Biografický slovník
FUCHS Imre 17.11.1898-16.5.1967: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = FUCHS Imre | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum nar…“) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Imre FUCHS |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| velikost obrázku = | | velikost obrázku = | ||
| popisek obrázku = | | popisek obrázku = | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = 17.11.1898 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Böhönye (Maďarsko) |
| datum úmrtí = 16.5.1967 | | datum úmrtí = 16.5.1967 | ||
| místo úmrtí = Teplice | | místo úmrtí = Teplice | ||
| Řádka 36: | Řádka 36: | ||
| web = | | web = | ||
}} | }} | ||
| + | |||
| + | '''FUCHS, Imre''' ''(vl. jm. Emerich, pseud. Forbáth, Imre), * 17. 11. 1898 Böhönye (Maďarsko), † 16. 5. 1967 Teplice, básník, publicista, lékař'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z maďarské židovské rodiny. 1917 maturoval na maďarském | ||
| + | klasickém gymnáziu v Nitře, medicínu začal studovat | ||
| + | v Budapešti. 1918 vstoupil do Komunistické strany Maďarska, | ||
| + | 1918–19 aktivně podporoval Maďarskou republiku rad. Po její | ||
| + | porážce emigroval do Vídně, 1919–21 se hlásil k revolučně | ||
| + | avantgardní skupině L. Kassáka kolem revue ''Ma'', 1921–23 redigoval | ||
| + | sborník ''Tüz''. Od 1922 studoval Lékařskou fakultu UK | ||
| + | v Praze, sblížil se s českou (V. Nezval), německou (E. E. Kisch), | ||
| + | slovenskou (J. R. Poničan, L. Novomeský) a maďarskou | ||
| + | (Z. Fábry) komunistickou levicí, vstoupil do KSČ a rozhodl | ||
| + | se zůstat v Československu. 1927 promoval (MUDr.), krátce | ||
| + | poté se oženil s Bedřiškou, roz. Fuchsovou. Poezii publikoval | ||
| + | v maďarských komunistických časopisech ''Az Út'' a ''Korunk'', | ||
| + | na jejichž redakci se podílel. 1927–32 byl obvodním lékařem | ||
| + | a členem zemského stranického výboru v Košicích, 1932–39 | ||
| + | báňským a hutním lékařem v Moravské Ostravě, i tam se věnoval | ||
| + | stranické práci a 1936–39 řídil redakci komunistických | ||
| + | novin ''Magyar Nap''. 1939 emigroval s manželkou přes Paříž | ||
| + | do Velké Británie a v Londýně se stal členem československé | ||
| + | komunistické skupiny v čele s V. Noskem, zastupoval v ní Maďary. | ||
| + | 1945–49 zorganizoval a vedl sociální a zdravotní referát | ||
| + | na Krajském národním výboru v Ostravě, 1949–51 pracoval | ||
| + | jako kulturní rada na československé ambasádě v Maďarsku. | ||
| + | V souvislosti s procesem R. Slánského byl ze zahraniční služby | ||
| + | propuštěn. Do konce života působil jako lázeňský lékař | ||
| + | v Teplicích. | ||
| + | |||
| + | Psal pod pseudonymem Forbáth, který po 1945 přijal za vlastní | ||
| + | jméno. Ve dvacátých a třicátých letech tvořil avantgardní | ||
| + | verše, část z nich nevyšla dosud knižně a zůstala na stránkách | ||
| + | maďarských levicových časopisů. V knižním debutu ''Versek'' | ||
| + | (Básně, Wien 1922) shrnul poezii vzniklou v okruhu Kassákovy | ||
| + | skupiny. Druhá sbírka ''Vándordal'' (Píseň poutníkova, Nové | ||
| + | Zámky 1923) představila básně z Budapešti, Vídně, a hlavně | ||
| + | z pražského předměstí, expresionistický výraz v nich dosáhl | ||
| + | originálních groteskních rysů. Třetí sbírka ''A favágók'' (Dřevorubci, | ||
| + | Bratislava 1930) zahrnula sociální poezii inspirovanou pobytem na východním Slovensku a cestami po Podkarpatské | ||
| + | Rusi. Knižně nevydané básně F. uvedl i ve svých výborech | ||
| + | ''Panasz és remény'' (Žaloba a naděje, London 1942), ''Mikor'' | ||
| + | ''a néma beszélni kezd'' (Až němý promluví, Bratislava 1958) | ||
| + | a ''Na zázrak čakajúci'' (Bratislava 1965). Od 1939 poezii už nepsal, | ||
| + | po osvobození publicisticky propagoval dogmaticky pojímaný | ||
| + | socialistický realismus v souboru esejí ''Eszmék és arcok'' | ||
| + | (Zásady a portréty, Bratislava 1960). Byl členem Svazu československých | ||
| + | spisovatelů a držitelem jeho národní ceny (1961), | ||
| + | in memoriam obdržel titul zasloužilého umělce. V šedesátých | ||
| + | letech došlo (zejména na Slovensku) k rehabilitaci jeho básnického | ||
| + | díla. F. význam spočívá v propojení maďarských, | ||
