FUNKE Alois 5.1.1834-24.1.1911: Porovnání verzí
(FUNKE_Alois_5.1.1834-24.1.1911) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Alois FUNKE | | jméno = Alois FUNKE | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Funke Alois portret.png |
| datum narození = 5.1.1834 | | datum narození = 5.1.1834 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Litoměřice |
| datum úmrtí = 24.1.1911 | | datum úmrtí = 24.1.1911 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Litoměřice |
| povolání = 43- Významný představitel obecní správy | | povolání = 43- Významný představitel obecní správy | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 503-504 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''FUNKE, Alois,''' ''* 5. 1. 1834 Litoměřice, † 24. 1. 1911 Litoměřice, právník, politik'' | ||
+ | |||
+ | F. byl synem litoměřického obchodníka s obilím a bratrem | ||
+ | právníka Gustava F. 1852 absolvoval gymnázium v rodišti | ||
+ | a vystudoval práva ve Vídni a v Praze (JUDr. 1861). Poté | ||
+ | si 1869 otevřel advokátní kancelář v Litoměřicích. Angažoval | ||
+ | se v komunální i parlamentní politice. 1864 byl zvolen | ||
+ | do městského zastupitelstva a jeho členem zůstal až do smrti. | ||
+ | 1893–1911 stál v čele města jako starosta, 1880–1911 byl poslancem českého zemského sněmu, 1894–1911 poslancem | ||
+ | vídeňské říšské rady. F. patřil k výrazným reprezentantům liberální | ||
+ | pokrokové strany (Fortschrittspartei). Požadoval rozdělení | ||
+ | Čech na německou a českou správní oblast, ostře se stavěl | ||
+ | proti českým nárokům na rovnoprávné postavení s německým | ||
+ | obyvatelstvem. Do širšího povědomí se dostal 1893, kdy vystoupil | ||
+ | jako sněmovní zpravodaj ve věci zřízení krajského soudu | ||
+ | v Trutnově, který mladočeští poslanci pokládali za krok | ||
+ | k administrativnímu rozdělení země. F. pokus přednést sněmu | ||
+ | svoji zprávu vyvolal ostrý nesouhlas a obstrukci mladočechů, | ||
+ | kteří znemožnili další jednání. F. kariéra vrcholila 1897 v době | ||
+ | vydání Badeniho jazykových nařízení o zrovnoprávnění češtiny | ||
+ | s němčinou v úředním styku, jež vyvolala hlubokou politickou | ||
+ | krizi. 8. listopadu F. pronesl v parlamentu řeč reagující | ||
+ | na tento návrh dvojjazyčného úřadování, která zahájila německou | ||
+ | parlamentní obstrukci. 1898 promluvil F. jako starosta | ||
+ | na litoměřickém náměstí k tisícovce pražských německých | ||
+ | vysokoškolských studentů a profesorů, kteří tam demonstrovali neochotu ke kompromisu vůči českým požadavkům. F. byl | ||
+ | opakovaně volen do čela konferencí (tzv. Städtetag), kdy se německá | ||
+ | města v Čechách i v monarchii pokoušela řešit společné | ||
+ | problémy. 1910 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem | ||
+ | von Elbstadt. | ||
+ | |||
+ | Jako starosta Litoměřic se F. zasloužil o rozvoj a výstavbu města | ||
+ | (1897 se stal čestným měšťanem). Patřil k vynikajícím řečníkům, | ||
+ | vystupoval při německých slavnostech a kulturních výročích | ||
+ | (např. Schillerovo jubileum). Angažoval se ve spolkovém | ||
+ | životě, např. v turnerské tělovýchovné organizaci (založena | ||
+ | 1862) a ve spolku dobrovolných hasičů (založen 1864). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Bericht über die nazionalen Verhältnisse an der Sprachgrenze von Trebnitz | ||
+ | bis Gastorg, 1891; Dr. F.s Obstructionsrede gehalten in der Sitzung des | ||
+ | österreichischen Abgeordnetenhauses vom 8. November 1897, 1897. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' A. Srb, Politické dějiny národa českého od roku 1861 až do nastoupení | ||
+ | ministerstva Badenova r. 1895, 1899, s. 583, 649, 884; M. Navrátil, Almanach | ||
+ | sněmu království Českého (1895–1901), 1896, s. 96; Meyers Großes | ||
+ | Konservations-Lexikon 7, Leipzig–Wien 1905, s. 211; Prager Tagblatt, 24. 1. | ||
+ | 1911 (Abendausgabe); Neue Freie Presse, 24. 1. 1911; Bürgermeister Dr. | ||
+ | A. von F. †, in: Leitmeritzer Zeitung 41, 1911, č. 7, s. 1–2; č. 8, s. 17–18; | ||
+ | Bürgermeister, Reichsrats- und Landtags- Abgeordneter Dr. von F. †, in: | ||
+ | Deutsche Zeitung 11, 1911, s. 17–18; H. Ankert, Heimatkunde des Bezirkes | ||
+ | Leitmeritz II. Kurze Geschichte der Stadt Leitmeritz, 1923, s. 93–94; | ||
+ | W. Brosche, Leitmeritz und das Böhmische Mittelgebirge, Fulda 1970, | ||
+ | s. 500; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 417, 461, 673; | ||
+ | E. Mikušek, Ulicemi města Litoměřic, in: Z Litoměřic a okolí. Pohledy. Staré | ||
