Verze z 12. 1. 2021, 17:39, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FÜRTH Josef 30.12.1822-28.4.1892

Z Personal
Josef FÜRTH
Narození 30.12.1822
Místo narození Strakonice
Úmrtí 28.4.1892
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
43- Významný představitel obecní správy
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 515-516
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56137

FÜRTH, Josef, * 30. 12. 1822 Strakonice, † 28. 4. 1892 Vídeň (Rakousko), textilní podnikatel, politik

Pocházel z rozvětvené židovské podnikatelské rodiny. Otec Wolf F. (1790–1850) založil ve Strakonicích 1818 továrnu na výrobu fezů, která se během deseti let rozrostla na významný podnik v oboru textilního podnikání s devíti sty zaměstnanci. S manželkou Rosalií měli početnou rodinu.

F. absolvoval pražskou polytechniku a pokračoval ve studiu v Hamburku a v Terstu. 1855 vstoupil do rodinného podniku, který od otcovy smrti řídili bratři Jakob a Moritz. Brzy se stal duší firmy a přispěl k jejímu dalšímu rozvoji. Vynikající pověst a postavení potvrdila mj. prezentace na druhé světové výstavě v Londýně 1862. F. své rozsáhlé podnikatelské aktivity neomezil jen na strakonickou textilku, ale věnoval se také politice. Po obnovení ústavnosti a vypsání voleb byl 1861 zvolen za Plzeň v kurii obchodních a živnostenských komor do zemského sněmu. Uspěl ve stejném obvodu jako zemský poslanec i v doplňovacích volbách 1869, kdy nahradil českého poslance J. Kleissla, a také později 1870, 1872, 1878. Byl nejprve delegován a po zavedení přímé volby opakovaně získal mandát do poslanecké sněmovny vídeňské říšské rady (1870–79), kdy se k moci dostala konzervativní vláda. Jako zapisovatel říšské rady působil 1872–73. Odmítal federalizaci Předlitavska a zastupoval na parlamentní půdě německé liberály. Své aktivity postupně přenášel do Vídně, i když prostřednictvím zemského mandátu zasahoval i do politiky v Čechách. Za zásluhy byl povýšen 1880 do šlechtického stavu a stal se rytířem rakouského Řádu železné koruny III. třídy.

F. se dvakrát oženil a založil početnou rodinu. Jeho první ženou byla Mathilda Forchheimerová (* 10. 6. 1830 Touškov u Březnice/, † 10. 6. 1854), druhou její sestra Wilhelmina Forchheimerová (* 19. 8. 1832 Touškov /u Březnice/, † 27. 3. 1904 Heidelberg, Německo). Podnik se zásluhou F. synů dále úspěšně rozvíjel, velké problémy mu způsobila až změna politické situace po první světové válce a zákaz nošení fezů v Turecku.

L: Soupis židovských rodin v Čechách z roku 1793, 3, 2002, s. 110–111; BJB, s. 220–221; G. Gaugusch, Wer einmal War. Das jüdische Grossbürgertum Wiens 1800–1938, Wien 2011, s. 698, 818–827.

P: NA, Praha, matrika nar. židovské náboženské obce Strakonice, 1788 až 1839, pag. 11.

Pavla Vošahlíková