FRUWEIN z Podolí Benjamin ?1550-?1637: Porovnání verzí
(FRUWEIN_z_Podolí_Benjamin_1550-1637) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Benjamin FRUWEIN z Podolí | | jméno = Benjamin FRUWEIN z Podolí | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = 2. pol. 16. století |
| místo narození = | | místo narození = | ||
− | | datum úmrtí = 1637 | + | | datum úmrtí = ?1637 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
− | | povolání = 43- Významný představitel obecní správy | + | | povolání = 43- Významný představitel obecní správy<br />46- Představitel povstání do r. 1848 |
− | 46- Představitel povstání do r. 1848 | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 462 |
+ | }} | ||
+ | '''FRUWEIN z Podolí, Benjamin''' ''(též FRUEWEIN, FRUVEIN, FRUVEJN), * 2. pol. 16. století ?, † ? 1637 Praha, sekretář direktoria, účastník 2. stavovského povstání, císařský rada'' | ||
+ | |||
+ | Podle historika J. Janáčka se měl narodit v dolnoslezském | ||
+ | městě Goldbergu (dnes polská Złotoryja). Do Čech následoval | ||
+ | bratra Martina, který byl staroměstským prokurátorem | ||
+ | a purkrabím desk zemských, někdy po 1600. Usadil se nejprve | ||
+ | na Novém Městě pražském, kde 1607 získal domovské právo, | ||
+ | a 1615 se přestěhoval na Staré Město. Vykonával rovněž úřad | ||
+ | prokurátora desk zemských. Rychle zbohatl. K jeho majetku | ||
+ | náležely tři domy v Praze, statek Mezno na Táborsku s pivovarem | ||
+ | a dvěma mlýny, dva dvory a vinice ve vsi Vysočany u Prahy, | ||
+ | několik vinic v Šárce, na Karlově a u Litoměřic. Zapojil se | ||
+ | do stavovského povstání, stal se apelačním radou a od 1618 | ||
+ | vykonával funkci sekretáře direktoria. 1619 byl Fridrichem | ||
+ | Falckým povýšen do rytířského stavu s přídomkem z Podolí. | ||
+ | Po bitvě na Bílé hoře uprchl ze země a majetek mu byl | ||
+ | zkonfiskován. Později dostal od Ferdinanda II. milost, vrátil se | ||
+ | do Čech, přijal katolickou víru a vstoupil do císařských služeb. | ||
+ | Stal se císařským radou, od 1626 prokurátorem české komory | ||
+ | a 1635–37 zastával úřad místosudího Království českého. 1630 | ||
+ | byl přijat do rytířského stavu rodů starožitných v Římské říši | ||
+ | a Království českém. Zakoupil si statky Liblín a Žíkov na Plzeňsku. | ||
+ | |||
+ | Jeho syn Adam založil linii F. usedlých na Plzeňsku, Klatovsku | ||
+ | a Prácheňsku, která kolem 1740 vystavěla zámek v Čachrově. | ||
+ | Adamův syn Karel byl od 1685 pánem na Kolinci a Podolí, | ||
+ | 1693 přikoupil k oběma statkům ještě Ujčín a zemřel 1695. | ||
+ | Zůstali po něm tři synové: Oldřich Benjamin Ehrenfried, | ||
+ | Václav Vojtěch a František Vojtěch, ze kterých Oldřich držel | ||
+ | 1736 Čachrov, Březí, Nemilkov a Tvrdoslav. Václav byl pánem | ||
+ | na Vlčkovicích 1696–98, ale již 1709 zemřel. Třetí bratr | ||
+ | František koupil 1695 Kněžice na Klatovsku a později (1736) | ||
+ | sídlil v Kladrubech (u Horažďovic), tehdy se též připomínalo | ||
+ | jeho sedm synů (Jan, Josef, Oldřich, František, Antonín, Karel | ||
+ | a Ferdinand). O Oldřichově synu Maxmiliánovi je známo jen | ||
+ | to, že podle závěti Václava F. dostal 1709 peníze na studie. Josef, | ||
+ | Františkův syn, držel 1745 Strunkov (u Sušice) a Ferdinand | ||
+ | převzal 1764 po svém otci správu statku v Kladrubech. 1788 | ||
+ | žilo kromě Jana F. ještě pět bratří: Josef, Oldřich, František, | ||
+ | Antonín a Karel Jáchym, snad synové Františka Kladrubského | ||
+ | zmiňovaní 1736. Poté veškeré zprávy o rodu Fruweinů mizí. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' RSN 3, s. 257; OSN 9, s. 738–739; MSN 2, s. 890; OSND 2/1, s. 756; | ||
+ | M. Churaň, Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918, 1999, s. 109; | ||
+ | A. Gindely, Dějiny českého povstání léta 1618 I–IV, 1870–1880, passim; | ||
+ | P. Bílek, Dějiny konfiskací v Čechách po roce 1620 I., 1882, passim; J. A. | ||
