FROLEC Václav 28.9.1934-14.5.1992: Porovnání verzí

Z Personal
(FROLEC_Václav_27.9.1934-14.5.1992)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Václav FROLEC
 
| jméno = Václav FROLEC
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 27.9.1934
+
| datum narození = 28.9.1934
| místo narození = Ratíškovice
+
| místo narození = Ratíškovice (u Hodonína)
 
| datum úmrtí = 14.5.1992
 
| datum úmrtí = 14.5.1992
| místo úmrtí = Münster
+
| místo úmrtí = Münster (Německo)
 
| povolání = 54- Etnograf
 
| povolání = 54- Etnograf
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Václav FROLEC
+
}}
 +
'''FROLEC, Václav''', ''* 28. 9. 1934 Ratíškovice (u Hodonína), † 14. 5. 1992 Münster (Německo), etnolog, slavista, balkanista, pedagog''
 +
 
 +
Gymnázium studoval na jezuitské koleji na Velehradě a po jeho
 +
zrušení maturoval 1953 v Hodoníně. 1958 absolvoval obor národopis
 +
na filozofické fakultě v Brně. Po dvouletém zaměstnání
 +
ve Vlastivědném muzeu v Hodoníně se vrátil na univerzitu
 +
jako asistent a odborný asistent (1961–68), docent slovanské
 +
etnografie (1968–90) a profesor evropské etnologie (1990 až
 +
92), 1991 získal vědeckou hodnost doktora historických věd
 +
(DrSc). 1968–90 působil jako předseda programové rady Mezinárodního
 +
folkloristického festivalu ve Strážnici. Přednášel
 +
na Humboldtově univerzitě v Berlíně, Univerzitě Klimenta
 +
Ochridského v Sofii, Komenského univerzitě v Bratislavě,
 +
ve Vídni, v Poznani, v Münsteru. 1989 mu byla udělena cena Gottfrieda von Herdera za přínos humanistickým bádáním
 +
o lidových kulturách slovanských národů a rozvíjení spolupráce
 +
mezi národy střední, jihovýchodní a východní Evropy. 1989
 +
obdržel mezinárodní cenu I. stupně Pitrè-Salomone Marino
 +
za moderní zpracování vánočního cyklu v knize ''Vánoce v české''
 +
''kultuře'' a vědecký přínos etnologické evropeistice.
 +
 
 +
F. práci formovaly zejména terénní výzkumy na Moravě
 +
a ve Slezsku, v Bulharsku, koordinace mezinárodního výzkumu
 +
v Mezinárodní komisi pro studium lidové kultury v Karpatech
 +
a na Balkáně, vedení mezioborových výzkumů současné
 +
vesnice a malého města a aktivity spojené s péčí o tradice lidové
 +
kultury. Věnoval se hmotné i duchovní kultuře, formuloval
 +
nové předměty studia. Vývoj lidové architektury sledoval v českých
 +
zemích (''Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku'', 1974;
 +
''Lidová architektura. Encyklopedie'' /s J. Vařekou/, 1983; ''Vesnická''
 +
''stavební kultura mezi středověkem a novověkem'', in: ''Archaeologia''
 +
''historica'' 12, 1987, s. 47–83), v kontextu zemí střední Evropy
 +
(''Kulturní společenství a interetnické vztahy v lidovém stavitelství''
 +
''v Podunají'', 1970) a Evropy jihovýchodní (''Die Volksarchitektur''
 +
''in Westbulgarien im 19. und zu Beginn des 20. Jh.'', 1966;
 +
''Vliv rozkladu velkorodiny na vývoj lidového obydlí v západním''
 +
''Bulharsku'', in: ČL 52, 1965, s. 164–175). Zvláštní pozornost
 +
věnoval etnologickému studiu vinohradnictví (''Tradiční vinařství''
 +
''na Moravě'', 1974; ''Jihomoravské vinohradnictví. Tradice''
 +
''a současnost'', 1984; ''Die Weinbaukultur in Mähren im Kontext''
 +
''der europäischen Entwicklung'', in: ''Ethnologia slavica'' 17, 1985,
 +
s. 13–52).
 +
 
