GÄRTNER Maximilián 3.7.1909-13.11.1960: Porovnání verzí
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 13.11.1960 | | datum úmrtí = 13.11.1960 | ||
| místo úmrtí = Trnava (Slovensko) | | místo úmrtí = Trnava (Slovensko) | ||
− | | povolání = 3- Chemik nebo alchymista | + | | povolání = 3- Chemik nebo alchymista<br />30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství |
− | 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 571 | ||
}} | }} | ||
Verze z 28. 11. 2019, 17:36
Maximilián GÄRTNER | |
Narození | 3.7.1909 |
---|---|
Místo narození | Vratislavice nad Nisou (Liberec) |
Úmrtí | 13.11.1960 |
Místo úmrtí | Trnava (Slovensko) |
Povolání |
3- Chemik nebo alchymista 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství |
Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 571 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48828 |
GÄRTNER, Maximilián, * 3. 7. 1909 Vratislavice nad Nisou (Liberec), † 13. 11. 1960 Trnava (Slovensko), chemik, potravinářský odborník
Byl synem ředitele banky Alfréda G. (1882–1952) a Marty, roz. Linkeové (1889–1971). 1920–25 studoval gymnázium, 1925–29 vyšší průmyslovou školu v Liberci, 1929–34 chemii na německé technice v Praze a na vysoké škole technické v Drážďanech (Ing. 1934). 1934–36 pracoval v Biochemickém institutu německé techniky v Praze. 1936 odešel na Slovensko. Od 1936 byl zaměstnán ve Spojených cukrovarech v Seredi; zpočátku se zaměřoval na zvyšování produkce cukrové řepy, zavedl grafické metody pro výpočty v cukrovarnickém průmyslu v laboratořích i v praxi. Později se specializoval na způsob výroby kyseliny mléčné z melasy (s J. Vašátkem), podílel se na výstavbě nové továrny na kyselinu mléčnou, kterou od 1942 řídil. Během druhé světové války se zasloužil o záchranu jejího technického vybavení před odvezením do Německa a uchoval také kulturu lactobacillus Delbrückii, zasloužil se tak o obnovení poválečné výroby v plném rozsahu. 1951 obhájil disertaci (Dr. techn.). 1953–60 se jako pracovník Chemického ústavu SAV v Bratislavě zabýval výzkumem sacharidů a problematikou alkalického rozkladu sacharózy. Stal se spoluautorem tří patentů. Výsledky z praxe i vědeckého výzkumu zúročil v odborných publikacích a studiích, které uveřejňoval ve sbornících a v časopisech Chemické zvesti, Listy cukrovarnícke, Poľnohospodárstvo aj. Pracoval ve státních zkušebních komisích na Slovenské vysoké škole technické a SAV. Byl pohřben v Seredi.
D: výběr, knihy: Grafické vyhodnocovanie poľnohospodárskych a biologických pokusov, Bratislava 1955; Zákon o účinnosti rastových faktorov a exaktný výpočet jeho konštánt, tamtéž 1956; Cukrovarnícke nomogramy, tamtéž 1958; Kontrola výroby kyseliny mliečnej, tamtéž 1962 (s A. Šepitkem). Studie: Polní pokusy s hormonisovanou cukrovkou, in: Listy cukrovarní-cke 61, 1942–43, s. 57–60; Kontrolné metódy pri výrobe kyseliny mliečnej 1–2, in: Chemické zvesti 6, 1952, s. 375–390; Zhodnotenie výpočtov výťažku melasy, in: tamtéž 9, 1955, s. 564–575; K exaktnému výpočtu konštánt výnosových zákonov, in: Poľnohospodárstvo 5, 1958, s. 278–288.
L: J. Vašátko, Dr. techn. inž. M. G. (3. 7. 1909 – 13. 11. 1960), in: Chemické zvesti 15, 1961, č. 4, s. 319–320; A. Dandár – R. Straka, Kto bol a kto je v slovenskom cukrovarníckom priemysle, Bratislava 2004, s. 27; BLS 3, s. 68; SBS 2, s. 164 (se soupisem díla).
Ľudmila Ďuranová