Verze z 4. 3. 2018, 13:54, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FUCHSOVÁ-LEHOTSKÁ Ella 24.8.1905-9.5.1967

Z Personal
Ella FUCHSOVÁ-LEHOTSKÁ
Narození 24.8.1905
Místo narození Ostrava
Úmrtí 9.5.1967
Místo úmrtí Piešťany (Slovensko)
Povolání

83- Divadelní interpret nebo herec 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf

61- Pedagog

FUCHSOVÁ-LEHOTSKÁ, Ella, * 24. 8. 1905 Ostrava, † 9. 5. 1967 Piešťany (Slovensko), baletka, choreografka, pedagožka

Narodila se jako nemanželská dcera výrobce pian; do matriky byla zapsána jako Eliška Kotoučová. Jejími sestrami byly tanečnice Božena a choreografka Milena (Milča) F., pozdější šéfka baletu Národního divadla moravskoslezského. Od 1912 studovala F.-L. tanec u V. Pirnikova na baletní škole v Ostravě, jako členka baletu Národního divadla moravskoslezského (1919–23) pokračovala ve školení u A. Viscusiho. 1923–24 byla sólistkou baletu Slovenského národního divadla v Bratislavě, z pověření O. Nedbala přešla do nově vzniklého Východoslovenského národního divadla v Košicích, kde 1924–26 působila jako primabalerína a choreografka po boku V. Jassika, se kterým 1926–31 účinkovala i ve Východočeském divadle v Olomouci a s nímž absolvovala umělecké turné po Německu, Švýcarsku, Itálii a Polsku. Spolu s ním se ve třicátých letech vrátila do Slovenského národního divadla v Bratislavě, kde byla 1931–33 a 1935–37 primabalerínou, choreografkou i šéfkou baletního souboru. Mezitím 1933/34 působila v Praze – v Aréně na Smíchově a ve Velké operetě. Významně se zapsala do uměleckého povědomí zejména v Bratislavě, kde byl jejím tanečním partnerem hlavně V. Jassik. S ním vytvořila hlavní postavy v baletech Nikotina V. Nováka a Pták Ohnivák I. Stravinského (obojí 1931). Ztvárnila hlavní postavy v baletech Adžanské fresky A. N. Čerepnina či Z pohádky do pohádky O. Nedbala (oba 1936), kde byl jejím partnerem v párových tancích V. Libovický. S ním tančila také v opeře Prodaná nevěsta B. Smetany, v operetě Cikánský baron J. Strausse aj. Vynikala taneční technikou, ovládala akrobatické prvky, proto se uplatnila i v revuích. S Jassikem spolupracovala na choreografii baletů Nikotina, Pták Ohnivák, Adžanské fresky, Z pohádky do pohádky, Legenda o Josefovi R. Strausse a operet Rose Mary, resp. Rose Marie R. Frimla (1931, kde současně ztvárnila hlavní postavu), Carevič a Země úsměvů F. Lehára, Maya S. Fényese, Zimní románek J. Móryho (vše 1932), Hrabě Luxemburg a Veselá vdova F. Lehára (obě 1933). Vytvořila choreografie tanečních vložek v Čardášové princezně E. Kálmána, v Polské krvi O. Nedbala, v Netopýrovi J. Strausse či v Dunajském valčíku z jeho operety Cikánský baron, v dílech J. Beneše Na tý louce zelený, Uličnice a Z pekla štěstí, jakož i v operách (G. Verdi, Aida a Falstaff; P. I. Čajkovskij, Evžen Oněgin a Piková dáma; A. Dvořák, Rusalka, Čert a Káča; J. F. Halévy, Židovka; M. P. Musorgskij, Trh v Soročincích; J. Offenbach, Hoffmannovy povídky; G. Rossini, Vilém Tell; B. Smetana, Dvě vdovy a Prodaná nevěsta). 1938 pracovala F.-L. krátce jako choreografka Tylova divadla v Praze-Nuslích, 1939 trvale zakotvila na Slovensku. V Bratislavě vedla soukromou baletní školu, kterou založila už 1930 a která se stala jednou z nejuznávanějších na Slovensku. 1946–48 vyučovala tanec i na Státní konzervatoři. K odchovancům školy i konzervatoře patřili např. J. Manšingrová-Kůrová, G. Herényiová-Starostová, T. Pomšár (Pomsar), P. M. Rapoš, V. Jassik. K posledním tvůrčím počinům F.-L. patřilo inscenování Slovanských tanců A. Dvořáka se souborem baletu Slovenského národního divadla a nastudovaní tanečních vložek v Bizetově opeře Carmen (obě 1946), na nichž se podílela již jako host. Choreograficky spolupracovala také s Novou scénou a s Československou televizí v Bratislavě. Provdala se za tanečníka a herce Ferdinanda Lehotského (1908–1968), s nímž měla syny Juraje (* 18. 1. 1940 Praha), hráče na trubku, a zpěváka populárních písní a zakladatele skupiny Modus Janka (* 16. 4. 1947 Bratislava, Slovensko).

L: Š. Hoza, Opera na Slovensku 2, Martin 1954, s. 417; E. Jaczová, Balet v Slovenskom národnom divadle, Bratislava 1971, s. 53–59, 203; Balet v Československu, in: O. Markovičová, Dejiny tanca a baletu, tamtéž 1981, s. 79–80; Encyklopédia dramatických umení Slovenska 1, tamtéž 1989, s. 400–401; J. Podlucký, Taneční pedagógovia a choreografi na Slovensku, tamtéž 1998, s. 7–8; Lexikón slovenských žien, Martin 2003, s. 64–65; BLS 2, s. 681–682; ČBS, s. 158; ES 2, s. 121; HS 1, s. 353; MČE 2, s. 536; Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, 2001, s. 79; Tomeš 1, s. 351; SBS 2, s. 139.

P: ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Moravská Ostrava, inv. č. 10754 (1904–1905), s. 296.

Anna Šourková