Verze z 24. 3. 2018, 20:25, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

GÁBA František 20.12.1829-7.11.1896

Z Personal
František GÁBA
Narození 20.12.1829
Místo narození Míškovice (u Holešova)
Úmrtí 7.11.1896
Místo úmrtí Skrbeň (u Olomouce)
Povolání

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

62- Osvětový nebo veřejný činitel

GÁBA, František (též GABA), * 20. 12. 1829 Míškovice (u Holešova), † 7. 11. 1896 Skrbeň (u Olomouce), římskokatolický kněz, stenograf

Nadaný prvorozený syn drobného rolníka Josefa G. a Veroniky, roz. Konečné, navštěvoval hlavní školu (1842–45) a absolvoval piaristické gymnázium v Kroměříži (1845–52), poté odešel na bohosloví do Olomouce. Po druhém ročníku studia přerušil a vstoupil k piaristům. Ze zdravotních důvodů se řeholníkem nestal a řád ho v dubnu 1855 propustil. Bohosloví dokončil v Olomouci 1857 a přijal kněžské svěcení. Působil jako kooperátor v Lesnici u Zábřehu (1858–59), Bílé Vodě (1860), opět v Lesnici (1861–62), v Kateřinkách u Opavy (1863–64), Dubicku (1865–66), jako duchovní dozorce a zpovědník v mužské trestnici v Mírově a také kooperátor v Cholině (1869–71). Nato 1872–90 obsadil faru v převážně německé obci Ženklava (u Nového Jičína), kde dal opravit mj. kostel. Od 1891 sloužil jako farář v české obci Skrbeň, kde dožil. O německý těsnopis Gabelsbergerovy soustavy se horlivě zajímal od 1848 díky piaristovi O. Štikovi a stenografovi H. J. Hegerovi. Začal se ho ve škole učit a zaznamenával výklady pedagogů. V padesátých a šedesátých letech 19. století soustavu modifikoval pro češtinu s přihlédnutím k jiné abecedě, hláskám i písmu. Jeho přínos oboru nebyl ani využit, ani doceněn. Ovládal plynně šest jazyků a sbíral knihy. Byl pohřben na skrbeňském hřbitově, na zhotovení náhrobku poslal První pražský spolek stenografů gabelsbergerských třicet zlatých. Spolek českých těsnopisců Heger v Kroměříži odhalil na podzim 1906 na G. rodném domě pamětní desku.

L: OSN 9, s. 804; 28, s. 459; MSN 2, s. 913; BOS 4, s. 350; KSN 4, s. 395; Catalogus venerabilis cleri Archidioeceseos Olomucensis, 1855–1895, passim; J. Springer, Co dala Haná české literatuře, 1947, s. 35; V. Spáčil, Historický místopis okresu Olomouc-venkov 1848–1960, 1968, s. 128; M. Tymonová – S. Kovářová – J. Vymětal – P. Pospěch, Paměti obce Skrbeň, 1999, s. 93–94; Osobnosti střední Moravy, 2005, s. 38; Malý průvodce po historii města Holešova. Osobnosti 2, 2008.

P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 4383, matrika nar. řkt. f. ú. Mysločovice, oddíl pro Míškovice, sv. 3, fol. 8; kniha č. 4420, snímek 17 (úmrtí Josefa G.); ZA, Opava (pobočka Olomouc), fond Univerzita Olomouc, kniha č. 126, Hlavní seznam posluchačů teologie, 1853–56; kniha č. 227–230, Katalog posluchačů teologie, 1856–1857; fond Arcibiskupská konsistoř Olomouc, kniha č. 115, Seznam ordinovaných kněží 1848–1911.

Gustav Novotný, Stanislava Kovářová