+ | a nejstarší, 1995, s. 11–17; O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas a kol., Dějiny | ||
+ | města Litoměřic, 1997, s. 264–265, 269, 271, 274, 279–282, 397. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOkA, Litoměřice se sídlem v Lovosicích, fond rodina F. (neinventarizováno). | ||
+ | |||
+ | Nina Milotová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]] | [[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]] | ||
[[Kategorie:1834]] | [[Kategorie:1834]] | ||
+ | [[Kategorie:Litoměřice]] | ||
[[Kategorie:1911]] | [[Kategorie:1911]] | ||
+ | [[Kategorie:Litoměřice]] |
Aktuální verze z 8. 1. 2021, 14:50
Alois FUNKE | |
Narození | 5.1.1834 |
---|---|
Místo narození | Litoměřice |
Úmrtí | 24.1.1911 |
Místo úmrtí | Litoměřice |
Povolání | 43- Významný představitel obecní správy |
Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 503-504 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56101 |
FUNKE, Alois, * 5. 1. 1834 Litoměřice, † 24. 1. 1911 Litoměřice, právník, politik
F. byl synem litoměřického obchodníka s obilím a bratrem právníka Gustava F. 1852 absolvoval gymnázium v rodišti a vystudoval práva ve Vídni a v Praze (JUDr. 1861). Poté si 1869 otevřel advokátní kancelář v Litoměřicích. Angažoval se v komunální i parlamentní politice. 1864 byl zvolen do městského zastupitelstva a jeho členem zůstal až do smrti. 1893–1911 stál v čele města jako starosta, 1880–1911 byl poslancem českého zemského sněmu, 1894–1911 poslancem vídeňské říšské rady. F. patřil k výrazným reprezentantům liberální pokrokové strany (Fortschrittspartei). Požadoval rozdělení Čech na německou a českou správní oblast, ostře se stavěl proti českým nárokům na rovnoprávné postavení s německým obyvatelstvem. Do širšího povědomí se dostal 1893, kdy vystoupil jako sněmovní zpravodaj ve věci zřízení krajského soudu v Trutnově, který mladočeští poslanci pokládali za krok k administrativnímu rozdělení země. F. pokus přednést sněmu svoji zprávu vyvolal ostrý nesouhlas a obstrukci mladočechů, kteří znemožnili další jednání. F. kariéra vrcholila 1897 v době vydání Badeniho jazykových nařízení o zrovnoprávnění češtiny s němčinou v úředním styku, jež vyvolala hlubokou politickou krizi. 8. listopadu F. pronesl v parlamentu řeč reagující na tento návrh dvojjazyčného úřadování, která zahájila německou parlamentní obstrukci. 1898 promluvil F. jako starosta na litoměřickém náměstí k tisícovce pražských německých vysokoškolských studentů a profesorů, kteří tam demonstrovali neochotu ke kompromisu vůči českým požadavkům. F. byl opakovaně volen do čela konferencí (tzv. Städtetag), kdy se německá města v Čechách i v monarchii pokoušela řešit společné problémy. 1910 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem von Elbstadt.
Jako starosta Litoměřic se F. zasloužil o rozvoj a výstavbu města (1897 se stal čestným měšťanem). Patřil k vynikajícím řečníkům, vystupoval při německých slavnostech a kulturních výročích (např. Schillerovo jubileum). Angažoval se ve spolkovém životě, např. v turnerské tělovýchovné organizaci (založena 1862) a ve spolku dobrovolných hasičů (založen 1864).
D: Bericht über die nazionalen Verhältnisse an der Sprachgrenze von Trebnitz bis Gastorg, 1891; Dr. F.s Obstructionsrede gehalten in der Sitzung des österreichischen Abgeordnetenhauses vom 8. November 1897, 1897.
L: A. Srb, Politické dějiny národa českého od roku 1861 až do nastoupení ministerstva Badenova r. 1895, 1899, s. 583, 649, 884; M. Navrátil, Almanach sněmu království Českého (1895–1901), 1896, s. 96; Meyers Großes Konservations-Lexikon 7, Leipzig–Wien 1905, s. 211; Prager Tagblatt, 24. 1. 1911 (Abendausgabe); Neue Freie Presse, 24. 1. 1911; Bürgermeister Dr. A. von F. †, in: Leitmeritzer Zeitung 41, 1911, č. 7, s. 1–2; č. 8, s. 17–18; Bürgermeister, Reichsrats- und Landtags- Abgeordneter Dr. von F. †, in: Deutsche Zeitung 11, 1911, s. 17–18; H. Ankert, Heimatkunde des Bezirkes Leitmeritz II. Kurze Geschichte der Stadt Leitmeritz, 1923, s. 93–94; W. Brosche, Leitmeritz und das Böhmische Mittelgebirge, Fulda 1970, s. 500; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 417, 461, 673; E. Mikušek, Ulicemi města Litoměřic, in: Z Litoměřic a okolí. Pohledy. Staré a nejstarší, 1995, s. 11–17; O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas a kol., Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 264–265, 269, 271, 274, 279–282, 397.
P: SOkA, Litoměřice se sídlem v Lovosicích, fond rodina F. (neinventarizováno).
Nina Milotová