FRYŠOVÁ Emilie 23.7.1840-17.1.1920: Porovnání verzí
(FRYŠOVÁ_Emilie_23.7.1840-17.1.1920) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Emilie FRYŠOVÁ | | jméno = Emilie FRYŠOVÁ | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Frysova Emilie portret.jpg |
| datum narození = 23.7.1840 | | datum narození = 23.7.1840 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 17.1.1920 | | datum úmrtí = 17.1.1920 | ||
| místo úmrtí = Písek | | místo úmrtí = Písek | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 470 |
+ | }} | ||
+ | '''FRYŠOVÁ, Emilie''', ''* 23. 7. 1840 Praha, † 17. 1. 1920 Písek, učitelka, sběratelka, národopisná pracovnice'' | ||
− | + | Absolvovala dvouletý německý učitelský ústav v Praze a výuku | |
+ | kreslení a jazyků v Karlových Varech. Byla vychovatelkou | ||
+ | v Nußdorfu u Vídně, učitelkou na vyšší dívčí škole v Chrudimi, | ||
+ | od 1873 učila na obecné a pak měšťanské škole v Plzni, | ||
+ | od 1885 působila jako ředitelka na obecné, později měšťanské škole v Soběslavi a 1907 odešla na odpočinek do Písku, kde poté pracovala v městském muzeu. | ||
+ | |||
+ | Vedle obsáhlé pedagogické práce (vydala třídílnou učebnici | ||
+ | dějepisu) přispívala do časopisů pedagogickými a národopisnými | ||
+ | články. Založila zemskou ústřední jednotu učitelek, ženský | ||
+ | spolek pro podporu chudé mládeže a dětské jesle v Soběslavi. Dlouhodobě se věnovala sběratelské činnosti v terénu, | ||
+ | především v oblasti jihočeských Blat. Nashromáždila velké | ||
+ | množství krojových součástí a výšivek, které jsou uloženy | ||
+ | v Národopisném oddělení Národního muzea v Praze, částečně | ||
+ | i v soběslavském muzeu. Podílela se na instalaci blatského | ||
+ | oddělení na Národopisné výstavě v Praze 1895 a na krajinské | ||
+ | výstavě v Soběslavi 1898. Patřila k vynikajícím znalkyním blatského | ||
+ | kroje, jeho střihu, úpravy a výzdoby, popsala i kroj třeboňský | ||
+ | a kozácký ze severního Táborska (in: ''Český lid 9'', 1900, | ||
+ | s. 292), k cenným dílům patří její ilustrovaná práce o výšivkách. | ||
+ | Výsledky mnohaletého studia a terénní práce shrnula | ||
+ | v obsáhlé národopisné monografii ''Jihočeská Blata'', v níž předložila | ||
+ | bohatý materiál o životě lidu. Podrobné údaje o zaměstnání | ||
+ | a obydlí, krojích a výšivkách, popisy náboženských poměrů, | ||
+ | pranostik, pověr, obyčejů a slavností, písní, tanců a hudby, povahy | ||
+ | a mluvy lidu doplnila náčrtky, fotografiemi a mapkami. | ||
+ | Pozornost věnovala také výzdobě blatských statků, rodinným, | ||
+ | výročním a hospodářským obyčejům na Blatech (in: ''Muzejní'' | ||
+ | ''sborník'', Soběslav 1900). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Ukázky z dějin všeobecných pro 1., 2. a 3. třídu měšťanských škol, 1887; | ||
+ | Ornament jihočeský, 1902; Jihočeská Blata, 1913. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 28, s. 455; OSND 2/1, s. 757; Národopisná, školní a průmyslová | ||
+ | a včelařská výstava v Soběslavi, 1898; Č. Zíbrt, E. F. dílo o Blatsku, in: ČL 23, | ||
+ | 1914, s. 113–134; týž, Jak třídila ženské kroje české E. F., in: tamtéž 26, | ||
+ | 1926, s. 65–69; M. Prunerová-Roudná, Ředitelka E. F., in: Jubilejní sborník | ||
+ | městského muzea v Soběslavi 1897–1947, 1947, s. 54–55; M. O. Růžička, | ||
+ | E. F. (1840–1920), in: Národopisné aktuality 7, 1970, s. 53; J. Huleš, | ||
+ | Za ředitelkou E. F., in: Výběr prací členů Historického klubu Jihočeského | ||
+ | muzea v Českých Budějovicích 17, 1980, s. 171–172; Lidová kultura. | ||
+ | Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 1, S. Brouček – R. Jeřábek | ||
+ | (eds.), 2007, s. 56–57; http://cs.wikipedia.org/ (stav k 19. 9. 2013). | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/270183 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Alexandra Navrátilová | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádka 17: | Řádka 64: | ||
[[Kategorie:1840]] | [[Kategorie:1840]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1920]] | [[Kategorie:1920]] | ||
[[Kategorie:Písek]] | [[Kategorie:Písek]] |
Aktuální verze z 3. 1. 2021, 11:55
Emilie FRYŠOVÁ | |
Narození | 23.7.1840 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 17.1.1920 |
Místo úmrtí | Písek |
Povolání | 54- Etnograf |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 470 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56028 |
FRYŠOVÁ, Emilie, * 23. 7. 1840 Praha, † 17. 1. 1920 Písek, učitelka, sběratelka, národopisná pracovnice
Absolvovala dvouletý německý učitelský ústav v Praze a výuku kreslení a jazyků v Karlových Varech. Byla vychovatelkou v Nußdorfu u Vídně, učitelkou na vyšší dívčí škole v Chrudimi, od 1873 učila na obecné a pak měšťanské škole v Plzni, od 1885 působila jako ředitelka na obecné, později měšťanské škole v Soběslavi a 1907 odešla na odpočinek do Písku, kde poté pracovala v městském muzeu.
Vedle obsáhlé pedagogické práce (vydala třídílnou učebnici dějepisu) přispívala do časopisů pedagogickými a národopisnými články. Založila zemskou ústřední jednotu učitelek, ženský spolek pro podporu chudé mládeže a dětské jesle v Soběslavi. Dlouhodobě se věnovala sběratelské činnosti v terénu, především v oblasti jihočeských Blat. Nashromáždila velké množství krojových součástí a výšivek, které jsou uloženy v Národopisném oddělení Národního muzea v Praze, částečně i v soběslavském muzeu. Podílela se na instalaci blatského oddělení na Národopisné výstavě v Praze 1895 a na krajinské výstavě v Soběslavi 1898. Patřila k vynikajícím znalkyním blatského kroje, jeho střihu, úpravy a výzdoby, popsala i kroj třeboňský a kozácký ze severního Táborska (in: Český lid 9, 1900, s. 292), k cenným dílům patří její ilustrovaná práce o výšivkách. Výsledky mnohaletého studia a terénní práce shrnula v obsáhlé národopisné monografii Jihočeská Blata, v níž předložila bohatý materiál o životě lidu. Podrobné údaje o zaměstnání a obydlí, krojích a výšivkách, popisy náboženských poměrů, pranostik, pověr, obyčejů a slavností, písní, tanců a hudby, povahy a mluvy lidu doplnila náčrtky, fotografiemi a mapkami. Pozornost věnovala také výzdobě blatských statků, rodinným, výročním a hospodářským obyčejům na Blatech (in: Muzejní sborník, Soběslav 1900).
D: Ukázky z dějin všeobecných pro 1., 2. a 3. třídu měšťanských škol, 1887; Ornament jihočeský, 1902; Jihočeská Blata, 1913.
L: OSN 28, s. 455; OSND 2/1, s. 757; Národopisná, školní a průmyslová a včelařská výstava v Soběslavi, 1898; Č. Zíbrt, E. F. dílo o Blatsku, in: ČL 23, 1914, s. 113–134; týž, Jak třídila ženské kroje české E. F., in: tamtéž 26, 1926, s. 65–69; M. Prunerová-Roudná, Ředitelka E. F., in: Jubilejní sborník městského muzea v Soběslavi 1897–1947, 1947, s. 54–55; M. O. Růžička, E. F. (1840–1920), in: Národopisné aktuality 7, 1970, s. 53; J. Huleš, Za ředitelkou E. F., in: Výběr prací členů Historického klubu Jihočeského muzea v Českých Budějovicích 17, 1980, s. 171–172; Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 1, S. Brouček – R. Jeřábek (eds.), 2007, s. 56–57; http://cs.wikipedia.org/ (stav k 19. 9. 2013).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Alexandra Navrátilová