| + | židovských, slovenských, českých a německých avantgardních | ||
| + | vlivů v mnohonárodnostním prostředí meziválečného | ||
| + | Československa. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Slovník spisovatelů. Maďarsko, 1971, s. 113; SBS 2, s. 106 (jako Forbáth, | ||
| + | s chybami); BLS 2, s. 609–610 (jako Forbáth); Z. Fábry, Kúria, kvaterka, | ||
| + | kultúra, Bratislava 1964, s. 274–286; Maďarská literatúra v ČSSR, Bratislava | ||
| + | 1983, s. 17–81. | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
[[Kategorie:1898]] | [[Kategorie:1898]] | ||
[[Kategorie:Böhönye]] | [[Kategorie:Böhönye]] | ||
[[Kategorie:1967]] | [[Kategorie:1967]] | ||
[[Kategorie:Teplice]] | [[Kategorie:Teplice]] | ||
Verze z 26. 2. 2018, 19:23
| Imre FUCHS | |
 | |
| Narození | 17.11.1898 |
|---|---|
| Místo narození | Böhönye (Maďarsko) |
| Úmrtí | 16.5.1967 |
| Místo úmrtí | Teplice |
| Povolání | 63-básník, publicista; 15-lékař |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137309 |
FUCHS, Imre (vl. jm. Emerich, pseud. Forbáth, Imre), * 17. 11. 1898 Böhönye (Maďarsko), † 16. 5. 1967 Teplice, básník, publicista, lékař
Pocházel z maďarské židovské rodiny. 1917 maturoval na maďarském klasickém gymnáziu v Nitře, medicínu začal studovat v Budapešti. 1918 vstoupil do Komunistické strany Maďarska, 1918–19 aktivně podporoval Maďarskou republiku rad. Po její porážce emigroval do Vídně, 1919–21 se hlásil k revolučně avantgardní skupině L. Kassáka kolem revue Ma, 1921–23 redigoval sborník Tüz. Od 1922 studoval Lékařskou fakultu UK v Praze, sblížil se s českou (V. Nezval), německou (E. E. Kisch), slovenskou (J. R. Poničan, L. Novomeský) a maďarskou (Z. Fábry) komunistickou levicí, vstoupil do KSČ a rozhodl se zůstat v Československu. 1927 promoval (MUDr.), krátce poté se oženil s Bedřiškou, roz. Fuchsovou. Poezii publikoval v maďarských komunistických časopisech Az Út a Korunk, na jejichž redakci se podílel. 1927–32 byl obvodním lékařem a členem zemského stranického výboru v Košicích, 1932–39 báňským a hutním lékařem v Moravské Ostravě, i tam se věnoval stranické práci a 1936–39 řídil redakci komunistických novin Magyar Nap. 1939 emigroval s manželkou přes Paříž do Velké Británie a v Londýně se stal členem československé komunistické skupiny v čele s V. Noskem, zastupoval v ní Maďary. 1945–49 zorganizoval a vedl sociální a zdravotní referát na Krajském národním výboru v Ostravě, 1949–51 pracoval jako kulturní rada na československé ambasádě v Maďarsku. V souvislosti s procesem R. Slánského byl ze zahraniční služby propuštěn. Do konce života působil jako lázeňský lékař v Teplicích.
Psal pod pseudonymem Forbáth, který po 1945 přijal za vlastní jméno. Ve dvacátých a třicátých letech tvořil avantgardní verše, část z nich nevyšla dosud knižně a zůstala na stránkách maďarských levicových časopisů. V knižním debutu Versek (Básně, Wien 1922) shrnul poezii vzniklou v okruhu Kassákovy skupiny. Druhá sbírka Vándordal (Píseň poutníkova, Nové Zámky 1923) představila básně z Budapešti, Vídně, a hlavně z pražského předměstí, expresionistický výraz v nich dosáhl originálních groteskních rysů. Třetí sbírka A favágók (Dřevorubci, Bratislava 1930) zahrnula sociální poezii inspirovanou pobytem na východním Slovensku a cestami po Podkarpatské Rusi. Knižně nevydané básně F. uvedl i ve svých výborech Panasz és remény (Žaloba a naděje, London 1942), Mikor a néma beszélni kezd (Až němý promluví, Bratislava 1958) a Na zázrak čakajúci (Bratislava 1965). Od 1939 poezii už nepsal, po osvobození publicisticky propagoval dogmaticky pojímaný socialistický realismus v souboru esejí Eszmék és arcok (Zásady a portréty, Bratislava 1960). Byl členem Svazu československých spisovatelů a držitelem jeho národní ceny (1961), in memoriam obdržel titul zasloužilého umělce. V šedesátých letech došlo (zejména na Slovensku) k rehabilitaci jeho básnického díla. F. význam spočívá v propojení maďarských, židovských, slovenských, českých a německých avantgardních vlivů v mnohonárodnostním prostředí meziválečného Československa.
L: Slovník spisovatelů. Maďarsko, 1971, s. 113; SBS 2, s. 106 (jako Forbáth, s chybami); BLS 2, s. 609–610 (jako Forbáth); Z. Fábry, Kúria, kvaterka, kultúra, Bratislava 1964, s. 274–286; Maďarská literatúra v ČSSR, Bratislava 1983, s. 17–81.
Martin Kučera
