FRUWEIN z Podolí Benjamin ?1550-?1637: Porovnání verzí

Z Personal
(FRUWEIN_z_Podolí_Benjamin_1550-1637)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Benjamin FRUWEIN z Podolí
 
| jméno = Benjamin FRUWEIN z Podolí
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
−
| datum narození = 1550
+
| datum narození = 2. pol. 16. století
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
−
| datum úmrtí = 1637
+
| datum úmrtí = ?1637
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
−
| povolání = 43- Významný představitel obecní správy
+
| povolání = 43- Významný představitel obecní správy<br />46- Představitel povstání do r. 1848
−
46- Představitel povstání do r. 1848
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Benjamin FRUWEIN z Podolí
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 462
 +
}}
 +
'''FRUWEIN z Podolí, Benjamin''' ''(též FRUEWEIN, FRUVEIN, FRUVEJN), * 2. pol. 16. století ?, † ? 1637 Praha, sekretář direktoria, účastník 2. stavovského povstání, císařský rada''
 +
 
 +
Podle historika J. Janáčka se měl narodit v dolnoslezském
 +
městě Goldbergu (dnes polská Złotoryja). Do Čech následoval
 +
bratra Martina, který byl staroměstským prokurátorem
 +
a purkrabím desk zemských, někdy po 1600. Usadil se nejprve
 +
na Novém Městě pražském, kde 1607 získal domovské právo,
 +
a 1615 se přestěhoval na Staré Město. Vykonával rovněž úřad
 +
prokurátora desk zemských. Rychle zbohatl. K jeho majetku
 +
náležely tři domy v Praze, statek Mezno na Táborsku s pivovarem
 +
a dvěma mlýny, dva dvory a vinice ve vsi Vysočany u Prahy,
 +
několik vinic v Šárce, na Karlově a u Litoměřic. Zapojil se
 +
do stavovského povstání, stal se apelačním radou a od 1618
 +
vykonával funkci sekretáře direktoria. 1619 byl Fridrichem
 +
Falckým povýšen do rytířského stavu s přídomkem z Podolí.
 +
Po bitvě na Bílé hoře uprchl ze země a majetek mu byl
 +
zkonfiskován. Později dostal od Ferdinanda II. milost, vrátil se
 +
do Čech, přijal katolickou víru a vstoupil do císařských služeb.
 +
Stal se císařským radou, od 1626 prokurátorem české komory
 +
a 1635–37 zastával úřad místosudího Království českého. 1630
 +
byl přijat do rytířského stavu rodů starožitných v Římské říši
 +
a Království českém. Zakoupil si statky Liblín a Žíkov na Plzeňsku.
 +
 
 +
Jeho syn Adam založil linii F. usedlých na Plzeňsku, Klatovsku
 +
a Prácheňsku, která kolem 1740 vystavěla zámek v Čachrově.
 +
Adamův syn Karel byl od 1685 pánem na Kolinci a Podolí,
 +
1693 přikoupil k oběma statkům ještě Ujčín a zemřel 1695.
 +
Zůstali po něm tři synové: Oldřich Benjamin Ehrenfried,
 +
Václav Vojtěch a František Vojtěch, ze kterých Oldřich držel
 +
1736 Čachrov, Březí, Nemilkov a Tvrdoslav. Václav byl pánem
 +
na Vlčkovicích 1696–98, ale již 1709 zemřel. Třetí bratr
 +
František koupil 1695 Kněžice na Klatovsku a později (1736)
 +
sídlil v Kladrubech (u Horažďovic), tehdy se též připomínalo
 +
jeho sedm synů (Jan, Josef, Oldřich, František, Antonín, Karel
 +
a Ferdinand). O Oldřichově synu Maxmiliánovi je známo jen
 +
to, že podle závěti Václava F. dostal 1709 peníze na studie. Josef,
 +
Františkův syn, držel 1745 Strunkov (u Sušice) a Ferdinand
 +
převzal 1764 po svém otci správu statku v Kladrubech. 1788
 +
žilo kromě Jana F. ještě pět bratří: Josef, Oldřich, František,
 +
Antonín a Karel Jáchym, snad synové Františka Kladrubského
 +
zmiňovaní 1736. Poté veškeré zprávy o rodu Fruweinů mizí.
 +
 
 +
'''L:''' RSN 3, s. 257; OSN 9, s. 738–739; MSN 2, s. 890; OSND 2/1, s. 756;
 +
M. Churaň, Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918, 1999, s. 109;
 +
A. Gindely, Dějiny českého povstání léta 1618 I–IV, 1870–1880, passim;
 +
P. Bílek, Dějiny konfiskací v Čechách po roce 1620 I., 1882, passim; J. A.
 +
Komenský, Historie o těžkých protivenstvích církve české, 1902, passim;
 +
P. Skála ze Zhoře, Historie česká, J. Janáček (ed.), 1984, passim; J. Petráň,
 +
Staroměstská exekuce, 1971, passim; L. Kobrová, M. F., 2006 (bakalářská
 +
práce, FF UK, Praha).
 +
 
