Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky Forman Luděk 7.5.1913-10.5.1995

{{Infobox - osoba
 | jméno = FORMAN Luděk
 | obrázek = No male portrait.png
 | velikost obrázku = 
 | popisek obrázku = 
 | rodné jméno = 
 | datum narození = 7.5.1913
 | místo narození = Tábor 
 | datum úmrtí = 10.5.1995
 | místo úmrtí = Praha
 | příčina úmrtí = 
 | místo odpočinku = 
 | bydliště = 
 | národnost = 
 | jiná jména = 
 | znám jako = 
 | vzdělání = 
 | alma mater = 
 | zaměstnavatel = 
 | povolání = 44-právník<br />48 publicista
 | titul = 
 | ocenění = 
 | výška = 
 | váha = 
 | období = 
 | předchůdce = 
 | následovník = 
 | politická strana =
 | vyznání = 
 | manžel = 
 | partner = 
 | děti = 
 | rodiče = 
 | příbuzní = 
 | poznámky = 
 | web = 
}}
'''FORMAN, Luděk''', ''* 7. 5. 1913 Tábor, † 10. 5. 1995 Praha, právník, publicista, politolog''

Pocházel z rodiny vysokého státního úředníka. 1932 maturoval
na Vančurově gymnáziu na pražském Smíchově, 1932–36
vystudoval práva na UK v Praze. 1936–46 pracoval jako právník
v České cukerní společnosti. Od počátku třicátých let byl
politicky činný v Mladé generaci Československé národní demokracie,
resp. Národního sjednocení, a v československém
studentském hnutí. Od studentských let se zabýval problematikou
teorie a dějin politiky. Za německé okupace spolupracoval
s domácím odbojem. 1945–48 byl členem Československé
strany lidové; 1946–48 politickým komentátorem a zástupcem
šéfredaktora lidoveckého týdeníku ''Obzory'', 1947–48 komentátorem
bratislavského časopisu ''Nové prúdy''. Patřil k otevřeným
kritikům politického systému lidové demokracie a Národní
fronty jako „nekritizovatelné vlády kolektivní nezodpovědnosti“,
absence opozice, nedostatečné činnosti parlamentu a selhávající
kritické role tisku. Při hodnocení hospodářské politiky
vycházel z národnědemokratického liberalismu a zásadně odmítal
všechny druhy socialismu a sociálních experimentů. Jako
jeden z mála českých publicistů objektivně referoval o situaci
na poválečném Slovensku. Po únorovém převratu 1948 odešel
do ústraní; byl zaměstnán jako prokurista v lékárně své sestry
v Praze na Ořechovce. Zároveň udržoval kontakty s někdejšími
politickými přáteli doma i v zahraničí. V září 1954 ho zatkla
Státní bezpečnost a již v listopadu byl odsouzen za údajnou
velezradu a špionáž k desetiletému žaláři; 1960 propuštěn
na amnestii. V následujících letech pracoval jako stavební dělník,
poté jako čistič a posléze úředník podniku Úklid Praha.
1969 dosáhl zrušení rozsudku z roku 1954, plné rehabilitace
se však dočkal až 1992. Od počátku šedesátých let se soustavně
věnoval politické teorii a nejnovějším politickým dějinám; své
analýzy a závěry postupně shrnul v několika dosud nevydaných
rukopisech. Zvláště se přitom zaměřoval na etické aspekty politiky,
k nimž přistupoval z pozice hluboce věřícího katolíka.
V šedesátých až devadesátých letech působil ve Spolku pro
postavení pomníku Viktoru Dykovi, od 1991 byl místopředsedou
Společnosti Viktora Dyka. Na počátku devadesátých
let se nakrátko vrátil k publicistické činnosti v obnovených
''Obzorech''. 

'''L:''' M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám
křesťanských stran v českých zemích, 2007, s. 72; M. Drápala, Na ztracené
vartě Západu. Antologie české nesocialistické publicistiky z let 1945–1948,
2000, s. 353–411.

Josef Tomeš

[[Kategorie:44- Právník]]
[[Kategorie:48- Politický publicista]]

[[Kategorie:1913]]
[[Kategorie:Tábor]]
[[Kategorie:1995]]
[[Kategorie:Praha]]