GÄNGL von EHRENWERTH Josef 14.6.1843-12.1.1921: Porovnání verzí
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 14. 6. 1843 | | datum narození = 14. 6. 1843 | ||
− | | místo narození = Spittal an der Drau | + | | místo narození = Spittal an der Drau (Rakousko) |
| datum úmrtí = 12. 1. 1921 | | datum úmrtí = 12. 1. 1921 | ||
− | | místo úmrtí = Klagenfurt | + | | místo úmrtí = Klagenfurt (Rakousko) |
| příčina úmrtí = | | příčina úmrtí = | ||
| místo odpočinku = | | místo odpočinku = | ||
Řádka 37: | Řádka 37: | ||
| web = | | web = | ||
}} | }} | ||
+ | |||
+ | '''GÄNGL von Ehrenwerth, Josef,''' ''* 14. 6. 1843 Spittal an der Drau (Rakousko), † 12. 1. 1921 Klagenfurt (Rakousko), metalurg, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Studoval na polytechnice ve Vídni a 1862/63 na Báňské akademii | ||
+ | ve štýrském Leobenu. 1866 nastoupil ke státní báňské | ||
+ | správě habsburské monarchie, nejprve u těžby železných rud | ||
+ | ve štýrském Eisenerzu, poté přešel do válcovny pancéřových | ||
+ | plechů ve Store (dnes Štore, Slovinsko). 1870 učil na hornické | ||
+ | škole v Klagenfurtu, 1871 působil jako asistent na katedře | ||
+ | hutnictví Báňské akademie v Příbrami; od 1873 asistent, | ||
+ | poté adjunkt a 1880 mimořádný profesor na Báňské akademii | ||
+ | v Leobenu. 1895 byl jmenován řádným profesorem hutnictví | ||
+ | v Příbrami, 1897/98 školu řídil. 1899 se vrátil do Leobenu | ||
+ | jako řádný profesor hutnictví, vedoucí katedry železářství a kovohutnictví. | ||
+ | Přispěl ke zdokonalení Thomasova procesu při | ||
+ | výrobě oceli z tekutého surového železa se zvýšeným obsahem | ||
+ | fosforu v konvertoru. 1879 G. uvedl tuto technologii do provozu | ||
+ | v Hörde a v Ruhrort-Meiderichu v německém Porúří. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' H. Kunnert, Die alten Montanlehranstalten (Bergakademien) Leoben und | ||
+ | Příbram, in: Hornická Příbram ve vědě a technice, 1978, s. 1–14; J. Majer, | ||
+ | Z dějin Vysoké školy báňské v Příbrami, 1984, s. 146; NDB 6, s. 18–19. | ||
+ | |||
+ | Pavel Vlašímský | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] |
Verze z 15. 4. 2018, 18:14
Josef GÄNGL von EHRENWERTH | |
Narození | 14. 6. 1843 |
---|---|
Místo narození | Spittal an der Drau (Rakousko) |
Úmrtí | 12. 1. 1921 |
Místo úmrtí | Klagenfurt (Rakousko) |
Povolání | 27- Hutník nebo metalurg |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137488 |
GÄNGL von Ehrenwerth, Josef, * 14. 6. 1843 Spittal an der Drau (Rakousko), † 12. 1. 1921 Klagenfurt (Rakousko), metalurg, pedagog
Studoval na polytechnice ve Vídni a 1862/63 na Báňské akademii ve štýrském Leobenu. 1866 nastoupil ke státní báňské správě habsburské monarchie, nejprve u těžby železných rud ve štýrském Eisenerzu, poté přešel do válcovny pancéřových plechů ve Store (dnes Štore, Slovinsko). 1870 učil na hornické škole v Klagenfurtu, 1871 působil jako asistent na katedře hutnictví Báňské akademie v Příbrami; od 1873 asistent, poté adjunkt a 1880 mimořádný profesor na Báňské akademii v Leobenu. 1895 byl jmenován řádným profesorem hutnictví v Příbrami, 1897/98 školu řídil. 1899 se vrátil do Leobenu jako řádný profesor hutnictví, vedoucí katedry železářství a kovohutnictví. Přispěl ke zdokonalení Thomasova procesu při výrobě oceli z tekutého surového železa se zvýšeným obsahem fosforu v konvertoru. 1879 G. uvedl tuto technologii do provozu v Hörde a v Ruhrort-Meiderichu v německém Porúří.
L: H. Kunnert, Die alten Montanlehranstalten (Bergakademien) Leoben und Příbram, in: Hornická Příbram ve vědě a technice, 1978, s. 1–14; J. Majer, Z dějin Vysoké školy báňské v Příbrami, 1984, s. 146; NDB 6, s. 18–19.
Pavel Vlašímský