FUCHS Bohuslav 24.3.1895-18.9.1972: Porovnání verzí

Z Personal
(FUCHS_Bohuslav_24.3.1895-18.9.1972)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 24.3.1895
 
| datum narození = 24.3.1895
| místo narození = Všechovice, o. Přerov
+
| místo narození = Všechovice (u Bystřice pod Hostýnem)
 
| datum úmrtí = 18.9.1972
 
| datum úmrtí = 18.9.1972
 
| místo úmrtí = Brno
 
| místo úmrtí = Brno
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Bohuslav FUCHS
+
}}
 +
 
 +
'''FUCHS, Bohuslav,''' ''* 24. 3. 1895 Všechovice (u Bystřice pod Hostýnem), † 18. 9. 1972 Brno, architekt, urbanista, pedagog''
 +
 
 +
Syn obchodníka se smíšeným zbožím Augustina F. Studoval
 +
na reálce v Holešově, z níž byl pro účast na vydávání studentského
 +
časopisu vyloučen, a proto se vyučil zedníkem. 1910–15
 +
pokračoval ve studiích na České průmyslové škole stavební
 +
v Brně u J. Syřištěho, J. Oplta a E. Králíka. 1915–16 praktikoval
 +
u několika stavebních firem a v Syřištově projekční
 +
kanceláři. 1916–19 studoval na pražské AVU u J. Kotěry, v jehož
 +
ateliéru také pracoval. 1921–23 působil jako projektant
 +
v Praze, kde si s J. Štěpánkem, kolegou ze studií, otevřel společný
 +
ateliér. 1923–29 byl zaměstnán v oddělení architektury
 +
Stavebního úřadu města Brna, potom si založil vlastní ateliér
 +
a 1929–45 pracoval jako samostatný projektant v Brně. 1939–
 +
40 učil externě na Škole umění ve Zlíně, 1945–58 na katedře
 +
urbanismu VŠT v Brně (od 1947 řádný profesor, 1948/49,
 +
1951/52 a 1955–58 děkan fakulty architektury a pozemního
 +
stavitelství). Činnost vlastního ateliéru musel 1948 ukončit
 +
a z fakulty byl na konci padesátých let z politických důvodů
 +
propuštěn. V tomto a dalším desetiletí spolupracoval se synem
 +
Kamilem a s dcerou Alenou a jejím manželem M. Korvasem,
 +
kteří byli rovněž architekty.
 +
 
 +
Rozsáhlá tvorba ovlivněná v počátcích teoretickými zásadami
 +
a uměleckým odkazem J. Kotěry byla založena na racionálním
 +
studiu všech podstatných problémů architektury. Tak F. dospěl
 +
především k novému pojetí prostoru odvozenému z provozních
 +
potřeb objektu, k harmonii výtvarných prostředků
 +
a k čistotě užitých materiálů. Po krátkém období hledání,
 +
čerpajícího z „národního“ obloučkového slohu, a především z holandského neoplasticismu, našel už v polovině třicátých
 +
let 20. století svému pojetí nejpřiměřenější výraz v orientaci
 +
na francouzskou architekturu inspirovanou Le Corbusierem.
 +
Odtud dospěl k osobité interpretaci internacionálního proudu
 +
evropského funkcionalismu jako hlavní bázi vlastní tvorby.
 +
Už koncem dvacátých let se u F. projevila únava ze strohého
 +
funkcionalismu v podobě subjektivněji pojatých forem tzv.
 +
organické architektury. Vyhraněnou koncepci přinesly i jeho
 +
urbanistické projekty z dvacátých a třicátých let, na které zčásti
 +
navázal i po druhé světové válce. V době útlumu architektonické
 +
tvorby způsobeném estetickou doktrínou socialistického
 +
realismu rekonstruoval památkově chráněné objekty a také instaloval
 +
muzejní expozice.
 +
 
 +
Napsal několik teoretických statí. Kromě teorie a praxe architektury
 +
a urbanismu se věnoval užitému umění. S manželkou
 +
'''Drahomírou''', roz. Střelcovou (* 5. 4. 1902 Býškovice /u Přerova/,
 +
† 2. 7. 1992 Brno), založil 1932 firmu AKA, pojmenovanou
 +
podle jejich dětí (Alena a Kamil), která se orientovala
 +
hlavně na výrobu bytových doplňků a uměleckých předmětů.
 +
Fuchsová navrhovala vzory textilií, F. především předměty
 +
z keramiky, skla a kovu, a to nejen pro vlastní firmu, ale i pro
 +
Dílny umělecké keramiky.
 +
 
