Verze z 17. 11. 2019, 17:51, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FROLKA Antoš 10.7.1910-12.1.1986

Z Personal
Antoš FROLKA
Narození 10.7.1910
Místo narození Tasov (u Strážnice)
Úmrtí 12.1.1986
Místo úmrtí Brno
Povolání 78- Hudební interpret
79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 455

FROLKA, Antoš, * 10. 7. 1910 Tasov (u Strážnice), † 12. 1. 1986 Brno, lékař, hudebník, sběratel, zpěvák lidových písní

Nejstarší syn malíře Antoše F. (1877–1935). Studoval na slovenských gymnáziích ve Skalici a Bratislavě, kde 1929 maturoval. Na počátku třicátých let si zapsal medicínu, kterou ukončil až 1947 (MUDr.) i proto, že pomáhal hospodařit na rodinném statku Dúbravka (u Tvarožné Lhoty). 1948–52 studoval dálkově národopis a hudební vědu na Filozofické fakultě MU v Brně, školu však nedokončil kvůli finančním i politickým obtížím rodiny. 1950–75 pracoval v mikrobiologické laboratoři.

F. se prosadil jako originální cimbalista a autor úprav lidových písní. Hru na cimbál se učil od dětství, jako gymnazista v Bratislavě založil školní kapelu a dále se zdokonaloval u slovenských cimbalistů. Počátkem třicátých let působil jako hudebník v brněnském Slováckém krúžku. Před druhou světovou válkou a za protektorátu spoluúčinkoval se strážnickou kapelou primáše Jana Horného. 1937 se v Brně oženil s Terezií, roz. Šebelovou. 1938 se manželům narodila dcera Marie, která po roce 1968 emigrovala s rodinou do USA. 1945 natrvalo přesídlil do Brna, zahájil spolupráci s Vladimírem Úlehlou v jeho Moravském tanečním a pěveckém sboru a po Úlehlově úmrtí (1947) vedl hudební složku sboru. Současně založil vlastní folklorní soubor a spolupracoval s Československým rozhlasem Brno. Během čtyř let v něm natočil tři desítky hodnotných tematických pořadů. K práci s lidovou písní a hudbou přistupoval s velkými znalostmi a smyslem pro tradiční hodnoty, bylo pro něj nepřijatelné podbízení se dobovým trendům a lacinému vkusu. Zpočátku se F. návrhy na vytvoření profesionálního tělesa zaměřeného na lidovou hudbu v rozhlase nesetkaly s pochopením pracovníků v Praze, nakonec však 1952 Jaroslav Jurášek založil Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů (BROLN) a F. se v něm uplatnil především jako autor hudebních úprav i jako cimbalista. Vytvořil několik prokomponovaných úprav pro cimbál, jedna je zachycena na gramofonové desce (Cimbál hraje prim, 1978).

Po 1950 zintenzivnil sběr lidových písní. Spolu s Ladislavem Húskou jich na Podluží shromáždili kolem patnácti set. F. zapisoval i v oblasti slovenského Liptova, v Brně zaznamenal tři stovky písní od slovenské zpěvačky Márii Lacuškové z Čakajovců (u Nitry). Od 1975, kdy odešel do důchodu, připravoval materiál k sepsání monografie o svém otci. Ta nakonec vyšla péčí jeho přátel, manželů Dušana a Ludmily Holých.

D: výběr: Lidové hudební umění a jeho problematika, in: Blok 3, 1948 až 1949, č. 1, s. 26–28.

L: výběr: V. Úlehla, Živá píseň, 1949, s. 774; D. Holý, Ryzí člověk – ryzí muzikant, in: Lidová demokracie 16. 1. 1986; Mezi paletou a písní. O malíři F. a jeho rodině, D. Holý – L. Holá (eds.), 2000 (se soupisem literatury a pramenů).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ludmila Holá