Biografický slovník
FROLKA Antoš 10.7.1910-12.1.1986: Porovnání verzí
(FROLKA_Antoš_10.7.1910-12.1.1986) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 10.7.1910 | | datum narození = 10.7.1910 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Tasov (u Strážnice) |
| datum úmrtí = 12.1.1986 | | datum úmrtí = 12.1.1986 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| − | | povolání = 78- Hudební interpret | + | | povolání = 78- Hudební interpret<br />79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní |
| − | 79- Sběratel nebo | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 455 |
| + | }} | ||
| + | '''FROLKA, Antoš''', ''* 10. 7. 1910 Tasov (u Strážnice), † 12. 1. 1986 Brno, lékař, hudebník, sběratel, zpěvák lidových písní'' | ||
| + | |||
| + | Nejstarší syn malíře Antoše F. (1877–1935). Studoval na slovenských | ||
| + | gymnáziích ve Skalici a Bratislavě, kde 1929 maturoval. | ||
| + | Na počátku třicátých let si zapsal medicínu, kterou ukončil | ||
| + | až 1947 (MUDr.) i proto, že pomáhal hospodařit na rodinném | ||
| + | statku Dúbravka (u Tvarožné Lhoty). 1948–52 studoval dálkově | ||
| + | národopis a hudební vědu na Filozofické fakultě MU | ||
| + | v Brně, školu však nedokončil kvůli finančním i politickým | ||
| + | obtížím rodiny. 1950–75 pracoval v mikrobiologické laboratoři. | ||
| + | |||
| + | F. se prosadil jako originální cimbalista a autor úprav lidových | ||
| + | písní. Hru na cimbál se učil od dětství, jako gymnazista | ||
| + | v Bratislavě založil školní kapelu a dále se zdokonaloval | ||
| + | u slovenských cimbalistů. Počátkem třicátých let působil jako | ||
| + | hudebník v brněnském Slováckém krúžku. Před druhou světovou | ||
| + | válkou a za protektorátu spoluúčinkoval se strážnickou | ||
| + | kapelou primáše Jana Horného. 1937 se v Brně oženil s Terezií, | ||
| + | roz. Šebelovou. 1938 se manželům narodila dcera Marie, která | ||
| + | po roce 1968 emigrovala s rodinou do USA. 1945 natrvalo | ||
| + | přesídlil do Brna, zahájil spolupráci s Vladimírem Úlehlou | ||
| + | v jeho Moravském tanečním a pěveckém sboru a po Úlehlově | ||
| + | úmrtí (1947) vedl hudební složku sboru. Současně založil | ||
| + | vlastní folklorní soubor a spolupracoval s Československým | ||
| + | rozhlasem Brno. Během čtyř let v něm natočil tři desítky hodnotných | ||
| + | tematických pořadů. K práci s lidovou písní a hudbou | ||
| + | přistupoval s velkými znalostmi a smyslem pro tradiční hodnoty, | ||
| + | bylo pro něj nepřijatelné podbízení se dobovým trendům | ||
| + | a lacinému vkusu. Zpočátku se F. návrhy na vytvoření | ||
| + | profesionálního tělesa zaměřeného na lidovou hudbu v rozhlase | ||
| + | nesetkaly s pochopením pracovníků v Praze, nakonec | ||
| + | však 1952 Jaroslav Jurášek založil Brněnský rozhlasový orchestr | ||
| + | lidových nástrojů (BROLN) a F. se v něm uplatnil především | ||
| + | jako autor hudebních úprav i jako cimbalista. Vytvořil několik | ||
| + | prokomponovaných úprav pro cimbál, jedna je zachycena | ||
| + | na gramofonové desce (''Cimbál hraje prim'', 1978). | ||
| + | |||
| + | Po 1950 zintenzivnil sběr lidových písní. Spolu s Ladislavem | ||
| + | Húskou jich na Podluží shromáždili kolem patnácti set. F. zapisoval | ||
| + | i v oblasti slovenského Liptova, v Brně zaznamenal tři | ||
| + | stovky písní od slovenské zpěvačky Márii Lacuškové z Čakajovců | ||
| + | (u Nitry). Od 1975, kdy odešel do důchodu, připravoval | ||
| + | materiál k sepsání monografie o svém otci. Ta nakonec vyšla | ||
| + | péčí jeho přátel, manželů Dušana a Ludmily Holých. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Lidové hudební umění a jeho problematika, in: Blok 3, 1948 až | ||
| + | 1949, č. 1, s. 26–28. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' výběr: V. Úlehla, Živá píseň, 1949, s. 774; D. Holý, Ryzí člověk – ryzí | ||
