Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FUNKE Jaromír 1.8.1896-22.3.1945

{{Infobox - osoba
| jméno = Jaromír FUNKE
| obrázek = Funke Jaromir portret.jpg
| datum narození = 1.8.1896
| místo narození = Skuteč
| datum úmrtí = 22.3.1945
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 87- Fotograf<br />61- Pedagog<br />63- Spisovatel<br />

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 504-505
}}

'''FUNKE, Jaromír,''' ''* 1. 8. 1896 Skuteč, † 22. 3. 1945 Praha, fotograf, výtvarný pedagog''

Nejstarší syn advokáta Antonína F. a Miloslavy, roz. Potůčkové.
Do 1915 studoval na gymnáziu v Kolíně, poté na přání
otce na české právnické fakultě v Praze, kterou nedokončil, a krátce i estetiku u J. Mukařovského. Od 1919 se věnoval fotografii;
působil jako fotograf ve svobodném povolání v Kolíně
a v Praze, kde 1924 založil s J. Sudkem a A. Schneebergerem
Českou fotografickou společnost, která propagovala využívání
čistě fotografických postupů tvorby a odmítala doznívající
ušlechtilé tisky, upravující fotografický obraz na způsob
malby nebo grafiky. Spolu s J. Sudkem a J. Rösslerem patřil
k nejvýznamnějším představitelům modernistického proudu
meziválečné československé fotografie a byl považován za průkopníka
avantgardní fotografie světového významu. Od piktorialistických
začátků náladových krajinek v duchu romantismu
a secese v rané tvorbě (1918–22) se přes nefigurativní tvorbu
propracoval k poetickému surrealismu, abstrakci a k tvorbě
fotogramů. F. se často inspiroval i kubismem, hlásil se také
k programu nové věcnosti, konstruktivismu a funkcionalismu.
Jeho fotografie se vyznačují osobitým ztvárněním reality, netradiční,
většinou diagonální kompozicí a efektivním využitím
světla a stínu. 1928–29 působil jako scénický výtvarník v Brně,
kde v tvorbě pro divadelní inscenace E. F. Buriana v Zemském
divadle uplatnil prvky nefigurativního umění. Od druhé poloviny
třicátých let se zařadil k výrazným představitelům nového
vizuálního umění, vytvořil si vlastní styl emoční fotografie,
založené na imaginativní interpretaci reality. V tomto období
vytvořil poeticko-surrealistické cykly ''Čas trvá'' (1931–34), ''Sklo a odraz'' (''Reflexy'', okolo 1931), 
''Země nenasycená'' (1940–44) aj.
Řazení snímků do cyklů začal ve fotografii používat jako jeden
z prvních, k těm zajímavým patřily: ''Exotické zátiší'' (1928–29),
''Můj Kolín'' (1930–33), ''Na pouti'' (po 1930), ''Abstraktní foto'',
''Louny'', ''Pražské kostely'' (1946). V třicátých a čtyřicátých letech
se uplatnil i jako pedagog: 1931–34 učil na Učňovské
škole fotografické, 1934–35 na Škole uměleckých řemesel
v Bratislavě, 1935–44 na Státní grafické škole v Praze, kde
mj. zavedl i fotografovaní moderní architektury. V Bratislavě
vedl rovněž večerní kurs fotografie a jako učitel ovlivnil tvorbu
řady bratislavských profesionálních fotografů (P. Poljak, J. Spudil)
i fotografů amatérských (M. Dohnány, J. Horák, F. Král).
V Praze byl jeho žákem přední fotograf skla L. Rott. V raném
období v době bratislavského pobytu vytvořil několik sociálněkritických
snímků; tato tematika rezonovala později také
v cyklech ze Zakarpatské Ukrajiny (''Pralesy'', ''Z kraja Nikolu Šuhaja'', 1937–38). Od listopadu 1944 pracoval F. v družstvu
Dorka v Praze. Věnoval se zátiším, aktům, portrétní fotografii
(fotografoval např. i prezidenta E. Beneše, 1936). K jeho oblíbeným
motivům patřila architektura, především moderní,
kterou zachytil ve velkých souborech. Nasnímal např. funkcionalistické
stavby B. Fuchse (Masarykův studentský domov
v Brně), J. Krejcara (sanatorium Machnáč v Trenčianských
Teplicích) a J. Fragnera (elektrárna ESSO v Kolíně); dokumentoval
i historické objekty, mj. cyklus padesáti šesti fotografií
chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně (1943) a cyklus ''Pražské kostely'' (1946). Současně se věnoval publicistické a organizační
práci, podílel se na přípravě výstav, přednášel ve Sdružení fotoamatérů YMCA, byl členem skupiny Sociofoto, se kterou
se zúčastnil první mezinárodní výstavy sociální fotografie
v Praze (1933). Individuálně vystavoval v Praze (1931, 1935,
1938, 1965, 1987, 1995, 2008), Kolíně (1931, 1943, 1946,
1947, 1953, 1960, 1984), Bratislavě (1936, 1971, 1997),
Lounech (1940), Brně (1958, 1979, 1996, 1997, 2013),
Cáchách (1976), Berlíně a v Paříži (1978). Publikoval články
v periodikách ''Fotografický obzor'', ''Fotograf'', ''Národní listy'', ''Volné směry'', ''Světozor'', v magazínu 
''Družstevní práce'' aj. S L. Sutnarem
redigoval 1935 publikaci ''Fotografie vidí povrch'', 1937–38
byl redaktorem knižnice Fotografie objevuje svět, 1939–41
časopisu ''Fotografický obzor'' (s J. Ehmem) a členem redakčních
rad ročenek československé a české fotografie (1937–40),
1922–24 členem Fotoklubu Praha, od 1924 České fotografické
společnosti, Českého studia Aventina, Film-foto skupiny
Levé fronty, Sociofota v Bratislavě, od 1936 fotografické sekce
Spolku výtvarných umělců Mánes aj. Jeho práce tvoří součást
sbírky Fotografis, obsahující více než tisíc reprezentativních
fotografií významných světových tvůrců. Byl pochován v Kolíně.
Na jeho památku se od 1993 pořádá přehlídka současné
fotografie Funkeho Kolín.

