Verze z 10. 3. 2018, 11:27, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FUNKE Alois 5.1.1834-24.1.1911

Z Personal
Alois FUNKE
Narození 5.1.1834
Místo narození Litoměřice
Úmrtí 24.1.1911
Místo úmrtí Litoměřice
Povolání 43- Významný představitel obecní správy

FUNKE, Alois, * 5. 1. 1834 Litoměřice, † 24. 1. 1911 Litoměřice, právník, politik

F. byl synem litoměřického obchodníka s obilím a bratrem právníka Gustava F. 1852 absolvoval gymnázium v rodišti a vystudoval práva ve Vídni a v Praze (JUDr. 1861). Poté si 1869 otevřel advokátní kancelář v Litoměřicích. Angažoval se v komunální i parlamentní politice. 1864 byl zvolen do městského zastupitelstva a jeho členem zůstal až do smrti. 1893–1911 stál v čele města jako starosta, 1880–1911 byl poslancem českého zemského sněmu, 1894–1911 poslancem vídeňské říšské rady. F. patřil k výrazným reprezentantům liberální pokrokové strany (Fortschrittspartei). Požadoval rozdělení Čech na německou a českou správní oblast, ostře se stavěl proti českým nárokům na rovnoprávné postavení s německým obyvatelstvem. Do širšího povědomí se dostal 1893, kdy vystoupil jako sněmovní zpravodaj ve věci zřízení krajského soudu v Trutnově, který mladočeští poslanci pokládali za krok k administrativnímu rozdělení země. F. pokus přednést sněmu svoji zprávu vyvolal ostrý nesouhlas a obstrukci mladočechů, kteří znemožnili další jednání. F. kariéra vrcholila 1897 v době vydání Badeniho jazykových nařízení o zrovnoprávnění češtiny s němčinou v úředním styku, jež vyvolala hlubokou politickou krizi. 8. listopadu F. pronesl v parlamentu řeč reagující na tento návrh dvojjazyčného úřadování, která zahájila německou parlamentní obstrukci. 1898 promluvil F. jako starosta na litoměřickém náměstí k tisícovce pražských německých vysokoškolských studentů a profesorů, kteří tam demonstrovali neochotu ke kompromisu vůči českým požadavkům. F. byl opakovaně volen do čela konferencí (tzv. Städtetag), kdy se německá města v Čechách i v monarchii pokoušela řešit společné problémy. 1910 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem von Elbstadt.

Jako starosta Litoměřic se F. zasloužil o rozvoj a výstavbu města (1897 se stal čestným měšťanem). Patřil k vynikajícím řečníkům, vystupoval při německých slavnostech a kulturních výročích (např. Schillerovo jubileum). Angažoval se ve spolkovém životě, např. v turnerské tělovýchovné organizaci (založena 1862) a ve spolku dobrovolných hasičů (založen 1864).

D: Bericht über die nazionalen Verhältnisse an der Sprachgrenze von Trebnitz bis Gastorg, 1891; Dr. F.s Obstructionsrede gehalten in der Sitzung des österreichischen Abgeordnetenhauses vom 8. November 1897, 1897.

L: A. Srb, Politické dějiny národa českého od roku 1861 až do nastoupení ministerstva Badenova r. 1895, 1899, s. 583, 649, 884; M. Navrátil, Almanach sněmu království Českého (1895–1901), 1896, s. 96; Meyers Großes Konservations-Lexikon 7, Leipzig–Wien 1905, s. 211; Prager Tagblatt, 24. 1. 1911 (Abendausgabe); Neue Freie Presse, 24. 1. 1911; Bürgermeister Dr. A. von F. †, in: Leitmeritzer Zeitung 41, 1911, č. 7, s. 1–2; č. 8, s. 17–18; Bürgermeister, Reichsrats- und Landtags- Abgeordneter Dr. von F. †, in: Deutsche Zeitung 11, 1911, s. 17–18; H. Ankert, Heimatkunde des Bezirkes Leitmeritz II. Kurze Geschichte der Stadt Leitmeritz, 1923, s. 93–94; W. Brosche, Leitmeritz und das Böhmische Mittelgebirge, Fulda 1970, s. 500; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 417, 461, 673; E. Mikušek, Ulicemi města Litoměřic, in: Z Litoměřic a okolí. Pohledy. Staré a nejstarší, 1995, s. 11–17; O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas a kol., Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 264–265, 269, 271, 274, 279–282, 397.

P: SOkA, Litoměřice se sídlem v Lovosicích, fond rodina F. (neinventarizováno).

Nina Milotová