 +
Výzkumy duchovní kultury zaměřil na obyčejové tradice rodinného
 +
a kalendářního cyklu (''Jízda králů. Lidový obřad, hra,''
 +
''slavnost'', 1990, s kol.), na slavistické komparace (''Sveti Gjorgji''
 +
''vo narodnata tradicija na slovenskite narodi'', in: ''Makedonski''
 +
''folklor'' 6, 1973, č. 12, s. 87–91), na kartografický výzkum (''Výroční''
 +
''obyčeje'', 1982) a na mezioborové pojetí svátků (''Vánoce''
 +
''v české kultuře'', s kol., 1988). Folkloristika je v jeho díle zastoupena
 +
edicemi pohádek (''Bulharské pohádky'', 1970; německy
 +
1971), malých žánrů (''Lidové povídky ze Slovácka'' /s D. Holým/,
 +
1967; ''Z valašských kopců, chalup a strání'' /s J. Balharem/, 1989)
 +
a studiemi o folkloru v současnosti (''Autentický a stylizovaný''
 +
''folklor jako fenomén kulturního života současné vesnice'', in: ''Československá''
 +
''slavistika'', 1983, s. 243–251).
 +
 
 +
F. koncipoval týmové výzkumy současné vesnice, zaměřené
 +
na tradice lidové kultury (''Jihomoravská družstevní vesnice.''
 +
''Etnografická charakteristika'', 1989) a vedl interdisciplinární
 +
projekty, z nichž vyšly monografie obcí (''Horní Věstonice. Společenské''
 +
''a kulturní proměny jihomoravské vesnice'', 1984) a deset
 +
svazků ediční řady Lidová kultura a současnost. Realizoval empirické
 +
výzkumy kulturní identity Moravanů (''Historické vědomí''
 +
''obyvatel Moravy a Slezska'', in: ''VVM 42'', 1990, s. 358–384;
 +
''Die mährische Identität: Dimension und Konflikt des historischen''
 +
''Bewußtseins'', in: ''Österreichische Zeitschrift für Volkskunde'' 45,
 +
1991, s. 367–389; ''Etnografické skupiny a moravanství'', in: ''Jižní''
 +
''Morava'' 27, 1991, s. 223–258).
 +
 
 +
Od empirie směřoval k teorii a metodám etnologického studia,
 +
zejména kartografickým a historickým (''Periodizace české''
 +
''lidové kultury'', 1988). Přivedly ho ke vztahům národní a lidové
 +
kultury a k otázkám kulturní identity Evropy (''Národopisná''
 +
''utopie nebo kulturní perspektiva? Lidová kultura jako faktor etnické''
 +
''identity'', in: ''Národopisné aktuality'' 26, 1989, s. 145–158;
 +
''Kulturní prostor střední a jihovýchodní Evropy. Dimenze lidové''
 +
''kultury'', in: ''Ethnologia Europae centralis'' 1, 1992, s. 11–23).
 +
 
 +
'''D:''' bibliografie: V. F. (1934–1992), in: Bibliografická příloha Národopisné
 +
revue č. 6, 1994 (sestavila V. Frolcová); Vědecký odkaz V. F. (1934–1992),
 +
I. Dorovský – V. Frolcová – V. Nekuda (eds.), 1995.
 +
 
 +
'''L:''' J. Botík, V. F. päťdesiatnikom, in: Slovenský národopis 32, 1984, s. 513 až
 +
520; J. Souček, Doc. PhDr. V. F., CSc., in: Národopisné aktuality 21, 1984,
 +
s. 79–83; J. Kubíček, V. F. laureátem Herderovy ceny, in: VVM 41, 1989,
 +
s. 380–381; L. Tarcalová, Úvodem, in: Slovácko 33–34, 1991–1992, s. 5–7;
 +
J. Botík, Za V. F., in: Slovenský národopis 40, 1992, s. 477–479; I. Gaál,
 +
Elment V. F., in: Hírharang 1992/3, s. 19; J. Janák, Profesor V. F. zemřel, in:
 +
Universitas 1992, č. 4, s. 72–73; Z. Měřínský, Zemřel univerzitní profesor
 +
PhDr. V. F., DrSc., in: VVM 44, 1992, s. 402–404; J. Vařeka, Nachruf auf
 +
V. F., in: Österreichische Zeitschrift für Volkskunde 46, 1992, s. 537–538;
 +
týž, Za V. F., in: ČL 80, 1993, s. 74–78; B. Beneš, Vědecký odkaz V. F., in: Slovácko
 +
36, 1994, s. 62–63; V. Frolcová, K nedožitým šedesátinám V. F., in:
 +
VVM 46, 1994, s. 283–285; J. Langer, Nedožité šedesátiny prof. PhDr. V. F.,
 +
DrSc., in: ČL 82, 1995, s. 261; J. Langer, Inspirace V. F., in: Ethnologia
 +
Europae centralis 6, 2003, s. 7–10; M. Válka, V. F. jako pedagog brněnské
 +
univerzity, in: tamtéž, s. 10–13; J. Krist, V. F. a Strážnice, in: tamtéž, s. 13
 +
až 16; V. Frolcová, Bibliografie ohlasů díla V. F., in: tamtéž, s. 16; J. Jančář,
 +
V. F. – inspirativní osobnost české etnologie, in: Národopisná revue 19,
 +
2009, s. 198–200; V. Frolcová, Výzkum lidové duchovní písně v 21. století
 +
a metodické inspirace V. F., in: Národopisný věstník 71, 2012, č. 2, s. 5–16.
 +
 
