FUCHSOVÁ-LEHOTSKÁ Ella 24.8.1905-9.5.1967: Porovnání verzí
(FUCHSOVÁ-LEHOTSKÁ_Ella_24.8.1905-9.5.1967) |
|||
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Ostrava | | místo narození = Ostrava | ||
| datum úmrtí = 9.5.1967 | | datum úmrtí = 9.5.1967 | ||
− | | místo úmrtí = Piešťany | + | | místo úmrtí = Piešťany (Slovensko) |
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | | povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | ||
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf | 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf | ||
Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''FUCHSOVÁ-LEHOTSKÁ, Ella,''' ''* 24. 8. 1905 Ostrava, † 9. 5. 1967 Piešťany (Slovensko), baletka, choreografka, pedagožka'' | ||
+ | |||
+ | Narodila se jako nemanželská dcera výrobce pian; do matriky | ||
+ | byla zapsána jako Eliška Kotoučová. Jejími sestrami byly | ||
+ | tanečnice Božena a choreografka Milena (Milča) F., pozdější | ||
+ | šéfka baletu Národního divadla moravskoslezského. Od 1912 | ||
+ | studovala F.-L. tanec u V. Pirnikova na baletní škole v Ostravě, | ||
+ | jako členka baletu Národního divadla moravskoslezského | ||
+ | (1919–23) pokračovala ve školení u A. Viscusiho. 1923–24 | ||
+ | byla sólistkou baletu Slovenského národního divadla v Bratislavě, | ||
+ | z pověření O. Nedbala přešla do nově vzniklého Východoslovenského | ||
+ | národního divadla v Košicích, kde 1924–26 | ||
+ | působila jako primabalerína a choreografka po boku V. Jassika, | ||
+ | se kterým 1926–31 účinkovala i ve Východočeském divadle | ||
+ | v Olomouci a s nímž absolvovala umělecké turné po Německu, | ||
+ | Švýcarsku, Itálii a Polsku. Spolu s ním se ve třicátých letech | ||
+ | vrátila do Slovenského národního divadla v Bratislavě, | ||
+ | kde byla 1931–33 a 1935–37 primabalerínou, choreografkou | ||
+ | i šéfkou baletního souboru. Mezitím 1933/34 působila v Praze | ||
+ | – v Aréně na Smíchově a ve Velké operetě. Významně se | ||
+ | zapsala do uměleckého povědomí zejména v Bratislavě, kde | ||
+ | byl jejím tanečním partnerem hlavně V. Jassik. S ním vytvořila | ||
+ | hlavní postavy v baletech ''Nikotina'' V. Nováka a ''Pták Ohnivák'' | ||
+ | I. Stravinského (obojí 1931). Ztvárnila hlavní postavy | ||
+ | v baletech ''Adžanské fresky'' A. N. Čerepnina či ''Z pohádky do pohádky'' O. Nedbala (oba 1936), kde byl jejím partnerem | ||
+ | v párových tancích V. Libovický. S ním tančila také v opeře | ||
+ | ''Prodaná nevěsta'' B. Smetany, v operetě ''Cikánský baron'' J. Strausse | ||
+ | aj. Vynikala taneční technikou, ovládala akrobatické prvky, | ||
+ | proto se uplatnila i v revuích. S Jassikem spolupracovala | ||
+ | na choreografii baletů ''Nikotina'', ''Pták Ohnivák'', ''Adžanské fresky'', | ||
+ | ''Z pohádky do pohádky'', ''Legenda o Josefovi'' R. Strausse a operet | ||
+ | ''Rose Mary'', resp. ''Rose Marie'' R. Frimla (1931, kde současně | ||
+ | ztvárnila hlavní postavu), ''Carevič'' a ''Země úsměvů'' F. Lehára, | ||
+ | ''Maya'' S. Fényese, ''Zimní románek'' J. Móryho (vše 1932), ''Hrabě Luxemburg'' a ''Veselá vdova'' F. Lehára (obě 1933). Vytvořila | ||
+ | choreografie tanečních vložek v ''Čardášové princezně'' E. Kálmána, | ||
+ | v ''Polské krvi'' O. Nedbala, v ''Netopýrovi'' J. Strausse či | ||
+ | v ''Dunajském valčíku'' z jeho operety ''Cikánský baron'', v dílech | ||
+ | J. Beneše ''Na tý louce zelený'', ''Uličnice'' a ''Z pekla štěstí'', jakož | ||
+ | i v operách (G. Verdi, ''Aida'' a ''Falstaff''; P. I. Čajkovskij, ''Evžen Oněgin'' a ''Piková dáma''; A. Dvořák, | ||