 +
Byl členem poradního regulačního sboru pro Velké Brno,
 +
Ústavu pro stavbu měst Masarykovy akademie práce, československé
 +
skupiny CIAM (Mezinárodní kongresy moderní architektury),
 +
CIRPAC (Mezinárodní výbor pro realizaci soudobé
 +
architektury), čestným dopisujícím členem RIBA (Královská
 +
akademie britských architektů), řádným členem IV. třídy
 +
ČAVU, čestným místopředsedou IFHTP (Mezinárodní federace
 +
pro bydlení a stavbu měst a prostorové plánování) v Haagu,
 +
Mezinárodní federace pro bytovou výstavbu a plánování měst,
 +
tzv. hradní komise ústředního výboru Svazu architektů ČSSR,
 +
Koliby, Sdružení architektů (Sdružení stavební tvorby), Skupiny
 +
výtvarných umělců v Brně, Asociace akademických architektů,
 +
Skupiny výtvarných umělců Mánes, architektonické
 +
sekce Levé fronty, Svazu československého díla, Bloku výtvarných
 +
umělců Země moravskoslezské, Svazu architektů ČSR,
 +
tvůrčí skupiny Q.
 +
 
 +
'''D:''' http://www.bam.brno.cz/architekt/2-bohuslav-fuchs (chronologický soupis
 +
návrhů, studií, regulací, realizací a rekonstrukcí v českých zemích a v cizině
 +
1919–1970). Výběr: Všeobecný penzijní ústav, Burešova ul., Brno, 1930
 +
(s E. Wiesnerem); nájemní dům s obchody (tzv. palác Alfa), Jánská/Poštovská
 +
ul., Brno, 1930; dopravně komunikační plán Brna, 1933 (s J. Kumpoštem,
 +
F. Sklenářem a kol.); regionální plán údolí Dřevnice, 1936 (s J. Kumpoštem);
 +
československý pavilon pro Světovou výstavu, Paříž, 1936 (s L. Sutnarem);
 +
československý pavilon pro Světovou výstavu, New York, 1936–1937;
 +
úprava lázeňského centra, Luhačovice, 1940; ministerstvo pošt, Praha, 1948;
 +
československý pavilon pro Všesvazovou výstavu, Moskva, 1950; brněnský
 +
dopravně komunikační okruh, 1956 (s J. Němcem
 +
a K. Fuchsem); radnice
 +
s úpravou náměstí, Toronto (Kanada), 1957 (s týmiž); urbanistické a dopravní
 +
řešení centra města, Praha, 1959–1960 (s týmiž). Realizace: Brno – Masná
 +
burza, Masná ul., 1924; kavárna Josefa Zemana (Pavillon), ul. Koliště, 1925
 +
(později zbořena a vybudována replika); obřadní síň Ústředního hřbitova,
 +
Vídeňská ul., 1925–1926 (s J. Poláškem); hotel Avion s kavárnou, Česká ul., 1926–1927; škola, Křídlovická ul., 1926–1927; adaptace městských lázní,
 +
Kopečná ul., 1927; Pavilon města Brna, Pavilon městské plynárny, Pavilon
 +
Svazu národních jednot a matic v ČSR a prodejní pavilon na Výstavě soudobé
 +
kultury v Československu na Zemském výstavišti v Brně, 1927–1928;
 +
Moravská banka, nám. Svobody, 1929 (s E. Wiesnerem); dětský domov
 +
Dagmar, Zeleného ul., 1929; Odborná škola pro ženská povolání Vesna (s J.
 +
Poláškem) a Domov Elišky Machové, Lipová ul., 1929–1930; Masarykův
 +
studentský domov, Cihlářská ul., 1929–1931; Městské lázně, Zábrdovická
 +
ul., 1929–1931; Zemské vojenské velitelství, Kounicova ul., 1935–1937;
 +
administrativní budovy firmy Alpa, Palackého ul., 1936; poštovní úřad,
 +
Nádražní ul., 1939–1940; sídliště Jabloňová, 1968–70 (s K. Fuchsem); další
 +
realizace: potravinářský pavilon na Výstavě dekorativního umění, Paříž, 1925;
 +
penziony Avion, Viola a Radun, Luhačovice, 1926–1927; administrativní
 +
a obytná budova Středomoravských elektráren, Přerov, 1929; zotavovna
 +
Morava, Tatranská Lomnica (Slovensko), 1931 (zčásti s K. Ernstbergrem);
 +
spořitelna, Třebíč a Tišnov, 1931–1933 (s J. Kumpoštem); obchodní dům
 +
firmy Pešat, Ostrava, 1932; sokolovna s kinem, Jihlava, 1934; nájemní
 +
dům v Bratislavě a lázeňské centrum v Trenčianských Teplicích (Slovensko),
 +
1935; hotel Vlčina, Frenštát pod Radhoštěm, 1940 (interiéry, 1946); soubor
 +
nájemních domů, Komárno (Slovensko), 1952.
 +
 
