FRYDLEWICZ Miroslav 23.2.1934-13.11.2002: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku FRYDLEWICZ Miroslav 23.2.1934-2002 na FRYDLEWICZ Miroslav 23.2.1934-13.11.2002 bez založení přesměrování)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 469
 
}}
 
}}
 
'''FRYDLEWICZ, Miroslav''', ''* 23. 2. 1934 Plzeň, † 13. 11. 2002 Praha, operní zpěvák''
 
'''FRYDLEWICZ, Miroslav''', ''* 23. 2. 1934 Plzeň, † 13. 11. 2002 Praha, operní zpěvák''

Aktuální verze z 17. 11. 2019, 18:06

Miroslav FRYDLEWICZ
Narození 23.2.1934
Místo narození Plzeň
Úmrtí 13.11.2002
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 469

FRYDLEWICZ, Miroslav, * 23. 2. 1934 Plzeň, † 13. 11. 2002 Praha, operní zpěvák

Vystudoval zpěv na pražské konzervatoři (1954–58), kde byl žákem Jana Berlíka. 1952–55 působil ve Vysokoškolském uměleckém souboru a po absolutoriu školy v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, 1957 byl angažován do operního souboru v Opavě, kde zpíval Maxe ve Weberově Čarostřelci, Jirku v Dvořákově opeře Čert a Káča či Vévodu mantovského ve Verdiho Rigolettovi. Po dvou letech přešel do Plzně, kde působil do 1965 a vybudoval si repertoár v lyrickém oboru. Ztvárnil roli Jiřího ve Dvořákově Jakobínu, Alfreda ve Verdiho Traviatě, Pinkertona v Pucciniho Madam Butterfly, Hoffmanna v Offenbachových Hoffmannových povídkách aj. Po hostování v pražském Národním divadle (Almaviva, G. Rossini: Lazebník sevillský; Don Ottavio, W. A. Mozart: Don Giovanni) byl 1965 angažován a do 1992 tam působil jako sólista. Dalších šest let byl sólistou Státní opery Praha.

Začínal jako lyrický tenor, postupně se dopracoval k hrdinnému oboru. Ztvárňoval charakterní i komické role, výtečný byl jako představitel wagnerovských hrdinů (Lohengrin, Siegmund a Loge z tetralogie Prsten Nibelungův). Soustavně se věnoval také písňovému repertoáru, pro Československý rozhlas natočil např. Janáčkův Zápisník zmizelého, v premiéře uvedl písně Václava Felixe, Jiřího Pauera, Ivo Jiráska, Jana Hanuše, Antonína Devátého, Josefa Boháče či Petra Ebena. Boháčova melodramata Zní loutna má uvedl 1974 na festivalu Pražské jaro, rok předtím na tomto festivalu účinkoval v Jarní symfonii Benjamina Brittena. V zahraničí hostoval v polovině šedesátých let ve Státní opeře Berlín jako Jeník v Prodané nevěstě a Pinkerton v Madam Butterfly, v Lipsku jako Siegmund a Loge. Podílel se na vytvoření televizních inscenací oper J. Pauera Manželské kontrapunkty a J. Boháče Námluvy, v televizní inscenaci opery V. Blodka V studni (režie Ivo Kotrč, 1983) ztělesnil Janka (ze záznamu zpíval Přemysl Kočí). Na pražské konzervatoři vyučoval zpěv a hereckou výchovu. Nahrával pro firmy Supraphon a Panton a pro Československý, resp. Český rozhlas. V inscenaci Offenbachových Hoffmannových povídek v divadle Laterna magika vytvořil roli Hoffmanna. K unikátům lze počítat živou nahrávku Wagnerovy rané opery Víly (Die Feen), pořízenou v Bayreuthu v rámci festivalu mladých umělců 1967, v níž vytvořil roli Arindala (firma Colosseum). Pohřben je v Praze-Strašnicích.

L: HS 2, s. 1041; ND a jeho předchůdci, s. 111; Tomeš 1, s. 348; T. Vrbka, Státní opera Praha. Historie divadla v obrazech a datech, 2004, rejstřík; http://www.narodni-divadlo.cz (se soupisem rolí, stav k 6. 5. 2014); http://operaplus.cz (stav k 6. 5. 2014).

Vlasta Reittererová