Biografický slovník
FUCHS Artur 1.6.1862-13.1.1940: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Artur FUCHS Robětín | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datu…“) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Artur FUCHS | + | | jméno = Artur FUCHS |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| velikost obrázku = | | velikost obrázku = | ||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 1.6.1862 | | datum narození = 1.6.1862 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 13.1.1940 | | datum úmrtí = 13.1.1940 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| Řádka 36: | Řádka 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 485-486 | ||
}} | }} | ||
| − | + | ||
| − | + | '''FUCHS, Artur,''' ''* 1. 6. 1862 Praha, † 13. 1. 1940 Praha, průmyslový podnikatel v papírenství'' | |
| + | |||
| + | Syn podnikatele v papírenství Ignaze F. (1824–1890) a Betty | ||
| + | (Barbary), roz. Stösselesové, bratr průmyslníka a mecenáše | ||
| + | Roberta F. (1854–1925). Dětství prožil ve staroměstském | ||
| + | patricijském domě U Pěti korun v Sirkové (dnes Melantrichově) | ||
| + | ulici. Údaje o jeho vzdělání chybějí, v rodinném | ||
| + | podniku pracoval od 1885. Spolu s Robertem ho 1888 otec | ||
| + | jmenoval veřejným společníkem firmy. Ještě za života Ignaze | ||
| + | se F. podílel na výstavbě nového závodu a obchodního domu | ||
| + | v Hamburku-Altoně. Po otcově smrti a rozdělení majetku | ||
| + | 1890 zdědil areál v Michalské ulici, konsignace ve Vídni | ||
| + | a Hamburku, včetně obchodního domu a výrobního závodu. | ||
| + | Celkem zaměstnával více než tři sta padesát zaměstnanců. | ||
| + | Až do zániku Rakousko-Uherska firma užívala označení | ||
| + | Ignaz Fuchs, po vzniku ČSR 1918 i český ekvivalent Hynek | ||
| + | Fuchs-Robětín. | ||
| + | |||
| + | Příznivé výsledky F. podnikání umožnily zahájit výrobu | ||
| + | v nové továrně na dnešní Vinohradské ulici (čp. 2405/190 | ||
| + | a 1630/190) v Praze. Areál o rozloze 10 000 m2 produkoval | ||
| + | kartonáž a počátkem 1911 se do něj přestěhovala tiskárna | ||
| + | z Václavského náměstí. O rok později se F. stal prvním | ||
| + | evropským výrobcem papírových pytlů pro sypké materiály. | ||
| + | Nový závod fungoval v Letenské ulici v malostranském paláci | ||
| + | koupeném od Thurn-Taxisů. Po vzniku samostatné republiky | ||
| + | F. zrušil vídeňskou afilaci; až do nástupu nacismu v Německu | ||
| + | provozoval také závod v Hamburku, který byl poté arizován. | ||
| + | |||
| + | V meziválečném období se F. stal největším výrobcem školních | ||
| + | potřeb v ČSR (s ročním obratem čtyřicet milionů korun, sedmi | ||
| + | sty zaměstnanci a sedmi obchodními zástupci v zahraničí). | ||
| + | Své české firmy chtěl před nacisty zachránit fúzí a přeměnou | ||
| + | na americko-českou společnost se sídlem ve Vídni. V září 1939 | ||
| + | však protektorátní vláda jmenovala do závodu bývalého zaměstnance | ||
| + | jako nuceného správce (treuhändera), který fúzi | ||
| + | zabránil. F. spáchal sebevraždu. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' K. Robětín, U příležitosti oslav prvního desetiletí, in: Hospodářské | ||
| + | sdružení průmyslu papíru v Praze 1918–1928, 1928, s. 13–16; P. Novotný, | ||
| + | O papírnách ztracených i o těch znovu nalezených, 2008, s. 27–31; Historická | ||
| + | encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska… 2, M. Myška (ed.), | ||
| + | 2008, s. 87; G. Gaugusch, Wer einmal war. Das jüdische Großbürgertum | ||
| + | Wiens 1800–1938, 1, Wien 2011, s. 814–817 (s další literaturou); | ||
| + | J. Županič, Židovská šlechta podunajské monarchie, 2012, s. 240–242; | ||
| + | J. Palát – P. Šrámek, Počátky výroby strojního papíru v českých zemích, rkp., | ||
| + | 2014, s. 154–168. | ||
| + | |||
| + | Jiří Palát | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství]] | [[Kategorie:32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství]] | ||
Aktuální verze z 24. 11. 2019, 13:49
| Artur FUCHS | |
 | |
| Narození | 1.6.1862 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 13.1.1940 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 485-486 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137490 |
FUCHS, Artur, * 1. 6. 1862 Praha, † 13. 1. 1940 Praha, průmyslový podnikatel v papírenství
Syn podnikatele v papírenství Ignaze F. (1824–1890) a Betty (Barbary), roz. Stösselesové, bratr průmyslníka a mecenáše Roberta F. (1854–1925). Dětství prožil ve staroměstském patricijském domě U Pěti korun v Sirkové (dnes Melantrichově) ulici. Údaje o jeho vzdělání chybějí, v rodinném podniku pracoval od 1885. Spolu s Robertem ho 1888 otec jmenoval veřejným společníkem firmy. Ještě za života Ignaze se F. podílel na výstavbě nového závodu a obchodního domu v Hamburku-Altoně. Po otcově smrti a rozdělení majetku 1890 zdědil areál v Michalské ulici, konsignace ve Vídni a Hamburku, včetně obchodního domu a výrobního závodu. Celkem zaměstnával více než tři sta padesát zaměstnanců. Až do zániku Rakousko-Uherska firma užívala označení Ignaz Fuchs, po vzniku ČSR 1918 i český ekvivalent Hynek Fuchs-Robětín.
Příznivé výsledky F. podnikání umožnily zahájit výrobu v nové továrně na dnešní Vinohradské ulici (čp. 2405/190 a 1630/190) v Praze. Areál o rozloze 10 000 m2 produkoval kartonáž a počátkem 1911 se do něj přestěhovala tiskárna z Václavského náměstí. O rok později se F. stal prvním evropským výrobcem papírových pytlů pro sypké materiály. Nový závod fungoval v Letenské ulici v malostranském paláci koupeném od Thurn-Taxisů. Po vzniku samostatné republiky F. zrušil vídeňskou afilaci; až do nástupu nacismu v Německu provozoval také závod v Hamburku, který byl poté arizován.
V meziválečném období se F. stal největším výrobcem školních potřeb v ČSR (s ročním obratem čtyřicet milionů korun, sedmi sty zaměstnanci a sedmi obchodními zástupci v zahraničí). Své české firmy chtěl před nacisty zachránit fúzí a přeměnou na americko-českou společnost se sídlem ve Vídni. V září 1939 však protektorátní vláda jmenovala do závodu bývalého zaměstnance jako nuceného správce (treuhändera), který fúzi zabránil. F. spáchal sebevraždu.
L: K. Robětín, U příležitosti oslav prvního desetiletí, in: Hospodářské sdružení průmyslu papíru v Praze 1918–1928, 1928, s. 13–16; P. Novotný, O papírnách ztracených i o těch znovu nalezených, 2008, s. 27–31; Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska… 2, M. Myška (ed.), 2008, s. 87; G. Gaugusch, Wer einmal war. Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, 1, Wien 2011, s. 814–817 (s další literaturou); J. Županič, Židovská šlechta podunajské monarchie, 2012, s. 240–242; J. Palát – P. Šrámek, Počátky výroby strojního papíru v českých zemích, rkp., 2014, s. 154–168.
Jiří Palát