+ | Komenský, Historie o těžkých protivenstvích církve české, 1902, passim; | ||
+ | P. Skála ze Zhoře, Historie česká, J. Janáček (ed.), 1984, passim; J. Petráň, | ||
+ | Staroměstská exekuce, 1971, passim; L. Kobrová, M. F., 2006 (bakalářská | ||
+ | práce, FF UK, Praha). | ||
+ | |||
+ | Zdeněk Doskočil | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]] | [[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]] | ||
Řádka 17: | Řádka 70: | ||
[[Kategorie:1550]] | [[Kategorie:1550]] | ||
[[Kategorie:1637]] | [[Kategorie:1637]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 17. 11. 2019, 18:59
Benjamin FRUWEIN z Podolí | |
Narození | 2. pol. 16. století |
---|---|
Úmrtí | ?1637 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
43- Významný představitel obecní správy 46- Představitel povstání do r. 1848 |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 462 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56009 |
FRUWEIN z Podolí, Benjamin (též FRUEWEIN, FRUVEIN, FRUVEJN), * 2. pol. 16. století ?, † ? 1637 Praha, sekretář direktoria, účastník 2. stavovského povstání, císařský rada
Podle historika J. Janáčka se měl narodit v dolnoslezském městě Goldbergu (dnes polská Złotoryja). Do Čech následoval bratra Martina, který byl staroměstským prokurátorem a purkrabím desk zemských, někdy po 1600. Usadil se nejprve na Novém Městě pražském, kde 1607 získal domovské právo, a 1615 se přestěhoval na Staré Město. Vykonával rovněž úřad prokurátora desk zemských. Rychle zbohatl. K jeho majetku náležely tři domy v Praze, statek Mezno na Táborsku s pivovarem a dvěma mlýny, dva dvory a vinice ve vsi Vysočany u Prahy, několik vinic v Šárce, na Karlově a u Litoměřic. Zapojil se do stavovského povstání, stal se apelačním radou a od 1618 vykonával funkci sekretáře direktoria. 1619 byl Fridrichem Falckým povýšen do rytířského stavu s přídomkem z Podolí. Po bitvě na Bílé hoře uprchl ze země a majetek mu byl zkonfiskován. Později dostal od Ferdinanda II. milost, vrátil se do Čech, přijal katolickou víru a vstoupil do císařských služeb. Stal se císařským radou, od 1626 prokurátorem české komory a 1635–37 zastával úřad místosudího Království českého. 1630 byl přijat do rytířského stavu rodů starožitných v Římské říši a Království českém. Zakoupil si statky Liblín a Žíkov na Plzeňsku.
Jeho syn Adam založil linii F. usedlých na Plzeňsku, Klatovsku a Prácheňsku, která kolem 1740 vystavěla zámek v Čachrově. Adamův syn Karel byl od 1685 pánem na Kolinci a Podolí, 1693 přikoupil k oběma statkům ještě Ujčín a zemřel 1695. Zůstali po něm tři synové: Oldřich Benjamin Ehrenfried, Václav Vojtěch a František Vojtěch, ze kterých Oldřich držel 1736 Čachrov, Březí, Nemilkov a Tvrdoslav. Václav byl pánem na Vlčkovicích 1696–98, ale již 1709 zemřel. Třetí bratr František koupil 1695 Kněžice na Klatovsku a později (1736) sídlil v Kladrubech (u Horažďovic), tehdy se též připomínalo jeho sedm synů (Jan, Josef, Oldřich, František, Antonín, Karel a Ferdinand). O Oldřichově synu Maxmiliánovi je známo jen to, že podle závěti Václava F. dostal 1709 peníze na studie. Josef, Františkův syn, držel 1745 Strunkov (u Sušice) a Ferdinand převzal 1764 po svém otci správu statku v Kladrubech. 1788 žilo kromě Jana F. ještě pět bratří: Josef, Oldřich, František, Antonín a Karel Jáchym, snad synové Františka Kladrubského zmiňovaní 1736. Poté veškeré zprávy o rodu Fruweinů mizí.
L: RSN 3, s. 257; OSN 9, s. 738–739; MSN 2, s. 890; OSND 2/1, s. 756; M. Churaň, Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918, 1999, s. 109; A. Gindely, Dějiny českého povstání léta 1618 I–IV, 1870–1880, passim; P. Bílek, Dějiny konfiskací v Čechách po roce 1620 I., 1882, passim; J. A. Komenský, Historie o těžkých protivenstvích církve české, 1902, passim; P. Skála ze Zhoře, Historie česká, J. Janáček (ed.), 1984, passim; J. Petráň, Staroměstská exekuce, 1971, passim; L. Kobrová, M. F., 2006 (bakalářská práce, FF UK, Praha).
Zdeněk Doskočil