 +
'''L:''' Meyers Neues Lexikon 3, Leipzig 1962, s. 449; O. Starý, Česká moderní
 +
architektura, in: Stavba 4, 1925/1926, s. 181, 188, 194, 196; J. Peňáz,
 +
Stavební rozvoj města Brna. Stavba měst a obcí venkovských 1929,
 +
s. 60n.; Sa (J. Setnička), Architekt B. F. 1919–1929, in: Stavitel 11, 1930,
 +
s. 151n.; Z. Rossmann, Architekt B. F., Basel 1930; J. E. Koula, Nová
 +
česká architektura a její vývoj ve XX. století, 1940, passim, zvl. s. 69, 170,
 +
224; Z. Kudělka, Počátky tvorby B. F., in: SPFFBU F 8, 1964, s. 227n.;
 +
J. Kumpošt, B. F. a Brno, in: Architektura ČSSR 24, 1965, s. 250n.;
 +
Z. Kudělka, B. F., 1966; D. Riedl – B. Samek, Moderní architektura v Brně
 +
1900–1965, 1967, passim; Z. Kudělka, Brněnská architektura 1919–1928,
 +
1970, passim; M. Kubinszky, B. F., Berlin 1986; Z. Kudělka, Přínos B. F.
 +
brněnské architektuře dvacátých let, in: Bulletin Moravské galerie v Brně 49,
 +
1993, s. 77–86; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska. 1–2, 1994,
 +
1999, passim; I. Crhonek, Architekt B. F., celoživotní dílo, 1995; NEČVU
 +
1, s. 191; Pocta B. F. Sborník referátů z mezinárodní vědecké konference
 +
v Brně, 1995; J. Pernes, Kapitoly z dějin Vysokého učení technického v Brně
 +
(Cesta moravské techniky 20. stoletím.), 2009, s. 52, 218, 221, 226–233,
 +
271, 275; B. F. Architekt der tschechischen Avantgarde, A. Stiller (ed.),
 +
Salzburg – Wien 2010.
 +
 
 +
'''P:''' Muzeum města Brna, osobní fond.
 +
 
 +
Lenka Kudělková
  
== Literatura ==
 
Tomeš I, 351; OSN/D II/1, 760; PSN 1, 782; MČE 2, 535; Flodrová, 35; ČBS, 158; Churáň, 128; KK 1, 206; Toman 1, 245; Churáň II/1, 166; Köpfe 70; J. Crhonek, Architekt Bohuslav Fuchs. Brno 1996 (knihovna Brno); EČVU 122-123; ESL 2, 121; SBS 2, 136; CC, 424;  Praha 2004; s. 189
 
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]

Verze z 25. 2. 2018, 15:13

Bohuslav FUCHS
Narození 24.3.1895
Místo narození Všechovice (u Bystřice pod Hostýnem)
Úmrtí 18.9.1972
Místo úmrtí Brno
Povolání

74- Architekt

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56057

FUCHS, Bohuslav, * 24. 3. 1895 Všechovice (u Bystřice pod Hostýnem), † 18. 9. 1972 Brno, architekt, urbanista, pedagog

