Verze z 17. 11. 2019, 18:08, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FRYŠOVÁ Emilie 23.7.1840-17.1.1920

Z Personal
Emilie FRYŠOVÁ
Narození 23.7.1840
Místo narození Praha
Úmrtí 17.1.1920
Místo úmrtí Písek
Povolání 54- Etnograf
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 470

FRYŠOVÁ, Emilie, * 23. 7. 1840 Praha, † 17. 1. 1920 Písek, učitelka, sběratelka, národopisná pracovnice

Absolvovala dvouletý německý učitelský ústav v Praze a výuku kreslení a jazyků v Karlových Varech. Byla vychovatelkou v Nußdorfu u Vídně, učitelkou na vyšší dívčí škole v Chrudimi, od 1873 učila na obecné a pak měšťanské škole v Plzni, od 1885 působila jako ředitelka na obecné, později měšťanské škole v Soběslavi a 1907 odešla na odpočinek do Písku, kde poté pracovala v městském muzeu.

Vedle obsáhlé pedagogické práce (vydala třídílnou učebnici dějepisu) přispívala do časopisů pedagogickými a národopisnými články. Založila zemskou ústřední jednotu učitelek, ženský spolek pro podporu chudé mládeže a dětské jesle v Soběslavi. Dlouhodobě se věnovala sběratelské činnosti v terénu, především v oblasti jihočeských Blat. Nashromáždila velké množství krojových součástí a výšivek, které jsou uloženy v Národopisném oddělení Národního muzea v Praze, částečně i v soběslavském muzeu. Podílela se na instalaci blatského oddělení na Národopisné výstavě v Praze 1895 a na krajinské výstavě v Soběslavi 1898. Patřila k vynikajícím znalkyním blatského kroje, jeho střihu, úpravy a výzdoby, popsala i kroj třeboňský a kozácký ze severního Táborska (in: Český lid 9, 1900, s. 292), k cenným dílům patří její ilustrovaná práce o výšivkách. Výsledky mnohaletého studia a terénní práce shrnula v obsáhlé národopisné monografii Jihočeská Blata, v níž předložila bohatý materiál o životě lidu. Podrobné údaje o zaměstnání a obydlí, krojích a výšivkách, popisy náboženských poměrů, pranostik, pověr, obyčejů a slavností, písní, tanců a hudby, povahy a mluvy lidu doplnila náčrtky, fotografiemi a mapkami. Pozornost věnovala také výzdobě blatských statků, rodinným, výročním a hospodářským obyčejům na Blatech (in: Muzejní sborník, Soběslav 1900).

D: Ukázky z dějin všeobecných pro 1., 2. a 3. třídu měšťanských škol, 1887; Ornament jihočeský, 1902; Jihočeská Blata, 1913.

L: OSN 28, s. 455; OSND 2/1, s. 757; Národopisná, školní a průmyslová a včelařská výstava v Soběslavi, 1898; Č. Zíbrt, E. F. dílo o Blatsku, in: ČL 23, 1914, s. 113–134; týž, Jak třídila ženské kroje české E. F., in: tamtéž 26, 1926, s. 65–69; M. Prunerová-Roudná, Ředitelka E. F., in: Jubilejní sborník městského muzea v Soběslavi 1897–1947, 1947, s. 54–55; M. O. Růžička, E. F. (1840–1920), in: Národopisné aktuality 7, 1970, s. 53; J. Huleš, Za ředitelkou E. F., in: Výběr prací členů Historického klubu Jihočeského muzea v Českých Budějovicích 17, 1980, s. 171–172; Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 1, S. Brouček – R. Jeřábek (eds.), 2007, s. 56–57; http://cs.wikipedia.org/ (stav k 19. 9. 2013).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Alexandra Navrátilová