FUCHS Josef 13.1.1894-5.2.1979: Porovnání verzí

Aktuální verze z 5. 1. 2021, 21:36

Josef FUCHS
Narození	13.1.1894
Místo narození	Praha
Úmrtí	5.2.1979
Místo úmrtí	Praha
Povolání	74- Architekt
Citace	Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 489-490
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56065

FUCHS, Josef, * 13. 1. 1894 Praha, † 5. 2. 1979 Praha, architekt

Studoval 1916–20 dekorativní architekturu na UMPRUM v Praze u J. Plečnika, po absolutoriu odjel na studijní cestu na Slovensko. 1920–22 působil v ateliéru L. Skřivánka v Praze, poté pracoval pro technickou kancelář Pražských vzorkových veletrhů (PVV) a nadále se živil jako samostatný projektant. V padesátých letech se stal zaměstnancem Státního ústavu pro projektování výstavby hl. města Prahy. F. rané návrhy ovlivnilo Plečnikovo školení (folklorní motivy, cit pro estetickou stránku staveb a jejich interiérů), ale záhy se přiklonil k funkcionalismu. Od dvacátých let se věnoval výstavnictví v rámci spolupráce s PVV. V soutěži na Veletržní palác (1924) se umístil na třetím místě. Spolu s vítězem prvního kola O. Tylem uspěli v dalším kole se společným návrhem. Výstavba velkého obchodního centra jako křižovatky východní a západní Evropy korespondovala se snahou o ekonomickou nezávislost nového státu. V této budově postavené 1924–28 se poprvé ve velkém měřítku realizovaly teze funkcionalismu, což při návštěvě Prahy ocenil i architekt Le Corbusier. Jednoduchá, monumentální stavba z betonu a skla a minimalistická fasáda s pásovými okny dávala vyniknout rozmanitosti reklamních poutačů. Dle F. konceptu byla funkční dispozice založena na asymetricky rozmístěných vnitřních dvoranách. Palác se stal první stavbou z plánovaného, ale nakonec neuskutečněného veletržního komplexu. Byl slavnostně otevřen 1928 k desátému výročí vzniku Československa. (Po požáru 1974 a rekonstrukci je od 1980 využíván NG, sídlí v něm Sbírka moderního umění.) Současně s touto budovou bylo v rámci PVV vybudováno provizorní tzv. Nové výstaviště (1926–27) s F. dřevěnými výstavními pavilony.

Z dalších významných projektů PVV se F. podílel na návrhu zimního stadionu na ostrově Štvanice (1930–32). Budova restaurace a provozního zázemí z jedné strany evokovala loď, kaskády z druhé strany sloužily jako tribuna pro diváky. Otevřená nezastřešená ledová plocha (první v Čechách) byla v padesátých letech zakryta dřevěnou konstrukcí (stadion zbourán 2011). F. ve spolupráci s H. Hagenbeckem projektoval také 1930–31 základní koncept zoologické zahrady v Troji, včetně dvou restaurací a pavilonů pro zvířata.

V pražských vilových koloniích na Babě v Dejvicích či na Rokosce v Libni navrhl F. několik funkcionalistických rodinných domů, mj. i vlastní vilu v libeňské ulici Na Úbočí (1928–29). Na svažitém terénu postavil dům jednoduchých geometrických proporcí se střešní terasou, pásovými rohovými okny a fasádou obrácenou k jihu, plasticky dotvářenou průběžným balkonem.

F. se účastnil zahraničních výstav v Jugoslávii (1928), Barceloně (1929), Bukurešti (1930), Stockholmu (1931), Miláně (1932), Bruselu (1935) a stal se nositelem několika zahraničních i domácích ocenění, např. bronzové medaile na výstavě dekorativního umění v Paříži 1925 (za návrh interiéru) či Rytířského řádu Čestné legie (za návrh francouzské expozice na veletrhu v Praze 1930).

D: výběr: Ozdravovna firmy Kaliba, Písnice (dnes Praha), 1940. Rodinné domy v Praze: dům F. Matouška, Na Úbočí čp. 1397, 1929–30; vila Josefa Solara, Na Pahoubce čp. 1509, 1930; dům Ing. F. Munka, Průhledová čp. 1705, 1931; dům prof. K. Přerovského, Na Zápalčí (dnes Valčíkova) čp. 1453, 1934–35; dům F. Schwarzkopfa, tamtéž, čp. 1146, 1936; dům Ing. J. Pexy, Nad Rokoskou čp. 1900, 1938–39; vila A. Seiferta, Neherovská čp. 1921, 1938. Kulturní dům Český Těšín, 1948.

L: Toman 1, s. 245–246; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 206; J. Vybíral, Známý neznámý J. F., in: Architekt 42, 1995, č. 12, s. 12; M. Masák – R. Švácha – J. Vybíral, Veletržní palác v Praze, 1995; NEČVU 1, s. 191–192; J. Vybíral, Čtyři Plečnikovi žáci (leták k výstavě NG Praha), 1996; Josip Plečnik – architekt Pražského hradu, Z. Lukeš – D. Prelovšek – T. Valena (eds.), 1996, s. 524–525; J. Vybíral, J. F., Architekt Veletržního paláce, in: Bulletin of the National Gallery in Prague 5–6, 1997, s. 218–221; SČSVU 2, s. 306; Architekti, s. 189–190.

Adriana Šmejkalová

• 

  Veletržní palác, vystavěn v letech 1924-1928

• 

  Zimní stadion na Štvanici v roce 1937