'''D:''' výběr: Svatovítské triforium, 1946; Pětkrát Kolín, 1947; Fotografie, 1970.

'''L:''' ČBS, s. 159; BLS 2, s. 688; NEČVU 1, s. 194; J. F. (katalog výstavy),
1958; L. Linhart, J. F., 1960; L. Souček, J. F. Fotografie, 1970; A. Dufek, J. F.
1896–1945, Bratislava 1971; Ľ. Hlaváč, Autorské profily súčasnej fotografickej
tvorby, Bratislava 1973, s. 74–76; J. F. Soubor 12 fotografií s průvodním
textem Antonína Dufka, 1979; D. Mrázková – V. Remeš, J. F. Fotograf und
Theoretiker der modernen tschechoslowakischen Fotografie, Leipzig 1986;
tíž, Cesty československé fotografie, 1989, s. 52–53; A. Dufek – S. E. Pastor,
J. F. Fotografie 1919–1943, 1995; A. Dufek, J. F. (1896–1945), 1996;
J. Mojžiš, Osobnosť našej avantgardy, Bratislava 1997; A. Dufek, J. F. Mezi
konstrukcí a emocí, 2013; A. Fárová, Avantgardní československý fotograf
J. F., in: Revue fotografie, 1978, č. 1, s. 5–14.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/224156 Bibliografie dějin Českých zemí]

Anna Šourková

[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:87- Fotograf]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]

[[Kategorie:1896]]
[[Kategorie:Skuteč]]
[[Kategorie:1945]]
[[Kategorie:Praha]]

<gallery>
Funke Jaromir samota.png|Samota a brýle, 1924
Funke Jaromir po karnevalu.jpg|Po karnevalu, 1926
</gallery>