Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FUX Hugo 4.6.1844-16.5.1907

{{Infobox - osoba
| jméno = Hugo FUX
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 4.6.1844
| místo narození = Jevíčko
| datum úmrtí = 16.5.1907
| místo úmrtí = Karlovy Vary
| povolání = 44- Právník
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

| jiná jména = 
}}

'''FUX, Hugo,''' ''* 4. 6. 1844 Jevíčko, † 16. 5. 1907 Karlovy Vary, advokát, politik''

Syn právníka, pozdějšího prezidenta krajského soudu
ve Znojmě Friedricha F. a Henriette, roz. Starkové. Studoval
na gymnáziích v Kroměříži, Olomouci a Brně. Hovořil výborně
česky. Absolvoval práva ve Vídni (JUDr. 1867), kde krátce
praktikoval, avšak už od 1869 působil jako advokát v Novém
Jičíně, kde si 1873 otevřel samostatnou advokátní kancelář. Byl
třikrát ženatý. Poprvé s Leopoldinou, roz. Komarekovou, dcerou
klenotníka z Brna († 1871). Po druhém sňatku 1872 s příslušnicí
starého novojičínského soukenického rodu Karolinou, roz.
Preisenhammerovou (1854–1900), se začlenil mezi významné
místní rodiny, neboť jeho švagrem se stal Heinrich Preisenhammer,
novojičínský starosta (1873–79 a 1899–1900). Z tohoto
manželství vzešel syn '''Hugo F.''' (* 27. 10. 1873 Nový
Jičín, † 19. 6. 1951, Dettingen /u Stuttgartu/, Německo), působící
v moravské finanční správě a od 1903 jako soukromý
docent na německé technice v Brně. Po smrti své druhé ženy
se F. v Brně 1901 oženil s Bertou, roz. Taborskou.

Již od konce šedesátých let se věnoval veřejně prospěšné činnosti
v novojičínských spolcích a ústavech, které spoluzakládal,
např. v novojičínské úvěrové bance, spolcích hudebním,
školním krejcarovém a střeleckém, předsedal mužskému
pěveckému spolku, inicioval vznik Německého politického
spolku i jeho tiskového orgánu ''Neutitscheiner Wochenblatt für Stadt und Land''. Od 1873 zasedal v obecním zastupitelstvu,
1879 byl zvolen starostou města a funkci vykonával dvacet let.
Během jeho mandátu byla zprovozněna prosperující lokální
dráha Nový Jičín – Suchdol nad Odrou, jež se stala součástí
městského majetku, dále městský zaopatřovací ústav, byly
vystavěny budovy krajského soudu, nemocnice a okresního
hejtmanství, německý spolkový dům, zemská donucovací
pracovna a přestavěny školy ve městě. 1884 byl F. zvolen poslancem
moravského zemského sněmu, jímž zůstal až do smrti.
Osvědčil se jako dlouholetý referent o školských otázkách.
1896–1907 pracoval v moravském zemském výboru jako přísedící
a do jeho referátu patřily zemské finance, zdravotní ústavy,
obě techniky v Brně i odborné školství. Působil v zemských
i soukromých pojišťovacích institucích, které přetvořil v jeden
z nástrojů politického vlivu, postaral se o zřízení zemských
ústavů pro choromyslné v Jihlavě a Kroměříži. Inicioval
konference zabývající se neutěšeným stavem zemských financí
v Předlitavsku. Po smrti A. Prombera se v dubnu 1899 stal náměstkem zemského hejtmana, složil funkci starosty Nového
Jičína a přestěhoval se do Brna.

Jeho politickou základnou byla liberální Deutschmährische
Partei, v jejímž vedení se objevil již koncem osmdesátých let
19. století a brzy zaujal funkci místopředsedy (později předsedy)
německého sněmovního klubu. Byl oblíbeným stranickým
řečníkem. Od 1897 se stal členem kolektivního vedení
Německé pokrokové strany na Moravě (Deutsche Fortschritts-
partei in Mähren), kde představoval kontinuitu se staroliberální
tradicí. 1893–97 byl členem vídeňské poslanecké
sněmovny. Po vypršení mandátu však znovu nekandidoval,
neboť dal přednost práci v zemské samosprávě. I přes odpor
některých spolustraníků inicioval a podporoval uzavření
německo-českého vyrovnání na Moravě. Již 1897 navrhl
rozčlenit sněm do dvou národních kurií a třetí velkostatkářské,
zároveň prosazoval národnostní rozdělení zemské školní rady
i okresních školních rad. Ve sněmovním vyrovnávacím výboru
působil jako hlavní vyjednavač německé občanské politiky.
Za velký podíl na uzavření moravského vyrovnání byl 1906
povýšen do šlechtického stavu s přídomkem von Volkwart. Byl
oceněn i rytířským křížem Řádu Františka Josefa a Řádem železné
koruny. Byl pohřben na brněnském Ústředním hřbitově.

'''D:''' Gegen Liechtenstein. Rede gehalten bei der am 14. Februar 1888 im
deutschen Vereinshause zu Neutitschein stattgefundenen Volksversammlung,
1888.

'''L:''' Zpráva o činnosti moravského výboru zemského…, 1896–1907, totéž,
1897–1908, passim; nekrology: Tagesbote aus Mähren und Schlesien 17. 5.
1907 (Abendblatt); Lidové noviny 17. 5. 1907; Neue Freie Presse 17. 5. 1907;
Deutsche Volkszeitung 18. 5. 1907; Našinec 19. 5. 1907; Heller 1 (1885),
s. 20–21; BL 1, s. 408; Slezsko 9 (21), s. 29; J. Malíř a kol., Biografický
slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, 2012,
s. 182–186 (se soupisem literatury); H. Glassl, Der mährische Ausgleich,
München 1967, passim; P. Kladiwa – A. Pokludová – R. Kafková, Lesk a bída
obecních samospráv Moravy a Slezska 1850–1914, 2/1. Muži z radnice,
2008, s. 629–630; P. Cibulka, Německé politické strany na Moravě, 2012,
passim.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/40085 Bibliografie dějin Českých zemí]

Pavel Cibulka

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:44- Právník]]
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]

[[Kategorie:1844]]
[[Kategorie:Jevíčko]]
[[Kategorie:1907]]
[[Kategorie:Karlovy Vary]]