Biografický slovník
FULTNER Vladimír 28.7.1887-2.10.1918: Porovnání verzí
(FULTNER_Vladimír_28.7.1887-2.10.1918) |
|||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Hradec Králové | | místo narození = Hradec Králové | ||
| datum úmrtí = 2.10.1918 | | datum úmrtí = 2.10.1918 | ||
| − | | místo úmrtí = Záhřeb | + | | místo úmrtí = Záhřeb (Chorvatsko) |
| povolání = 74- Architekt | | povolání = 74- Architekt | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''FULTNER, Vladimír,''' ''* 28. 7. 1887 Hradec Králové, † 2. 10. 1918 Záhřeb (Chorvatsko), architekt'' | ||
| + | |||
| + | Syn advokáta Karla F. (1853–1901), a Anny, roz. Hanušové | ||
| + | (1862–1933); strýc Antonín Hanuš byl vlivným obchodníkem. | ||
| + | F. maturoval v rodišti na reálce, od 1904 studoval | ||
| + | na pražské technice, školu nedokončil. Vrátil se do rodiště, které | ||
| + | se pod vedením starosty F. Ulricha měnilo v moderní město. | ||
| + | F. pracoval i pro firmu Petrof. 1908 získal první architektonickou | ||
| + | zakázku, dům na Svatojanském náměstí čp. 169–171 pro | ||
| + | strýce Hanuše, na místě, kde předtím stávaly tři domy. Stavba | ||
| + | byla ovlivněna vídeňskými stavbami O. Wagnera a J. M. Olbricha. | ||
| + | F. navrhl několik vil (mj. ve Střelecké ulici čp. 459 | ||
| + | a 460) a Živnostenský dům čp. 472 na (dnešním) Masarykově | ||
| + | náměstí. Veřejnou diskusi vyvolal 1911 Špalkův obchodní | ||
| + | dům čp. 141 na Velkém náměstí s arkýřem do Klicperovy | ||
| + | ulice, modernistická, ve své době odmítaná stavba (místním | ||
| + | odborem Klubu Za starou Prahu). F. navrhoval také dekorace | ||
| + | pro plesy pořádané v hotelu Grand. Od 1907 byl členem SVU | ||
| + | Mánes, spolupracoval s dalšími umělci, např. O. Španielem | ||
| + | a J. Kotěrou. | ||
| + | |||
| + | Ovlivněn J. Gočárem opustil geometrickou secesi a přešel | ||
| + | ke kubismu. Realizoval několik náhrobků a zveřejnil řadu | ||
| + | projektů (s L. Kofránkem získali třetí cenu v soutěži na pomník | ||
| + | Jana Žižky v Praze na Vítkově). Pravděpodobně byl též | ||
| + | autorem Čerychovy vily v Jaroměři (1912–13), typologicky | ||
| + | na přechodu od secese ke kubismu. 1914 přesídlil do Karlína | ||
| + | (Praha), jeho kariéru přerušila první světová válka: 1914 narukoval, | ||
| + | účastnil se bojů na srbské a italské frontě a byl vyznamenán | ||
| + | Řádem Signum laudis a vojenským křížem. Zemřel | ||
| + | ve vojenské nemocnici na následky zranění granátem a byl | ||
| + | pohřben na záhřebském hřbitově Mirogoj. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Architekti, s. 190; M. Pencák, Hradecký architekt V. F. ve spleti české | ||
| + | moderny, 2013 (se soupisem díla a literatury). | ||
| + | |||
| + | Jiří Martínek | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1887]] | [[Kategorie:1887]] | ||
[[Kategorie:Hradec_Králové]] | [[Kategorie:Hradec_Králové]] | ||
[[Kategorie:1918]] | [[Kategorie:1918]] | ||
[[Kategorie:Záhřeb]] | [[Kategorie:Záhřeb]] | ||
Verze z 4. 3. 2018, 15:41
| Vladimír FULTNER | |
 | |
| Narození | 28.7.1887 |
|---|---|
| Místo narození | Hradec Králové |
| Úmrtí | 2.10.1918 |
| Místo úmrtí | Záhřeb (Chorvatsko) |
| Povolání | 74- Architekt |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67200 |
FULTNER, Vladimír, * 28. 7. 1887 Hradec Králové, † 2. 10. 1918 Záhřeb (Chorvatsko), architekt
Syn advokáta Karla F. (1853–1901), a Anny, roz. Hanušové (1862–1933); strýc Antonín Hanuš byl vlivným obchodníkem. F. maturoval v rodišti na reálce, od 1904 studoval na pražské technice, školu nedokončil. Vrátil se do rodiště, které se pod vedením starosty F. Ulricha měnilo v moderní město. F. pracoval i pro firmu Petrof. 1908 získal první architektonickou zakázku, dům na Svatojanském náměstí čp. 169–171 pro strýce Hanuše, na místě, kde předtím stávaly tři domy. Stavba byla ovlivněna vídeňskými stavbami O. Wagnera a J. M. Olbricha. F. navrhl několik vil (mj. ve Střelecké ulici čp. 459 a 460) a Živnostenský dům čp. 472 na (dnešním) Masarykově náměstí. Veřejnou diskusi vyvolal 1911 Špalkův obchodní dům čp. 141 na Velkém náměstí s arkýřem do Klicperovy ulice, modernistická, ve své době odmítaná stavba (místním odborem Klubu Za starou Prahu). F. navrhoval také dekorace pro plesy pořádané v hotelu Grand. Od 1907 byl členem SVU Mánes, spolupracoval s dalšími umělci, např. O. Španielem a J. Kotěrou.
Ovlivněn J. Gočárem opustil geometrickou secesi a přešel ke kubismu. Realizoval několik náhrobků a zveřejnil řadu projektů (s L. Kofránkem získali třetí cenu v soutěži na pomník Jana Žižky v Praze na Vítkově). Pravděpodobně byl též autorem Čerychovy vily v Jaroměři (1912–13), typologicky na přechodu od secese ke kubismu. 1914 přesídlil do Karlína (Praha), jeho kariéru přerušila první světová válka: 1914 narukoval, účastnil se bojů na srbské a italské frontě a byl vyznamenán Řádem Signum laudis a vojenským křížem. Zemřel ve vojenské nemocnici na následky zranění granátem a byl pohřben na záhřebském hřbitově Mirogoj.
L: Architekti, s. 190; M. Pencák, Hradecký architekt V. F. ve spleti české moderny, 2013 (se soupisem díla a literatury).
Jiří Martínek
