FUNKE Alois 5.1.1834-24.1.1911: Porovnání verzí

Z Personal
(FUNKE_Alois_5.1.1834-24.1.1911)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 5.1.1834
 
| datum narození = 5.1.1834
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Litoměřice
 
| datum úmrtí = 24.1.1911
 
| datum úmrtí = 24.1.1911
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Litoměřice
 
| povolání = 43- Významný představitel obecní správy
 
| povolání = 43- Významný představitel obecní správy
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Alois FUNKE
+
}}
 +
 
 +
'''FUNKE, Alois,''' ''* 5. 1. 1834 Litoměřice, † 24. 1. 1911 Litoměřice, právník, politik''
 +
 
 +
F. byl synem litoměřického obchodníka s obilím a bratrem
 +
právníka Gustava F. 1852 absolvoval gymnázium v rodišti
 +
a vystudoval práva ve Vídni a v Praze (JUDr. 1861). Poté
 +
si 1869 otevřel advokátní kancelář v Litoměřicích. Angažoval
 +
se v komunální i parlamentní politice. 1864 byl zvolen
 +
do městského zastupitelstva a jeho členem zůstal až do smrti.
 +
1893–1911 stál v čele města jako starosta, 1880–1911 byl poslancem českého zemského sněmu, 1894–1911 poslancem
 +
vídeňské říšské rady. F. patřil k výrazným reprezentantům liberální
 +
pokrokové strany (Fortschrittspartei). Požadoval rozdělení
 +
Čech na německou a českou správní oblast, ostře se stavěl
 +
proti českým nárokům na rovnoprávné postavení s německým
 +
obyvatelstvem. Do širšího povědomí se dostal 1893, kdy vystoupil
 +
jako sněmovní zpravodaj ve věci zřízení krajského soudu
 +
v Trutnově, který mladočeští poslanci pokládali za krok
 +
k administrativnímu rozdělení země. F. pokus přednést sněmu
 +
svoji zprávu vyvolal ostrý nesouhlas a obstrukci mladočechů,
 +
kteří znemožnili další jednání. F. kariéra vrcholila 1897 v době
 +
vydání Badeniho jazykových nařízení o zrovnoprávnění češtiny
 +
s němčinou v úředním styku, jež vyvolala hlubokou politickou
 +
krizi. 8. listopadu F. pronesl v parlamentu řeč reagující
 +
na tento návrh dvojjazyčného úřadování, která zahájila německou
 +
parlamentní obstrukci. 1898 promluvil F. jako starosta
 +
na litoměřickém náměstí k tisícovce pražských německých
 +
vysokoškolských studentů a profesorů, kteří tam demonstrovali neochotu ke kompromisu vůči českým požadavkům. F. byl
 +
opakovaně volen do čela konferencí (tzv. Städtetag), kdy se německá
 +
města v Čechách i v monarchii pokoušela řešit společné
 +
problémy. 1910 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem
 +
von Elbstadt.
 +
 
 +
Jako starosta Litoměřic se F. zasloužil o rozvoj a výstavbu města
 +
(1897 se stal čestným měšťanem). Patřil k vynikajícím řečníkům,
 +
vystupoval při německých slavnostech a kulturních výročích
 +
(např. Schillerovo jubileum). Angažoval se ve spolkovém
 +
životě, např. v turnerské tělovýchovné organizaci (založena
 +
1862) a ve spolku dobrovolných hasičů (založen 1864).
 +
 
 +
'''D:''' Bericht über die nazionalen Verhältnisse an der Sprachgrenze von Trebnitz
 +
bis Gastorg, 1891; Dr. F.s Obstructionsrede gehalten in der Sitzung des
 +
österreichischen Abgeordnetenhauses vom 8. November 1897, 1897.
 +
 
 +
'''L:''' A. Srb, Politické dějiny národa českého od roku 1861 až do nastoupení
 +
ministerstva Badenova r. 1895, 1899, s. 583, 649, 884; M. Navrátil, Almanach
 +
sněmu království Českého (1895–1901), 1896, s. 96; Meyers Großes
 +
Konservations-Lexikon 7, Leipzig–Wien 1905, s. 211; Prager Tagblatt, 24. 1.
 +
1911 (Abendausgabe); Neue Freie Presse, 24. 1. 1911; Bürgermeister Dr.
 +
A. von F. †, in: Leitmeritzer Zeitung 41, 1911, č. 7, s. 1–2; č. 8, s. 17–18;
 +
Bürgermeister, Reichsrats- und Landtags- Abgeordneter Dr. von F. †, in:
 +
Deutsche Zeitung 11, 1911, s. 17–18; H. Ankert, Heimatkunde des Bezirkes
 +
Leitmeritz II. Kurze Geschichte der Stadt Leitmeritz, 1923, s. 93–94;
 +
W. Brosche, Leitmeritz und das Böhmische Mittelgebirge, Fulda 1970,
 +
s. 500; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 417, 461, 673;
 +
E. Mikušek, Ulicemi města Litoměřic, in: Z Litoměřic a okolí. Pohledy. Staré
 +
a nejstarší, 1995, s. 11–17; O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas a kol., Dějiny
 +
města Litoměřic, 1997, s. 264–265, 269, 271, 274, 279–282, 397.
 +
 