+ | ''Rusalka'', ''Čert a Káča''; J. F. | ||
+ | Halévy, ''Židovka''; M. P. Musorgskij, ''Trh v Soročincích''; J. Offenbach, | ||
+ | ''Hoffmannovy povídky''; G. Rossini, ''Vilém Tell''; B. Smetana, | ||
+ | ''Dvě vdovy'' a ''Prodaná nevěsta''). 1938 pracovala F.-L. krátce jako choreografka Tylova divadla v Praze-Nuslích, 1939 trvale | ||
+ | zakotvila na Slovensku. V Bratislavě vedla soukromou | ||
+ | baletní školu, kterou založila už 1930 a která se stala jednou | ||
+ | z nejuznávanějších na Slovensku. 1946–48 vyučovala tanec | ||
+ | i na Státní konzervatoři. K odchovancům školy i konzervatoře | ||
+ | patřili např. J. Manšingrová-Kůrová, G. Herényiová-Starostová, | ||
+ | T. Pomšár (Pomsar), P. M. Rapoš, V. Jassik. K posledním | ||
+ | tvůrčím počinům F.-L. patřilo inscenování ''Slovanských tanců'' | ||
+ | A. Dvořáka se souborem baletu Slovenského národního divadla | ||
+ | a nastudovaní tanečních vložek v Bizetově opeře ''Carmen'' | ||
+ | (obě 1946), na nichž se podílela již jako host. Choreograficky | ||
+ | spolupracovala také s Novou scénou a s Československou televizí | ||
+ | v Bratislavě. Provdala se za tanečníka a herce Ferdinanda | ||
+ | Lehotského (1908–1968), s nímž měla syny Juraje (* 18. 1. | ||
+ | 1940 Praha), hráče na trubku, a zpěváka populárních písní | ||
+ | a zakladatele skupiny Modus Janka (* 16. 4. 1947 Bratislava, | ||
+ | Slovensko). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Š. Hoza, Opera na Slovensku 2, Martin 1954, s. 417; E. Jaczová, Balet | ||
+ | v Slovenskom | ||
+ | národnom divadle, Bratislava 1971, s. 53–59, 203; Balet | ||
+ | v Československu, | ||
+ | in: O. Markovičová, Dejiny tanca a baletu, tamtéž 1981, | ||
+ | s. 79–80; Encyklopédia dramatických umení Slovenska 1, tamtéž 1989, | ||
+ | s. 400–401; J. Podlucký, Taneční pedagógovia a choreografi na Slovensku, | ||
+ | tamtéž 1998, s. 7–8; Lexikón slovenských žien, Martin 2003, s. 64–65; BLS 2, | ||
+ | s. 681–682; ČBS, s. 158; ES 2, s. 121; HS 1, s. 353; MČE 2, s. 536; Český | ||
+ | taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, 2001, s. 79; Tomeš 1, s. 351; SBS 2, | ||
+ | s. 139. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Moravská Ostrava, inv. č. 10754 | ||
+ | (1904–1905), s. 296. | ||
+ | |||
+ | Anna Šourková | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] |
Verze z 4. 3. 2018, 12:54
Ella FUCHSOVÁ-LEHOTSKÁ | |
Narození | 24.8.1905 |
---|---|
Místo narození | Ostrava |
Úmrtí | 9.5.1967 |
Místo úmrtí | Piešťany (Slovensko) |
Povolání |
83- Divadelní interpret nebo herec 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56079 |
FUCHSOVÁ-LEHOTSKÁ, Ella, * 24. 8. 1905 Ostrava, † 9. 5. 1967 Piešťany (Slovensko), baletka, choreografka, pedagožka
Narodila se jako nemanželská dcera výrobce pian; do matriky byla zapsána jako Eliška Kotoučová. Jejími sestrami byly tanečnice Božena a choreografka Milena (Milča) F., pozdější šéfka baletu Národního divadla moravskoslezského. Od 1912 studovala F.-L. tanec u V. Pirnikova na baletní škole v Ostravě, jako členka baletu Národního divadla moravskoslezského (1919–23) pokračovala ve školení u A. Viscusiho. 