Biografický slovník
FROZÍN Antonín 19.5.1671-?1717: Porovnání verzí
(FROZIN_Antonín_1671-1723) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Antonín | + | | jméno = Antonín FROZÍN |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 1671 | + | | datum narození = 19.5.1671 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Plzeň |
| − | | datum úmrtí = 1723 | + | | datum úmrtí = mezi 1717 a 1723 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = zřejmě Praha |
| − | | povolání = 50- Náboženský publicista | + | | povolání = 50- Náboženský publicista<br />49- Náboženský nebo církevní činitel |
| − | 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''FROZÍN, Antonín''', ''* 19. 5. 1671 Plzeň, † mezi 1717 a 1723 zřejmě Praha, římskokatolický kněz, spisovatel, překladatel'' | ||
| + | |||
| + | Syn plzeňského měšťana Cypriána F. a Kateřiny, roz. Hostounské. | ||
| + | Studoval na plzeňské městské latinské škole, od 1683 pokračoval | ||
| + | u staroměstských jezuitů a na pražské univerzitě. 1689 | ||
| + | přerušil teologická studia a usadil se v otcově rodišti, v Březových | ||
| + | Horách (dnes část Příbrami). Školu dokončil až 1704, | ||
| + | kdy obdržel kněžské svěcení. První roky v duchovní správě | ||
| + | prožil na Plzeňsku, 1707 přijal místo kaplana ve vlašském špitále | ||
| + | na Malé Straně v Praze. Pravděpodobně vinou konfliktní | ||
| + | povahy a neochoty přizpůsobit se autoritám místo po čtyřech | ||
| + | letech opustil a od 1711 či 1712 působil jako vychovatel dětí | ||
| + | u hraběte Jana Kryštofa Dohalského z Dohalic. O F. dalším | ||
| + | profesním působení se informace nedochovaly. | ||
| + | |||
| + | F. byl barokním patriotem, který kladl důraz na etnickou | ||
| + | stránku vlastenectví, tedy na český jazyk. Do češtiny přeložil | ||
| + | část latinského spisu o významných mariánských poutních | ||
| + | místech Evropy od německého jezuity Wilhelma Gumppenbergera | ||
| + | ''Atlas Marianus''. Česky vyšel jako ''Obroviště mariánského'' | ||
| + | ''Atlanta…'' s pozoruhodnou předmluvou, která je zásadní barokní | ||
| + | obranou českého jazyka. Autor v předmluvě zdůraznil | ||
| + | význam češtiny a popsal své cesty po Čechách 1699–1701, | ||
| + | kdy prý sám prošel celou zemi a přitom v jednotlivých krajích | ||
| + | sledoval počet česky a německy mluvících obyvatel. F. tak vytyčil | ||
| + | přibližnou hranici mezi oběma etniky; v té době se jednalo | ||
| + | o unikátní počin. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' překlad: Obroviště mariánského Atlanta, svět celý mariánský v jedinké | ||
| + | knížce nesoucího, to jest knížka o obzvláštních mariánských obrazích | ||
| + | po celým mariánským světě divotvorně rozsazených, pilností kněze | ||
| + | Vilíma Kunpenberka z Tovaryšstva Ježíšového sezbíraných, a ode mě, A. F. | ||
| + | plzeňského vladyky, Hor Březových Libušiných blíž Hory Svaté obyvatele | ||
| + | na česko v několika desítkách přeložených, 1704 (zde i Předmluva k čtenáři | ||
| + | a k milým Čechům překladatele této knížky na česko, s. 1–23). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' RSN 3, s. 256; OSN 9, s. 735; MSN 2, s. 889; Č. Zíbrt, Z doby úpadku. | ||
| + | Kulturně historické obrazy ze XVII. a XVIII. věku, 1906, s. 24–53 (kapitola | ||
| + | Rozhraní národnosti české a německé r. 1699–1701); J. Strnad, A. F. | ||
| + | Plzeňský. Životopisný příspěvek, in: Sborník Historického městského muzea | ||
| + | v Plzni 6, 1921, s. 70–97; A. Podlaha, Drobné příspěvky ke starším dějinám | ||