 +
'''P:''' SOkA, Litoměřice se sídlem v Lovosicích, fond rodina F. (neinventarizováno).
 +
 
 +
Nina Milotová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]]
 
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]]
  
 
[[Kategorie:1834]]
 
[[Kategorie:1834]]
 +
[[Kategorie:Litoměřice]]
 
[[Kategorie:1911]]
 
[[Kategorie:1911]]
 +
[[Kategorie:Litoměřice]]

Verze z 10. 3. 2018, 11:27

Alois FUNKE
Narození 5.1.1834
Místo narození Litoměřice
Úmrtí 24.1.1911
Místo úmrtí Litoměřice
Povolání 43- Významný představitel obecní správy
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56101

FUNKE, Alois, * 5. 1. 1834 Litoměřice, † 24. 1. 1911 Litoměřice, právník, politik

F. byl synem litoměřického obchodníka s obilím a bratrem právníka Gustava F. 1852 absolvoval gymnázium v rodišti a vystudoval práva ve Vídni a v Praze (JUDr. 1861). Poté si 1869 otevřel advokátní kancelář v Litoměřicích. Angažoval se v komunální i parlamentní politice. 1864 byl zvolen do městského zastupitelstva a jeho členem zůstal až do smrti. 1893–1911 stál v čele města jako starosta, 1880–1911 byl poslancem českého zemského sněmu, 1894–1911 poslancem vídeňské říšské rady. F. patřil k výrazným reprezentantům liberální pokrokové strany (Fortschrittspartei). Požadoval rozdělení Čech na německou a českou správní oblast, ostře se stavěl proti českým nárokům na rovnoprávné postavení s německým obyvatelstvem. Do širšího povědomí se dostal 1893, kdy vystoupil jako sněmovní zpravodaj ve věci zřízení krajského soudu v Trutnově, který mladočeští poslanci pokládali za krok k administrativnímu rozdělení země. F. pokus přednést sněmu svoji zprávu vyvolal ostrý nesouhlas a obstrukci mladočechů, kteří znemožnili další jednání. F. kariéra vrcholila 1897 v době vydání Badeniho jazykových nařízení o zrovnoprávnění češtiny s němčinou v úředním styku, jež vyvolala hlubokou politickou krizi. 8. listopadu F. pronesl v parlamentu řeč reagující na tento návrh dvojjazyčného úřadování, která zahájila německou parlamentní obstrukci. 1898 promluvil F. jako starosta na litoměřickém náměstí k tisícovce pražských německých vysokoškolských studentů a profesorů, kteří tam demonstrovali neochotu ke kompromisu vůči českým požadavkům. F. byl opakovaně volen do čela konferencí (tzv. Städtetag), kdy se německá města v Čechách i v monarchii pokoušela řešit společné problémy. 1910 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem von Elbstadt.

Jako starosta Litoměřic se F. zasloužil o rozvoj a výstavbu města (1897 se stal čestným měšťanem). Patřil k vynikajícím řečníkům, vystupoval při německých slavnostech a kulturních výročích (např. Schillerovo jubileum). Angažoval se ve spolkovém životě, např. v turnerské tělovýchovné organizaci (založena 1862) a ve spolku dobrovolných hasičů (založen 1864).

D: Bericht über die nazionalen Verhältnisse an der Sprachgrenze von Trebnitz bis Gastorg, 1891; Dr. F.s Obstructionsrede gehalten in der Sitzung des österreichischen Abgeordnetenhauses vom 8. November 1897, 1897.

L: A. Srb, Politické dějiny národa českého od roku 1861 až do nastoupení ministerstva Badenova r. 1895, 1899, s. 583, 649, 884; M. Navrátil, Almanach sněmu království Českého (1895–1901), 1896, s. 96; Meyers Großes Konservations-Lexikon 7, Leipzig–Wien 1905, s. 211; Prager Tagblatt, 24. 1. 1911 (Abendausgabe); Neue Freie Presse, 24. 1. 1911; Bürgermeister Dr. A. von F. †, in: Leitmeritzer Zeitung 41, 1911, č. 7, s. 1–2; č. 8, s. 17–18; Bürgermeister, Reichsrats- und Landtags- Abgeordneter Dr. von F. †, in: Deutsche Zeitung 11, 1911, s. 17–18; H. Ankert, Heimatkunde des Bezirkes Leitmeritz II. Kurze Geschichte der Stadt Leitmeritz, 1923, s. 93–94; W. Brosche, Leitmeritz und das Böhmische Mittelgebirge, Fulda 1970, s. 500; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 417, 461, 673; E. Mikušek, Ulicemi města Litoměřic, in: Z Litoměřic a okolí. Pohledy. Staré a nejstarší, 1995, s. 11–17; O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas a kol., Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 264–265, 269, 271, 274, 279–282, 397.

P: SOkA, Litoměřice se sídlem v Lovosicích, fond rodina F. (neinventarizováno).

Nina Milotová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=FUNKE_Alois_5.1.1834-24.1.1911&oldid=102209“