1923–24 byla sólistkou baletu Slovenského národního divadla v Bratislavě, z pověření O. Nedbala přešla do nově vzniklého Východoslovenského národního divadla v Košicích, kde 1924–26 působila jako primabalerína a choreografka po boku V. Jassika, se kterým 1926–31 účinkovala i ve Východočeském divadle v Olomouci a s nímž absolvovala umělecké turné po Německu, Švýcarsku, Itálii a Polsku. Spolu s ním se ve třicátých letech vrátila do Slovenského národního divadla v Bratislavě, kde byla 1931–33 a 1935–37 primabalerínou, choreografkou i šéfkou baletního souboru. Mezitím 1933/34 působila v Praze – v Aréně na Smíchově a ve Velké operetě. Významně se zapsala do uměleckého povědomí zejména v Bratislavě, kde byl jejím tanečním partnerem hlavně V. Jassik. S ním vytvořila hlavní postavy v baletech Nikotina V. Nováka a Pták Ohnivák I. Stravinského (obojí 1931). Ztvárnila hlavní postavy v baletech Adžanské fresky A. N. Čerepnina či Z pohádky do pohádky O. Nedbala (oba 1936), kde byl jejím partnerem v párových tancích V. Libovický. S ním tančila také v opeře Prodaná nevěsta B. Smetany, v operetě Cikánský baron J. Strausse aj. Vynikala taneční technikou, ovládala akrobatické prvky, proto se uplatnila i v revuích. S Jassikem spolupracovala na choreografii baletů Nikotina, Pták Ohnivák, Adžanské fresky, Z pohádky do pohádky, Legenda o Josefovi R. Strausse a operet Rose Mary, resp. Rose Marie R. Frimla (1931, kde současně ztvárnila hlavní postavu), Carevič a Země úsměvů F. Lehára, Maya S. Fényese, Zimní románek J. Móryho (vše 1932), Hrabě Luxemburg a Veselá vdova F. Lehára (obě 1933). Vytvořila choreografie tanečních vložek v Čardášové princezně E. Kálmána, v Polské krvi O. Nedbala, v Netopýrovi J. Strausse či v Dunajském valčíku z jeho operety Cikánský baron, v dílech J. Beneše Na tý louce zelený, Uličnice a Z pekla štěstí, jakož i v operách (G. Verdi, Aida a Falstaff; P. I. Čajkovskij, Evžen Oněgin a Piková dáma; A. Dvořák, Rusalka, Čert a Káča; J. F. Halévy, Židovka; M. P. Musorgskij, Trh v Soročincích; J. Offenbach, Hoffmannovy povídky; G. Rossini, Vilém Tell; B. Smetana, Dvě vdovy a Prodaná nevěsta). 1938 pracovala F.-L. krátce jako choreografka Tylova divadla v Praze-Nuslích, 1939 trvale zakotvila na Slovensku. V Bratislavě vedla soukromou baletní školu, kterou založila už 1930 a která se stala jednou z nejuznávanějších na Slovensku. 1946–48 vyučovala tanec i na Státní konzervatoři. K odchovancům školy i konzervatoře patřili např. J. Manšingrová-Kůrová, G. Herényiová-Starostová, T. Pomšár (Pomsar), P. M. Rapoš, V. Jassik. K posledním tvůrčím počinům F.-L. patřilo inscenování Slovanských tanců A. Dvořáka se souborem baletu Slovenského národního divadla a nastudovaní tanečních vložek v Bizetově opeře Carmen (obě 1946), na nichž se podílela již jako host. Choreograficky spolupracovala také s Novou scénou a s Československou televizí v Bratislavě. Provdala se za tanečníka a herce Ferdinanda Lehotského (1908–1968), s nímž měla syny Juraje (* 18. 1. 1940 Praha), hráče na trubku, a zpěváka populárních písní a zakladatele skupiny Modus Janka (* 16. 4. 1947 Bratislava, Slovensko).
L: Š. Hoza, Opera na Slovensku 2, Martin 1954, s. 417; E. Jaczová, Balet v Slovenskom národnom divadle, Bratislava 1971, s. 53–59, 203; Balet v Československu, in: O. Markovičová, Dejiny tanca a baletu, tamtéž 1981, s. 79–80; Encyklopédia dramatických umení Slovenska 1, tamtéž 1989, s. 400–401; J. Podlucký, Taneční pedagógovia a choreografi na Slovensku, tamtéž 1998, s. 7–8; Lexikón slovenských žien, Martin 2003, s. 64–65; BLS 2, s. 681–682; ČBS, s. 158; ES 2, s. 121; HS 1, s. 353; MČE 2, s. 536; Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, 2001, s. 79; Tomeš 1, s. 351; SBS 2, s. 139.
P: ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Moravská Ostrava, inv. č. 10754 (1904–1905), s. 296.
Anna Šourková