FUKA Zdeněk 11.4.1927- 18.2.2008: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 5: Řádka 5:
 
  | popisek obrázku =  
 
  | popisek obrázku =  
 
  | rodné jméno =  
 
  | rodné jméno =  
  | datum narození = 11. 4. 1927
+
  | datum narození = 11.4.1927
  | místo narození = Praha
+
  | místo narození = Praha
  | datum úmrtí = 18. 2. 2008
+
  | datum úmrtí = 18.2.2008
 
  | místo úmrtí = Praha
 
  | místo úmrtí = Praha
 
  | příčina úmrtí =  
 
  | příčina úmrtí =  
Řádka 18: Řádka 18:
 
  | alma mater =  
 
  | alma mater =  
 
  | zaměstnavatel =  
 
  | zaměstnavatel =  
  | povolání = žurnalista básník
+
  | povolání = 63- Spisovatel<br />68- Redaktor nebo žurnalista<br />
 
  | titul =  
 
  | titul =  
 
  | ocenění =  
 
  | ocenění =  
Řádka 35: Řádka 35:
 
  | poznámky =  
 
  | poznámky =  
 
  | web =  
 
  | web =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 496
 
}}
 
}}
  
manželka Božena (1935-2017), poslankyně ze srpna 1968
+
'''FUKA, Zdeněk,''' ''* 11. 4. 1927 Praha, † 18. 2. 2008 Praha, žurnalista, básník''
 +
 
 +
Absolvoval dvouletou obchodní školu v rodišti (1944)
 +
a do konce války byl nuceně nasazen u stavební firmy a na zákopových
 +
pracích na Moravě. Literární činnost zahájil v době
 +
studia jako kulturní referent Svazu absolventů veřejných obchodních
 +
škol. 1945–48 pracoval v administrativě ''Zemědělských novin'', v únoru 1948 se stal členem akčního výboru NF
 +
v redakci a do konce roku byl redaktorem tiskového oddělení
 +
Jednotného svazu českých zemědělců, 1949 redaktorem ''Zemědělských novin'', 1949–52 redigoval tzv. list pracujících hraničářů
 +
''Jednota'' (od 1950 ''Stráž míru'') v Karlových Varech, 1952–59
 +
noviny vedl. 1959–66 řídil zemědělský referát v ''Rudém právu'',
 +
1966–69 byl šéfredaktorem tiskového orgánu pražského magistrátu
 +
''Nová Praha''. Za činnost v době pražského jara 1968
 +
byl následujícího roku propuštěn ze zaměstnání, měl zákaz
 +
veřejného působení a ztratil členství v KSČ. Do odchodu
 +
do důchodu (1987) pracoval ve výrobním družstvu Propagační
 +
tvorba. 1990 byl rehabilitován. 1963 se oženil s '''Boženou''', roz.
 +
Pilchovou (* 15. 1. 1935 Bystričany, Slovensko), 1964 se jim
 +
narodila dcera Dana. Manželka hlasovala jako poslankyně Národního
 +
shromáždění v říjnu 1968 s F. Krieglem, F. Vodsloněm
 +
a G. Sekaninovou-Čakrtovou proti dohodě o podmínkách dočasného
 +
pobytu sovětských vojsk v ČSSR. V říjnu 1969 byla
 +
zbavena poslaneckého mandátu.
 +
 
 +
F. debutoval jako reportér i občansky angažovaný osmnáctiletý
 +
básník už po válce v ''Zemědělských novinách'', ''Lidové kultuře''
 +
a ''Rudém právu''. V šedesátých letech psal milostné a rodinné
 +
verše, knižně však nepublikoval. V období normalizace konvertoval
 +
ke katolicismu a jako aktivní jogín začal studovat východní
 +
náboženství, zejména buddhismus, zen-buddhismus
 +
a taoismus, zabýval se meditací a rozvinul svůj básnický talent
 +
v řadě samizdatově rozmnožovaných svazečků hluboké duchovní
 +
poezie, distribuované na jogínských cvičeních. Výbor
 +
z nich ''Cesta k pramenům'' vydal 1991. V kontextu doby i celé
 +
vývojové linie české poezie mají výsadní postavení závěrečné
 +
F. sbírky ''Cesta domů'' (2002) a ''Podzimní rovnodennost'' (2005).
 +
Těžce nemocný, tělesně paralyzovaný básník v nich bilancoval
 +
život formou lakonických meditativních úvah, plných zámlk
 +
a nápovědí, vysoké jazykové úrovně a filozofické hloubky.
 +
V zdánlivé jednoduchosti F. dosáhl mistrovství některých
 +
čínských a indických básníků. Mnohé básně a úvahy o poezii
 +
zůstaly v rukopise.
 +
 
