Biografický slovník
FULDA rodina podnikatelů
| FULDA rodina podnikatelů | |
 | |
| Narození | 31.1.1841 |
|---|---|
| Místo narození | Vítkovice (Ostrava) |
| Úmrtí | listopad 1909 |
| Místo úmrtí | Těšín |
| Povolání |
29- Stavař |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 500 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=138533 |
FULDA, rodina podnikatelů
K zakladatelské generaci patřil Friedrich Eduard F. (* 31. 1. 1841 Vítkovice /Ostrava/, † listopad 1909 Těšín). Pocházel z německé rodiny, otec pracoval jako stolař. F. se vyučil zedníkem, absolvoval řemeslnickou školu a přijal místo technika v ostravské stavební firmě Kraus. Složil stavitelskou zkoušku a s Krausovou pomocí založil 1869 obdobný podnik v Těšíně. 1871 se oženil s Aloisií Wilhelminou Klimoschovou. Dal otevřít pískovcový lom ve Vendryni (u Třince), 1877 a 1884–88 přikoupil další lomy v regionu, a to v Řece, Hrádku, Návsí a v polské Visle, 1902 přibyla ještě kruhová cihelna v Mostech u Jablunkova.
F. firma se čtyřmi filiálkami využila stavební konjunktury, zaměstnávala pět až šest set dělníků; stavěla především drážní, správní, tovární i obytné budovy na území těšínské OŽK, ve městech a obcích na Ostravsku, Karvinsku aj., vybudovala kostel sv. Albrechta se zvonicí a farou, nemocnici i plynárnu v Třinci (1885), kostel s farou v Doubravě. 1879–1907 F. zasedal v těšínském obecním zastupitelstvu a předsedal stavebnímu výboru, 1903–06 pracoval jako člen městské rady a vedl stavební referát, předsedal živnostenskému spolku, dohlížecímu výboru živnostenské záložny a spořitelny, školskému výboru živnostenské pokračovací školy, spoluzaložil těšínský Klub techniků, byl členem společenstva stavebních živností, Rakouského spolku inženýrů a architektů a vystupoval s těšínským mužským pěveckým spolkem.
Starší syn Eugen Friedrich F. (* 8. 7. 1872 Těšín, † 15. 1. 1942 Těšín) se připravoval na dráhu stavitele a architekta. Studoval na technikách v Brně, Vídni a Štýrském Hradci. Od 1903 převzal prosperující firmu, kterou rozšířil o provozy pilařské, truhlářské a další, jež se věnovaly výrobě betonového zboží a hloubení studní. 1904 se oženil s Martou Marií Annou Kratschmerovou z Těchova (u Blanska). 1907 podnik zaměstnával na osm set padesát osob a věnoval se především stavebním zakázkám pro báňské a hutní závody a pro obce. V meziválečném období firma (od 1928 komanditní společnost se třemi manažery a zhruba patnácti sty zaměstnanci) sídlila v Českém Těšíně a vyvíjela činnost jen do 1933.
Po první světové válce F. předsedal desetičlenné delegaci německých stran, která požadovala vytvoření suverénního neutrálního státu z převážně průmyslového východního Slezska, a to pod protektorátem Společnosti národů. Toto stanovisko vysvětloval 1919 zástupcům mezispojenecké skupiny v Těšíně a tištěný dokument s názvem Denkschrift der Delegation der deutschen Parteien des Ostmährisch-schlesischen Industriegebietes, betreffend die künftige staatliche Zugehörigkeit dieses Gebietes (Memorandum delegace německých politických stran východní Moravy a slezské průmyslové oblasti, pokud jde o budoucí národní příslušnost tohoto území) převzal během pařížské mírové konference prezident USA W. Wilson. Vzápětí v československé části Těšínska F. inicioval vznik tzv. místních rad, jež hájily společné zájmy německých politických stran. Ty se nakonec sjednotily v Německé národní radě pro východní Slezsko, kterou F. do 1927 vedl. Celý život, a zvláště po vzniku samostatné ČSR, vyvíjel protičeské aktivity. 1938 odešel z Těšínska do Německa, avšak už 1939 se vrátil. Pracoval v Klubu techniků (od 1899), založil výbor pro postavení těšínského divadla (1904), předsedal živnostenskému spolku (od 1914) a stal se členem několika místních kulturně-vzdělávacích a dobročinných korporací.
Bratr Eugena Friedricha Walther F. (* 12. 3. 1877 Těšín, † 25. 1. 1927 Těšín) vystudoval gymnázium v rodišti, strojírenskou specializaci na vídeňské technice a elektrotechnickou v Berlíně. 1909 se trvale usadil v rodišti, kde vedl okresní ochranovnu dětí a mládeže či školský krejcarový spolek, spoluzaložil kuchyni s jídelnou pro nemajetné žáky. Po první světové válce podporoval místní německý separatismus a úsilí o vytvoření samostatného neutrálního území. Krátkodobě vydával týdeník Německé národní rady pro východní Slezsko Deutscher Volksrat (Německá národní rada) a redigoval časopis německé plebiscitní komise Der Ostschlesier (Východoslezan).
L: BL 1, s. 405; Slezsko 9, s. 36–37 (se soupisem literatury).
P: SOkA, Karviná, fond Okresní národní výbor Český Těšín, dodatky, NAD 179, č. pomůcky 69, inv. č. 78, sign. IV, karton 78, konfiskace majetku a ustavení národní správy nad chatou stavitele Ing. E. F. v Řece, 1947–48; tamtéž, fond Archiv města Český Těšín, dodatky, NAD 234, č. pomůcky 110, inv. č. 18, plán vily Ing. E. F. v Těšíně, 1939; tamtéž, fond Archiv obce Doubrava, NAD 504, č. pomůcky 62/10, inv. č. 144, plán polské obecné školy, 1924.
Gustav Novotný, Lenka Kubicová
Fuldova vila v Českém Těšíně byla vystavěna v roce 1899 podle návrhu Julia Mayredera pro Friedricha Fuldu
