Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FRYČEK Václav 29.8.1897-17.1.1969

{{Infobox - osoba
| jméno = Václav FRYČEK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 29.8.1897
| místo narození = Malesice (dnes Plzeň)
| datum úmrtí = 17.1.1969
| místo úmrtí = Náchod
| povolání = 63- Spisovatel<br />68- Redaktor nebo žurnalista

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 465-466
}}
'''FRYČEK, Václav''', ''* 29. 8. 1897 Malesice (dnes Plzeň), † 17. 1. 1969 Náchod, spisovatel, účastník 1. odboje''

Pocházel z rodiny učitele. Reálku studoval nejprve v Plzni,
1913–15 v Sušici. Po maturitě narukoval k 7. zeměbraneckému
pluku, absolvoval školu pro rezervní důstojníky, zúčastnil
se bojů na haličské a italské frontě. Během zajetí se v Itálii
přihlásil do dobrovolnických jednotek, byl zařazen k 1. praporu
33. československého střeleckého pluku (poručík). S ním
absolvoval bitvu u Doss’Alto. Po návratu do vlasti se podílel
jako zpravodajský důstojník štábu divize na bojích o Slovensko.
Obdržel Československý válečný kříž a Italský válečný
záslužný kříž. 1919 se jako úředník zpravodajského oddělení
ministerstva národní obrany stal mimořádným posluchačem
filozofie a estetiky na Filozofické fakultě UK, 1920–23 byl
externím redaktorem ''Národních listů'', 1923–26 ''Národní politiky''.
1923 složil doplňující maturitu na vinohradském reálném
gymnáziu a nastoupil k řádnému univerzitnímu studiu. 1924
se oženil s redaktorkou olomouckého deníku ''Pozor'' Vlastou
Knechtlovou (1898–1974). 1926 obhájil u F. Krejčího doktorskou
disertaci na téma ''Integrace lidstva a sebeurčení národů''
(knižně 1929). Poté absolvoval dva semestry na Právnické
fakultě UK a Svobodnou školu politických nauk, vykonal
státní knihovnickou zkoušku, 1926–28 byl zaměstnán v parlamentní
knihovně a současně přispíval do ''Českého slova''.
1928 založil a do svého suspendování 1942 řídil městskou
knihovnu v Náchodě, 1930–42 byl náchodským kronikářem.
Za protektorátu spolupracoval se Svobodným učením
selským a Ústředním spolkem českých knihovníků. 1945 byl
reaktivován, avšak jako zednářský mistr (od 1937) byl 1948
definitivně penzionován.

F. prozaický debut ''Na březích Otavy'' (1912) těží, podobně jako
další jeho menší prózy a básně psané ve šrámkovském duchu,
ze studentských zážitků. Z válečné zkušenosti vycházely román
''Vojáčkové'' (1919) a legionářské vzpomínky ''Pluk Doss’ Alto''
(1926). Od poloviny dvacátých let se věnoval nejvíce dramatu,
většinou popularizoval historické události (''Pierot'', ''Bumbulína'',
''Panna Vanka'', ''Jejich bujná krev'', ''Luizina polka'', ''Petruška'', ''Bonato'').
Nejzajímavější je životopisná hra o páteru Josefu Regneru
Havlovickém, známém z Jiráskovy kroniky ''U nás'', která nese
název ''Regner'' (1932). Roku 1939 vyšla sbírka nábožensky laděných
veršů ''Lisieux''. Vrcholu dosáhl F. třemi prózami: Mládeži
určeným románem ''Záhadný mincíř'' (1939) z doby vlády Karla
IV., výpravným románem ''Čarodějky z Fulneku'' (1945), který
nesměl vyjít za protektorátu, a montáží z dějů českých oper
''Útěk za Esmeraldou'' (1941). V průkopnické studii ''Knihovnictví''
''orgánem demokracie'' (1927) poprvé použil pojem lidová
knihovna. Kniha fejetonů ''Náchodská konspirace'' vyšla 1947.
Řada prozaických, dramatických a veršovaných děl, filmových
námětů i odborných titulů (''Náchodské dějiny'') zůstala v rukopise.

'''L:''' MSN 21, s. 890; LČL 1, s. 761; M. Sobotková, V. F., 1998; K. Rybka,
První kvalifikovaný náchodský knihovník, in: Rodným krajem 35, 2007,
s. 46–47.

'''P:''' SOkA Náchod, osobní pozůstalost (inventář E. Bouza – M. Štěpánková);
Divadelní ústav, Praha (divadelní texty).

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/58470 Bibliografie dějin Českých zemí]

Martin Kučera

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]

[[Kategorie:1897]]
[[Kategorie:Plzeň]]
[[Kategorie:1969]]
[[Kategorie:Náchod]]