GÄRTNEROVÁ Marie Antonie 16.10.1877-22.2.1965: Porovnání verzí
(GÄRTNEROVÁ_Marie_1877-22.2.1965) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Marie GÄRTNEROVÁ | + | | jméno = Marie Antonie GÄRTNEROVÁ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1877 | + | | datum narození = 16.10.1877 |
− | | místo narození = Zdice | + | | místo narození = Zdice |
| datum úmrtí = 22.2.1965 | | datum úmrtí = 22.2.1965 | ||
− | | místo úmrtí = Kařez | + | | místo úmrtí = Kařez (u Rokycan) |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''GÄRTNEROVÁ, Marie Antonie,''' ''* 16. 10. 1877 Zdice, † 22. 2. 1965 Kařez (u Rokycan), pěvkyně'' | ||
+ | |||
+ | Dcera strojvůdce, později úředníka státní dráhy Emanuela | ||
+ | Gärtnera. Rodina se stýkala se S. Čechem. G. studovala klavír | ||
+ | u K. Slavkovského, hudební teorii u V. Nováka, zpěv v pěvecké | ||
+ | škole F. Pivody. Po závěrečném veřejném vystoupení jeho | ||
+ | školy v červnu 1900 jí bylo nabídnuto angažmá v Lublani, kde | ||
+ | debutovala 1901 jako Carmen v Bizetově opeře pod jménem | ||
+ | Romanová; strávila tam šest měsíců. V sezoně 1902/03 byla | ||
+ | krátce členkou souboru V. Budila v Plzni. Začala se zdokonalovat | ||
+ | v herectví v pražské dramatické škola režiséra J. Šmahy | ||
+ | a vystoupila v Národním divadle v představení jeho elévů | ||
+ | (1902/03). Zpěv studovala 1902–06 u bývalé členky pražského | ||
+ | německého divadla B. Frankové, která její mezzosoprán | ||
+ | přeškolila na dramatický soprán a nastudovala s ní rozsáhlý | ||
+ | repertoár Wagnerových děl. 1905 hostovala G. v pražském | ||
+ | německém divadle a získala první zkušenost na velkém jevišti | ||
+ | (G. Bizet: ''Carmen'', dirigoval L. Blech). Kritika (in: ''Prager Tagblatt'' 10. 9. 1905) si v pozitivním smyslu povšimla jejích | ||
+ | expresivních mimických projevů a objemného hlasu, schopného | ||
+ | dalšího vývoje; českým tiskem prošla nepravdivá zpráva | ||
+ | o jejím angažmá (in: ''Dalibor'' 27, 1905, s. 7). Na sezonu | ||
+ | 1906/07 nastoupila G. v městském divadle v alsaském Colmaru | ||
+ | a na podzim 1907 přijala angažmá v nově zrekonstruovaném | ||
+ | (1905) městském divadle v Barmen (Wuppertal). Tam | ||
+ | dostávala první role, rozšířila svůj repertoár o italská operní | ||
+ | díla a poprvé zpívala Salome (1908) a Elektru (1909) ve stejnojmenných | ||
+ | operách R. Strausse, jež jí později získaly u kritiky | ||
+ | zvláštní respekt. Zajížděla do německých a nizozemských měst | ||
+ | a vystupovala i v českých zemích: 1908 hostovala v německém | ||
+ | divadle v Olomouci (mj. Brünnhilde, R. Wagner: ''Siegfried''), | ||
+ | 1909 a 1910 ve čtyřech představeních pražského Národního | ||
+ | divadla (G. Bizet: ''Carmen''; Ortruda, R. Wagner: ''Lohengrin''; | ||
+ | Leonora, L. van Beethoven: ''Fidelio''). 1910–19 byla členkou | ||
+ | městského divadla ve Štrasburku, odkud hostovala v Lipsku | ||
+ | a Drážďanech, zejména ve Straussových operách. 1920 ukončila | ||
+ | divadelní dráhu, usadila se v Plzni, vyučovala na tamních | ||
+ | hudebních školách a vystupovala koncertně. 1951–54 byla | ||
+ | poradkyní operní scény v Prešově. Patřila k nevelkému počtu | ||
+ | českých zpěváků, kteří se viditelně uplatnili v zahraničí. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Dalibor 22, 1900, s. 244 (zkouška Pivodovy třídy); 29, 1905, s. 300 | ||
+ | (debut v pražském německém divadle); 31, 1909, s. 171; Národní listy | ||
+ | 15. 5. 1910, s. 2; Neuer Theater-Almanach auf das Jahr 1908, s. 236; 1909, | ||
+ | s. 260; 1910, s. 260; 1911, s. 655; 1913, s. 631; 1919, s. 546; Pazdírek, s. 303; | ||
+ | HS 1, s. 361; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla | ||
+ | Kovařovice 1, 1969, s. 214; V. Horák, F. Pivoda, 1970, s. 136; http://archiv. | ||