| + | literatury české, in: ČNM 98, 1924, s. 267–273; MČE 2, s. 530–531; LČL 1, | ||
| + | s. 759; J. Kumpera, A. F. Plzeňský a jeho obrana českého národa a jazyka, in: | ||
| + | Minulostí Západočeského kraje 28, 1992, s. 235–267. | ||
| + | |||
| + | Jiří Mikulec | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:50- Náboženský publicista]] | [[Kategorie:50- Náboženský publicista]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 62: | ||
[[Kategorie:1671]] | [[Kategorie:1671]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Plzeň]] |
| + | [[Kategorie:1717]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 29. 11. 2017, 21:00
| Antonín FROZÍN | |
 | |
| Narození | 19.5.1671 |
|---|---|
| Místo narození | Plzeň |
| Úmrtí | mezi 1717 a 1723 |
| Místo úmrtí | zřejmě Praha |
| Povolání |
50- Náboženský publicista 49- Náboženský nebo církevní činitel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56001 |
FROZÍN, Antonín, * 19. 5. 1671 Plzeň, † mezi 1717 a 1723 zřejmě Praha, římskokatolický kněz, spisovatel, překladatel
Syn plzeňského měšťana Cypriána F. a Kateřiny, roz. Hostounské. Studoval na plzeňské městské latinské škole, od 1683 pokračoval u staroměstských jezuitů a na pražské univerzitě. 1689 přerušil teologická studia a usadil se v otcově rodišti, v Březových Horách (dnes část Příbrami). Školu dokončil až 1704, kdy obdržel kněžské svěcení. První roky v duchovní správě prožil na Plzeňsku, 1707 přijal místo kaplana ve vlašském špitále na Malé Straně v Praze. Pravděpodobně vinou konfliktní povahy a neochoty přizpůsobit se autoritám místo po čtyřech letech opustil a od 1711 či 1712 působil jako vychovatel dětí u hraběte Jana Kryštofa Dohalského z Dohalic. O F. dalším profesním působení se informace nedochovaly.
F. byl barokním patriotem, který kladl důraz na etnickou stránku vlastenectví, tedy na český jazyk. Do češtiny přeložil část latinského spisu o významných mariánských poutních místech Evropy od německého jezuity Wilhelma Gumppenbergera Atlas Marianus. Česky vyšel jako Obroviště mariánského Atlanta… s pozoruhodnou předmluvou, která je zásadní barokní obranou českého jazyka. Autor v předmluvě zdůraznil význam češtiny a popsal své cesty po Čechách 1699–1701, kdy prý sám prošel celou zemi a přitom v jednotlivých krajích sledoval počet česky a německy mluvících obyvatel. F. tak vytyčil přibližnou hranici mezi oběma etniky; v té době se jednalo o unikátní počin.
D: překlad: Obroviště mariánského Atlanta, svět celý mariánský v jedinké knížce nesoucího, to jest knížka o obzvláštních mariánských obrazích po celým mariánským světě divotvorně rozsazených, pilností kněze Vilíma Kunpenberka z Tovaryšstva Ježíšového sezbíraných, a ode mě, A. F. plzeňského vladyky, Hor Březových Libušiných blíž Hory Svaté obyvatele na česko v několika desítkách přeložených, 1704 (zde i Předmluva k čtenáři a k milým Čechům překladatele této knížky na česko, s. 1–23).
L: RSN 3, s. 256; OSN 9, s. 735; MSN 2, s. 889; Č. Zíbrt, Z doby úpadku. Kulturně historické obrazy ze XVII. a XVIII. věku, 1906, s. 24–53 (kapitola Rozhraní národnosti české a německé r. 1699–1701); J. Strnad, A. F. Plzeňský. Životopisný příspěvek, in: Sborník Historického městského muzea v Plzni 6, 1921, s. 70–97; A. Podlaha, Drobné příspěvky ke starším dějinám literatury české, in: ČNM 98, 1924, s. 267–273; MČE 2, s. 530–531; LČL 1, s. 759; J. Kumpera, A. F. Plzeňský a jeho obrana českého národa a jazyka, in: Minulostí Západočeského kraje 28, 1992, s. 235–267.
Jiří Mikulec
