Verze z 14. 3. 2018, 21:25, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku FÜRSTENBERGA z Ernst 6.11.1816-24.3.1889 na FÜRSTENBERG Arnošt Filip 6.11.1816-24.3.1889 bez založení přesměrování)

FÜRSTENBERG Arnošt Filip 6.11.1816-24.3.1889

Z Personal
Arnošt Filip FÜRSTENBERG
Narození 6.11.1816
Místo narození Weitra (Rakousko)
Úmrtí 24.3.1889
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání

21- Odborník rostlinné výroby 22- Odborník živočišné výroby

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81411

FÜRSTENBERG, Arnošt Filip (též Ernst Philipp), * 6. 11. 1816 Weitra (Rakousko), † 24. 3. 1889 Vídeň (Rakousko), velkostatkář, politik

Pocházel z landkraběcí linie rodu z dolnorakouského Vitorazska, jejímž zakladatelem byl Ludvík Vilém August Egon F. (* 4. 2. 1705 Aschaffenburg, Německo, † 10. 11. 1759 Linec, Rakousko). F. otec Bedřich Karel (* 26. 1. 1774, † 4. 2. 1856) byl c. k. tajným radou a nejvyšším maršálkem, matka Terezie, roz. Schwarzenbergová (* 14. 10. 1780, † 9. 11. 1870). F. měl sedm sourozenců, bratry Jana Nepomuka (1802–1879) – tajného dvorního radu a rytíře Řádu železné koruny I. třídy, Josefa (* 22. 2. 1808 Vídeň, Rakousko, † 7. 3. 1892 Vídeň, Rakousko) – prezidenta Vrchního zemského soudu v Brně a prezidenta senátu Vrchního soudu ve Vídni, Karla Egona (1809–1876) – hejtmana a komtura Řádu německých rytířů, Františka Egona (1811–1849) – plukovníka a komtura řádu maltézských rytířů (johanitů), a Bedřicha Egona (1813–1892), olomouckého arcibiskupa; dále sestry Marii Žofii (1804–1829) a Gabrielu (1821–1895).

F. byl činný ve státní správě a pečoval o rodové majetky na Vitorazsku. Vlastnil také velkostatek Přestavlky (u Přerova), který 1870 prodal a získal velkostatek Kunín na Novojičínsku, který Fürstenberkové drželi 1869–95 (poté jej koupil V. Bauer). 1864, 1867 a 1871 byl F. za konzervativní velkostatek zvolen poslancem moravského zemského sněmu a 1879 zasedal jako poslanec za velkostatkářskou kurii v poslanecké sněmovně říšské rady (za ústavověrný velkostatek a stranu středu, zv. Mittelpartei). 1867 se oženil s vychovatelkou Karolínou Antonií, roz. Busekovou (1821–1900), s níž měl syna Josefa Bedřicha Arnošta (1860–1906) a dceru Gabrielu Marii Karolínu (1865 až 1870), děti byly legitimizovány po svatbě.

L: Wurzbach 5, s. 14–20; OSN 9, s. 783–784; Heller 1, s. 20; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Morava, 1983, s. 138; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, 2012, s. 199–200 (s další literaturou); Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien 9, 1899, s. 89–90; J. Županič – M. Fiala – F. Stellner, Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české, 2001, s. 92.

Jaromír Patočka