 +
Věra Frolcová
  
== Literatura ==
 
BBS, 126; J. Janko, Universitas 4/92, s. 72-3; ČBS, 156; Slovácko 37/1995, s. 82; KK 98/708; SFH, 28; Tomeš I, 345-346;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:54- Etnograf]]
 
[[Kategorie:54- Etnograf]]

Verze z 29. 11. 2017, 17:59

Václav FROLEC
Narození 28.9.1934
Místo narození Ratíškovice (u Hodonína)
Úmrtí 14.5.1992
Místo úmrtí Münster (Německo)
Povolání 54- Etnograf
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55981

FROLEC, Václav, * 28. 9. 1934 Ratíškovice (u Hodonína), † 14. 5. 1992 Münster (Německo), etnolog, slavista, balkanista, pedagog

Gymnázium studoval na jezuitské koleji na Velehradě a po jeho zrušení maturoval 1953 v Hodoníně. 1958 absolvoval obor národopis na filozofické fakultě v Brně. Po dvouletém zaměstnání ve Vlastivědném muzeu v Hodoníně se vrátil na univerzitu jako asistent a odborný asistent (1961–68), docent slovanské etnografie (1968–90) a profesor evropské etnologie (1990 až 92), 1991 získal vědeckou hodnost doktora historických věd (DrSc). 1968–90 působil jako předseda programové rady Mezinárodního folkloristického festivalu ve Strážnici. Přednášel na Humboldtově univerzitě v Berlíně, Univerzitě Klimenta Ochridského v Sofii, Komenského univerzitě v Bratislavě, ve Vídni, v Poznani, v Münsteru. 1989 mu byla udělena cena Gottfrieda von Herdera za přínos humanistickým bádáním o lidových kulturách slovanských národů a rozvíjení spolupráce mezi národy střední, jihovýchodní a východní Evropy. 1989 obdržel mezinárodní cenu I. stupně Pitrè-Salomone Marino za moderní zpracování vánočního cyklu v knize Vánoce v české kultuře a vědecký přínos etnologické evropeistice.

F. práci formovaly zejména terénní výzkumy na Moravě a ve Slezsku, v Bulharsku, koordinace mezinárodního výzkumu v Mezinárodní komisi pro studium lidové kultury v Karpatech a na Balkáně, vedení mezioborových výzkumů současné vesnice a malého města a aktivity spojené s péčí o tradice lidové kultury. Věnoval se hmotné i duchovní kultuře, formuloval nové předměty studia. Vývoj lidové architektury sledoval v českých zemích (Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku, 1974; Lidová architektura. Encyklopedie /s J. Vařekou/, 1983; Vesnická stavební kultura mezi středověkem a novověkem, in: Archaeologia historica 12, 1987, s. 47–83), v kontextu zemí střední Evropy (Kulturní společenství a interetnické vztahy v lidovém stavitelství v Podunají, 1970) a Evropy jihovýchodní (Die Volksarchitektur in Westbulgarien im 19. und zu Beginn des 20. Jh., 1966; Vliv rozkladu velkorodiny na vývoj lidového obydlí v západním Bulharsku, in: ČL 52, 1965, s. 164–175). Zvláštní pozornost věnoval etnologickému studiu vinohradnictví (Tradiční vinařství na Moravě, 1974; Jihomoravské vinohradnictví. Tradice a současnost, 1984; Die Weinbaukultur in Mähren im Kontext der europäischen Entwicklung, in: Ethnologia slavica 17, 1985, s. 13–52).