+ | narodni-divadlo.cz (vystoupení 1902/03, 1909 a 1910). | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOA, Praha, matrika nar. řkt. f. ú. Zdice, sign. 13, pag. 144; NA, Praha, | ||
+ | Policejní ředitelství I, konskripce, karton 139, obr. 513; Divadelní ústav, | ||
+ | Praha, dokumentace, bibliografie časopisu Dalibor; NM, Praha – Divadelní | ||
+ | oddělení, písemná pozůstalost. | ||
+ | |||
+ | Jitka Ludvová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] |
Verze z 17. 4. 2018, 19:39
Marie Antonie GÄRTNEROVÁ | |
Narození | 16.10.1877 |
---|---|
Místo narození | Zdice |
Úmrtí | 22.2.1965 |
Místo úmrtí | Kařez (u Rokycan) |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48113 |
GÄRTNEROVÁ, Marie Antonie, * 16. 10. 1877 Zdice, † 22. 2. 1965 Kařez (u Rokycan), pěvkyně
Dcera strojvůdce, později úředníka státní dráhy Emanuela Gärtnera. Rodina se stýkala se S. Čechem. G. studovala klavír u K. Slavkovského, hudební teorii u V. Nováka, zpěv v pěvecké škole F. Pivody. Po závěrečném veřejném vystoupení jeho školy v červnu 1900 jí bylo nabídnuto angažmá v Lublani, kde debutovala 1901 jako Carmen v Bizetově opeře pod jménem Romanová; strávila tam šest měsíců. V sezoně 1902/03 byla krátce členkou souboru V. Budila v Plzni. Začala se zdokonalovat v herectví v pražské dramatické škola režiséra J. Šmahy a vystoupila v Národním divadle v představení jeho elévů (1902/03). Zpěv studovala 1902–06 u bývalé členky pražského německého divadla B. Frankové, která její mezzosoprán přeškolila na dramatický soprán a nastudovala s ní rozsáhlý repertoár Wagnerových děl. 1905 hostovala G. v pražském německém divadle a získala první zkušenost na velkém jevišti (G. Bizet: Carmen, dirigoval L. Blech). Kritika (in: Prager Tagblatt 10. 9. 1905) si v pozitivním smyslu povšimla jejích expresivních mimických projevů a objemného hlasu, schopného dalšího vývoje; českým tiskem prošla nepravdivá zpráva o jejím angažmá (in: Dalibor 27, 1905, s. 7). Na sezonu 1906/07 nastoupila G. v městském divadle v alsaském Colmaru a na podzim 1907 přijala angažmá v nově zrekonstruovaném (1905) městském divadle v Barmen (Wuppertal). Tam dostávala první role, rozšířila svůj repertoár o italská operní díla a poprvé zpívala Salome (1908) a Elektru (1909) ve stejnojmenných operách R. Strausse, jež jí později získaly u kritiky zvláštní respekt. Zajížděla do německých a nizozemských měst a vystupovala i v českých zemích: 1908 hostovala v německém divadle v Olomouci (mj. Brünnhilde, R. Wagner: Siegfried), 1909 a 1910 ve čtyřech představeních pražského Národního divadla (G. Bizet: Carmen; Ortruda, R. Wagner: Lohengrin; Leonora, L. van Beethoven: Fidelio). 1910–19 byla členkou městského divadla ve Štrasburku, odkud hostovala v Lipsku a Drážďanech, zejména ve Straussových operách. 1920 ukončila divadelní dráhu, usadila se v Plzni, vyučovala na tamních hudebních školách a vystupovala koncertně. 1951–54 byla poradkyní operní scény v Prešově. Patřila k nevelkému počtu českých zpěváků, kteří se viditelně uplatnili v zahraničí.
L: Dalibor 22, 1900, s. 244 (zkouška Pivodovy třídy); 29, 1905, s. 300 (debut v pražském německém divadle); 31, 1909, s. 171; Národní listy 15. 5. 1910, s. 2; Neuer Theater-Almanach auf das Jahr 1908, s. 236; 1909, s. 260; 1910, s. 260; 1911, s. 655; 1913, s. 631; 1919, s. 546; Pazdírek, s. 303; HS 1, s. 361; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1, 1969, s. 214; V. Horák, F. Pivoda, 1970, s. 136; http://archiv. narodni-divadlo.cz (vystoupení 1902/03, 1909 a 1910).
P: SOA, Praha, matrika nar. řkt. f. ú. Zdice, sign. 13, pag. 144; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 139, obr. 513; Divadelní ústav, Praha, dokumentace, bibliografie časopisu Dalibor; NM, Praha – Divadelní oddělení, písemná pozůstalost.
Jitka Ludvová