Syn obchodníka se smíšeným zbožím Augustina F. Studoval na reálce v Holešově, z níž byl pro účast na vydávání studentského časopisu vyloučen, a proto se vyučil zedníkem. 1910–15 pokračoval ve studiích na České průmyslové škole stavební v Brně u J. Syřištěho, J. Oplta a E. Králíka. 1915–16 praktikoval u několika stavebních firem a v Syřištově projekční kanceláři. 1916–19 studoval na pražské AVU u J. Kotěry, v jehož ateliéru také pracoval. 1921–23 působil jako projektant v Praze, kde si s J. Štěpánkem, kolegou ze studií, otevřel společný ateliér. 1923–29 byl zaměstnán v oddělení architektury Stavebního úřadu města Brna, potom si založil vlastní ateliér a 1929–45 pracoval jako samostatný projektant v Brně. 1939– 40 učil externě na Škole umění ve Zlíně, 1945–58 na katedře urbanismu VŠT v Brně (od 1947 řádný profesor, 1948/49, 1951/52 a 1955–58 děkan fakulty architektury a pozemního stavitelství). Činnost vlastního ateliéru musel 1948 ukončit a z fakulty byl na konci padesátých let z politických důvodů propuštěn. V tomto a dalším desetiletí spolupracoval se synem Kamilem a s dcerou Alenou a jejím manželem M. Korvasem, kteří byli rovněž architekty.

Rozsáhlá tvorba ovlivněná v počátcích teoretickými zásadami a uměleckým odkazem J. Kotěry byla založena na racionálním studiu všech podstatných problémů architektury. Tak F. dospěl především k novému pojetí prostoru odvozenému z provozních potřeb objektu, k harmonii výtvarných prostředků a k čistotě užitých materiálů. Po krátkém období hledání, čerpajícího z „národního“ obloučkového slohu, a především z holandského neoplasticismu, našel už v polovině třicátých let 20. století svému pojetí nejpřiměřenější výraz v orientaci na francouzskou architekturu inspirovanou Le Corbusierem. Odtud dospěl k osobité interpretaci internacionálního proudu evropského funkcionalismu jako hlavní bázi vlastní tvorby. Už koncem dvacátých let se u F. projevila únava ze strohého funkcionalismu v podobě subjektivněji pojatých forem tzv. organické architektury. Vyhraněnou koncepci přinesly i jeho urbanistické projekty z dvacátých a třicátých let, na které zčásti navázal i po druhé světové válce. V době útlumu architektonické tvorby způsobeném estetickou doktrínou socialistického realismu rekonstruoval památkově chráněné objekty a také instaloval muzejní expozice.

Napsal několik teoretických statí. Kromě teorie a praxe architektury a urbanismu se věnoval užitému umění. S manželkou Drahomírou, roz. Střelcovou (* 5. 4. 1902 Býškovice /u Přerova/, † 2. 7. 1992 Brno), založil 1932 firmu AKA, pojmenovanou podle jejich dětí (Alena a Kamil), která se orientovala hlavně na výrobu bytových doplňků a uměleckých předmětů. Fuchsová navrhovala vzory textilií, F. především předměty z keramiky, skla a kovu, a to nejen pro vlastní firmu, ale i pro Dílny umělecké keramiky.

Byl členem poradního regulačního sboru pro Velké Brno, Ústavu pro stavbu měst Masarykovy akademie práce, československé skupiny CIAM (Mezinárodní kongresy moderní architektury), CIRPAC (Mezinárodní výbor pro realizaci soudobé architektury), čestným dopisujícím členem RIBA (Královská akademie britských architektů), řádným členem IV. třídy ČAVU, čestným místopředsedou IFHTP (Mezinárodní federace pro bydlení a stavbu měst a prostorové plánování) v Haagu, Mezinárodní federace pro bytovou výstavbu a plánování měst, tzv. hradní komise ústředního výboru Svazu architektů ČSSR, Koliby, Sdružení architektů (Sdružení stavební tvorby), Skupiny výtvarných umělců v Brně, Asociace akademických architektů, Skupiny výtvarných umělců Mánes, architektonické sekce Levé fronty, Svazu československého díla, Bloku výtvarných umělců Země moravskoslezské, Svazu architektů ČSR, tvůrčí skupiny Q.

