aktuality 26, 1989, s. 145–158; Kulturní prostor střední a jihovýchodní Evropy. Dimenze lidové kultury, in: Ethnologia Europae centralis 1, 1992, s. 11–23).
D: bibliografie: V. F. (1934–1992), in: Bibliografická příloha Národopisné revue č. 6, 1994 (sestavila V. Frolcová); Vědecký odkaz V. F. (1934–1992), I. Dorovský – V. Frolcová – V. Nekuda (eds.), 1995.
L: J. Botík, V. F. päťdesiatnikom, in: Slovenský národopis 32, 1984, s. 513 až 520; J. Souček, Doc. PhDr. V. F., CSc., in: Národopisné aktuality 21, 1984, s. 79–83; J. Kubíček, V. F. laureátem Herderovy ceny, in: VVM 41, 1989, s. 380–381; L. Tarcalová, Úvodem, in: Slovácko 33–34, 1991–1992, s. 5–7; J. Botík, Za V. F., in: Slovenský národopis 40, 1992, s. 477–479; I. Gaál, Elment V. F., in: Hírharang 1992/3, s. 19; J. Janák, Profesor V. F. zemřel, in: Universitas 1992, č. 4, s. 72–73; Z. Měřínský, Zemřel univerzitní profesor PhDr. V. F., DrSc., in: VVM 44, 1992, s. 402–404; J. Vařeka, Nachruf auf V. F., in: Österreichische Zeitschrift für Volkskunde 46, 1992, s. 537–538; týž, Za V. F., in: ČL 80, 1993, s. 74–78; B. Beneš, Vědecký odkaz V. F., in: Slovácko 36, 1994, s. 62–63; V. Frolcová, K nedožitým šedesátinám V. F., in: VVM 46, 1994, s. 283–285; J. Langer, Nedožité šedesátiny prof. PhDr. V. F., DrSc., in: ČL 82, 1995, s. 261; J. Langer, Inspirace V. F., in: Ethnologia Europae centralis 6, 2003, s. 7–10; M. Válka, V. F. jako pedagog brněnské univerzity, in: tamtéž, s. 10–13; J. Krist, V. F. a Strážnice, in: tamtéž, s. 13 až 16; V. Frolcová, Bibliografie ohlasů díla V. F., in: tamtéž, s. 16; J. Jančář, V. F. – inspirativní osobnost české etnologie, in: Národopisná revue 19, 2009, s. 198–200; V. Frolcová, Výzkum lidové duchovní písně v 21. století a metodické inspirace V. F., in: Národopisný věstník 71, 2012, č. 2, s. 5–16.
Věra Frolcová