FUGLEWICZ Josef 22.4.1876-22.10.1972: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Josef FUGLEWICZ
 
| jméno = Josef FUGLEWICZ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Fuglewicz Josef portret.jpg
 
| velikost obrázku =  
 
| velikost obrázku =  
 
| popisek obrázku =  
 
| popisek obrázku =  
 
| rodné jméno =  
 
| rodné jméno =  
| datum narození = 22. 4. 1876
+
| datum narození = 22.4.1876
| místo narození = Černovice (Ukrajina)
+
| místo narození = Černovice (Ukrajina)
| datum úmrtí = 22. 10. 1972
+
| datum úmrtí = 22.10.1972
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
 
| příčina úmrtí =  
 
| příčina úmrtí =  
Řádka 36: Řádka 36:
 
| poznámky =  
 
| poznámky =  
 
| web =  
 
| web =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 479
 
}}
 
}}
<br/><br/>Josef FUGLEWICZ, rektor báňské akademie v Leobenu
+
 
 +
'''FUGLEWICZ, Josef,''' ''* 22. 4. 1876 Černovice (Ukrajina), † 22. 10. 1972 ?, báňský odborník, pedagog''
 +
 
 +
Syn vyššího finančního úředníka v Bukovině, tehdy součásti
 +
Rakousko-Uherska. Od 1893 studoval hornictví a hutnictví
 +
na Báňské akademii ve štýrském Leobenu (Dipl.-Ing. 1898).
 +
Nastoupil do praxe na dole Liebe Gottes v Rosicích (u Brna),
 +
od 1898 pracoval v dolech na stříbro a olovo v Příbrami.
 +
Po odchodu ze státní služby 1901 přešel k Západočeské báňské
 +
akciové společnosti v plzeňském černouhelném revíru jako
 +
vedoucí provozu na dole v Mantově u Chotěšova, poté jako
 +
vedoucí provozu na novém dole Austria I v nedalekém Týnci.
 +
Po vypuknutí první světové války byl mobilizován, 1915
 +
po dobytí pevnosti v Přemyšlu upadl do ruského zajetí. Domů
 +
se vrátil 1920, a to přes Vladivostok jako stevard na lodi. Získal
 +
místo na báňském ředitelství v Plzni jako inspektor, ale krátce
 +
nato odešel do Rakouska. 1921–27 pracoval v hnědouhelných
 +
dolech v revíru Ratten ve Štýrsku. Zasloužil se o jejich rozkvět
 +
a zlepšení dopravního spojení. 1928 byl jmenován profesorem
 +
na Horní akademii (Montanistische Hochschule) v Leobenu.
 +
Přednášel nauku o povrchové těžbě a kamenolomech, zasloužil
 +
se o zavedení výuky hlubinného vrtání. 1933–35 a 1944/45
 +
zastával funkci rektora školy, 1940–44 děkana hornické fakulty.
 +
1946 odešel do výslužby.
 +
 
 +
Zabýval se otázkami explozivních důlních plynů, uhelné prašnosti
 +
a její vznětlivosti, horninových tlaků a škod způsobených
 +
hornickou činností, zejména ve vztahu ke hnědouhelné těžbě.
 +
Působil v poradních orgánech státní báňské správy.
 +
 
 +
'''L:''' H. Zechner, Prof. Dipl. Ing. J. F. – 75 Jahre, in: Berg- und hüttenmännische
 +
Monatshefte 96, 1951, s. 41–42; G. B. Fettweis, In Memoriam J. F., in:
 +
tamtéž 118, 1973, s. 332–334; týž, Zur Erinnerung an J. F. – Aufzeichnung
 +
einer Schilderung aus seinem Leben, in: 150 Jahre Montanuniversität Leoben
 +
1840–1990, F. Sturm (ed.), Graz 1990, s. 797–801.
 +
 
 +
Pavel Vlašímský
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]
 
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]

Aktuální verze z 3. 1. 2021, 20:39

Josef FUGLEWICZ
Narození 22.4.1876
Místo narození Černovice (Ukrajina)
Úmrtí 22.10.1972
Povolání 26- Bánský odborník nebo energetik
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 479
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137454

FUGLEWICZ, Josef, * 22. 4. 1876 Černovice (Ukrajina), † 22. 10. 1972 ?, báňský odborník, pedagog

Syn vyššího finančního úředníka v Bukovině, tehdy součásti Rakousko-Uherska. Od 1893 studoval hornictví a hutnictví na Báňské akademii ve štýrském Leobenu (Dipl.-Ing. 1898). Nastoupil do praxe na dole Liebe Gottes v Rosicích (u Brna), od 1898 pracoval v dolech na stříbro a olovo v Příbrami. Po odchodu ze státní služby 1901 přešel k Západočeské báňské akciové společnosti v plzeňském černouhelném revíru jako vedoucí provozu na dole v Mantově u Chotěšova, poté jako vedoucí provozu na novém dole Austria I v nedalekém Týnci. Po vypuknutí první světové války byl mobilizován, 1915 po dobytí pevnosti v Přemyšlu upadl do ruského zajetí. Domů se vrátil 1920, a to přes Vladivostok jako stevard na lodi. Získal místo na báňském ředitelství v Plzni jako inspektor, ale krátce nato odešel do Rakouska. 1921–27 pracoval v hnědouhelných dolech v revíru Ratten ve Štýrsku. Zasloužil se o jejich rozkvět a zlepšení dopravního spojení. 1928 byl jmenován profesorem na Horní akademii (Montanistische Hochschule) v Leobenu. Přednášel nauku o povrchové těžbě a kamenolomech, zasloužil se o zavedení výuky hlubinného vrtání. 1933–35 a 1944/45 zastával funkci rektora školy, 1940–44 děkana hornické fakulty. 1946 odešel do výslužby.

Zabýval se otázkami explozivních důlních plynů, uhelné prašnosti a její vznětlivosti, horninových tlaků a škod způsobených hornickou činností, zejména ve vztahu ke hnědouhelné těžbě. Působil v poradních orgánech státní báňské správy.

L: H. Zechner, Prof. Dipl. Ing. J. F. – 75 Jahre, in: Berg- und hüttenmännische Monatshefte 96, 1951, s. 41–42; G. B. Fettweis, In Memoriam J. F., in: tamtéž 118, 1973, s. 332–334; týž, Zur Erinnerung an J. F. – Aufzeichnung einer Schilderung aus seinem Leben, in: 150 Jahre Montanuniversität Leoben 1840–1990, F. Sturm (ed.), Graz 1990, s. 797–801.

Pavel Vlašímský