Výzkumy duchovní kultury zaměřil na obyčejové tradice rodinného a kalendářního cyklu (Jízda králů. Lidový obřad, hra, slavnost, 1990, s kol.), na slavistické komparace (Sveti Gjorgji vo narodnata tradicija na slovenskite narodi, in: Makedonski folklor 6, 1973, č. 12, s. 87–91), na kartografický výzkum (Výroční obyčeje, 1982) a na mezioborové pojetí svátků (Vánoce v české kultuře, s kol., 1988). Folkloristika je v jeho díle zastoupena edicemi pohádek (Bulharské pohádky, 1970; německy 1971), malých žánrů (Lidové povídky ze Slovácka /s D. Holým/, 1967; Z valašských kopců, chalup a strání /s J. Balharem/, 1989) a studiemi o folkloru v současnosti (Autentický a stylizovaný folklor jako fenomén kulturního života současné vesnice, in: Československá slavistika, 1983, s. 243–251).

F. koncipoval týmové výzkumy současné vesnice, zaměřené na tradice lidové kultury (Jihomoravská družstevní vesnice. Etnografická charakteristika, 1989) a vedl interdisciplinární projekty, z nichž vyšly monografie obcí (Horní Věstonice. Společenské a kulturní proměny jihomoravské vesnice, 1984) a deset svazků ediční řady Lidová kultura a současnost. Realizoval empirické výzkumy kulturní identity Moravanů (Historické vědomí obyvatel Moravy a Slezska, in: VVM 42, 1990, s. 358–384; Die mährische Identität: Dimension und Konflikt des historischen Bewußtseins, in: Österreichische Zeitschrift für Volkskunde 45, 1991, s. 367–389; Etnografické skupiny a moravanství, in: Jižní Morava 27, 1991, s. 223–258).

Od empirie směřoval k teorii a metodám etnologického studia, zejména kartografickým a historickým (Periodizace české lidové kultury, 1988). Přivedly ho ke vztahům národní a lidové kultury a k otázkám kulturní identity Evropy (Národopisná utopie nebo kulturní perspektiva? Lidová kultura jako faktor etnické identity, in: Národopisné aktuality 26, 1989, s. 145–158; Kulturní prostor střední a jihovýchodní Evropy. Dimenze lidové kultury, in: Ethnologia Europae centralis 1, 1992, s. 11–23).

D: bibliografie: V. F. (1934–1992), in: Bibliografická příloha Národopisné revue č. 6, 1994 (sestavila V. Frolcová); Vědecký odkaz V. F. (1934–1992), I. Dorovský – V. Frolcová – V. Nekuda (eds.), 1995.

L: J. Botík, V. F. päťdesiatnikom, in: Slovenský národopis 32, 1984, s. 513 až 520; J. Souček, Doc. PhDr. V. F., CSc., in: Národopisné aktuality 21, 1984, s. 79–83; J. Kubíček, V. F. laureátem Herderovy ceny, in: VVM 41, 1989, s. 380–381; L. Tarcalová, Úvodem, in: Slovácko 33–34, 1991–1992, s. 5–7; J. Botík, Za V. F., in: Slovenský národopis 40, 1992, s. 477–479; I. Gaál, Elment V. F., in: Hírharang 1992/3, s. 19; J. Janák, Profesor V. F. zemřel, in: Universitas 1992, č. 4, s. 72–73; Z. Měřínský, Zemřel univerzitní profesor PhDr. V. F., DrSc., in: VVM 44, 1992, s. 402–404; J. Vařeka, Nachruf auf V. F., in: Österreichische Zeitschrift für Volkskunde 46, 1992, s. 537–538; týž, Za V. F., in: ČL 80, 1993, s. 74–78; B. Beneš, Vědecký odkaz V. F., in: Slovácko 36, 1994, s. 62–63; V. Frolcová, K nedožitým šedesátinám V. F., in: VVM 46, 1994, s. 283–285; J. Langer, Nedožité šedesátiny prof. PhDr. V. F., DrSc., in: ČL 82, 1995, s. 261; J. Langer, Inspirace V. F., in: Ethnologia Europae centralis 6, 2003, s. 7–10; M. Válka, V. F. jako pedagog brněnské univerzity, in: tamtéž, s. 10–13; J. Krist, V. F. a Strážnice, in: tamtéž, s. 13 až 16; V. Frolcová, Bibliografie ohlasů díla V. F., in: tamtéž, s. 16; J. Jančář, V. F. – inspirativní osobnost české etnologie, in: Národopisná revue 19, 2009, s. 198–200; V. Frolcová, Výzkum lidové duchovní písně v 21. století a metodické inspirace V. F., in: Národopisný věstník 71, 2012, č. 2, s. 5–16.

Věra Frolcová