D: http://www.bam.brno.cz/architekt/2-bohuslav-fuchs (chronologický soupis návrhů, studií, regulací, realizací a rekonstrukcí v českých zemích a v cizině 1919–1970). Výběr: Všeobecný penzijní ústav, Burešova ul., Brno, 1930 (s E. Wiesnerem); nájemní dům s obchody (tzv. palác Alfa), Jánská/Poštovská ul., Brno, 1930; dopravně komunikační plán Brna, 1933 (s J. Kumpoštem, F. Sklenářem a kol.); regionální plán údolí Dřevnice, 1936 (s J. Kumpoštem); československý pavilon pro Světovou výstavu, Paříž, 1936 (s L. Sutnarem); československý pavilon pro Světovou výstavu, New York, 1936–1937; úprava lázeňského centra, Luhačovice, 1940; ministerstvo pošt, Praha, 1948; československý pavilon pro Všesvazovou výstavu, Moskva, 1950; brněnský dopravně komunikační okruh, 1956 (s J. Němcem a K. Fuchsem); radnice s úpravou náměstí, Toronto (Kanada), 1957 (s týmiž); urbanistické a dopravní řešení centra města, Praha, 1959–1960 (s týmiž). Realizace: Brno – Masná burza, Masná ul., 1924; kavárna Josefa Zemana (Pavillon), ul. Koliště, 1925 (později zbořena a vybudována replika); obřadní síň Ústředního hřbitova, Vídeňská ul., 1925–1926 (s J. Poláškem); hotel Avion s kavárnou, Česká ul., 1926–1927; škola, Křídlovická ul., 1926–1927; adaptace městských lázní, Kopečná ul., 1927; Pavilon města Brna, Pavilon městské plynárny, Pavilon Svazu národních jednot a matic v ČSR a prodejní pavilon na Výstavě soudobé kultury v Československu na Zemském výstavišti v Brně, 1927–1928; Moravská banka, nám. Svobody, 1929 (s E. Wiesnerem); dětský domov Dagmar, Zeleného ul., 1929; Odborná škola pro ženská povolání Vesna (s J. Poláškem) a Domov Elišky Machové, Lipová ul., 1929–1930; Masarykův studentský domov, Cihlářská ul., 1929–1931; Městské lázně, Zábrdovická ul., 1929–1931; Zemské vojenské velitelství, Kounicova ul., 1935–1937; administrativní budovy firmy Alpa, Palackého ul., 1936; poštovní úřad, Nádražní ul., 1939–1940; sídliště Jabloňová, 1968–70 (s K. Fuchsem); další realizace: potravinářský pavilon na Výstavě dekorativního umění, Paříž, 1925; penziony Avion, Viola a Radun, Luhačovice, 1926–1927; administrativní a obytná budova Středomoravských elektráren, Přerov, 1929; zotavovna Morava, Tatranská Lomnica (Slovensko), 1931 (zčásti s K. Ernstbergrem); spořitelna, Třebíč a Tišnov, 1931–1933 (s J. Kumpoštem); obchodní dům firmy Pešat, Ostrava, 1932; sokolovna s kinem, Jihlava, 1934; nájemní dům v Bratislavě a lázeňské centrum v Trenčianských Teplicích (Slovensko), 1935; hotel Vlčina, Frenštát pod Radhoštěm, 1940 (interiéry, 1946); soubor nájemních domů, Komárno (Slovensko), 1952.

L: Meyers Neues Lexikon 3, Leipzig 1962, s. 449; O. Starý, Česká moderní architektura, in: Stavba 4, 1925/1926, s. 181, 188, 194, 196; J. Peňáz, Stavební rozvoj města Brna. Stavba měst a obcí venkovských 1929, s. 60n.; Sa (J. Setnička), Architekt B. F. 1919–1929, in: Stavitel 11, 1930, s. 151n.; Z. Rossmann, Architekt B. F., Basel 1930; J. E. Koula, Nová česká architektura a její vývoj ve XX. století, 1940, passim, zvl. s. 69, 170, 224; Z. Kudělka, Počátky tvorby B. F., in: SPFFBU F 8, 1964, s. 227n.; J. Kumpošt, B. F. a Brno, in: Architektura ČSSR 24, 1965, s. 250n.; Z. Kudělka, B. F., 1966; D. Riedl – B. Samek, Moderní architektura v Brně 1900–1965, 1967, passim; Z. Kudělka, Brněnská architektura 1919–1928, 1970, passim; M. Kubinszky, B. F., Berlin 1986; Z. Kudělka, Přínos B. F. brněnské architektuře dvacátých let, in: Bulletin Moravské galerie v Brně 49, 1993, s. 77–86; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska. 1–2, 1994, 1999, passim; I. Crhonek, Architekt B. F., celoživotní dílo, 1995; NEČVU 1, s. 191; Pocta B. F. Sborník referátů z mezinárodní vědecké konference v Brně, 1995; J. Pernes, Kapitoly z dějin Vysokého učení technického v Brně (Cesta moravské techniky 20. stoletím.), 2009, s. 52, 218, 221, 226–233, 271, 275; B. F. Architekt der tschechischen Avantgarde, A. Stiller (ed.), Salzburg – Wien 2010.

P: Muzeum města Brna, osobní fond.

Lenka Kudělková