| + | muzikant, in: Lidová demokracie 16. 1. 1986; Mezi paletou a písní. O malíři | ||
| + | F. a jeho rodině, D. Holý – L. Holá (eds.), 2000 (se soupisem literatury | ||
| + | a pramenů). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/158471 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Ludmila Holá | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
| − | [[Kategorie:79- Sběratel nebo | + | [[Kategorie:79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní]] |
[[Kategorie:1910]] | [[Kategorie:1910]] | ||
| + | [[Kategorie:Tasov]] | ||
[[Kategorie:1986]] | [[Kategorie:1986]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
Aktuální verze z 17. 11. 2019, 18:51
| Antoš FROLKA | |
 | |
| Narození | 10.7.1910 |
|---|---|
| Místo narození | Tasov (u Strážnice) |
| Úmrtí | 12.1.1986 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
78- Hudební interpret 79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 455 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55983 |
FROLKA, Antoš, * 10. 7. 1910 Tasov (u Strážnice), † 12. 1. 1986 Brno, lékař, hudebník, sběratel, zpěvák lidových písní
Nejstarší syn malíře Antoše F. (1877–1935). Studoval na slovenských gymnáziích ve Skalici a Bratislavě, kde 1929 maturoval. Na počátku třicátých let si zapsal medicínu, kterou ukončil až 1947 (MUDr.) i proto, že pomáhal hospodařit na rodinném statku Dúbravka (u Tvarožné Lhoty). 1948–52 studoval dálkově národopis a hudební vědu na Filozofické fakultě MU v Brně, školu však nedokončil kvůli finančním i politickým obtížím rodiny. 1950–75 pracoval v mikrobiologické laboratoři.
F. se prosadil jako originální cimbalista a autor úprav lidových písní. Hru na cimbál se učil od dětství, jako gymnazista v Bratislavě založil školní kapelu a dále se zdokonaloval u slovenských cimbalistů. Počátkem třicátých let působil jako hudebník v brněnském Slováckém krúžku. Před druhou světovou válkou a za protektorátu spoluúčinkoval se strážnickou kapelou primáše Jana Horného. 1937 se v Brně oženil s Terezií, roz. Šebelovou. 1938 se manželům narodila dcera Marie, která po roce 1968 emigrovala s rodinou do USA. 1945 natrvalo přesídlil do Brna, zahájil spolupráci s Vladimírem Úlehlou v jeho Moravském tanečním a pěveckém sboru a po Úlehlově úmrtí (1947) vedl hudební složku sboru. Současně založil vlastní folklorní soubor a spolupracoval s Československým rozhlasem Brno. Během čtyř let v něm natočil tři desítky hodnotných tematických pořadů. K práci s lidovou písní a hudbou přistupoval s velkými znalostmi a smyslem pro tradiční hodnoty, bylo pro něj nepřijatelné podbízení se dobovým trendům a lacinému vkusu. Zpočátku se F. návrhy na vytvoření profesionálního tělesa zaměřeného na lidovou hudbu v rozhlase nesetkaly s pochopením pracovníků v Praze, nakonec však 1952 Jaroslav Jurášek založil Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů (BROLN) a F. se v něm uplatnil především jako autor hudebních úprav i jako cimbalista. Vytvořil několik prokomponovaných úprav pro cimbál, jedna je zachycena na gramofonové desce (Cimbál hraje prim, 1978).
Po 1950 zintenzivnil sběr lidových písní. Spolu s Ladislavem Húskou jich na Podluží shromáždili kolem patnácti set. F. zapisoval i v oblasti slovenského Liptova, v Brně zaznamenal tři stovky písní od slovenské zpěvačky Márii Lacuškové z Čakajovců (u Nitry). Od 1975, kdy odešel do důchodu, připravoval materiál k sepsání monografie o svém otci. Ta nakonec vyšla péčí jeho přátel, manželů Dušana a Ludmily Holých.
D: výběr: Lidové hudební umění a jeho problematika, in: Blok 3, 1948 až 1949, č. 1, s. 26–28.
L: výběr: V. Úlehla, Živá píseň, 1949, s. 774; D. Holý, Ryzí člověk – ryzí muzikant, in: Lidová demokracie 16. 1. 1986; Mezi paletou a písní. O malíři F. a jeho rodině, D. Holý – L. Holá (eds.), 2000 (se soupisem literatury a pramenů).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Ludmila Holá