 +
'''L:''' V. Skalský, Za básnikom Z. F., in: Slovenské dotyky 12, 2008, č. 4
 +
(literární příloha, s. 1); A. Lhotáková, Časopis Nová Praha v letech 1968–69,
 +
2013 (bakalářská práce, FSV UK, Praha); V. Čelko, Nielen o jednej hviezdnej
 +
chvíli, in: Slovenské dotyky 19, 2015, č. 1, s. 8–9.
 +
 
 +
'''P:''' NA, Praha, složka Z. F. ve fondu Svazu českých novinářů.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie: D]]  
 
[[Kategorie: D]]  
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]

Aktuální verze z 15. 12. 2019, 19:31

FUKA Zdeněk
Narození 11.4.1927
Místo narození Praha
Úmrtí 18.2.2008
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
68- Redaktor nebo žurnalista
Manžel(ka) Božena, roz. Pilchová
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 496
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137422

FUKA, Zdeněk, * 11. 4. 1927 Praha, † 18. 2. 2008 Praha, žurnalista, básník

Absolvoval dvouletou obchodní školu v rodišti (1944) a do konce války byl nuceně nasazen u stavební firmy a na zákopových pracích na Moravě. Literární činnost zahájil v době studia jako kulturní referent Svazu absolventů veřejných obchodních škol. 1945–48 pracoval v administrativě Zemědělských novin, v únoru 1948 se stal členem akčního výboru NF v redakci a do konce roku byl redaktorem tiskového oddělení Jednotného svazu českých zemědělců, 1949 redaktorem Zemědělských novin, 1949–52 redigoval tzv. list pracujících hraničářů Jednota (od 1950 Stráž míru) v Karlových Varech, 1952–59 noviny vedl. 1959–66 řídil zemědělský referát v Rudém právu, 1966–69 byl šéfredaktorem tiskového orgánu pražského magistrátu Nová Praha. Za činnost v době pražského jara 1968 byl následujícího roku propuštěn ze zaměstnání, měl zákaz veřejného působení a ztratil členství v KSČ. Do odchodu do důchodu (1987) pracoval ve výrobním družstvu Propagační tvorba. 1990 byl rehabilitován. 1963 se oženil s Boženou, roz. Pilchovou (* 15. 1. 1935 Bystričany, Slovensko), 1964 se jim narodila dcera Dana. Manželka hlasovala jako poslankyně Národního shromáždění v říjnu 1968 s F. Krieglem, F. Vodsloněm a G. Sekaninovou-Čakrtovou proti dohodě o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk v ČSSR. V říjnu 1969 byla zbavena poslaneckého mandátu.

F. debutoval jako reportér i občansky angažovaný osmnáctiletý básník už po válce v Zemědělských novinách, Lidové kultuře a Rudém právu. V šedesátých letech psal milostné a rodinné verše, knižně však nepublikoval. V období normalizace konvertoval ke katolicismu a jako aktivní jogín začal studovat východní náboženství, zejména buddhismus, zen-buddhismus a taoismus, zabýval se meditací a rozvinul svůj básnický talent v řadě samizdatově rozmnožovaných svazečků hluboké duchovní poezie, distribuované na jogínských cvičeních. Výbor z nich Cesta k pramenům vydal 1991. V kontextu doby i celé vývojové linie české poezie mají výsadní postavení závěrečné F. sbírky Cesta domů (2002) a Podzimní rovnodennost (2005). Těžce nemocný, tělesně paralyzovaný básník v nich bilancoval život formou lakonických meditativních úvah, plných zámlk a nápovědí, vysoké jazykové úrovně a filozofické hloubky. V zdánlivé jednoduchosti F. dosáhl mistrovství některých čínských a indických básníků. Mnohé básně a úvahy o poezii zůstaly v rukopise.

L: V. Skalský, Za básnikom Z. F., in: Slovenské dotyky 12, 2008, č. 4 (literární příloha, s. 1); A. Lhotáková, Časopis Nová Praha v letech 1968–69, 2013 (bakalářská práce, FSV UK, Praha); V. Čelko, Nielen o jednej hviezdnej chvíli, in: Slovenské dotyky 19, 2015, č. 1, s. 8–9.

P: NA, Praha, složka Z. F. ve fondu Svazu českých novinářů.

Martin Kučera