 +
Zdeněk Doskočil
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]]
 
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]]
Řádka 17: Řádka 70:
 
[[Kategorie:1550]]
 
[[Kategorie:1550]]
 
[[Kategorie:1637]]
 
[[Kategorie:1637]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 17. 11. 2019, 18:59

Benjamin FRUWEIN z Podolí
Narození 2. pol. 16. století
Úmrtí ?1637
Místo úmrtí Praha
Povolání 43- Významný představitel obecní správy
46- Představitel povstání do r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 462
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56009

FRUWEIN z Podolí, Benjamin (též FRUEWEIN, FRUVEIN, FRUVEJN), * 2. pol. 16. století ?, † ? 1637 Praha, sekretář direktoria, účastník 2. stavovského povstání, císařský rada

Podle historika J. Janáčka se měl narodit v dolnoslezském městě Goldbergu (dnes polská Złotoryja). Do Čech následoval bratra Martina, který byl staroměstským prokurátorem a purkrabím desk zemských, někdy po 1600. Usadil se nejprve na Novém Městě pražském, kde 1607 získal domovské právo, a 1615 se přestěhoval na Staré Město. Vykonával rovněž úřad prokurátora desk zemských. Rychle zbohatl. K jeho majetku náležely tři domy v Praze, statek Mezno na Táborsku s pivovarem a dvěma mlýny, dva dvory a vinice ve vsi Vysočany u Prahy, několik vinic v Šárce, na Karlově a u Litoměřic. Zapojil se do stavovského povstání, stal se apelačním radou a od 1618 vykonával funkci sekretáře direktoria. 1619 byl Fridrichem Falckým povýšen do rytířského stavu s přídomkem z Podolí. Po bitvě na Bílé hoře uprchl ze země a majetek mu byl zkonfiskován. Později dostal od Ferdinanda II. milost, vrátil se do Čech, přijal katolickou víru a vstoupil do císařských služeb. Stal se císařským radou, od 1626 prokurátorem české komory a 1635–37 zastával úřad místosudího Království českého. 1630 byl přijat do rytířského stavu rodů starožitných v Římské říši a Království českém. Zakoupil si statky Liblín a Žíkov na Plzeňsku.

Jeho syn Adam založil linii F. usedlých na Plzeňsku, Klatovsku a Prácheňsku, která kolem 1740 vystavěla zámek v Čachrově. Adamův syn Karel byl od 1685 pánem na Kolinci a Podolí, 1693 přikoupil k oběma statkům ještě Ujčín a zemřel 1695. Zůstali po něm tři synové: Oldřich Benjamin Ehrenfried, Václav Vojtěch a František Vojtěch, ze kterých Oldřich držel 1736 Čachrov, Březí, Nemilkov a Tvrdoslav. Václav byl pánem na Vlčkovicích 1696–98, ale již 1709 zemřel. Třetí bratr František koupil 1695 Kněžice na Klatovsku a později (1736) sídlil v Kladrubech (u Horažďovic), tehdy se též připomínalo jeho sedm synů (Jan, Josef, Oldřich, František, Antonín, Karel a Ferdinand). O Oldřichově synu Maxmiliánovi je známo jen to, že podle závěti Václava F. dostal 1709 peníze na studie. Josef, Františkův syn, držel 1745 Strunkov (u Sušice) a Ferdinand převzal 1764 po svém otci správu statku v Kladrubech. 1788 žilo kromě Jana F. ještě pět bratří: Josef, Oldřich, František, Antonín a Karel Jáchym, snad synové Františka Kladrubského zmiňovaní 1736. Poté veškeré zprávy o rodu Fruweinů mizí.

L: RSN 3, s. 257; OSN 9, s. 738–739; MSN 2, s. 890; OSND 2/1, s. 756; M. Churaň, Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918, 1999, s. 109; A. Gindely, Dějiny českého povstání léta 1618 I–IV, 1870–1880, passim; P. Bílek, Dějiny konfiskací v Čechách po roce 1620 I., 1882, passim; J. A. Komenský, Historie o těžkých protivenstvích církve české, 1902, passim; P. Skála ze Zhoře, Historie česká, J. Janáček (ed.), 1984, passim; J. Petráň, Staroměstská exekuce, 1971, passim; L. Kobrová, M. F., 2006 (bakalářská práce, FF UK, Praha).

Zdeněk Doskočil

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=FRUWEIN_z_Podolí_Benjamin_%3F1550-%3F1637&oldid=114421“